Rozpočet strana 2 z 5

„V rozpočtu určitě není o sto miliard míň,“ odmítá kritiku hnutí ANO člen sněmovního mandátového a imunitního výboru Karel Haas (ODS). Tvrdí, že ANO změnilo od voleb názor na návrh rozpočtu na příští rok „minimálně pětkrát až desetkrát“. Připouští, že je schopen se bavit o výhradách Národní rozpočtové rady. Poslanec ANO Aleš Juchelka v Událostech, komentářích prohlásil, že v návrhu rozpočtu chybí 15 miliard v příjmech a 85 miliard, které prý schází třeba resortům práce a sociálních věcí, školství či zdravotnictví. Nechce prý, aby Česko bylo v rozpočtovém provizoriu. Diskusí provázel Daniel Takáč.

V rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace nesedí podle místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka dvě miliardy korun. Nesoulad je v položce spjaté s kosmickými aktivitami, která nemá nic do činění s výzkumem a převede se zpět do běžných provozních výdajů ministerstva dopravy, řekl Havlíček po koaličním jednání zástupců stran vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů.

Místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček hodlá spolu s dalšími stranami vznikající vládní koalice zrušit trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc. Takový záměr kritizoval ministr vnitra v demisi Vít Rakušan (STAN), podle kterého je taková norma potřeba. V Otázkách Václava Moravce debatovali třeba o obsazení vedení sněmovny kromě zmíněných hostů také Jan Bartošek z KDU-ČSL či poslanec Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD).

Ukrajinští uprchlíci v Česku zaplatili ve třetím čtvrtletí letošního roku na odvodech a daních 8,2 miliardy korun, více než dvojnásobek částky, kterou český stát vynaložil na jejich pomoc. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) v neděli oznámilo, že výdaje spojené s podporou lidí s dočasnou ochranou činily v tomto období 3,9 miliardy korun, a rozpočet tak byl v plusu 4,3 miliardy korun.

Nejvyšší soud Spojených států v pátek umožnil administrativě prezidenta Donalda Trumpa dočasně nevyplácet potravinovou pomoc chudým Američanům. Soud na poslední chvíli zablokoval platnost rozhodnutí nižšího justičního orgánu, podle něhož měla vláda od pátku pomoc 42 milionům lidí opět vyplácet, i v době platební neschopnosti. Informují o tom agentury Reuters a AP.

Zvolení šéfa SPD Tomia Okamury do vedení Poslanecké sněmovny demonstruje, co má v plánu vznikající koalice udělat, myslí si ministr dopravy v demisi Martin Kupka (ODS). V řadách budoucích vládních poslanců podle něj byly i respektovanější osobnosti, Okamura ale nejspíš předsedovi ANO Andreji Babišovi dává „nejlepší možnost, jak vládu poskládat za nejnižší cenu“, sdělil v Interview ČT24. Nejpodstatnější hlasování bude právě o nevydání Okamury a Babiše do rukou spravedlnosti, zhodnotil. S moderátorem Danielem Takáčem probral rovněž odstranění vlajky ze sněmovní budovy, nezaslání návrhu rozpočtu nebo náladu v ODS před volbou nového vedení.

Prezident Petr Pavel požádal premiéra v demisi Petra Fialu (ODS), aby všechny resorty svým nástupcům předal hladce a co nejrychleji. Podle ministra průmyslu a obchodu v demisi Lukáše Vlčka (STAN) k hladkému předání moci dojde, sám prý činí konkrétní kroky, řekl v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou. „Neprobíhá to hladce a neprobíhá to bez problému,“ oponoval 1. místopředseda ANO Karel Havlíček.

Vznik nové vlády se po měsíci vyjednávání odsouvá nejdříve na konec listopadu. Lídři ANO, SPD a Motoristů sice už dokončili programové prohlášení a podepsali koaliční smlouvu, s představením jmen ministrů ale vyčkávají. Podle členů končící vlády potřebuje Andrej Babiš (ANO) čas na to, aby vyřešil svůj střet zájmů.

O klíčových zákonech, které se budou týkat rozpočtu, daní, zahraniční politiky, chce budoucí koalice vždy hlasovat jednotně. Strany také respektují právo premiéra navrhovat prezidentovi jmenování i odvolávání ministrů s tím, že předseda vlády je vždy projedná s danou stranou. I to stojí v textu koaliční smlouvy mezi ANO, SPD a Motoristy – už v pondělí ji stvrdí šéfové stran Andrej Babiš (ANO), Tomio Okamura (SPD) i Petr Macinka (Motoristé) a předsedové klubů. ČT má dokument k dispozici, text koaliční smlouvy si můžete stáhnout v odkazu níže.

Plán vznikající koalice předestřený v programovém prohlášení je nevyrovnaný v otázce výdajů a příjmů, shodli se hosté pořadu Otázky Václava Moravce. „Rozpor mezi sliby a zdroji je obrovský,“ prohlásil exministr financí Miroslav Kalousek. Podle předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla je příjmová stránka popsána velmi vágně a nejasně, a to v situaci, kdy by se veřejné finance měly konsolidovat. Tématem byly i konkrétní návrhy vznikající koalice; se zestátněním ČEZu nesouhlasí kromě Hampla a Kalouska ani poslanec Jan Skopeček (ODS) či šéf odborářů Josef Středula. Představitelé hnutí ANO pozvání nepřijali.

Nastupující vládní koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů chce ve sněmovně definitivně schválit návrh státního rozpočtu na příští rok 17. prosince a vyhnout se tak rozpočtovému provizoriu, řekl ČT pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš (ANO). O rozpočtu chce v novém sněmovním výboru jednat už 19. listopadu. Současná vláda by však musela návrh sněmovně poslat do dvou týdnů, což zatím není definitivní, přestože většina ministrů je pro.

V okamžiku, kdy bude zvolen nový předseda Poslanecké sněmovny, dá vláda sněmovně k dispozici návrh státního rozpočtu na příští rok. V diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct to řekl předseda KDU-ČSL a ministr zemědělství Marek Výborný. Stane se tak, pokud tak rozhodne vláda, upřesnila později mluvčí lidovců Iva Petrusová.

Vznikající koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů se v návrhu programového prohlášení zavázala k tomu, že nebude zvyšovat žádné daně. Budoucí vláda chce zároveň veřejné finance udržovat blízko vyrovnané bilance, a to bezpečně pod hranicí tříprocentního deficitu, kterou požaduje Pakt stability a růstu. Strany se také zavázaly k tomu, že nepřijmou euro a že zestátní ČEZ.

Gubernátor ruské Rostovské oblasti Jurij Sljusar oznámil, že jeho region bude muset snížit státní výdaje. Úvěry jsou pak příliš drahé na to, aby pokryly schodek rozpočtu. Sljusar ujistil, že se situace i navzdory škrtům nedotkne sociální sféry, poznamenal však, že za současných okolností bude muset oblast fungovat v extrémně napjatém rozpočtovém režimu.

Schodek rozpočtu 286 miliard korun chceme udržet, uvedl v Interview ČT24 moderovaném Terezou Kručinskou místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček s tím, že se budoucí koalice nechce pouštět do rozpočtového provizoria. S Motoristy i SPD je prý shoda na konsolidaci veřejných financí. Dle Havlíčka je šance, že vláda vznikne v prosinci, ideálně v první polovině tohoto měsíce. Zmínil také, že věří, že předseda hnutí Andrej Babiš do té doby vyřeší svůj střet zájmů.

Prezident Petr Pavel na pondělní schůzce pověřil šéfa hnutí ANO Andreje Babiše jednáním o sestavení vlády. Oznámil to Hrad. Pavel dostane programové prohlášení k dispozici, až bude hotové, řekl po setkání Babiš. Doufá, že vláda vznikne nejpozději do poloviny prosince.

Nižší daně pro část rodin s dětmi i pro firmy, zvýšení platů státních zaměstnanců, růst rodičovského příspěvku, štědřejší důchody a také zvyšování výdajů do zdravotnictví. To jsou důležité body z chystaného programu vznikající vlády, které z vyjádření lídrů hnutí ANO, SPD a Motoristů zjistila Česká televize. Strany zároveň ujišťují, že nezvýší deficit veřejných financí nad tři procenta HDP – hranici, jejíž dodržení požaduje EU. Pro letošek zatím ministerstvo financí očekává schodek ve výši 1,9 procenta HDP.

Pokud nově vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů přijme základní parametry státního rozpočtu na příští rok, má smysl, aby končící vláda návrh opět poslala sněmovně. Před jednáním kabinetu to řekli lidovečtí ministři zemědělství a práce a sociálních věcí Marek Výborný a Marian Jurečka. Podle nich ale stačí tento krok udělat až po ustavení dolní komory na počátku listopadu. Premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že je kabinet připraven se k debatě o rozpočtu vrátit po ustavení sněmovny.

Slovenský parlament schválil státní rozpočet na příští rok, který i po přijetí několika změn proti návrhu předpokládá podle dostupných informací snížení schodku veřejných financí v přepočtu na 4,1 procenta výkonu ekonomiky. Nezávislá rozpočtová rada má cíl vlády za nerealistický, veřejný schodek sama odhadla až na 4,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Rozpočet při hlasování podpořili jen vládní poslanci a ti nezařazení zákonodárci, kteří podporují kabinet.

Americký Národní úřad pro jadernou bezpečnost (NNSA), který se stará o jaderné zbraně Spojených států, od pondělí posílá většinu svých zaměstnanců na nucenou neplacenou dovolenou. Děje se tak poté, co NNSA vyčerpal peníze na personál v důsledku neschváleného financování federální vlády. Senát bude během pondělí opět hlasovat o návrhu financování vlády poté, co ho schválila Sněmovna reprezentantů, informovala americká média.

Pokud by se v listopadu po ustavení sněmovny nerýsoval vznik nového kabinetu, současná vláda by mohla návrh rozpočtu znovu předložit, sdělil v Otázkách Václava Moravce ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). „Nevylučuji to,“ řekl. Podle zjištění ČT se i další členové z nynější vládní koalice, je jich většina, kloní k tomu, aby v případě průtahů ve vyjednávání o novém kabinetu rozpočet do sněmovny znovu poslali.

Prezident Petr Pavel by pokládal za vstřícné gesto, kdyby vláda Petra Fialy (ODS) předložila nové sněmovně návrh rozpočtu tak, jak to po ní žádá předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Při příchodu na zasedání Senátu Pavel řekl, že to sdělí Fialovi, až s ním bude mluvit. Premiér opětovné předložení rozpočtu odmítl s tím, že to může hned po svém jmenování udělat vznikající Babišův kabinet s SPD a Motoristy. Ten podle předsedy ANO může vzniknout až v prosinci.

„Stav veřejného rozpočtu je lepší, než byl v roce 2021. Ale rozhodně není navěky dobrý a veřejné rozpočty nejsou uzdravené,“ uvedl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Prohlásil, že se „baví“ slovy šéfa ANO a pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše, který tvrdí, že jsou na tom veřejné finance hůř, než rozpočtová rada říká, a že tudíž rada lže. V pořadu moderovaném Terezou Řezníčkovou však Hampl uznal, že Česko by potřebovalo konsolidovat mezi 70 a 80 miliardami korun, aby dosáhlo skutečně zdravých veřejných rozpočtů.

Jednou z hlavních priorit formující se vlády v ekonomické oblasti bude zřejmě energetika. Kandidát vítězného hnutí ANO na ministra průmyslu a obchodu Karel Havlíček chce snížit ceny energií, podpořit investice a zjednodušit stavební předpisy. Českou energetiku čeká nákladná transformace na nové technologie či dostavba jaderných bloků, ekonomové ale varují před dalším zadlužováním země. Rodící se vláda zároveň plánuje resort průmyslu sloučit s tím pro místní rozvoj a zestátnit ČEZ. Konkrétní priority shrne v programovém prohlášení, které představí v následujících týdnech.