Rozpočet

Schodek státního rozpočtu může příští rok překročit 350 miliard korun. V pravidelném čtvrtletním stanovisku to uvedla Národní rozpočtová rada (NRR). V letošním roce vláda plánuje hospodařit s deficitem 310 miliard korun, znamenalo by to čtvrtý nejhlubší schodek od vzniku Česka.

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.

Vládní koalice v úterý oznámila, že v pondělí bude kabinet projednávat zákon, který ruší televizní a rozhlasové poplatky. Podle předsedy Poslanecké sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury jde koalici čistě právě o zrušení poplatků. „Nic jiného v tom nehledejte. Nic jiného naším záměrem opravdu není,“ zdůraznil. Předseda sněmovního mediálního výboru z opoziční KDU-ČSL František Talíř se ale domnívá, že kabinet chce mít páku, jak na média veřejné služby tlačit.

Místopředseda sněmovny Jiří Barták (Motoristé) míní, že zvolení nominantky opozičního hnutí STAN Barbory Urbanové na místopředsedkyni dolní komory může pomoci celkové atmosféře a k uklidnění situace. S tím souhlasí i poslankyně Starostů Věra Kovářová. „Vnímám politiku jako soupeření, nikoliv jako nenávist. A ta nenávistná válka, která se vedla, skutečně nikomu nepomáhá,“ řekla v Duelu ČT24. Barták vyloučil, že by nezvolení šéfa Starostů Víta Rakušana na post místopředsedy sněmovny byla pomsta. „My jsme noví, rozhodujeme se, jak to vypadá teď, dodal. Podle Kovářové by skutečně poslanci měli přestat „fňukat“, kdo si kdy co udělal, a měli by začít pracovat. Změna jednacího řádu je podle obou potřebná. Barták a Kovářová se věnovali také rozpočtu na příští rok. Diskusí provázela Tereza Kručinská.

Ministerstvo zdravotnictví bude navrhovat zvýšení plateb za státní pojištěnce o 24 miliard korun. Na konferenci Zkrácené úvazky a příležitosti v nich schované?, kterou ve středu pořádal Úřad vlády, to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) doplnil, že navýšení pomůže zvládnout současné výzvy a vyřeší „díru způsobenou deficitními úhradovými vyhláškami z posledních let“.

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.

Nový maďarský premiér Péter Magyar ve středu uvedl, že se v pátek v Bruselu setká s předsedkyní Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyenovou, jednat budou o uvolnění zmrazených evropských fondů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle dřívějších zpráv se Magyar v Bruselu pokusí uzavřít významnou politickou dohodu, která by pro Maďarsko odblokovala 10,4 miliardy eur (asi 252,5 miliardy korun) z unijních fondů.

Liberec se zabývá budoucností domovníků v městských domech. Projekt, který poslední tři roky financovala státní dotace z programu Zaměstnanost plus, letos v listopadu skončí. Pokud město nenajde jiný zdroj peněz, bude muset službu platit samo. Třeba Brno už domovníky financuje z rozpočtu, Břeclav zase projekt po vypršení dotace ukončila.

Vláda projedná návrh zákona o médiích veřejné služby dle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) po vypořádání všech připomínek v polovině června. Účinný by mohl být od 1. ledna 2027. K návrhu ministerstva kultury už dříve přišlo okolo čtyř set připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev.

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.

Ministerstvo financí (MF) požaduje přepracování návrhu zákona o médiích veřejné služby, který připravilo ministerstvo kultury. Současné znění návrhu má velké nedostatky a vytváří mnoho nových problémů, uvedlo MF v připomínkách, které k zákonu vzneslo. Upozornilo také, že návrh neřeší, z jaké rozpočtové kapitoly by Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) měly dostávat peníze.

Česká televize (ČT) předložila své připomínky k vládnímu návrhu zákona o médiích veřejné služby. Plánovaný rozpočet považuje za neadekvátní. Zákon také podle ní nezajišťuje kontinuitu ČT, neobsahuje dostatečně specifické vymezení veřejné služby nebo v něm chybí konkrétní úprava regionálních televizních studií. Televize o kroku a výhradách informovala v pondělní tiskové zprávě.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.

Domovy pro seniory a také další sociální služby pravidelně řeší potíže s financováním a volají pro dlouhodobém řešení. Některé kraje chtějí ještě od ministerstva práce a sociálních věcí získat víc peněz, než kolik pro letošek dostaly, a zároveň hledají zdroje ve svých rozpočtech. Současný a bývalý ministr práce se přou, kdo způsobil letošní vyhrocenou situaci. Řešením do budoucna by mohlo být víceleté financování, do kterého by se ve větším rozsahu zapojily také samosprávy a soukromé zdroje.

Poslanecká sněmovna v pátek i přes kritiku opozice schválila novelu zákonů o veřejných rozpočtech. Vláda podle návrhu bude moci mimo jiné navyšovat výdaje na strategické stavby podle liniového zákona nad schválené výdajové rámce. Novelu ale ještě musí schválit Senát a podepsat prezident. Opozice navíc avizovala, že se kvůli obsahu materiálu i zařazení pevného hlasování obrátí na Ústavní soud. Zákonodárci v pátek schválili rovněž dvě sociální předlohy.

Poslanci ve středu na mimořádné schůzi jednali o návrhu zákona, který by výrazně uvolnil pravidla rozpočtové odpovědnosti; schvalovat by ho dle Taťány Malé (ANO) mohli v pátek. „Pravidla je za mě potřeba změnit, protože se jinak nehneme z místa,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Patrik Pařil (ANO). „Jsme v kleštích, které nás brzdí v tom, abychom mohli v budoucnu, nebo především v příštích letech, investovat a snažit se ekonomický růst ještě víc povznést,“ podotkl. Místopředseda téhož výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL) připustil, že pravidla jsou přísná, ale tak je to podle něj v pořádku. „Odpovědné hospodaření není nikdy snadné. (...) Snadné je rozvolnit pravidla a zadlužovat se do aleluja, ale to není odpovědné ani pro současnou generaci, a už vůbec ne pro ty budoucí,“ zdůraznil.

Poslanci ve středu nedokončili závěrečné kolo projednávání vládní novely zákonů týkajících se veřejných rozpočtů. Opozice ji kritizovala, obává se umožnění nekontrolovatelného zadlužování a posunu ve vztahu výkonné a zákonodárné moci. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítla, že by nemyslela na další generace. Dolní komora dále projednala ve druhém čtení senátní ústavní novelu, která rozšiřuje prověrkovou působnost Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) i na Českou televizi a Český rozhlas. Jednání o protiobstrukčních úpravách sněmovního jednacího řádu sněmovna přerušila do pátku.

Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je možné, že se klub ODS přidá ke Starostům, kteří oznámili, že nová pravidla pro rozpočtovou odpovědnost, pokud projdou legislativním procesem, napadnou u Ústavního soudu. Považuje za vhodné případnou žalobu řešit až poté, co nová rozpočtová pravidla schválí dolní komora. Nutné je podle něj zvážit, zda je žaloba k Ústavnímu soudu opodstatněná. V návrhu je podle něj i to, že vláda by nově měla rozhodovat i o kapitolách rozpočtu sněmovny, Ústavního soudu či Nejvyššího kontrolního úřadu – „instituce, která de facto vládu kontroluje“. „To bylo vždycky vyhrazeno rozpočtovému výboru,“ dodal Skopeček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.

Obce zřejmě budou muset na svoje náklady kastrovat toulavé kočky. Plánuje to chystaná novela, kterou tento týden podpořila vláda. Dle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) si obce samy rozhodnou, jak „nejlépe řídit i tu svoji výši nákladů spojenou s útulky nebo odchytem“. Sdružení místních samospráv přitom požadovalo, aby náklady hradil stát. „Malé obce to určitě potrápí v rozpočtu (…), nemáme žádný aparát, který by ty odchyty prováděl,“ uvedla starostka a místopředsedkyně Sdružení místních samospráv ČR Jaroslava Mikáčová (STAN). Podle ní může rovněž dojít k záměně opuštěného a chovného zvířete. Na to myslí novela, podle níž by kastrované kočky mělo odlišit zkrácení ucha.

Finský prezident Alexander Stubb se v úterý na konferenci Evropa jako úkol na Pražském hradě vyslovil pro širší evropskou integraci i rozšíření Evropské unie o státy západního Balkánu a další země včetně Ukrajiny. Jde podle něj o geopolitické a strategické rozhodnutí, pro které aktuálně existuje příležitost. Její okno se však může brzy zavřít, hovořil v té souvislosti zhruba o pěti letech. U příležitosti jeho pobytu v Praze udělal s finským prezidentem rozhovor moderátor ČT Martin Řezníček.

Rumunský parlament vyjádřil nedůvěru proevropské vládě premiéra Ilieho Bolojana, informují agentury Reuters a AFP. Podle nich nyní zemi čekají složitá jednání o vzniku nového kabinetu. V Rumunsku se před dvěma týdny rozpadla vládní koalice poté, co ji opustila Sociálnědemokratická strana (PSD) kvůli nesouhlasu s reformami zaměřenými především na snížení rozpočtového schodku. Situace ohrozila ratingy státního dluhu země, její přístup k fondům EU a stabilitu měny, píše stanice Digi24.

Schodek státního rozpočtu se v dubnu prohloubil proti konci března o 78,5 miliardy korun na 106,1 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. K prohloubení deficitu přispělo ukončení rozpočtového provizoria, ve kterém Česko bylo do 20. března a které omezovalo státní výdaje. Schodek je nejnižší za poslední čtyři roky, zároveň pátý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci dubna byl deficit 126,1 miliardy korun.