Rozpočet

Vláda chce příští rok navýšit rozpočet ministerstva obrany na rekordních více než 187 miliard korun, zjistila ČT. Resort má tedy oproti letošku dostat 33 miliard navíc. Právě výrazný růst těchto výdajů považuje kabinet za jednu z priorit pro sestavování příštího rozpočtu. Lídři vládních stran už teď přiznávají, že kvůli rekordním výdajům na obranu může skončit snižování deficitu.

Nezpochybňujeme, že výdaje na obranu musí růst, ale chceme vědět, kam se peníze vynaloží, řekla místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v Událostech, komentářích oponoval, že tyto informace poslancům ANO vláda poskytla, a dodal, že rozhodovat o investicích do konkrétních zbraňových systémů by měla spíše armáda než politici.

Na dani z neočekávaných zisků od energetických firem, bank nebo rafinérií chce stát letos – podle rozpočtu – vybrat téměř 34 miliard. Drtivou většinu znovu zaplatí jím ovládaný ČEZ. Jeho ředitel Daniel Beneš ČT řekl, že skupina by měla odvést skoro třicet miliard. Daň má tak vládě znovu pomoci ve snaze snižovat rozpočtový schodek, jenž má podle plánu klesnout z loňských 271 na 241 miliard.

Paříž otevře debatu o rozšíření francouzského jaderného deštníku na evropské partnery, řekl v televizním projevu k národu francouzský prezident Emmanuel Macron. Dodal, že konečné rozhodnutí o použití jaderných zbraní zůstane pouze v rukou francouzské hlavy státu. Macron v projevu také zmínil, že je třeba se připravit na to, že se Spojené státy rozhodnou pro cla na evropské zboží, jak už to učinily vůči Kanadě a Mexiku.

Na zvyšování výdajů na obranu na tři procenta HDP by se měli shodnout politici a pak lze hledat cestu k dosažení, uvedla v 90’ ČT24 ekonomka a členka Národní ekonomické rady vlády Helena Horská. Hlavní ekonom Deloitte a poradce prezidenta David Marek zmínil, že otázka nestojí na tom, jestli si to může Česko dovolit. Ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiří Hynek míní, že se prostředky musí plánovat dlouhodobě. Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý zmínil, že právě čas a finance jsou dva vstupy, které by měly být dodrženy, v minulosti tomu tak podle něj ale nebylo.

Největší odborová organizace působící v Pražských službách (PSAS) vyhlásila stávkovou pohotovost kvůli postupu náměstkyně primátora Jany Komrskové (Piráti), která se opakovaně snažila odvolat ředitele městské odpadové firmy Patrika Romana kvůli údajnému střetu zájmů. Předseda odborové organizace ZO DOSIA Miloslav Jukl oslovil dopisem vedení města. Dozorčí rada firmy v pondělí o Romanově odvolání hlasovala a neschválila ho.

Soud poslal do vazby čtyři obviněné v kauze motolské nemocnice, mezi nimi je i bývalý ředitel nemocnice Miloslav Ludvík a šéf České unie sportu Miroslav Jansta. Evropská pověřená žalobkyně navrhla vazbu celkem pro pět osob ze sedmnácti stíhaných. O pátém obviněném by měl soud rozhodovat ve čtvrtek.

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je třeba výdaje na obranu během několika let navýšit minimálně na tři procenta HDP. Politický geograf Jan Kofroň takový cíl považuje minimálně z teoretického hlediska za dosažitelný. „Když to dosahují Estonci nebo Poláci, neexistuje důvod, proč bychom toho neměli být schopní my,“ řekl v pořadu 90’ ČT24, kde diskutovali také poslanci Pavel Růžička (ANO) a Josef Flek (STAN). Podle Růžičky navyšování výdajů ke třem procentům v současné době zapotřebí není.

Vláda podle premiéra Petra Fialy (ODS) zvažuje navýšení obranných výdajů na 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2026. ČT na základě aktuálních predikcí resortu financí spočítala, že oproti letošku by to znamenalo nárůst o téměř 34 miliard korun. K dosažení dvouprocentního závazku vůči NATO přitom letos chybí v rozpočtu skoro osm miliard.

Důchodový účet zůstává v hlubokém minusu. Vláda si loni musela na penze seniorů půjčit přes padesát miliard. I přesto jde o 22 miliard lepší výsledek než v roce předchozím. Podle kabinetu je postupné snižování i zásluhou opatření, která včetně zpomalení růstu penzí prosadila vládní většina. Opozice je vůči změnám kritická. Systém bude ztrátový i letos.

Evropská sedmadvacítka musí být schopná vytvořit si dostatečnou zásobu peněz na bezpečnost i obranu, míní premiér Petr Fiala (ODS). Pomoci má třeba rozvolnění pravidel u stávajících unijních fondů. Vyšší výdaje čekají rovněž členské země NATO. Posílení aliančních sil experti vyčíslili na tři až čtyři procenta HDP na stát ročně. O novém podílu definitivně rozhodne červnový summit v Haagu.

Nejvýdělečnějším čínským filmem všech dob se stal snímek Ne-ča: Dítě démonů dobývá moře. Premiéru měl letos na konci ledna a za pár dní utržil přes miliardu dolarů. Doma je film zdrojem národní hrdosti, v zahraničí, zejména směrem k Hollywoodu, ukazuje ambice čínské kinematografie.

Policisté, hasiči, celníci, dozorci i strážní se v únoru dočkají první navýšené výplaty. Dostanou o 1500 korun více, hasiči a policisté navíc tisícikorunový stabilizační příplatek. Právě po stabilizaci financí volají vedení bezpečnostních sborů kvůli nízkému počtu nových rekrutů. Uspokojení požadavků sborů by stálo přes sto miliard korun ročně.

Vládou navržené výdaje na obranu zatím letos na plánovaná dvě procenta HDP nestačí. Zjistila to Česká televize. Podle nové Makroekonomické prognózy z konce ledna by mělo Česko ke splnění závazku vůči NATO poslat letos na obranu přes 168 miliard. Kabinet ale ve státním rozpočtu naplánoval o sedm miliard méně. Premiér Petr Fiala (ODS) ujišťuje, že dodržení závazku vůči NATO zůstává klíčovou prioritou vlády.

Vláda francouzského premiéra Françoise Bayroua ve středu v podvečer ustála hlasování o nedůvěře v parlamentu ve věci státního rozpočtu na letošní rok. Ten tak byl Národním shromážděním přijat, napsala agentura AFP.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) hospodařila loni podle předběžných dat s deficitem pět miliard korun, který však plánovala i v rozpočtu. Pokryje ho ze zůstatků předchozích let. Letos pojišťovna plánuje náklady ve výši 321 miliard korun a schodek 7,8 miliardy korun.

Banky loni zaplatily na dani z neočekávaných zisků necelou půl miliardu korun, zjistila z dat Finanční správy Česká televize. Oproti předchozímu roku jde o zhruba třetinový pokles. Přitom když stát daň zaváděl, očekával, že od peněžních domů vybere přes třicet miliard. Naopak energetické firmy odváděly oproti původním předpokladům ve výši sedmnácti miliard korun skoro dvaapůlkrát tolik. I tento výnos pomáhá koalici udržet plánovanou bilanci rozpočtu. Na pomoc domácnostem a firmám s vysokými cenami energií dal stát loni dvanáct miliard korun.

Evropská unie v současné době postrádá silné vyjednavače, kteří by vedli rozhovory s nastupující administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Shodly se na tom v pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) europoslankyně Klára Dostálová (ANO), Danuše Nerudová (STAN) a Kateřina Konečná (KSČM). Trump je podle nich v první řadě obchodník a Evropa musí usilovat o větší jednotu a angažovanost, aby mohla být pro USA strategickým partnerem.

Opozice považuje rozpočet na letošní rok za nerealisticky sestavený a míní, že ho bude nutné předělat. Vláda podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ale nebude muset zákon o státním rozpočtu měnit. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Kabinet letos počítá se schodkem 241 miliard, zhruba o třicet miliard nižším než byl loňský deficit.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v Interview ČT24 mimo jiné řekla, že další zvýšení výdajů na obranu ze dvou až na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně by modernizaci české armády hodně pomohlo. Zároveň ale prý „zůstává nohama na zemi“, pokud jde o nedávná slova nastupujícího prezidenta USA Donalda Trumpa o pětiprocentních výdajích na obranu. „Už vidím to nadšení opozice, koalice, ministra financí, všech – že by nám dávali 420 miliard. To se prostě nestane,“ konstatovala.

Českobudějovický soud rozhodl, že vedení města Protivín nezákonně zasahovalo do vystupování opozičního zastupitele Milana Mráze (Hnutí za levnou vodu v Protivíně). Na zasedání zastupitelstva 9. září několikrát překročil stanovený limit jedné minuty na položení dotazu. Podle rozhodnutí soudu není stanovený limit dostatečný. Starosta Protivína Jaromír Hlaváč (ODS) uvedl, že podá proti rozhodnutí kasační stížnost.

Nejlepší deficit od pandemie, ale zároveň pátý nejhlubší od vzniku Česka. Vláda loni hospodařila se schodkem 271,4 miliardy korun. „Vždy jsme měli menší deficit, než bylo v plánu,“ poznamenal v pořadu Události, komentáře ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Kritice opozice se nevyhnul. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) vytýká nárůst provozních výdajů, místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) zase „vysávání peněz“ ze státních podniků.

Státní rozpočet loni skončil ve schodku 271,4 miliardy korun, oznámil resort financí. Návrh rozpočtu na loňský rok počítal původně se schodkem 252 miliard korun, v říjnu ale sněmovna plánovaný deficit zvýšila o třicet miliard kvůli dopadům zářijových povodní. Státní dluh ke konci roku 2024 vzrostl na 3,365 bilionu korun, o rok dřív byl 3,111 bilionu.

Na zastupitelstvu v Teplicích v pondělí ODS spolu s TOP 09 vypověděla koaliční smlouvu, kterou měla s hnutím ANO. Náměstek primátora Hynek Hanza (ODS) řekl, že důvodem je nedodržování dohod ze strany ANO. Primátor Jiří Štábl (ANO) sdělil, že je to pro něj překvapení, ale nebude se k tomu aktuálně vyjadřovat. ODS a ANO mají v zastupitelstvu o 27 členech 17 hlasů.