Ministerstvo na pátek výrazně snížilo maximální ceny paliv

Nahrávám video

Maximální ceny pohonných hmot určované státem v pátek oproti čtvrtku klesnou o koruny. Litr nafty bude nejvýše za 45,20 koruny, litr benzinu za 41,77 koruny. Maximální cena nafty stanovená na pátek je nižší, než za jakou ji většina prodejců paliv nakoupila, tvrdí Unie nezávislých petrolejářů. Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel.

Litr nafty v pátek vyjde o čtyři koruny a dvacet haléřů méně než ve čtvrtek, litr benzinu o 1,28 koruny. U benzinu je cenový strop mírně nad průměrnou cenou. Vyplývá to z cenového věstníku, který ministerstvo zveřejnilo odpoledne. Nejvyšší ceny by měl úřad zveřejňovat minimálně do konce dubna.

Nejprodávanější benzin Natural 95 za týden zdražil u českých čerpacích stanic v průměru o 27 haléřů na průměrných 41,63 koruny za litr. Cena nafty za stejné období stoupla o sedm haléřů, řidiči tak za ni platí v průměru 48,23 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Současné průměrné ceny paliv jsou tak pod cenovým stropem, který od středy stanovuje pro pumpy jako součást vládních opatření proti dalšímu zdražování ministerstvo financí.

Před rokem byl benzin o 6,64 koruny na litru levnější a za naftu tehdy motoristé platili o 14,11 koruny na litru méně než nyní. Maximální ceny pro čtvrtek ministerstvo financí stanovilo na 49,40 koruny za litr nafty a 43,05 koruny za litr benzinu.

Stropy poškozují trh, varují čerpadláři

Státem určená maximální cena nafty na pátek je ale nižší, než za jakou ji většina tuzemských provozovatelů čerpacích stanic nakoupila, hlásí Unie nezávislých petrolejářů. Nově vypočtená maximální cena nafty na pátek podle unie reflektuje současný pokles ceny ropy na trhu.

Petrolejáři ale v této souvislosti upozorňují, že provozovatelé čerpacích stanic musí nakupovat zásoby paliv s předstihem. „Pro naprostou většinu čerpacích stanic to znamená, že nová prodejní cena nafty je nižší než cena zboží, které mají aktuálně naskladněné v nádržích. A to vůbec nepočítáme marži,“ zdůraznil předseda unie Ivan Indráček.

Pumpy tak podle něj nyní mají tři možnosti, jak na cenový strop reagovat. Jednou z nich je ignorování zastropovaných cen. Podle Indráčka je totiž podle zákona o cenách nepřípustné, aby cenová regulace nutila regulovaný subjekt k prodeji za ceny nižší, než jsou nákupní cena a nezbytné náklady. „Vedlo by to zřejmě k budoucím soudním sporům mezi těmi, kdo nedodrželi regulaci, a státem, který reguloval v rozporu se zákonem,“ popsal Indráček.

Další variantou je přestat naftu prodávat. „K prodeji produktu pod náklady nemůže nikdo nikoho nutit,“ zdůraznil Indráček. Třetí variantou je prodej nafty se ztrátou. „Ale pak se mohou podle zákona dožadovat po státu odpovídající kompenzace,“ dodal šéf unie.

Regulaci cen na pumpách proto petrolejáři považují za kontraproduktivní a nefunkční. Připomínají, že vládní opatření jsou nastavena na menší výkyvy cen, které však jsou v posledních dnech velmi rozkolísané.

Ropa se vrátila k růstu

Před 10:00 SELČ vykazovala cena severomořské ropy Brent nárůst o 3,7 procenta nad 98,40 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu přidávala téměř 3,5 procenta a pohybovala se nedaleko 97,90 dolaru za barel.

Cena severomořského typu Forties překročila 146 dolarů za barel, ukazují data společnosti LSEG. Rekordní cena podle analytiků naznačuje, že trh nevěří v rychlé obnovení lodní dopravy klíčovým Hormuzským průlivem, uvedla agentura Reuters. Od cen fyzické ropy se odvíjejí také aktuální ceny benzinu a nafty.

Nahrávám video

Drtivá většina obchodů s ropou se odehrává na komoditních trzích, tam jde ale o termínové kontrakty s dodáním v příštích měsících. Kontrakty na okamžité dodání ropy, které jsou v nynější situaci klíčové, producenti suroviny uzavírají mimo veřejné trhy, zpravidla přímo s rafineriemi.

Bloomberg napsal, že izraelské útoky v Libanonu a přetrvávající uzavření Hormuzského průlivu ohrozily příměří mezi USA a Íránem. Z tohoto důvodu se změnila i nálada na trzích.

„Po včerejším (středečním) pochopitelném nadšení z příměří je dnes těžké najít katalyzátor pro další růst dluhopisů a akcií, a čím déle zůstane Hormuzský průliv uzavřen, tím menší bude důvěra v již nastalé oživení,“ řekla analytička Bloombergu Skylar Montgomeryová Koningová.

Ceny ropy ve středu zaznamenaly největší jednodenní propad od dubna 2020. Spojené státy a Írán v noci na středu uzavřely dvoutýdenní příměří, které má sloužit pro jednání o ukončení konfliktu. Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy souhlasí s dvoutýdenním přerušením úderů na Írán, pokud Írán okamžitě otevře Hormuzský průliv. Za normálních okolností se Hormuzským průlivem přepravuje asi pětina globálních dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo upustí od energetické koncepce. Chce menší a častější

Ministerstvo průmyslu a obchodu nebude připravovat velkou státní energetickou koncepci jako dřív, sdělil jeho šéf Karel Havlíček (ANO). Místo ní má každoročně vzniknout stručnější dokument. O koncepci přitom mluví přímo zákon – jako o závazném podkladu státu ve výrobě elektřiny, teplárenství a dalších oblastech. Poslední taková je stará jedenáct let, vývoj už ji zčásti překonal a aktualizovat se ji nepodařilo ani předchozí vládě. Ta nyní v opozici proti nové podobě není. Očekává ale podrobnou diskusi třeba ve výborech, protože energetické projekty se připravují dlouhodobě.
před 14 hhodinami

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
včeraAktualizovánovčera v 04:03

VideoČesko potřebuje daňovou reformu, říká Havel

Česko potřebuje daňovou reformu, prohlásil předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel s tím, že jeho strana ji představí na podzim. „Jsme připraveni nabízet řešení a pokud si hnutí ANO reformu vezme a aplikuje ji, tak pro ni budeme hlasovat,“ řekl v Interview ČT24. Havel s odkazem na „názor řady ekonomů“ uvedl, že tuzemsko má významně zdaněnou práci, což „dopadá zejména na nízkopříjmové obyvatele“. „Pojďme trochu snížit zdanění práce, ale zároveň buďme spravedliví – stát si někde peníze vzít musí,“ doplnil s tím, že snížit servis státu je nepřijatelné. „Můžeme například více zdanit spotřebu, ta není vždy nezbytná,“ navrhl Havel. Pořad moderovala Tereza Kručinská.
28. 8. 2026

Ministerstvo plánuje snížení podpory v nezaměstnanosti

Ministerstvo práce plánuje návrat k předchozímu nastavení podpor v nezaměstnanosti a snížení částek od ledna. Příští rok tak chce ušetřit asi 4,5 miliardy korun na výdajích. Částka by v prvních měsících znovu klesla z 80 procent výdělku na 65. Maximální podpora by činila šedesát procent průměrné mzdy namísto letošních osmdesáti procent, sdělil odbor komunikace ministerstva práce. Proti návratu k předchozím pravidlům se staví odbory i zaměstnavatelé, nesouhlasí ani odborníci.
28. 8. 2026Aktualizováno28. 8. 2026

Válka proti Íránu trvá půl roku a proměňuje se. Teherán neustoupil

Uplynulo půl roku od útoku Spojených států a Izraele na Írán. Válka, kterou americký prezident Donald Trump označoval za „malý výlet“ nanejvýš na několik týdnů, prakticky uzavřela významnou trasu pro vývoz ropy z Blízkého východu a vyvolala růst ceny této suroviny na světových trzích. Hlavními deklarovanými cíli amerických představitelů bylo donutit Teherán, aby se vzdal jaderného programu a ukončil podporu teroristických organizací na Blízkém východě. Doufali také v pád íránského režimu. Ani jednoho zatím nedosáhli a Trump podle agentury AP hovoří o tom, že na návrat Íránců k vyjednávacímu stolu nespěchá.
28. 8. 2026Aktualizováno28. 8. 2026

VideoRozpočet EU je pod tlakem, soudí Niedermayer. Vondráček nesouhlasí s novými prioritami

Premiér Andrej Babiš (ANO) nesouhlasí se škrty v podpoře chudších států ani zemědělských fondech v návrhu rozpočtu Evropské unie (EU). Šéf vlády o problematice jednal s předsedou Evropské rady Antóniem Costou, s nímž probíral dlouhodobý finanční rámec EU na roky 2028 až 2034. Rozpočet je pod velkým tlakem a jeho objem se nedá oddělit od toho, na co mají prostředky sloužit, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Dodal také, že sedmadvacítka má problém s konkurenceschopností. Místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) nemůže souhlasit s tím, aby si EU kladla „stále nové a nové priority“. Myslí si, že to je na úkor nezávislosti a suverenity Česka. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Daniel Takáč.
28. 8. 2026

VideoTexas je pro český byznys velmi perspektivní, říká velvyslanec v USA Kulhánek

Velvyslanec reprezentuje svoji zemi a vedle toho je i v tom dobrém slova smyslu obchodníkem, tedy pomáhá českému byznysu a pomáhá tak České republice, řekl v Interview ČT24 nový zástupce Česka ve Washingtonu Jakub Kulhánek. Chce se zaměřit na byznysová témata. „Jedna z věcí, o které se například mluví, je možnost, že by Česká republika uzavřela dlouhodobý kontrakt na odebírání zkapalněného plynu z USA. To by Česku pomohlo z hlediska energetické bezpečnosti.“ Vedle kontaktů s centrální administrativou zdůraznil i posilování vztahů s jednotlivými americkými státy. Zejména tam, kde se koncentruje český byznys nebo kde jsou pro něj příležitosti. Konkrétně zmínil Texas jako velmi perspektivní stát a jeho startupovou scénu. V pořadu, kterým provázela Tereza Willoughby, hovořil i o výhrůžkách Íránu vůči Radiu Farda sídlícímu v Praze, o návštěvě šéfa CIA Johna Ratcliffa v Moskvě či o napjatých vztazích mezi USA a Kanadou.
28. 8. 2026

Víceletý rozpočet EU nesmí zhoršit postavení slabších ekonomik, řekl Babiš Costovi

Nový víceletý rozpočet Evropské unie nesmí zhoršit postavení slabších ekonomik a průmyslových zemí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s předsedou Evropské rady Antóniem Costou v Praze. Česko podle Babiše podporuje investice do obrany a technologií, ale škrty v zemědělských fondech a kohezních fondech, které mají snižovat rozdíly mezi členskými státy, jsou nepřijatelné. Podle Costy musí dohoda reflektovat nové priority včetně bezpečnosti a zachovat podporu pro regiony i zemědělství.
27. 8. 2026Aktualizováno27. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.