Hormuzský průliv

Íránské revoluční gardy zadržely v Perském zálivu ropný tanker – už druhý za poslední týden. Zatím není jasné, jaký k tomu měl režim v Teheránu důvod. Podle některých západních pozorovatelů tím Írán mimo jiné dává najevo sílu. Mocenské postavení země v rámci regionu se v posledních měsících upevňuje, což s obavami sledují především Izraelci.

Asi 80 procent všeho zboží se podle dat OSN převáží po moři, kolem 12 miliard tun ročně. Většina se plaví po širokých vodách otevřeného moře. Existuje však několik úžin, jejichž zablokování může způsobit rozsáhlé problémy, jak ukázala Ever Given v Suezu. Organizace Geopolitické zpravodajské služby (GIS) identifikovala osm primárních a 14 sekundárních úzkých hrdel.

Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci se dohodly na změně těžebních limitů na únor. Saúdská Arábie svou těžbu sníží pod stanovenou kvótu a Rusko a Kazachstán ji naopak zvýší. Celkem skupina dodá na trh v únoru o 75 tisíc barelů více a dalších 75 tisíc barelů přidá v březnu, stojí v návrhu prohlášení po úterním virtuálním setkání zástupců členských států skupiny OPEC+, z něhož citovala agentura Reuters.

Osmiletá válka mezi Irákem a Íránem je řazena k nejkrvavějším konfliktům 20. století. Boje si na obou stranách vyžádaly na milion obětí a materiální škody se odhadují na stamiliony dolarů. Do konfliktu, který připomínal první světovou válku na evropském bojišti, se zejména dodávkami zbraní zapojily i obě tehdejší supervelmoci. Irácko-íránská válka nakonec skončila bez jasného vítěze, když obě země stáhly vojáky za hranice uznávané před konfliktem. Válku rozpoutal před 40 lety, 22. září 1980, Irák, příměří vstoupilo v platnost 20. srpna 1988.

Při cvičení íránského námořnictva v Ománském zálivu zahynulo 19 námořníků a dalších 15 bylo zraněno. S odvoláním na pondělní sdělení íránské armády o tom informovala agentura AP. Původně íránská státní televize informovala o nejméně jednom mrtvém námořníkovi. Íránská média uvedla, že se nehoda stala poté, co se podpůrné plavidlo během cvičení příliš přiblížilo cíli dalších lodí.

Prezident Spojených států Donald Trump nařídil námořnictvu, aby zahájilo palbu a zničilo veškeré íránské lodě, které by obtěžovaly americká plavidla. Napsal to na Twitteru. Jeho výrok přišel týden po blízkém námořním setkání sil obou zemí. Mluvčí íránské armády podle agentury Reuters v reakci uvedl, že by se USA měly soustředit spíše na ochranu svých ozbrojených sil před koronavirem.

Prezident Miloš Zeman nepojede v dubnu do Číny na summit 17+1, tedy jednání Číny se zeměmi střední a východní Evropy. Jedním z důvodů jeho rozhodnutí jsou chybějící čínské investice v Česku, řekl v neděli na serveru Blesk.cz. Prezident naopak potvrdil svou účast na oslavách konce druhé světové války v květnu v Moskvě. Při cestě do Ruska si chce stěžovat na pracovníka ruského ministerstva zahraničí, který kritizoval zavedení českého památného dne připomínajícího okupaci vojsky Varšavské smlouvy z 21. srpna 1968.

V Bagdádu se v sobotu na smutečním pohřebním průvodu za velitele íránských jednotek Kuds Kásima Solejmáního a člena vedení vlivných iráckých milicí Abú Mahdího Muhandise sešly desetitisíce lidí. Teherán uvedl, že odpověď na atentát bude tvrdá. Írán bude Američany v odplatě za zabití svého klíčového generála trestat kdykoliv, kdy mu budou na dosah, prohlásil velitel íránských revolučních gard Gholámalí abú Hamza. Vpodvečer do okolí velvyslanectví Spojených států v Bagdádu dopadla raketa kaťuša. Další dvě zasáhly i iráckou leteckou základnu Balad, kde jsou umístěny americké jednotky. Ani v jednom případě nejsou hlášeny oběti.

Mezinárodní námořní koalice zahájila hlídky v Perském zálivu, kde bude zajišťovat bezpečnost lodní dopravy. Koalici velí Spojené státy, které získaly pro členství několik spojenců. Důvodem je zabezpečit nejvýznamnější obchodní trasu pro přepravu ropy, kterou letos ohrozilo několik incidentů vyvolaných napětím mezi Spojenými státy a Íránem.

Írán propustí část posádky zadrženého britského tankeru Stena Impero. Informovala o tom podle agentury Reuters íránská státní televize. Írán zadržel loď v Hormuzském průlivu v červenci, dva týdny poté, co Británie zadržela íránský tanker u Gibraltaru. Ten byl propuštěn už v srpnu. Plavidlo je nyní v blízkosti Sýrie, kde přestalo vysílat signály.

Britský ministr zahraničí Dominic Raab vyloučil možnost výměny zadrženého íránského tankeru za britský, který zadržuje Teherán. Íránce vyzval, aby dodržovali pravidla mezinárodního práva. Íránské revoluční gardy zároveň zveřejnily záznam, který má dokazovat, že Britové narazili v Hormuzském průlivu do rybářské lodě a neposkytli jí pomoc. Londýn to odmítá.

Svět by měl být podle íránského prezidenta Hasana Rouháního vděčný, že revoluční gardy hlídají bezpečnost v Hormuzském průlivu. Není to „místo pro zábavu“ ani pro „hrátky s mezinárodními pravidly“, zdůraznil. Írán prý propustí britský tanker, pokud Londýn učiní to samé u íránského tankeru v Gibraltaru. Rouhání také pohrozil Washingtonu odvetou, pokud americké drony opět naruší íránský vzdušný prostor.

Výbušná situace v Hormuzském průlivu nehrozí v nejbližší době přerůst v otevřený vojenský konflikt mezi Spojenými státy a Íránem, uvedl v Devadesátce ČT24 analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Petr Boháček. Pro USA, které jsou energeticky nezávislé, totiž není ropa z Blízkého východu záležitostí číslo jedna. „Nedovedu si představit, že by šli do velkého konfliktu jen kvůli pár sabotážím,“ říká Boháček po několika napadeních ropných tankerů, které Spojené státy připsaly právě Íránu.

Šéf britské diplomacie Jeremy Hunt vyzval Teherán, aby okamžitě propustil britský tanker Stena Impero. Pokud se Írán vydá na tuto „nebezpečnou cestu“, Západ navýší svou vojenskou přítomnost na Blízkém východě, varoval. Hunt chce vytvořit evropskou misi na ochranu plavby Hormuzským průlivem. Plavidlo zadržely v pátek revoluční gardy v Hormuzském průlivu. Podle Londýna tím porušily námořní právo. Mluvčí íránské vlády naopak trvá na tom, že zásah byl zákonný. Hunt ale zdůraznil, že pokud jde o svobodu plavby, kompromisy nepřicházejí v úvahu.

Všech 23 členů posádky britského tankeru Stena Impero, který v pátek zadržel Írán, je v pořádku. Podle agentury Reuters to v íránské televizi řekl šéf úřadu spravujícího přístavy v provincii Hormozgán Alláhmorád Afifipúr. Náměstek britského ministra obrany Tobias Ellwood pak v televizi Sky News prohlásil, že Londýn zvažuje sérii možností, jak na jednání Teheránu reagovat. List The Daily Telegraph píše, že se připravuje zavedení diplomatických a ekonomických sankcí vůči Íránu, nejspíš i zmrazení účtů.

Britský tanker Stena Impero měl před svým pátečním zadržením íránskými revolučními gardami v Hormuzském průlivu nehodu s rybářskou lodí a zřejmě jí nechtěl pomoci. Tvrdí to íránská polooficiální agentura Fars, která se odvolává na íránského odpovědného činitele. Ten v souvislosti s incidentem také sdělil, že všech 23 členů posádky je v přístavu Bandar-Abbás, kde musel tanker zastavit. Posádka na palubě podle něj zůstane, dokud neskončí vyšetřování. Kvůli napětí v regionu vysílají Spojené státy americké do Saúdské Arábie rakety Patriot a vojenskou jednotku o 500 mužích.

Írán v pátek zadržel v Hormuzském průlivu dva ropné tankery, jeden z nich plul pod britskou vlajkou a druhý pod vlajkou Libérie. Oznámil to britský ministr zahraničí Jeremy Hunt, podle něhož jsou mezi posádkami tankerů lidé různých národností, Britové ale ne. Hunt tak potvrdil dřívější oznámení Íránu, který uvedl, že zadržel tanker plující pod britskou vlajkou, protože v průlivu porušil předpisy a ignoroval několik varování.  Zadržení druhého tankeru Teherán popírá, uvedla íránská agentura Tasním, podle dalších zdrojů byl propuštěn.

Íránská státní televize zveřejnila video, které podle ní dokazuje, že USA ve čtvrtek žádný íránský dron v Hormuzském průlivu nesetřelily. Čtvrteční oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o sestřelení íránského dronu blízko americké výsadkové lodi popřel v noci na pátek i íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf. Zarífův náměstek řekl, že USA zřejmě sestřelily vlastní stroj. Zprávu o ztrátě dronu popřela i íránská armáda.

Íránské revoluční gardy zadržely v neděli v Perském zálivu zahraniční tanker. Podle íránské státní televize pašoval ropu. Podle Reuters Íránci odtáhli loď do íránských vod, když vyslala nouzový signál. Na palubě plavidla je dvanáctičlenná posádka. Už začátkem týdne se objevily zprávy o cizím tankeru v íránských vodách, není ale zřejmé, zda jde o tutéž loď.

Z Hormuzského průlivu u Perského zálivu byl v úterý hlášen další incident. Podle agentury AP se tam ropný tanker ze Spojených arabských emirátů (SAE), který od soboty nevysílal údaje o své pozici, odchýlil od trasy a vplul do íránských vod. Některá média spekulují, že ho Teherán zabavil. Íránské ministerstvo zahraničí posléze informovalo, že námořnictvo poskytlo zahraničnímu ropnému tankeru pomoc v nouzi, aniž by uvedlo, o jaký tanker šlo.

Íránský prezident Hasan Rouhání varoval Velkou Británii před důsledky zadržení supertankeru u Gibraltaru z minulého týdne. Íránské revoluční gardy už dříve pohrozily, že v odvetě zadrží britské plavidlo. Londýn má obavy o bezpečnost svých lodí, jeden ropný tanker už proto na cestu Hormuzským průlivem doprovázela fregata, druhý zatím vyčkává u saúdského pobřeží.

Spojené státy se snaží vytvořit mezinárodní vojenskou koalici, která se postará o bezpečnost lodí u Íránu a Jemenu. Oznámil to americký generál Joseph Dunford. USA podle něj chtějí zajistit svobodu námořní plavby a v současné době jednají o možné spolupráci s řadou zemí regionu. V oblasti se nacházejí Hormuzský průliv a úžina Báb al-Mandáb, které jsou klíčové pro světový obchod s ropou.

Nedávné útoky na lodě mířící do Hormuzského průlivu vyvolaly obavy z nové války tankerů, jež zuřila v oblasti v 80. letech. Každý incident narušující klíčovou obchodní trasu rychle zvedá cenu ropy a pojištění přepravy zboží po moři. Írán hrozí, že průliv zablokuje a ochromí tak ropný byznys. Podle expertů k tomu však nejspíš nepřistoupí, protože by sám přišel o zisky. Na bezpečnost dopravy v regionu navíc dohlížejí Spojené státy. Země Zálivu hledají alternativní řešení – staví ropovody, které úžinu obcházejí.

Americký prezident Donald Trump vydal exekutivní příkaz k uvalení nových, údajně tvrdých sankcí na Írán. Reagoval tak mimo jiné na sestřelení amerického dronu nad Hormuzským průlivem. Terčem restrikcí je i úřad duchovního vůdce Íránu ajatolláha Alího Chameneího. Teherán v reakci obvinil USA, že „žízní po válce“. Dialog s Washingtonem pod hrozbou sankcí odmítá. Napjatou situaci řešila i Rada bezpečnosti OSN, jež odsoudila útoky na tankery v Ománském zálivu a současně vyzvala ke zdrženlivosti. USA viní z incidentu Írán, který to odmítá.