Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.

Brent kolem 17:30 SEČ ztrácel 10,4 procenta a pohyboval se blízko 88,7 dolaru (1856 korun) za barel. Cena americké lehké ropy West Texas Intermediate (WTI) pak vykazovala pokles o 10,6 procenta a nacházela se nedaleko 84,7 dolaru (1772 korun) za barel. Brent se v pondělí nad ránem přechodně dostal ke 120 dolarům (2511 korun).

Omezení dodávek ze Saúdské Arábie a od dalších producentů na Blízkém východě kvůli eskalaci konfliktu s Íránem vyvolalo v pondělí obavy z významného narušení globálních dodávek a spustilo prudký růst cen. Později ale ceny vysoké zisky smazaly a začaly klesat v reakci na zprávy, že si ruský vládce Vladimir Putin telefonoval s Trumpem a podle Kremlu mu sdělil návrhy směřující k rychlému ukončení války. Tu rozpoutaly Spojené státy a Izrael útokem na Írán.

Trump v rozhovoru na stanici CBS News pak řekl, že si myslí, že válka proti Íránu je „prakticky u konce“ a že vojenské operace Spojených států postupují rychleji, než bylo plánováno. Původně Trump odhadoval, že válka potrvá čtyři až pět týdnů.

Americký ministr obrany Pete Hegseth uvedl, že v úterý Írán čekají nejintenzivnější údery od začátku americko-izraelské operace. Podle něj bude nad Íránem nejvíce stíhacích letounů a bombardérů od začátku konfliktu 28. února. Rovněž řekl, že Írán v posledních 24 hodinách odpálil nejméně střel od začátku konfliktu, a pohrozil, že pokud Írán udělá cokoliv, co by zastavilo tok ropy Hormuzským průlivem, bude čelit zničujícím úderům.

Nahrávám video

Šéf sboru náčelníků štábů Dan Caine na stejném tiskovém brífinku uvedl, že armáda se bude zabývat různými variantami, pokud jí bude nařízeno doprovázet plavidla v Hormuzském průlivu. Zvláštní situace nastala, když v úterý americký ministr energetiky Chris Wright na síti X uvedl, že námořnictvo Spojených států úspěšně doprovodilo ropný tanker Hormuzským průlivem, ale později svůj příspěvek smazal. Nejmenovaný americký činitel podle agentury Reuters pak uvedl, že armáda Spojených států zatím žádnou loď Hormuzským průlivem nedoprovodila, podobně se pak vyjádřil i Bílý dům. Informace o eskortování tankeru popřely rovněž íránské revoluční gardy.

Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová sdělila, že armáda Spojených států se nyní v Íránu začne zaměřovat na likvidaci výroby raket a dala najevo přesvědčení, že po dosažení válečných cílů opět rychle klesnou ceny ropy a zemního plynu.

Pokles ceny je přehnaný, míní analytik

„Trumpovy komentáře o krátké válce trh zjevně uklidnily. Zatímco včera (v pondělí, pozn. red.) trhy reagovaly přehnaným růstem, nyní dle nás reagují naopak přehnaným poklesem,“ řekl analytik finančního ústavu DBS Bank Suvro Sarkar. Simon Flowers z firmy Wood Mackenzie upozornil, že i v případě konce války bude určitou dobu trvat, než budou pozastavené dodávky obnoveny.

Růst ceny ropy se promítl i do cen benzinu a nafty v tuzemsku. Průměrná cena nafty v Česku od začátku války na Blízkém východě stoupla o 6,10 koruny na 39,2 koruny za litr a u benzinu o 2,75 koruny na 36,36 koruny za litr, plyne z dat společnosti CCS.

Člen Národní rozpočtové rady Luboš Komárek míní, že pokles cen ropy by se mohl promítnout i do ceny za paliva. Pokud bude konflikt s Íránem krátkodobý, tedy bude trvat ještě maximálně několik týdnů, do ekonomiky se příliš nepropíše. „Pokud by to byl dlouhodobý šok v řádu měsíců, samozřejmě se to propíše a uvidíme to velmi zřetelně v inflaci,“ upozornil expert pro ČT24.

Nahrávám video

Íránské revoluční gardy v reakci na Trumpova slova uvedly, že to ony rozhodnou o konci války. Teherán podle nich nedovolí vývoz jakékoli ropy z regionu, pokud budou pokračovat útoky amerických a izraelských sil.

Saúdskoarabská firma Saudi Aramco aktuálně varuje před katastrofálními dopady na obchod s ropou, pokud se provoz v Hormuzském průlivu nevrátí kvůli konfliktu s Íránem k normálu. Generální ředitel společnosti Amín Násir řekl, že globální zásoby ropy jsou teď na nejnižší úrovni za posledních pět let. Upozornil, že krize povede k jejich rychlejšímu vyčerpávání.

Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje také uvedla, že Trump zvažuje uvolnění sankcí na dovoz ropy z Ruska a uvolnění nouzových zásob této suroviny. Oba kroky mají být součástí balíku opatření zaměřených na omezení prudkého růstu cen ropy.

Pokles ceny plynu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh po silném pondělním růstu v úterý rovněž klesá. Krátce po 11:45 SEČ vykazovala cena suroviny s dodáním v dubnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility v Nizozemsku pokles téměř o 14 procent a prodávala se za 48,95 eura (1193 korun) za megawatthodinu. V pondělí se dostala až na 69,50 eura za megawatthodinu, což byla nejvyšší úroveň od ledna 2023.

Na cenu komodity mělo vliv oznámení, že Katar zastavil produkci zkapalněného zemního plynu (LNG) a není schopen surovinu vyvážet ze svých skladů blokovaným Hormuzským průlivem. Katar je přitom druhým největším vývozcem LNG na světě.

Analytici upozorňují, že dodávky LNG do Evropy obvykle dosahují vrcholu v březnu a dubnu, kdy je poptávka v Asii utlumena mírnějším počasím. Více než 80 procent katarského LNG odebírají klienti z Asie, kteří nyní soutěží s evropskými odběrateli o plyn od jiných dodavatelů, zejména z USA, upozornila agentura Reuters.

Evropské zásoby plynu jsou nyní pod třiceti procenty kapacity. Letos v létě bude potřeba 11 miliard metrů krychlových, aby zásoby stouply na úroveň naplnění z konce loňského září.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
před 13 hhodinami

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
23. 9. 2026‌‌

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026‌‌

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026‌‌

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
22. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.