Hormuzský průliv

Ropa unikající z poškozeného tankeru v Hormuzském průlivu dosáhla pobřeží Spojených arabských emirátů (SAE). Pláže jsou do odvolání uzavřené v Šardžá, oblíbeném letovisku Rás al-Chajma i v emirátu Umm al-Kuvajn, informoval web Time Out Dubai. V zemi se od začátku října šířily zprávy o silném benzinovém zápachu linoucím se z moře, a to i v severních čtvrtích Dubaje. Únik ropy vyvolal obavy o životní prostředí.

V říjnu bylo v Hormuzském průlivu a jeho okolí zaznamenáno nejvíce útoků na obchodní plavidla od začátku konfliktu. S odvoláním na údaje Washingtonského institutu pro blízkovýchodní politiku (WINEP) to píše agentura Reuters. Během října bylo nahlášeno a potvrzeno 28 útoků. Od 28. února, kdy USA a Izrael válku proti Teheránu zahájily, bylo zaznamenáno 113 útoků.

Evropa v příštím roce zažije nejvýraznější nárůst cen letenek v historii. Uvedl to v úterý podle agentury Reuters šéf irských nízkonákladových aerolinek Ryanair Michael O'Leary. Dodal, že letenky by mohly zdražit až o 20 procent. Letecké společnosti se v poslední době potýkají s růstem nákladů na pohonné hmoty, který je důsledkem konfliktu na Blízkém východě.

K napadení nejméně jednoho tankeru došlo v pátek v Perském zálivu severovýchodně od pobřeží Saúdské Arábie. Incident se stal stovky kilometrů od Hormuzského průlivu, který dosud blokuje Írán v reakci na americko-izraelské údery na svém území. S odvoláním na britskou firmu pro bezpečnost námořní dopravy UKMTO o tom v sobotu informovaly tiskové agentury. Členům posádky se nic nestalo. Íránské revoluční gardy mezitím oznámily, že jiný velký tanker v oblasti Hormuzu najel na minu a hoří.

Je bolestivé, když si americký prezident Donald Trump vybere jinou stranu, než jsme my, řekl ve středu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v narážce na Trumpův příklon k Rusku. V rozhovoru s britským moderátorem Piersem Morganem ukrajinský prezident také litoval, že jeho země, která se brání ruské ozbrojené agresi, podle něj v posledních dnech „ztrácí silného partnera“ v podobě Spojených států.

Poblíž Hormuzského průlivu se ve středu po zásahu projektilem potopila kontejnerová loď plující pod singapurskou vlajkou a další nákladní loď byla poškozena, informovala agentura Reuters s odvoláním na zdroje z oblasti námořní bezpečnosti. Agentura později informovala o potopení dalšího plavidla, které bylo zasaženo již před třemi týdny. Na plavidla v úžině klíčové pro přepravu ropy útočí Írán od chvíle, kdy Spojené státy americké a Izrael v únoru zahájily údery proti Teheránu.

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).

Saúdská Arábie i přes masivní výdaje do protivzdušné obrany nedokáže zachytit všechny střely vypálené jemenskými džihádistickými povstalci hútíi. Ti proti ní používají podobnou taktiku jako Rusové na Ukrajině – snaží se obranu zahltit kombinací většího množství dronů a střel, píše americká stanice CNN. Hútíové navíc disponují rychlými a přesnými moderními zbraněmi. Rijád vyzývá kvůli eskalaci konfliktu k vytvoření mezinárodní koalice, Washington ale s přímým zapojením do další války váhá.

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.

Memy zesměšňující ukrajinského prezidenta, které šíří proruské účty, jsou součástí „memetické války“ zaměřené na ovlivňování přesvědčení lidí, uvedl pro Polskou tiskovou agenturu (PAP) výzkumník dezinformací.

Nejméně dva tankery v Hormuzském průlivu za posledních 24 hodin zasáhly neznámé projektily. Obě posádky jsou v bezpečí, informovala podle agentury Reuters britská agentura pro námořní bezpečnost UKMTO. Oblastní velitelství amerických sil CENTCOM oznámilo, že v Ománském zálivu zasáhlo nákladní loď plující z íránského přístavu poté, co posádka ignorovala varování. Írán se v rámci války se Spojenými státy snaží blokovat Hormuzský průliv, zatímco Washington uplatňuje námořní blokádu íránských přístavů.

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.

Vláda schválila návrh Státní kulturní politiky České republiky na období 2026–2029, sdělil po jednání kabinetu ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Realizace návrhu bude zajišťována prostřednictvím akčního plánu, ten má vláda dostat do 30. listopadu. Schválený dokument vyvolává kritiku opozice i části kulturní obce. K novele o asistentech pedagoga na základních školách se pak kabinet podle premiéra Andreje Babiše (ANO) vrátí za týden po jednání koalice. Některé věci je třeba vydiskutovat, řekl předseda vlády.

Skupina hospodářsky vyspělých zemí G7 v příštích čtyřech měsících koordinovaně uvolní sto milionů barelů nafty a ropy, shodli se lídři států v prohlášení zveřejněném předsednickou Francií. Již během příštích dvaceti dnů vyšlou země skupiny prostřednictvím Mezinárodní agentury pro energii (IEA) na trh významné množství nafty, uvedli prezidenti a premiéři po videokonferenci. Předsedal jí francouzský prezident Emmanuel Macron.

Pokud byl Írán zapojený do středečního incidentu v letadle společnosti Flydubai, které se jeden z pilotů zřejmě snažil zničit, čeká ho velmi tvrdý trest. Ve čtvrtek to podle agentury AP řekl americký prezident Donald Trump.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vyzvala Německo a Francii, aby pomohly zmírnit světové ceny paliv uvolněním nafty z nouzových rezerv. Pohrozila, že v opačném případě by tyto země mohly čelit zákazu vývozu nafty z USA. Informovala o tom agentura Reuters, odvolává se na zdroje blízké rozhovorům. Washington prý žádá, aby celá EU v příštích šesti měsících uvolnila 120 milionů barelů nafty. Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič řekl, že Unie usiluje ohledně snižování cen nafty o koordinovaný postup.

S nekončícím napětím na Blízkém východě roste význam zkapalněného plynu. Terminál v nizozemském Eemshavenu, který stát přes společnost ČEZ využívá, odbavil za čtyři roky fungování 92 lodí se surovinou určenou pro české spotřebitele. Celkem jí přivezly přes osm miliard kubíků. Aktuálně dodávky pokrývají skoro čtvrtinu tuzemských potřeb. Podle analytiků se Evropa momentálně bez LNG neobejde, přestože se v uplynulých letech začala chovat šetrněji. Odborníci uvádějí, že je plynu dostatek, i když kvůli výpadku dodávek přes Hormuzský průliv méně než dříve. A to ho zdražuje. V příštích měsících pak analytici očekávají i zdražení smluv na dobu neurčitou, proto radí si aktuální ceny zafixovat.

Íránští zástupci v pondělí jednali s katarskými zprostředkovateli. Americkou odpověď na své návrhy očekávají během úterka, uvedl podle agentury Reuters ministr zahraničí Abbás Arakčí. Americká strana zatím své avizované separátní jednání s katarskými mediátory nekomentovala, prezident Donald Trump však krátce před Arakčího oznámením vyloučil, že by Íránu nabídl zrušení sankcí či uvolnění zmrazených fondů.

Úřady v Saúdské Arábii nařídily školám v hlavním městě Rijádu, aby na týden zavedly distanční výuku. Oznámení se objevilo den poté, co koalice vedená Rijádem, která bojuje proti jemenským islamistickým rebelům hútíům, zachytila drony a balistické rakety namířené na království.

Americký prezident Donald Trump odmítl nejnovější íránský návrh na znovuotevření Hormuzského průlivu a ukončení bojů na Blízkém východě, který Teherán označuje jako sedmidenní cestovní mapu k míru. Trump na své síti Truth Social zopakoval, že Írán nesmí mít jadernou zbraň, což je hlavní důvod, jímž USA a Izrael zdůvodňují tuto válku, kterou začaly 28. února bombardováním Íránu. Teherán Trumpův postoj zaznamenal, čeká však na oficiální sdělení vyjednavačů, uvedl podle agentury Reuters íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí.

Je na Spojených státech, aby se rozhodly, zda chtějí válku proti Íránu ukončit, či nikoli. V rozhovoru s televizní stanicí Fox News v New Yorku to ve čtvrtek večer (v noci na pátek SELČ) řekl íránský prezident Masúd Pezeškján. Současně připomněl, že to nebyl Írán, kdo konflikt vyvolal, a zopakoval, že jeho země je odhodlána se bránit.

V New Yorku pokračuje třetím dnem všeobecná rozprava 81. zasedání Valného shromáždění OSN. Projev měl i izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Uvedl, že se Izrael bude nadále bránit a bude vítězit, protože nemá jinou možnost. Zmínil také hrozbu, kterou představoval Írán, a útoky palestinských teroristů na Izrael. Netanjahu ostře odmítl obvinění své země z genocidy a ti, kteří taková obvinění vznášejí, by se podle izraelského premiéra měli stydět. Předtím vystoupil mimo jiné palestinský prezident Mahmúd Abbás, který mluvil on-line, protože mu Spojené státy opět odmítly udělit vízum. Dále vystoupí mimo jiné zástupci Evropské unie, Maďarska či Venezuely.

Boje v Jemenu mezi hútíjskými povstalci a vládními silami, které podporuje Saúdská Arábie, neutichají. Vedle globálních důsledků roste počet místních obyvatel, kteří před válkou prchají. Podle OSN humanitární pomoc do začátku bojů potřebovalo 22 milionů Jemenců, víc než polovina obyvatel. Nyní jich rychle přibývá, za tři týdny uteklo z domovů 130 tisíc Jemenců, mnozí z nich se vydávají přes Rudé moře do Džibutska. V přijímacím táboře v Markazi dostávají první pomoc – potraviny, vodu, stany, domácí potřeby a hygienu. Se stoupající hustotou osídlení roste riziko šíření nemocí. O krizi vypovídá i to, že mnozí Jemenci volí jako bezpečnější cíl k útěku Somálsko, Eritreu či Etiopii. Země, odkud Jemen navzdory svým konfliktům a nouzi přijal za poslední roky 65 tisíc žádostí o azyl.

V New Yorku v úterý začala všeobecná rozprava 81. zasedání Valného shromáždění OSN, kterého se osobně účastní skoro 130 hlav států a předsedů vlád. Shromáždění zahájil projev generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, který vyzval světové vůdce k uklidnění sporů, ukončení bojů, dialogu a spolupráci. Promluvil i prezident USA Donald Trump, jenž se ve svém vystoupení věnoval mimo jiné Íránu. Věří prý, že po amerických listopadových volbách uzavře Teherán s USA dohodu. Zároveň ale pohrozil, že může islámskou republiku zcela zničit.