Rozpočet

Jihoafrické hospodářství už několik let stagnuje a situace si žádá systémové reformy. Nová vláda národní jednoty je však na pokraji kolapsu kvůli svárům ohledně rozpočtu, zákonu o vyvlastnění půdy či zahraniční politiky. Na JAR navíc citelně doléhá zmrazení americké pomoci. Urovnat vztahy s prezidentem Donaldem Trumpem se pokusí nový jihoafrický zvláštní vyslanec v USA.

Systém penzí je zatím s nejnižšími deficity za poslední dva roky. Koaliční politici za tím vidí snížení valorizací nebo úpravu předčasných odchodů na odpočinek. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) mluví také o efektu důchodové reformy nebo úsporného balíčku. Opozice nesouhlasí, podle ní pomáhá hlavně růst reálných mezd nebo snižování inflace.

Prezident Donald Trump a ministr obrany Pete Hegseth v pondělí poprvé v historii přislíbili návrh obranného rozpočtu ve výši jednoho bilionu dolarů (téměř 23 bilionů korun), informoval portál Politico s tím, že by pro tamní armádu šlo o rekordní částku.

Po zimní přestávce začínají silničáři v Česku s opravami poškozených úseků silnic a dálnic. Hejtmani však stále nevědí, kolik peněz stát přidělí na krajské projekty. Státní fond dopravní infrastruktury rozděluje mezi regiony dvě miliardy korun, ale Asociace krajů požaduje dvojnásobek. S financováním podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) počítá novela silničního zákona, která však po deseti měsících ve sněmovně ještě neprošla úvodním čtením.

Američtí senátoři schválili rozpočtový rámec navržený republikány a učinili tak významný krok k prosazení programu prezidenta Donalda Trumpa na daňové škrty v hodnotě bilionů dolarů a navýšení dluhového stropu. Výsledek hlasování otevírá republikánům cestu k tomu, aby se pokusili prosadit zákon o rozpočtu v obou komorách Kongresu i přes námitky demokratů, stejně jako se jim to podařilo v prvním Trumpově volebním období, píší agentury.

Systém dotací v Česku čelí zásadním problémům a stát se často zaměřuje na maximální vyčerpání peněz spíše než na podporu projektů, které mohou mít skutečný přínos, vyplývá z výroční zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) za loňský rok. Ani v minulém roce se pak státu podle úřadu výrazně nepodařilo vylepšit hospodaření státního rozpočtu. Zadlužování pokračovalo rychlým tempem a tento trend představuje významnou hrozbu pro stabilitu veřejných financí.

Vláda je schopná vyřešit zvýšení výdajů na obranu v letošním roce na dvě procenta HDP ve stávajícím rozpočtu, nebude potřeba zvýšit schodek či měnit zákon o státním rozpočtu. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle informací ČT by bylo třeba v tomto roce najít v rozpočtu osm miliard korun. Hnutí ANO i SPD se pokusí vyvolat další jednání ve sněmovně na téma obranyschopnosti země, a to navrhováním mimořádných bodů programu. Zástupci SPD pak nevylučují, že budou iniciovat svolání další mimořádné schůze.

Tuzemský obranný rozpočet by nakonec mohl příští rok přesáhnout hranici 200 miliard korun. Oproti letošku jde o nárůst o přibližně 40 miliard. To je víc, než doteď vláda plánovala. ODS chce totiž nově prosadit výdaje na obranu ve výši 2,3 procenta HDP. Záměr má podporu koaličních partnerů.

Vláda chce příští rok navýšit rozpočet ministerstva obrany na rekordních více než 187 miliard korun, zjistila ČT. Resort má tedy oproti letošku dostat 33 miliard navíc. Právě výrazný růst těchto výdajů považuje kabinet za jednu z priorit pro sestavování příštího rozpočtu. Lídři vládních stran už teď přiznávají, že kvůli rekordním výdajům na obranu může skončit snižování deficitu.

Nezpochybňujeme, že výdaje na obranu musí růst, ale chceme vědět, kam se peníze vynaloží, řekla místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v Událostech, komentářích oponoval, že tyto informace poslancům ANO vláda poskytla, a dodal, že rozhodovat o investicích do konkrétních zbraňových systémů by měla spíše armáda než politici.

Na dani z neočekávaných zisků od energetických firem, bank nebo rafinérií chce stát letos – podle rozpočtu – vybrat téměř 34 miliard. Drtivou většinu znovu zaplatí jím ovládaný ČEZ. Jeho ředitel Daniel Beneš ČT řekl, že skupina by měla odvést skoro třicet miliard. Daň má tak vládě znovu pomoci ve snaze snižovat rozpočtový schodek, jenž má podle plánu klesnout z loňských 271 na 241 miliard.

Paříž otevře debatu o rozšíření francouzského jaderného deštníku na evropské partnery, řekl v televizním projevu k národu francouzský prezident Emmanuel Macron. Dodal, že konečné rozhodnutí o použití jaderných zbraní zůstane pouze v rukou francouzské hlavy státu. Macron v projevu také zmínil, že je třeba se připravit na to, že se Spojené státy rozhodnou pro cla na evropské zboží, jak už to učinily vůči Kanadě a Mexiku.

Na zvyšování výdajů na obranu na tři procenta HDP by se měli shodnout politici a pak lze hledat cestu k dosažení, uvedla v 90’ ČT24 ekonomka a členka Národní ekonomické rady vlády Helena Horská. Hlavní ekonom Deloitte a poradce prezidenta David Marek zmínil, že otázka nestojí na tom, jestli si to může Česko dovolit. Ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiří Hynek míní, že se prostředky musí plánovat dlouhodobě. Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý zmínil, že právě čas a finance jsou dva vstupy, které by měly být dodrženy, v minulosti tomu tak podle něj ale nebylo.

Největší odborová organizace působící v Pražských službách (PSAS) vyhlásila stávkovou pohotovost kvůli postupu náměstkyně primátora Jany Komrskové (Piráti), která se opakovaně snažila odvolat ředitele městské odpadové firmy Patrika Romana kvůli údajnému střetu zájmů. Předseda odborové organizace ZO DOSIA Miloslav Jukl oslovil dopisem vedení města. Dozorčí rada firmy v pondělí o Romanově odvolání hlasovala a neschválila ho.

Soud poslal do vazby čtyři obviněné v kauze motolské nemocnice, mezi nimi je i bývalý ředitel nemocnice Miloslav Ludvík a šéf České unie sportu Miroslav Jansta. Evropská pověřená žalobkyně navrhla vazbu celkem pro pět osob ze sedmnácti stíhaných. O pátém obviněném by měl soud rozhodovat ve čtvrtek.

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je třeba výdaje na obranu během několika let navýšit minimálně na tři procenta HDP. Politický geograf Jan Kofroň takový cíl považuje minimálně z teoretického hlediska za dosažitelný. „Když to dosahují Estonci nebo Poláci, neexistuje důvod, proč bychom toho neměli být schopní my,“ řekl v pořadu 90’ ČT24, kde diskutovali také poslanci Pavel Růžička (ANO) a Josef Flek (STAN). Podle Růžičky navyšování výdajů ke třem procentům v současné době zapotřebí není.

Vláda podle premiéra Petra Fialy (ODS) zvažuje navýšení obranných výdajů na 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2026. ČT na základě aktuálních predikcí resortu financí spočítala, že oproti letošku by to znamenalo nárůst o téměř 34 miliard korun. K dosažení dvouprocentního závazku vůči NATO přitom letos chybí v rozpočtu skoro osm miliard.

Důchodový účet zůstává v hlubokém minusu. Vláda si loni musela na penze seniorů půjčit přes padesát miliard. I přesto jde o 22 miliard lepší výsledek než v roce předchozím. Podle kabinetu je postupné snižování i zásluhou opatření, která včetně zpomalení růstu penzí prosadila vládní většina. Opozice je vůči změnám kritická. Systém bude ztrátový i letos.

Evropská sedmadvacítka musí být schopná vytvořit si dostatečnou zásobu peněz na bezpečnost i obranu, míní premiér Petr Fiala (ODS). Pomoci má třeba rozvolnění pravidel u stávajících unijních fondů. Vyšší výdaje čekají rovněž členské země NATO. Posílení aliančních sil experti vyčíslili na tři až čtyři procenta HDP na stát ročně. O novém podílu definitivně rozhodne červnový summit v Haagu.

Nejvýdělečnějším čínským filmem všech dob se stal snímek Ne-ča: Dítě démonů dobývá moře. Premiéru měl letos na konci ledna a za pár dní utržil přes miliardu dolarů. Doma je film zdrojem národní hrdosti, v zahraničí, zejména směrem k Hollywoodu, ukazuje ambice čínské kinematografie.

Policisté, hasiči, celníci, dozorci i strážní se v únoru dočkají první navýšené výplaty. Dostanou o 1500 korun více, hasiči a policisté navíc tisícikorunový stabilizační příplatek. Právě po stabilizaci financí volají vedení bezpečnostních sborů kvůli nízkému počtu nových rekrutů. Uspokojení požadavků sborů by stálo přes sto miliard korun ročně.

Vládou navržené výdaje na obranu zatím letos na plánovaná dvě procenta HDP nestačí. Zjistila to Česká televize. Podle nové Makroekonomické prognózy z konce ledna by mělo Česko ke splnění závazku vůči NATO poslat letos na obranu přes 168 miliard. Kabinet ale ve státním rozpočtu naplánoval o sedm miliard méně. Premiér Petr Fiala (ODS) ujišťuje, že dodržení závazku vůči NATO zůstává klíčovou prioritou vlády.

Vláda francouzského premiéra Françoise Bayroua ve středu v podvečer ustála hlasování o nedůvěře v parlamentu ve věci státního rozpočtu na letošní rok. Ten tak byl Národním shromážděním přijat, napsala agentura AFP.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) hospodařila loni podle předběžných dat s deficitem pět miliard korun, který však plánovala i v rozpočtu. Pokryje ho ze zůstatků předchozích let. Letos pojišťovna plánuje náklady ve výši 321 miliard korun a schodek 7,8 miliardy korun.