Rozpočet strana 4 z 5

Vládní koalice chce zakotvit rozpočtovou odpovědnost přímo do ústavy. Ve středu projedná kabinet návrh ústavního zákona, podle kterého by stát, obce i kraje musely dbát o zdravé a udržitelné veřejné finance. Sněmovní opozice považuje návrh ministerstva financí za zbytečný – mimo jiné i proto, že ho už poslanci prakticky nemají šanci do říjnových parlamentních voleb schválit.

Zaměstnavatelé a odbory podporují snahu vlády o změnu systému obchodování s emisními povolenkami ETS 2. Žádají ucelenou analýzu dopadů jejich zavedení. Prosazují také to, aby se evropské dotace po roce 2027 zacílily do několika málo oblastí a využily na strategické projekty, řekli po čtvrtečním jednání tripartity šéf Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj a předák ČMKOS Josef Středula. Dohodnout se nepodařilo na růstu platů ve veřejném sektoru.

„Objem peněž, který má moje ministerstvo k dispozici, je historický,“ podotkl v Interview ČT24 moderovaném Terezou Willoughby ministr kultury a místopředseda ODS Martin Baxa. Zároveň zdůraznil, že činnost dotačních komisí rozhodujících o podpoře akcí živé kultury je objektivní.

Africké země by měly zastavit migranty, kteří míří do Evropy, jestliže si chtějí udržet rozvojovou pomoc ze strany Evropské unie. Opatření je podle bruselského serveru Politico součástí návrhu nového sedmiletého rozpočtu EU, který má Evropská komise představit příští středu. EU plánuje propojit rozvojovou pomoc chudším zemím s efektivním omezením a zabráněním toku migrantů do Evropy.

Zvýšení důchodů plně kompenzuje zdražování, protože se valorizuje o inflační nárůst, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v debatě o výši penzí a jejich růstu. Podle místopředsedy Poslanecké sněmovny Aleše Juchelky (ANO) je ale zároveň nárůst jen o jednu třetinu růstu reálných mezd nedostačující, dříve šlo o polovinu. V Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou hosté hovořili také o důchodové reformě a nezaměstnanosti.

Průměrný důchod vzroste v lednu zhruba o 650 korun měsíčně. Vyplývá to z nových dat Národní rozpočtové rady, která získala Česká televize. Průměrná penze by tak na začátku příštího roku vystoupala na 21 700 korun. Podobným odhadem disponuje i ministerstvo práce, přesný návrh lednového zvyšování důchodů bude mít šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL) hotový v září. Zohlední inflaci mezi loňským červencem a letošním červnem.

Americký prezident Donald Trump podepsal v pátek pozdě večer středoevropského času návrh rozsáhlého zákona o daních a výdajích, který obsahuje klíčové priority jeho administrativy. Ve čtvrtek návrh po druhém schválení Sněmovnou reprezentantů ukončil svou legislativní pouť Kongresem. Trump si přijetí svého „velkého, krásného zákona“, jak jej sám označuje, přál právě do 4. července, kdy Spojené státy slaví Den nezávislosti.

Kongres schválil návrh daňového a finančního zákona prezidenta Donalda Trumpa, podle kterého se Imigrační a celní úřad (ICE) stane největší bezpečnostní agenturou v USA. Jeho rozpočet bude vyšší než u většiny světových armád, včetně například té izraelské. Na fungování ICE se však snáší kritika mimo jiné kvůli tomu, že jeho pracovníci při zásazích proti přistěhovalcům zakrývají své tváře.

Je zcela férové a spravedlivé, aby se Evropa postavila na vlastní nohy a vynakládala na obranu více prostředků než v minulosti, řekl v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. Odborový předák Josef Středula nicméně upozorňuje, že není jasné, kde Česko na vyšší vojenské výdaje vezme peníze. Předseda národní rozpočtové rady Mojmír Hampl dodal, že Unie má v současnosti mnoho drahých priorit a některé z nich bude nutné přehodnotit.

Senát Spojených států schválil návrh zákona republikánského prezidenta Donalda Trumpa o daních a výdajích, informují v úterý odpoledne středoevropského času tiskové agentury. Rozsáhlý balíček by do zákona zakotvil mnoho Trumpových hlavních priorit a zároveň zvýšil státní dluh podle odhadů o asi 3,3 bilionu dolarů (bezmála 70 bilionů korun). Balíček se nyní vrací do Sněmovny reprezentantů ke konečnému schválení poté, co Senát v návrhu učinil změny.

Státní rozpočet letos v červnu skončil se schodkem více než 152 miliard korun, deficit se tak zmírnil proti květnovým 170,5 miliardy korun o 18,1 miliardy. Výsledek hospodaření je nejlepší od začátku pandemie covidu-19, zároveň je ale schodek šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni státní rozpočet v pololetí vykázal deficit 178,6 miliardy korun.

O „velkém, krásném zákoně“, jak americký prezident Donald Trump nazývá svůj návrh daňové legislativy, od pondělí do úterních ranních hodin hlasovali zákonodárci v Senátu. Předpis posiluje daňové úlevy pro firmy a osoby s vysokými příjmy, ale může omezit přístup ke zdravotní péči a snížit podporu čisté energie.

Čtvrtý červenec – americký den nezávislosti a letos také den, kdy chce prezident Donald Trump slavnostně podepsat daňovou a výdajovou legislativu. Svým tradičním stylem ji nazývá „velkým krásným zákonem“ (Big beautiful bill). Návrh dostal o víkendu dílčí procedurální zelenou, ale v Senátu prochází komplikovaným schvalováním – demokraté jsou proti a republikáni disponují jen těsnou většinou.

Nová vláda, která vzejde z voleb, bude muset pokračovat v konsolidaci veřejných financí a snižování deficitu, jinak bude státní rozpočet stát na vodě, říká prezident Petr Pavel. Systémové problémy, které jsou ve státním rozpočtu, se přijetím vládního konsolidačního balíčku z roku 2023 jen odsunuly, dodal v diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News.

Snižování schodku státního rozpočtu v příštím roce po čtyřech letech skončí, potvrdil ČT ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Maximální zákonem povolený rozpočtový deficit může vystoupat v roce 2026 až na 280 miliard, což je o téměř 40 miliard vyšší částka než letos. Návrh státního rozpočtu, který má současná vláda předložit do sněmovny na konci září, budou posuzovat noví poslanci vzešlí z říjnových parlamentních voleb.

Středeční závazek spojenců z NATO o vydávání pěti procent HDP na obranné výdaje a výdaje s obranou související do roku 2035 považuje bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) za nesmysl. Státní rozpočet to podle něj v tuto chvíli není schopen utáhnout. V Interview ČT24, které moderovala Tereza Řezníčková, zároveň obvinil současnou vládu, že může za exodus příslušníků bezpečnostních složek. ANO chce podle něj zkvalitnit armádu a postavit vojáky na první místo.

Mezi priority, které chce vláda Petra Fialy (ODS) prosadit do konce svého mandátu, patří příprava státního rozpočtu na příští rok, zavedení jednotného měsíčního hlášení pro zaměstnavatele či zpřísnění azylového zákona. Kabinet, který v uplynulém týdnu už počtvrté ustál hlasování o nedůvěře, se chce soustředit i na zákony vrácené Senátem. Ve sněmovně proto bude podle její předsedkyně Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) spoléhat na mimořádné schůze.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) rozdělilo přes 30 miliard korun na rozvoj vysokých škol, aniž je jasné, jak konkrétně tato podpora zlepšila výuku. Jak se za tyto peníze zlepšilo vzdělávání a zda stát získal odpovídající hodnotu za peníze, totiž resort nesledoval. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).

Když vidím požadavky všech resortů, sestavení rozpočtu bude už v příštím roce velmi obtížné, míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Podle něj bude každý další rozpočet komplikovanější. I političtí představitelé se v Otázkách Václava Moravce shodli, že veřejné finance nejsou v dobrém stavu. „Jsou dlouhodobě neudržitelné,“ míní místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). Podle místopředsedy ANO Karla Havlíčka a místopředsedy SPD Radima Fialy je nutné skončit s dotační politikou.

Evropská unie schválila nový finanční nástroj SAFE, díky kterému budou moci státy EU společně nakupovat vojenské vybavení a získat půjčky na obranu ve výši až 150 miliard eur (3,7 bilionu korun). Návrh Evropské komise odsouhlasili ministři pro evropské záležitosti na svém jednání v Bruselu. Jednalo se o finální hlasování, předpis nyní začne platit.

Zatímco země Evropské unie zvyšují vojenské výdaje, podpora veřejnosti napříč kontinentem zůstává nerovnoměrná. Ačkoli rusko-ukrajinská válka, rostoucí hybridní hrozby ze strany Ruska a nejistota ohledně závazků USA vůči NATO vyburcovaly politiky, průzkumy veřejného mínění odhalují složitější obraz nálad veřejnosti a národních priorit. Toto je Evropská perspektiva* v pohledu na obranu v Evropě.

V rámci pomoci Ukrajincům pokračuje růst příjmů a klesají výdaje, vyplývá z dat ministerstva práce a sociálních věcí. Uprchlíci z Ukrajiny, kteří v Česku pracují, zaplatili na odvodech 6,9 miliardy korun. Stát na jejich humanitární dávky, ubytování, zdravotní péči, vzdělávání a další podporu vydal 3,8 miliardy korun. Počet pracovníků se zvyšuje, příjemců dávek naopak ubývá, řekl šéf resortu práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Prezident USA Donald Trump doufá, že klesající ceny ropy doženou Kreml k dohodě o příměří na Ukrajině. Příjmy z černého zlata tvoří necelou třetinu ruského rozpočtu, přičemž Moskva počítá s masivními vojenskými výdaji, což by mohlo nynější vývoj na trhu s ropou zkomplikovat. Podle experta Karla Svobody ale Rusko bude na válečné výdaje sahat až jako poslední.

Vláda plánuje do roku 2030 zvýšit výdaje na obranu v součtu o 450 miliard korun. Výpočet ČT vychází z dubnové makroekonomické prognózy ministerstva financí. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že podstatný díl z rekordního navýšení bude moct Česko vzít z plánovaných nákladů na dekarbonizaci. Opozice, ale i část koalice, je skeptická.