Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.

Brent kolem 17:30 SEČ ztrácel 10,4 procenta a pohyboval se blízko 88,7 dolaru (1856 korun) za barel. Cena americké lehké ropy West Texas Intermediate (WTI) pak vykazovala pokles o 10,6 procenta a nacházela se nedaleko 84,7 dolaru (1772 korun) za barel. Brent se v pondělí nad ránem přechodně dostal ke 120 dolarům (2511 korun).

Omezení dodávek ze Saúdské Arábie a od dalších producentů na Blízkém východě kvůli eskalaci konfliktu s Íránem vyvolalo v pondělí obavy z významného narušení globálních dodávek a spustilo prudký růst cen. Později ale ceny vysoké zisky smazaly a začaly klesat v reakci na zprávy, že si ruský vládce Vladimir Putin telefonoval s Trumpem a podle Kremlu mu sdělil návrhy směřující k rychlému ukončení války. Tu rozpoutaly Spojené státy a Izrael útokem na Írán.

Trump v rozhovoru na stanici CBS News pak řekl, že si myslí, že válka proti Íránu je „prakticky u konce“ a že vojenské operace Spojených států postupují rychleji, než bylo plánováno. Původně Trump odhadoval, že válka potrvá čtyři až pět týdnů.

Americký ministr obrany Pete Hegseth uvedl, že v úterý Írán čekají nejintenzivnější údery od začátku americko-izraelské operace. Podle něj bude nad Íránem nejvíce stíhacích letounů a bombardérů od začátku konfliktu 28. února. Rovněž řekl, že Írán v posledních 24 hodinách odpálil nejméně střel od začátku konfliktu, a pohrozil, že pokud Írán udělá cokoliv, co by zastavilo tok ropy Hormuzským průlivem, bude čelit zničujícím úderům.

Nahrávám video

Šéf sboru náčelníků štábů Dan Caine na stejném tiskovém brífinku uvedl, že armáda se bude zabývat různými variantami, pokud jí bude nařízeno doprovázet plavidla v Hormuzském průlivu. Zvláštní situace nastala, když v úterý americký ministr energetiky Chris Wright na síti X uvedl, že námořnictvo Spojených států úspěšně doprovodilo ropný tanker Hormuzským průlivem, ale později svůj příspěvek smazal. Nejmenovaný americký činitel podle agentury Reuters pak uvedl, že armáda Spojených států zatím žádnou loď Hormuzským průlivem nedoprovodila, podobně se pak vyjádřil i Bílý dům. Informace o eskortování tankeru popřely rovněž íránské revoluční gardy.

Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová sdělila, že armáda Spojených států se nyní v Íránu začne zaměřovat na likvidaci výroby raket a dala najevo přesvědčení, že po dosažení válečných cílů opět rychle klesnou ceny ropy a zemního plynu.

Pokles ceny je přehnaný, míní analytik

„Trumpovy komentáře o krátké válce trh zjevně uklidnily. Zatímco včera (v pondělí, pozn. red.) trhy reagovaly přehnaným růstem, nyní dle nás reagují naopak přehnaným poklesem,“ řekl analytik finančního ústavu DBS Bank Suvro Sarkar. Simon Flowers z firmy Wood Mackenzie upozornil, že i v případě konce války bude určitou dobu trvat, než budou pozastavené dodávky obnoveny.

Růst ceny ropy se promítl i do cen benzinu a nafty v tuzemsku. Průměrná cena nafty v Česku od začátku války na Blízkém východě stoupla o 6,10 koruny na 39,2 koruny za litr a u benzinu o 2,75 koruny na 36,36 koruny za litr, plyne z dat společnosti CCS.

Člen Národní rozpočtové rady Luboš Komárek míní, že pokles cen ropy by se mohl promítnout i do ceny za paliva. Pokud bude konflikt s Íránem krátkodobý, tedy bude trvat ještě maximálně několik týdnů, do ekonomiky se příliš nepropíše. „Pokud by to byl dlouhodobý šok v řádu měsíců, samozřejmě se to propíše a uvidíme to velmi zřetelně v inflaci,“ upozornil expert pro ČT24.

Nahrávám video

Íránské revoluční gardy v reakci na Trumpova slova uvedly, že to ony rozhodnou o konci války. Teherán podle nich nedovolí vývoz jakékoli ropy z regionu, pokud budou pokračovat útoky amerických a izraelských sil.

Saúdskoarabská firma Saudi Aramco aktuálně varuje před katastrofálními dopady na obchod s ropou, pokud se provoz v Hormuzském průlivu nevrátí kvůli konfliktu s Íránem k normálu. Generální ředitel společnosti Amín Násir řekl, že globální zásoby ropy jsou teď na nejnižší úrovni za posledních pět let. Upozornil, že krize povede k jejich rychlejšímu vyčerpávání.

Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje také uvedla, že Trump zvažuje uvolnění sankcí na dovoz ropy z Ruska a uvolnění nouzových zásob této suroviny. Oba kroky mají být součástí balíku opatření zaměřených na omezení prudkého růstu cen ropy.

Pokles ceny plynu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh po silném pondělním růstu v úterý rovněž klesá. Krátce po 11:45 SEČ vykazovala cena suroviny s dodáním v dubnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility v Nizozemsku pokles téměř o 14 procent a prodávala se za 48,95 eura (1193 korun) za megawatthodinu. V pondělí se dostala až na 69,50 eura za megawatthodinu, což byla nejvyšší úroveň od ledna 2023.

Na cenu komodity mělo vliv oznámení, že Katar zastavil produkci zkapalněného zemního plynu (LNG) a není schopen surovinu vyvážet ze svých skladů blokovaným Hormuzským průlivem. Katar je přitom druhým největším vývozcem LNG na světě.

Analytici upozorňují, že dodávky LNG do Evropy obvykle dosahují vrcholu v březnu a dubnu, kdy je poptávka v Asii utlumena mírnějším počasím. Více než 80 procent katarského LNG odebírají klienti z Asie, kteří nyní soutěží s evropskými odběrateli o plyn od jiných dodavatelů, zejména z USA, upozornila agentura Reuters.

Evropské zásoby plynu jsou nyní pod třiceti procenty kapacity. Letos v létě bude potřeba 11 miliard metrů krychlových, aby zásoby stouply na úroveň naplnění z konce loňského září.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
před 15 hhodinami

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
včera v 08:00

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
včera v 07:30

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026

Češi na dovolenou častěji létají, letos si za cestu připlatí

Obliba letecké dopravy u tuzemských turistů roste. Letadlo se už předloni stalo nejčastějším dopravním prostředkem, kterým se Češi vydávají na zahraniční dovolenou, a podle analytiků by se to letos měnit nemělo. Cesty se ale kvůli rostoucím cenám paliv prodraží – a to u letecké i automobilové dopravy.
31. 5. 2026
Načítání...