ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Nahrávám video

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.

„Budeme žádat o navýšení finančních prostředků do výše 90 miliard a doufám, že je dostaneme, protože z těch 90 miliard je 80 miliard mandatorních. To znamená na stavby rozestavěné a na údržbu a opravy stávajících komunikací,“ uvedl generální ředitel ŘSD Radek Mátl.

Tříapůlkilometrový úsek dálnice D7 ve Středočeském kraji začíná nabírat konkrétní obrysy. Hotovo má být v roce 2027. Stejný termín platí i pro sedmikilometrový úsek Žalmanov–Knínice na D6, i když tam práce začaly o rok později.

V roce 2027 má být hotová i zhruba třináctikilometrová část Pražského okruhu mezi Běchovicemi a dálnicí D1, stejně jako další úseky D35 nebo část jihočeské dálnice D3. Nejen na tyto stavby potřebuje ŘSD v následujícím rozpočtu přes devadesát miliard.

„Kdyby ta částka byla nižší, potom bychom museli vybírat, jestli zastavíme přípravu některých staveb, zastavíme některé stavby, nebo snížíme zase peníze na opravy a údržbu, což by mělo dopad na kvalitu silniční a dálniční sítě, která se dneska velmi zvedla,“ přiblížil Mátl.

„V roce 2027 jsme se podle předchozího střednědobého plánu měli pohybovat za hranicí sto miliard korun. Takže racionalizujeme, snažíme se být co nejvíc úsporní,“ sdělil generální ředitel Správy železnic Tomáš Tóth. „V úhrnu se bavíme o rozpočtu, který je větší zhruba o deset miliard korun proti letošnímu. To znamená, že cílíme na částku kolem 83 miliard korun,“ dodal.

Bednárik konkrétní částku nezmínil

Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) konkrétní částky zatím zmiňovat nechce. „Bavíme se o tom, že Státní fond dopravní infrastruktury bude potřebovat mnohem robustnější krytí svých investic, ale nebudu to řešit přes média,“ dodal Bednárik.

Podle ministra se bude postupovat podle vládního programového prohlášení, které vyjmenovává prioritní stavby. Dokument počítá například s dokončením železničního spojení mezi Prahou, ruzyňským letištěm a Kladnem do roku 2029. Ve stejném termínu chce kabinet taky dokončenou D11 k polským hranicím, dálnici D6 mezi Prahou a Karlovými Vary nebo D35 až do Mohelnice.

„Já teď budu muset znovu odůvodňovat, jestli jsme vybrali ty správné priority, jestli mají dostatečný multiplikační efekt, jestli tohle pomůže ekonomice a obyvatelům nejvíce, jak se dá pomoc,“ dodal Bednárik.

Připravované dálnice a železnice

ŘSD letos zahájí výstavbu více než 98 kilometrů nových dálnic a přes sedmdesát kilometrů silnic první třídy. Aktuálně se pracuje na třiceti stavbách budoucích dálnic po celé republice. Jejich součet představuje bezmála 174 kilometrů. Pro dokončení základní dálniční sítě zbývá postavit celkem 191 kilometrů.

Na železnici vláda v roce 2026 posílá historicky nejvyšší částku – přes 72 miliard. Nejvýznamnější zakázkou letošní stavební sezony je modernizace trati mezi pražskou Ruzyní a Kladnem. Práce na patnácti kilometrech potrvají do roku 2029.

V roce 2026 začne také elektrizace 52 kilometrů trati z Českých Velenic do Veselí nad Lužnicí. Troleje dostane vytížená příměstská trať z Nýřan do Heřmanovy Huti a díky tomu bude možné zavést přímé elektrické vlaky z Plzně. Kompletní renovací projdou nádražní budovy v Chebu a Táboře.

Finance je potřeba si odpracovat, míní Kupka

„Nestačí jít tady s otevřenou dlaní na ministerstvo financí, je potřeba odpracovat i to, jakým způsobem se ty klíčové stavby i do budoucna budou financovat,“ řekl k situaci předseda ODS a bývalý ministr dopravy Martin Kupka.

„My máme přibližně přes 1500 kilometrů dálnic. Hustota je nejvyšší v Evropě – Německo ji má vyšší tedy – ale myslím, že je důležitější propojení mezi regiony nebo posílit obchvaty. To má za mě mít prioritu,“ míní člen sněmovního podvýboru pro dopravu Samuel Volpe (Piráti).

Požadavky obou podniků na příští rok podporují zástupci hnutí ANO. Podle nich se ale ani v dalších letech nebude možné vyhnout určování priorit mezi jednotlivými projekty.

„Doba hojnosti, že budou peníze úplně na všechno, zkrátka skončila. Vidíme to třeba u ŘSD, ať jsme konkrétní, že posouvají v čase některé drobnější, zbytné projekty. Třeba jde o jednu křižovatku v Pardubicích u známého dostihového závodiště,“ zmínil předseda sněmovního podvýboru pro dopravu Martin Kolovratník (ANO).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

O čem plánujeme informovat v pondělí 16. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 1 mminutou

VideoJaký je život za mřížemi? Věznice otevřely své brány veřejnosti

Věznice po celém Česku poprvé zpřístupnily veřejnosti své prostory za plného provozu. Zájem byl mimořádný. Prohlídky se kromě neděle uskuteční také ve středu 25. listopadu, kapacity už jsou ale vyčerpané. Vězeňská služba uvažuje o tom, že akci za rok zopakuje.
před 8 hhodinami

Protestující zaplnili Letenskou pláň, postavili se „silovému vládnutí“

Spolek Milion chvilek žádá vládu o stažení zákona, který ruší poplatky za veřejnoprávní média. Chce skutečný dialog a jiný styl vládnutí. Na demonstraci na pražské Letné to v neděli uvedl jeho předseda Mikuláš Minář. Vyzval také k odvolání šéfa hnutí SPD Tomia Okamury z čela Poslanecké sněmovny a odebrání ministerstva obrany jeho hnutí. Účastníci akce zaplnili všechny připravené sektory a přihlíželi průběhu i z přilehlého parku. Policisté na demonstraci nezaznamenali výrazné problémy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoPřed 30 lety se konaly první volby do Senátu. Debaty o jeho potřebnosti trvají

Třicet let uplynulo v neděli od prvních voleb do Senátu. Lidé tehdy zvolili všech 81 zákonodárců. Od té doby se třetina horní parlamentní komory obměňuje každé dva roky a vždy ve spojení s jinými volbami. Ústava sice počítala se Senátem už od vzniku Česka v roce 1993, ale kvůli dlouhým debatám o smysluplnosti a potřebnosti tohoto orgánu se do něj poprvé volilo až v druhé polovině listopadu 1996. Voliči vybírali z 568 kandidátů, třetinu senátorů tehdy volili na šest let, třetinu na čtyři a třetinu na dva roky. Účast byla neočekávaně nízká, v prvním kole přišlo 35 procent voličů a v druhém 31 procent. V prvních volbách do Senátu byla nejúspěšnější ODS, následovaná sociálními demokraty a lidovci. Od té doby se do horní komory volilo už patnáctkrát. Debaty o její smysluplnosti a potřebnosti ale neutichly dodnes.
před 9 hhodinami

Macinka zpochybnil přínos demonstrací pro občany, Fiala ocenil aktivitu občanské společnosti

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Nedělní debatě zpochybnil přínos demonstrací spolku Milion chvilek pro demokracii pro občany. Expremiér Petr Fiala (ODS) naopak ocenil aktivitu občanské společnosti a hájil její právo pokojně protestovat. V souvislosti s blížícím se výročím 17. listopadu 1989 se politici věnovali také stavu a fungování české demokracie. Lídr TOP 09 Matěj Ondřej Havel upozornil na nedostatečnou kontinuitu při řízení některých ministerstev, zatímco předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) připomněl svou snahu prosadit celostátní referendum a odvolatelnost politiků. Debata se dotkla rovněž zapojení Česka do zajištění případného míru na Ukrajině. Politickou část pořadu moderovala Jana Peroutková, diskusi s odborníky Jiří Václavek.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 16 hhodinami

Téměř dvě třetiny lidí si myslí, že je dnes lépe než před rokem 1989, ukázal průzkum

Téměř dvě třetiny občanů se domnívají, že se v současném demokratickém režimu máme lépe než před rokem 1989, vyplývá z průzkumu agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Za poslední dva roky se tento podíl zvýšil o čtyři procentní body. Podíl těch, kteří naopak soudí, že se jako společnost máme v současnosti hůře, se mírně snížil na zhruba jednu pětinu. Šest procent respondentů se nevyjádřilo. Průzkum se uskutečnil mezi 12. a 30. říjnem letošního roku. Celkem se ho zúčastnilo 1200 respondentů.
před 16 hhodinami

Sněmovna se pře o novely trestního zákoníku. Opozici vadí roztříštěnost

Ve sněmovně panují spory ohledně novel trestního zákoníku. Koalice předložila do dolní komory vládní i poslanecké návrhy. Chce tak třeba zpřísnit tresty za týrání zvířat. Celkem jich je pět. Opozici vadí, že se změnami nepřichází v ucelené podobě.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.