Trhy

Saúdskoarabský lékař, který loni v prosinci zaútočil na vánoční trhy v Magdeburku, plánoval atentát už před dvěma lety. S odvoláním na obžalovací spis o tom informoval časopis Der Spiegel. Terčem plánovaného útoku se mělo stát sídlo státního zastupitelství v hlavním městě Saska-Anhaltska.

Německá generální prokuratura kvůli prosincovému útoku na vánoční trhy v Magdeburku obžalovala saúdskoarabského lékaře z šestinásobné vraždy a pokusu o vraždu dalších 338 lidí. Tálib A. chtěl podle státního zastupitelství zabít co nejvíce lidí kvůli frustraci ze styku s německými úřady. Na soud čeká ve vazbě.

Indické státní rafinérie v uplynulém týdnu přestaly nakupovat ruskou ropu, protože její ceny přestaly být výhodné, píše agentura Reuters s odkazem na zdroje z indického ropného průmyslu. Podle nich za tím stojí i postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa, který varoval země, aby nekupovaly tuto surovinu z Moskvy. Rusko bylo donedávna zodpovědné za přibližně 35 procent celkového indického importu.

Z některých příkladů je vidět, že nejde o obchod ani o americký schodek, řekl v pořadu 90’ ČT24 bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok v souvislosti s některými oznámenými cly ze strany prezidenta USA Donalda Trumpa. S tím souhlasil i prorektor VŠE v Praze Pavel Hnát, který zmínil, že současný chaos ukazuje na to, že ve věci žádné ekonomické propočty nejsou. Člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Petr Zahradník pak zmínil, že silnou kartou Evropy je zpracovatelský průmysl.

Aktuální dění na Blízkém východě způsobilo růst cen ropy a plynu. Ropa se dostala na nejvyšší hodnotu za pět měsíců. Pohonné hmoty v tuzemsku už od minulého týdne mírně zdražují. Po útoku Íránu na vojenskou základnu USA v Kataru ale cena ropy smazala původní zisky a zase klesala o více než pět procent.

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.

Už v sobotu mají v USA začít platit o 25 procent vyšší cla na dovážené autodíly. Přestože prezident Donald Trump původní opatření zmírnil, EU hledá nejen pro autoprůmysl náhradu za americký trh. Už teď má po celém světě uzavřených víc než sedmdesát obchodních smluv a o dalších se jedná. Brusel doufá, že vývoz do Latinské Ameriky, Indie a jihovýchodní Asie by mohl alespoň částečně nahradit odbytiště v USA.

V atmosféře obav z obchodní války mezi USA a Čínou – v době, kdy si obě strany vůči sobě dál a dál zvyšují celní sazby – uzavřely akciové burzy v Asii a Pacifiku páteční obchodování se smíšenými výsledky. Nejvíce ztratil japonský index Nikkei 225, mírněji klesly i hlavní indexy jihokorejské a australské burzy. Naopak se dařilo trhům v čínském Hongkongu a Šanghaji a v Indii. Čína v pátek po uzavření obchodování oznámila zvýšení odvetných cel vůči USA. Tato zpráva pak srazila většinu evropských indexů do záporných hodnot.

Čína od soboty navýší odvetná cla na americké zboží z 84 na 125 procent, informuje agentura Reuters s odvoláním na tamní ministerstvo financí. Prezident USA Donald Trump ve středu oznámil navýšení cla, které označuje jako reciproční, na 125 procent. V součtu s předchozími tarify uvalenými v souvislosti s fentanylovou krizí činí celní zátěž čínského dovozu do USA 145 procent.

„Větší část Američanů je teď přesvědčena o tom, že na vzájemném obchodu vydělává především Čína,“ řekl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou amerikanista Jiří Pondělíček, podle kterého mohou mít vysoká cla, která americký prezident Donald Trump uvalil na Čínu, velkou podporu voličů. „Podle průzkumů veřejného mínění se obraz Číny u americké veřejnosti propadá,“ uvedl sinolog a orientalista Martin Hála, podle něhož je v současnosti pohled Američanů na Čínu negativní.

Čína a Evropská unie okamžitě zahájí jednání ohledně cen elektrických vozidel, uvedl čínský ministr obchodu Wang Wen-tchao po rozhovoru vedeném prostřednictvím videa s eurokomisařem pro obchod Marošem Šefčovičem, napsala agentura Reuters s odvoláním na čínský resort. Peking si přeje prohloubit obchodní, investiční a průmyslovou spolupráci s EU, ujistil ministr. Ve čtvrtek začala také platit čínská odvetná cla ve výši 84 procent na dovoz z USA.

Americký prezident Donald Trump s okamžitou platností pozastavil většinu nových cel na devadesát dní. Pauza se netýká Číny, té cla naopak zvedl ze 104 na 125 procent. Šéf Bílého domu o tom informoval ve středu v podvečer středoevropského času na své sociální síti Truth Social. Následně před novináři prohlásil, že se Spojené státy mohou na clech dohodnout s každou zemí včetně Číny. Jeho cílem je prý dosáhnout spravedlivé dohody. Poznamenal, že lidé „měli z cel trochu strach“.

Evropské akcie v úterý posílily, smazaly však pouze část ztrát z posledních dnů. Na trhu stále přetrvávají obavy z důsledků cel amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zpevnily také burzy v Asii, nejvíce v Japonsku, kde hlavní index přidal více než šest procent.

Akcie ve Spojených státech na začátku týdne navázaly na předchozí ztráty a uzavřely obchodování převážně poklesem. Na začátku dne se všechny hlavní akciové indexy dostaly dokonce nejníže za déle než rok, v závěru však větší část ztrát smazaly. Na devizovém trhu zpevňoval dolar.

Americký prezident Donald Trump přirovnal svou politiku zavádění cel na dovoz do Spojených států k léčbě nutné pro ozdravení ekonomiky. Naznačil, že pokles trhů jej neznepokojuje, uvedla agentura Reuters. Základní desetiprocentní clo na dovozy ze zahraničí začaly Spojené státy uplatňovat od soboty. Od středy pak mají začít platit zvýšená cla, která se týkají jen vybraných zemí.

Akciové trhy zareagovaly na nová americká cla a v uplynulém týdnu zaznamenaly nejhorší výsledky od pandemie covidu-19. Například technologický index Nasdaq ztratil přes deset procent. Silnému výprodeji čelily tituly na většině světových burz. Analytici ale varují před unáhlenými rozhodnutími a radí neprodávat v panice. Podle oslovených odborníků může současná nejistota trvat i několik měsíců.

Nová rozsáhlá americká cla podle agentury Reuters zvýšila obavy z nárůstu nákladů ve velkém množství průmyslových odvětví. Akcie technologické společnosti Apple se propadly o 9,25 procenta na 203,19 dolaru. Tržní hodnota firmy tak klesla o 310 miliard dolarů (přes sedm bilionů korun). Americké akcie klesly nejvíce od globální pandemie v roce 2020.

Cla, jejichž zavedení ve středu ohlásil prezident USA Donald Trump, zasáhnou negativně v Česku především subdodavatelský průmysl. Hrozí, že bude muset omezovat výrobu a propouštět, uvedl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. Samotné podniky mají podle něj jen velmi omezené možnosti, jak se s americkými cly vyrovnat. Získání nových trhů pro české zboží bude obtížné, pomoci by mohla vláda. Reakce EU má být podle Hospodářské komory pragmatická a jednotná.

Od čtvrtka začnou platit 25procentní cla na dovoz osobních a lehkých užitkových automobilů a některých autodílů do Spojených států. Evropské státy připravují odvetná opatření. Během středečního večera chystá americký prezident Donald Trump oznámit uvalení nových cel. Váhu tomuto kroku dodává Trump tím, že ho nazval Dnem osvobození.

„Pokud by 25 procent platilo, tak to pro Evropu není žádná katastrofa. Samozřejmě vývozce hliníku a oceli to omezí. Na druhou stranu obě komodity, zejména hliník, se často do Evropské unie musí dovážet, takže z hlediska celkové obchodní bilance to takový dopad mít nebude,“ řekl v Interview ČT24 bývalý ministr financí a ekonom působící na Unicorn Vysoké škole Pavel Mertlík o clech na ocel a hliník, která ohlásil americký prezident Donald Trump.

V úvodu týdne klesají akcie na evropských i amerických trzích. Reagují tak na víkendové oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zavedení cel na dovoz z Kanady, Číny a Mexika. Proti Kanadě a Mexiku však budou cla na měsíc pozastavena. Mezitím klesají i ceny nejznámějších kryptoměn. Bitcoin se propadl hluboko pod sto tisíc dolarů (2,5 milionu korun). Naopak zpevňuje americký dolar, zatímco kurz čínského jüanu obchodovaného v zahraničí klesl na historické minimum.

Všechny vážně zraněné oběti, které se po útoku na vánoční trh v německém Magdeburku nacházely v nemocnici, jsou mimo ohrožení života a jejich stav je stabilizovaný. Minulý pátek najel řidič autem do davu, pět lidí zabil a přes dvě stě dalších zranil.

Počet mrtvých po pátečním útoku na vánoční trh v německém Magdeburku stoupl na pět, uvedl premiér spolkové země Sasko-Anhaltsko Reiner Haseloff. Zranění podle vyšetřovatelů utrpělo 200 lidí, část z nich velmi vážná. Od nouzového volání do zadržení pachatele uběhly tři minuty, sdělila německá policie. Motiv útočníka je stále nejasný, ale podle německého prokurátora „na pozadí činu byla snad nespokojenost s tím, jak se nakládá s uprchlíky ze Saúdské Arábie v Německu“. Večer se tisíce lidí shromáždily k uctění památky obětí, v centru se demonstrovalo.

Praha nechala umístit betonové zábrany k vánočnímu trhu na náměstí Republiky. Policejní mluvčí Jan Daněk upřesnil, že podle dohody pražské policie s vedením magistrátu budou betonové bloky nově také na náplavce. Jde podle něj o reakci na páteční útok na vánoční trhy v německém Magdeburku.