Trhy

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat. Ty nicméně nakonec ve čtvrtek stouply na nejvyšší úroveň za bezmála čtyři roky.

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.

Desítky kontrol na vánočních trzích naplánovala před koncem roku Česká obchodní inspekce. Zaměřuje se při nich hlavně na prodej alkoholu nezletilým, který je podle inspektorů nejčastějším problémem, ale i na poctivost stánkařů.

Saúdskoarabský lékař, který loni v prosinci zaútočil na vánoční trhy v Magdeburku, plánoval atentát už před dvěma lety. S odvoláním na obžalovací spis o tom informoval časopis Der Spiegel. Terčem plánovaného útoku se mělo stát sídlo státního zastupitelství v hlavním městě Saska-Anhaltska.

Německá generální prokuratura kvůli prosincovému útoku na vánoční trhy v Magdeburku obžalovala saúdskoarabského lékaře z šestinásobné vraždy a pokusu o vraždu dalších 338 lidí. Tálib A. chtěl podle státního zastupitelství zabít co nejvíce lidí kvůli frustraci ze styku s německými úřady. Na soud čeká ve vazbě.

Indické státní rafinérie v uplynulém týdnu přestaly nakupovat ruskou ropu, protože její ceny přestaly být výhodné, píše agentura Reuters s odkazem na zdroje z indického ropného průmyslu. Podle nich za tím stojí i postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa, který varoval země, aby nekupovaly tuto surovinu z Moskvy. Rusko bylo donedávna zodpovědné za přibližně 35 procent celkového indického importu.

Z některých příkladů je vidět, že nejde o obchod ani o americký schodek, řekl v pořadu 90’ ČT24 bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok v souvislosti s některými oznámenými cly ze strany prezidenta USA Donalda Trumpa. S tím souhlasil i prorektor VŠE v Praze Pavel Hnát, který zmínil, že současný chaos ukazuje na to, že ve věci žádné ekonomické propočty nejsou. Člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Petr Zahradník pak zmínil, že silnou kartou Evropy je zpracovatelský průmysl.

Aktuální dění na Blízkém východě způsobilo růst cen ropy a plynu. Ropa se dostala na nejvyšší hodnotu za pět měsíců. Pohonné hmoty v tuzemsku už od minulého týdne mírně zdražují. Po útoku Íránu na vojenskou základnu USA v Kataru ale cena ropy smazala původní zisky a zase klesala o více než pět procent.

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.

Už v sobotu mají v USA začít platit o 25 procent vyšší cla na dovážené autodíly. Přestože prezident Donald Trump původní opatření zmírnil, EU hledá nejen pro autoprůmysl náhradu za americký trh. Už teď má po celém světě uzavřených víc než sedmdesát obchodních smluv a o dalších se jedná. Brusel doufá, že vývoz do Latinské Ameriky, Indie a jihovýchodní Asie by mohl alespoň částečně nahradit odbytiště v USA.

V atmosféře obav z obchodní války mezi USA a Čínou – v době, kdy si obě strany vůči sobě dál a dál zvyšují celní sazby – uzavřely akciové burzy v Asii a Pacifiku páteční obchodování se smíšenými výsledky. Nejvíce ztratil japonský index Nikkei 225, mírněji klesly i hlavní indexy jihokorejské a australské burzy. Naopak se dařilo trhům v čínském Hongkongu a Šanghaji a v Indii. Čína v pátek po uzavření obchodování oznámila zvýšení odvetných cel vůči USA. Tato zpráva pak srazila většinu evropských indexů do záporných hodnot.

Čína od soboty navýší odvetná cla na americké zboží z 84 na 125 procent, informuje agentura Reuters s odvoláním na tamní ministerstvo financí. Prezident USA Donald Trump ve středu oznámil navýšení cla, které označuje jako reciproční, na 125 procent. V součtu s předchozími tarify uvalenými v souvislosti s fentanylovou krizí činí celní zátěž čínského dovozu do USA 145 procent.

„Větší část Američanů je teď přesvědčena o tom, že na vzájemném obchodu vydělává především Čína,“ řekl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou amerikanista Jiří Pondělíček, podle kterého mohou mít vysoká cla, která americký prezident Donald Trump uvalil na Čínu, velkou podporu voličů. „Podle průzkumů veřejného mínění se obraz Číny u americké veřejnosti propadá,“ uvedl sinolog a orientalista Martin Hála, podle něhož je v současnosti pohled Američanů na Čínu negativní.

Čína a Evropská unie okamžitě zahájí jednání ohledně cen elektrických vozidel, uvedl čínský ministr obchodu Wang Wen-tchao po rozhovoru vedeném prostřednictvím videa s eurokomisařem pro obchod Marošem Šefčovičem, napsala agentura Reuters s odvoláním na čínský resort. Peking si přeje prohloubit obchodní, investiční a průmyslovou spolupráci s EU, ujistil ministr. Ve čtvrtek začala také platit čínská odvetná cla ve výši 84 procent na dovoz z USA.

Americký prezident Donald Trump s okamžitou platností pozastavil většinu nových cel na devadesát dní. Pauza se netýká Číny, té cla naopak zvedl ze 104 na 125 procent. Šéf Bílého domu o tom informoval ve středu v podvečer středoevropského času na své sociální síti Truth Social. Následně před novináři prohlásil, že se Spojené státy mohou na clech dohodnout s každou zemí včetně Číny. Jeho cílem je prý dosáhnout spravedlivé dohody. Poznamenal, že lidé „měli z cel trochu strach“.

Evropské akcie v úterý posílily, smazaly však pouze část ztrát z posledních dnů. Na trhu stále přetrvávají obavy z důsledků cel amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zpevnily také burzy v Asii, nejvíce v Japonsku, kde hlavní index přidal více než šest procent.

Akcie ve Spojených státech na začátku týdne navázaly na předchozí ztráty a uzavřely obchodování převážně poklesem. Na začátku dne se všechny hlavní akciové indexy dostaly dokonce nejníže za déle než rok, v závěru však větší část ztrát smazaly. Na devizovém trhu zpevňoval dolar.

Americký prezident Donald Trump přirovnal svou politiku zavádění cel na dovoz do Spojených států k léčbě nutné pro ozdravení ekonomiky. Naznačil, že pokles trhů jej neznepokojuje, uvedla agentura Reuters. Základní desetiprocentní clo na dovozy ze zahraničí začaly Spojené státy uplatňovat od soboty. Od středy pak mají začít platit zvýšená cla, která se týkají jen vybraných zemí.

Akciové trhy zareagovaly na nová americká cla a v uplynulém týdnu zaznamenaly nejhorší výsledky od pandemie covidu-19. Například technologický index Nasdaq ztratil přes deset procent. Silnému výprodeji čelily tituly na většině světových burz. Analytici ale varují před unáhlenými rozhodnutími a radí neprodávat v panice. Podle oslovených odborníků může současná nejistota trvat i několik měsíců.

Nová rozsáhlá americká cla podle agentury Reuters zvýšila obavy z nárůstu nákladů ve velkém množství průmyslových odvětví. Akcie technologické společnosti Apple se propadly o 9,25 procenta na 203,19 dolaru. Tržní hodnota firmy tak klesla o 310 miliard dolarů (přes sedm bilionů korun). Americké akcie klesly nejvíce od globální pandemie v roce 2020.

Cla, jejichž zavedení ve středu ohlásil prezident USA Donald Trump, zasáhnou negativně v Česku především subdodavatelský průmysl. Hrozí, že bude muset omezovat výrobu a propouštět, uvedl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. Samotné podniky mají podle něj jen velmi omezené možnosti, jak se s americkými cly vyrovnat. Získání nových trhů pro české zboží bude obtížné, pomoci by mohla vláda. Reakce EU má být podle Hospodářské komory pragmatická a jednotná.

Od čtvrtka začnou platit 25procentní cla na dovoz osobních a lehkých užitkových automobilů a některých autodílů do Spojených států. Evropské státy připravují odvetná opatření. Během středečního večera chystá americký prezident Donald Trump oznámit uvalení nových cel. Váhu tomuto kroku dodává Trump tím, že ho nazval Dnem osvobození.