Rozpočet strana 5 z 5

Vládu čeká od září jednání o státním rozpočtu na příští rok. V původním návrhu nejsou vyčleněny žádné prostředky na národní dotace. Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) doufá, že peníze „rozhodně nulové nebudou“. V posledních měsících čelí jeho resort kritice, ANO zmiňuje, že by mohl po volbách zaniknout, a v programu to slíbila i koalice SPOLU. „Mám čisté svědomí toho, co jsem odvedl,“ zhodnotil své působení Kulhánek v Událostech komentářích, které moderovala Jana Peroutková.

Ministerstvo financí (MF) nyní nesouhlasí s navrhovanými variantami zvýšení platů ve veřejném sektoru od ledna. Předběžný návrh státního rozpočtu na příští rok totiž podle resortu neobsahuje potřebnou sumu na přidání. Ministerstvo doporučilo, aby vláda zvednutí tarifů projednávala až v září spolu se zákonem o státním rozpočtu.

Hospodaření obcí a krajů skončilo za pololetí v plusu skoro 65 miliard korun. Je to o osmnáct miliard méně než loni, ale stále jde o druhý nejvyšší pololetní přebytek v historii. Podle ministerstva financí tak samosprávy dál investují hluboko pod svými reálnými možnostmi. Starostové se ale brání, že si na své projekty musí nejdřív naspořit. Zůstatky na bankovních účtech radnic dál rostou. V červnu činily rekordních 590 miliard korun.

Schodek státního rozpočtu za prvních sedm měsíců letošního roku dosáhl 168,2 miliardy korun, uvedlo ministerstvo financí. Výsledek hospodaření státu za sedm měsíců je tak nejnižší od začátku pandemie covidu-19, zároveň je ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni stát za stejné období roku hospodařil se schodkem 192,3 miliardy.

Německá vláda ve středu schválila návrh rozpočtu na příští rok, ve kterém počítá s výdaji 520,5 miliardy eur (12,8 bilionu korun), tedy vyššími než letos. Předpokládá rovněž rekordní investice za 126,7 miliardy eur (3,1 bilionu korun). Německo kvůli loňskému pádu vlády a únorovým předčasným volbám nemá zatím definitivně schválený rozpočet ani na letošní rok. Jednání o rozpočtu časově připadlo na den, kdy spolkový statistický úřad oznámil slabá čísla o vývoji německého hospodářství.

Americká vesmírná agentura NASA přijde o přibližně 3900 zaměstnanců. Má jít o součást rozsáhlé snahy prezidenta Donalda Trumpa o snížení počtu federálních zaměstnanců. Rozpočet agentury by se měl podle agentury AFP zaměřit hlavně na dva cíle, které prezident prosazuje – pilotované mise na Měsíc a Mars.

Plánované výdaje na obranu zatím letos dosahují 1,92 procenta očekávaného HDP, spočítala ČT. Vrcholní představitelé vlády včetně ministryně obrany Jany Černochové (ODS) přitom považují dodržení závazku vůči NATO vydávat na obranu dvě procenta HDP za klíčovou prioritu. Zatím ale chybí konkrétní plán, kdy a jak kabinet případně chybějících sedm miliard do obranného rozpočtu dodá. Černochová připustila, že by požadované peníze mohla dostat po uzavření zakázky na nové tanky.

Maďarská vláda nepodpoří nový sedmiletý rozpočet Evropské unie, dokud Brusel zemi neuvolní všechny zmrazené peníze z unijních fondů. V sobotu to prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán v každoročním projevu v rumunském Sedmihradsku, kde žije maďarská menšina.

Ve školách s více než 180 žáky bude stát od ledna platit od 0,5 do 2,5 úvazku psychologa a speciálního či sociálního pedagoga. Doteď byly pozice financovány z evropských dotací, příští rok na ně půjde víc než miliarda ze státního rozpočtu. Podle odborníků ale budou mít ředitelé škol problém psychology vůbec sehnat. Náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS) v Událostech, komentářích připustil, že ministerstvo o tom ví. Usiluje proto o navýšení počtu studijních míst v oboru psychologie na vysokých školách až o polovinu. Duševní problémy mají však i předškolní děti a žáci prvních tříd. Podle náměstka by mohla pomoct také regulace odkladů školní docházky, díky které se uleví pedagogicko-psychologickým poradnám a ty se pak více zaměří na péči a prevenci u dětí.

Místo, které dalo světu důkaz, že klimatická změna je spojená s lidskou aktivitou, může zaniknout. Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa totiž už podle všeho nepočítá s dalším financováním observatoře na sopce Mauna Loa na Havaji.

Bezmála miliardu korun na vyšší výdělky policistů a hasičů chce kabinet vzít z rozpočtu obrany, jak zjistila Česká televize. Oběma složkám se tento měsíc příjem zvedá o tři tisíce korun. Členové vlády až dosud o přesunu peněz mezi resorty obrany a vnitra veřejně nemluvili. Důvodem výpomoci je fakt, že resort Jany Černochové (ODS) na rozdíl od úřadu Víta Rakušana (STAN) má volné peníze, které může na tento neplánovaný výdaj poskytnout.

„Evropská unie si uvědomuje výzvy, které před ní stojí. Rozšiřuje se a potřebuje více peněz, uvědomuje si, že zaostávala. Z pohledu České republiky to vidím jako velmi dobrou zprávu,“ řekl k návrhu unijního rozpočtu na období 2028 až 2034 ve výši dvou bilionů eur expert Pirátů na zahraniční politiku Vladimír Votápek v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Podle něj v Unii nepanuje jednotný názor ohledně priorit budoucích investic, ale tuto skutečnost nevnímá jako problém. „EU je společenství demokratických zemí, což je nejefektivnější v situacích, ve kterých jednostranné řešení neexistuje,“ dodal. Votápek se také vyjádřil k jednání o obchodní dohodě s USA. „Dejme Bílému domu i velkým přispěvatelům, kteří pomohli (americkému prezidentovi Donaldu) Trumpovi do úřadu, najevo, že pokud začnou 1. srpna platit třicetiprocentní cla, bude je to bolet,“ doplnil.

Evropská komise navrhla rozpočet na období mezi roky 2028 a 2034. Jeho podobu ve vztahu k farmářům v Událostech, komentářích rozebírali ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a člen sněmovního zemědělského výboru David Pražák (ANO). Výborný v diskusi zdůraznil, že jde pouze o start procesu, v němž se bude teprve vyjednávat, ale myslí si, že rozpočet pro zemědělce by měl být stabilní. Podle Pražáka by při snížení objemu peněz pro sektor v něm současně mělo dojít k přehodnocení některých závazků, které EU nebude schopna v jejich nákladnosti kompenzovat.

Evropská komise představila návrh, jak vybrat a rozdělit peníze v rozpočtovém období mezi lety 2028 a 2034. Zásadní navýšení prostředků plánuje v oblasti obrany, dekarbonizace nebo digitalizace. Členské státy chtějí, aby se Brusel zapojil do posilování obrany nebo konkurenceschopnosti. Česká politická scéna reaguje různě. Někteří oslovení politici oceňují závazek posilovat obranyschopnost, další hovoří o nutnosti hledat úspory.

Evropská komise navrhla rozpočet na období 2028 až 2034 ve výši dvou bilionů eur (49,21 bilionu korun), uvedl eurokomisař pro rozpočet Piotr Serafin. Finanční plán klade důraz na hospodářskou konkurenceschopnost a obranu, zároveň usiluje o reformu pravidel týkajících se dotací pro zemědělství a hospodářský rozvoj. V následujících měsících začne jedno z nejsložitějších vyjednávání, ke kterému v Bruselu dochází.

Vládní koalice chce zakotvit rozpočtovou odpovědnost přímo do ústavy. Ve středu projedná kabinet návrh ústavního zákona, podle kterého by stát, obce i kraje musely dbát o zdravé a udržitelné veřejné finance. Sněmovní opozice považuje návrh ministerstva financí za zbytečný – mimo jiné i proto, že ho už poslanci prakticky nemají šanci do říjnových parlamentních voleb schválit.

Zaměstnavatelé a odbory podporují snahu vlády o změnu systému obchodování s emisními povolenkami ETS 2. Žádají ucelenou analýzu dopadů jejich zavedení. Prosazují také to, aby se evropské dotace po roce 2027 zacílily do několika málo oblastí a využily na strategické projekty, řekli po čtvrtečním jednání tripartity šéf Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj a předák ČMKOS Josef Středula. Dohodnout se nepodařilo na růstu platů ve veřejném sektoru.

„Objem peněž, který má moje ministerstvo k dispozici, je historický,“ podotkl v Interview ČT24 moderovaném Terezou Willoughby ministr kultury a místopředseda ODS Martin Baxa. Zároveň zdůraznil, že činnost dotačních komisí rozhodujících o podpoře akcí živé kultury je objektivní.

Africké země by měly zastavit migranty, kteří míří do Evropy, jestliže si chtějí udržet rozvojovou pomoc ze strany Evropské unie. Opatření je podle bruselského serveru Politico součástí návrhu nového sedmiletého rozpočtu EU, který má Evropská komise představit příští středu. EU plánuje propojit rozvojovou pomoc chudším zemím s efektivním omezením a zabráněním toku migrantů do Evropy.

Zvýšení důchodů plně kompenzuje zdražování, protože se valorizuje o inflační nárůst, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v debatě o výši penzí a jejich růstu. Podle místopředsedy Poslanecké sněmovny Aleše Juchelky (ANO) je ale zároveň nárůst jen o jednu třetinu růstu reálných mezd nedostačující, dříve šlo o polovinu. V Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou hosté hovořili také o důchodové reformě a nezaměstnanosti.

Průměrný důchod vzroste v lednu zhruba o 650 korun měsíčně. Vyplývá to z nových dat Národní rozpočtové rady, která získala Česká televize. Průměrná penze by tak na začátku příštího roku vystoupala na 21 700 korun. Podobným odhadem disponuje i ministerstvo práce, přesný návrh lednového zvyšování důchodů bude mít šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL) hotový v září. Zohlední inflaci mezi loňským červencem a letošním červnem.

Americký prezident Donald Trump podepsal v pátek pozdě večer středoevropského času návrh rozsáhlého zákona o daních a výdajích, který obsahuje klíčové priority jeho administrativy. Ve čtvrtek návrh po druhém schválení Sněmovnou reprezentantů ukončil svou legislativní pouť Kongresem. Trump si přijetí svého „velkého, krásného zákona“, jak jej sám označuje, přál právě do 4. července, kdy Spojené státy slaví Den nezávislosti.

Kongres schválil návrh daňového a finančního zákona prezidenta Donalda Trumpa, podle kterého se Imigrační a celní úřad (ICE) stane největší bezpečnostní agenturou v USA. Jeho rozpočet bude vyšší než u většiny světových armád, včetně například té izraelské. Na fungování ICE se však snáší kritika mimo jiné kvůli tomu, že jeho pracovníci při zásazích proti přistěhovalcům zakrývají své tváře.

Je zcela férové a spravedlivé, aby se Evropa postavila na vlastní nohy a vynakládala na obranu více prostředků než v minulosti, řekl v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. Odborový předák Josef Středula nicméně upozorňuje, že není jasné, kde Česko na vyšší vojenské výdaje vezme peníze. Předseda národní rozpočtové rady Mojmír Hampl dodal, že Unie má v současnosti mnoho drahých priorit a některé z nich bude nutné přehodnotit.