Rozpočet strana 5 z 5

Kvůli letošnímu zvýšení odvodů zaměstnancům či živnostníkům vzroste daňové zatížení na nejvyšší úroveň od roku 2020. ODS a TOP 09 přesto chtějí dodržet předvolební slib koalice SPOLU nezvýšit v tomto volebním období celkové daňové zatížení v poměru k HDP. Naopak pro Piráty, Starosty a lidovce to tak výrazná priorita není.

Popularita německé vlády vadne. S týmem kancléře Olafa Scholze je spokojených jen 19 procent lidí, což je nejméně od roku 1997, kdy se podobné průzkumy v sousední zemi dělají. Důvodem jsou pře v koaličním kabinetu a úspory, které chystá.

Bývalý šéf TOP 09 a exministr financí Miroslav Kalousek vyčítá současné koaliční vládě mimo jiné to, že „neuklízí po vládách předchozích“. Sám by si přál razantněji snižovat státní výdaje, uvedl v Interview ČT24. Kabinet by podle něj měl o problémech v rozpočtu lépe informovat veřejnost. Také vyvracel, že by se chystal v dohledné době zakládat vlastní politickou stranu, neurčitě vidí své angažmá v budoucích volbách.

Němečtí farmáři na protest proti chystaným vládním škrtům v zemědělství blokují po celé zemi řadu dálničních nájezdů a silnic. Část z nich se přesunula také k českému pohraničí. Neprůjezdné byly od rána hraniční přechody v Božím Daru na Karlovarsku a ve Strážném na Prachaticku, podle informací ČT jsou nyní oba zpřístupněny. Uzavírka se dotkla také přechodu Vejprty na Chomutovsku, odblokován byl zhruba o půl třetí odpoledne. Podobná situace by se podle německé policie mohla opakovat ještě ve středu nebo v pátek.

Přesně 730 milionů loni státu odvedly banky na dani z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax. Původně vláda částku odhadovala na víc než třicet miliard. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) rozdíl mezi očekáváním a realitou obhajuje tím, že původní plány počítaly s přísnějšími pravidly pro výběr daně. Zároveň se podle něj banky o své zisky podělily se střadateli.

Platy policistů, hasičů a vězeňských dozorců sice neklesají, nyní ale příslušníci těchto sborů přijdou o některé benefity nebo investice. Zároveň nemají dostatek peněz na celoroční provoz. Ministři vnitra Vít Rakušan (STAN) i spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) říkají, že chybějící finance seženou. Za zásadní považují, že po vyjednávání o státním rozpočtu nemuseli plošně snižovat mzdy o dvě procenta.

Státní rozpočet loni skončil v deficitu 288,5 miliardy. Podle místopředsedy poslanců ANO Patrika Nachera jde o dobrou zprávu v tom smyslu, že byl navrhovaný schodek dodržen – dokonce byl nižší o 6,5 miliardy. V Interview ČT24 ale současně státní účet označil za netransparentní a uvedl, že se v něm některé výdaje vůbec neobjevují.

Stát hospodařil v roce 2023 se schodkem 288,5 miliardy korun. Původní návrh předpokládal deficit 295 miliard korun, deficit je tak o šest a půl miliardy nižší, než stát plánoval. Oproti loňsku jde o pokles o 71,9 miliardy korun, uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který představil výsledky hospodaření státu v minulém roce. Státní dluh ke konci roku vzrostl z 2,895 na 3,111 bilionu korun.

Od Nového roku začíná platit řada legislativních změn, které se přímo dotknou obyvatel Česka. Od 1. ledna nabývá účinnosti většina opatření vládního konsolidačního balíčku, který by měl zlepšit hospodaření státu. Zavádí nicméně daňové změny, které se podle odborníků odrazí na příjmech domácností. Zvýší se ale například důchody a rodičovský příspěvek, změny pak čekají i řidiče.

S novým rokem se zvednou úhrady za státní pojištěnce. Za každého seniora nebo dítě půjde do zdravotnictví měsíčně o sto osmdesát pět korun víc, letos to bylo devatenáct set. Celkem to bude 151 miliard, oproti končícímu roku zhruba o jedenáct miliard víc. Částku poprvé navýšila automatická valorizace. Ministerstvo si od ní slibuje stabilitu a předvídatelnost.

Bílý dům poslal Ukrajině poslední letošní balík vojenské pomoci – další munici za 250 milionů dolarů. Jde o protiletecké a protitankové rakety i dělostřelecké granáty. V Kongresu ale uvízla pomoc za dalších 60 miliard. Její schválení republikáni podmiňují zásadním zpřísněním ochrany hranice s Mexikem.

Premiér Petr Fiala (ODS) vystoupil na svatého Štěpána se svým vánočním projevem. Připomněl, jak těžké chvíle Česká republika za sebou má, a zhodnotil vývoj země. Vzpomenul vysokou inflaci a také ozdravný balíček, který podle něj zastavil zadlužování státu. Zmínil také nedávnou tragickou událost na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. I přes všechny těžké chvíle a krize je Fiala přesvědčený o tom, že příští rok bude mnohem lepší.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) se shodl s odboráři a zástupci školských organizací na snížení maximálního počtu hodin výuky financovaných ze státního rozpočtu na 95 procent stávajícího maxima ve středních školách. Stejné snížení navrhuje ministr i pro základní školy, ale o tom bude dál jednat, schůzka k tématu má proběhnout 4. ledna. V původním návrhu počítalo ministerstvo se snížením počtu hodin na 85 procent stávajícího maxima u středních škol a 94 procent u škol základních. Po polovině ledna plánuje Bek pokračovat i v debatě o nepedagogických pracovnících.

Poslanci Spolkového sněmu schválili dodatek rozpočtu pro letošní rok, čímž zajistili chybějící desítky miliard eur. Dalším potřebným krokem k vyřešení krize bude odsouhlasení finančního plánu pro nadcházející rok, které se ale očekává až v lednu. Na podobě plánu hospodaření pro rok 2024 se už vláda kancléře Olafa Scholze tento týden dohodla, hlasování by tak díky parlamentní většině mělo být formalitou.

Pražští zastupitelé ve čtvrtek po několikahodinové diskuzi schválili rozpočet na příští rok. Počítá s příjmy zhruba 105,8 miliardy a výdaji 109,42 miliardy korun, což je na příjmové i výdajové stránce meziroční zvýšení. Rozdíl příjmů a výdajů vyrovnají peníze z vlastních zdrojů z minulých let. Na investice je vyčleněno asi 21,32 miliardy korun, což je oproti letošnímu rozpočtu o 1,12 miliardy víc.

Další kraje a města schválily ve čtvrtek rozpočty na příští rok. Jihomoravský i Jihočeský kraj plánují hospodařit se schodkem, podobně jako Vysoké Mýto v Pardubickém kraji či Plzeň. Na jihu Moravy bude kraj investovat například do opravy hodonínského S-centra poničeného tornádem. Rozpočet s rekordně vysokými investicemi schválil severočeský Most.

Zastupitelé řady krajů a měst rozhodovali o rozpočtech samospráv na příští rok. Mnoho jich pro rok 2024 plánuje výdaje převyšující příjmy, schodky v takových případech většinou radnice a hejtmanství chystají pokrýt penězi naspořenými v předchozích letech.

Zastupitelé řady krajů a měst v pondělí rozhodovali o rozpočtech samospráv na příští rok. Mnoho jich pro rok 2024 plánuje výdaje převyšující příjmy, schodky v takových případech většinou radnice a hejtmanství chystají pokrýt penězi naspořenými v předchozích letech. Nejasný plán hospodaření má zatím vedení Mladé Boleslavi, do příštího roku vstoupí v rozpočtovém provizoriu.

Německo nebude mít do konce prosince schválený rozpočet na příští rok. Po verdiktu ústavního soudu nesmí spolková vláda používat peníze uvolněné v době koronavirové pandemie na zmírňování jejích dopadů pro jiné účely. Na příští rok vládě Olafa Scholze stále chybí v přepočtu 415 miliard korun.

Radnice omezují investiční plány na příští rok. Podle Svazu měst a obcí kvůli ekonomické nejistotě zadávají až o třetinu méně veřejných zakázek než dříve. Proto také obce hospodaří s výrazným přebytkem, který jen letos od ledna do září přesáhl 55 miliard korun.

Bývalý ministr školství za ANO Robert Plaga kritizoval vládu, že řeči o školství jako prioritě se nemění v realitu. Navrhl zakotvit výdaje na vzdělávání jako poměrnou část HDP podobně, jako je to u obrany. Předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová upozornila, že učitelé berou méně než zákonem stanovených 130 procent průměrné hrubé mzdy. ČT pozvala i ministra školství Mikuláše Beka (STAN), do studia však nedorazil.

Poslanci schválili návrh rozpočtu na rok 2024. Počítá s meziročním snížením schodku o 43 miliard na 252 miliard korun. Jednání o návrhu provázely hodiny projevů a připomínek členů opozice i zástupců vládních stran. Dále dostane návrh státního rozpočtu k podpisu prezident Petr Pavel. Senát se rozpočtovými záležitostmi nezabývá.

Schválený zákon o ruském rozpočtu na rok 2024 ukazuje, že Kreml plánuje dlouhou válku. Rekordních 40 procent výdajů půjde do armády a na bezpečnost. Právě válečný průmysl spolu s úspěšným obcházením sankcí drží ruské hospodářství nad vodou, experti ale varují, že v dlouhodobém horizontu není současný stav udržitelný. S pokračujícími boji počítá i Ukrajina, která plánuje příští rok hospodařit s obrovským deficitem, aby posílila obranyschopnost země a zajistila vlastní výrobu dronů, zbraní a munice. Kyjev spoléhá na finanční podporu ze zahraničí, obává se ale sílící únavy z války u spojenců.

Vláda od snahy konsolidovat veřejné finance nemůže navzdory pondělní stávce odborů odstoupit, míní hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Vidí ale určitý manévrovací prostor, v rámci kterého by mohla koalice pomoci například energeticky náročnějším odvětvím. Podobně se vyjádřila hlavní ekonomická analytička Českého rozhlasu Jana Klímová. Podle ní je hlavní problém vlády nedostatečná a někdy arogantní komunikace.