Rozpočet strana 3 z 5

Schválený zákon o ruském rozpočtu na rok 2024 ukazuje, že Kreml plánuje dlouhou válku. Rekordních 40 procent výdajů půjde do armády a na bezpečnost. Právě válečný průmysl spolu s úspěšným obcházením sankcí drží ruské hospodářství nad vodou, experti ale varují, že v dlouhodobém horizontu není současný stav udržitelný. S pokračujícími boji počítá i Ukrajina, která plánuje příští rok hospodařit s obrovským deficitem, aby posílila obranyschopnost země a zajistila vlastní výrobu dronů, zbraní a munice. Kyjev spoléhá na finanční podporu ze zahraničí, obává se ale sílící únavy z války u spojenců.

Vláda od snahy konsolidovat veřejné finance nemůže navzdory pondělní stávce odborů odstoupit, míní hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Vidí ale určitý manévrovací prostor, v rámci kterého by mohla koalice pomoci například energeticky náročnějším odvětvím. Podobně se vyjádřila hlavní ekonomická analytička Českého rozhlasu Jana Klímová. Podle ní je hlavní problém vlády nedostatečná a někdy arogantní komunikace.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) se v předvečer stávky omluvil rodičům, že se oni a jejich děti stali rukojmími ve sporu mezi vládou, odbory a stávkujícími. Na tiskové konferenci mimo jiné řekl, že žádná z možných změn ve školství nepovede ke zhoršení kvality vzdělávání, cílem je podle něj zajistit dlouhodobě udržitelné personální zajištění. To, že stávka způsobí komplikace, musel ministr podle šéfa školských odborů Františka Dobšíka vědět a měl udělat všechno pro to, aby nenastala. Premiér Petr Fiala (ODS) mezitím prohlásil, že odborovým lídrům jde o jejich vlastní politické ambice, ne o úspory.

Podle aktuálních odhadů odborů se do pondělní stávky zapojí přes šedesát procent základních, středních i mateřských škol v Česku, informovala ve čtvrtek mluvčí školských odborů Jana Kašparová. Školy se do stávky zapojí v různé míře, některé budou zavřené, jiné budou fungovat v omezeném provozu.

Celodenní výstražná stávka základních, středních i mateřských škol naplánovaná na 27. listopadu platí, řekl v úterý předseda školských odborů František Dobšík. Jednání s ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN) dohodu nepřineslo, dodal. Bek uvedl, že rozpočet českého školství na příští rok se nezvýší a rozhodnutí o protestu je na odborech.

Stávku ve školství naplánovanou na 27. listopadu už bude velmi složité odvrátit, a to i v případě, že vláda slíbí přidat na vzdělávání dalších několik miliard korun, řekl předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík. Odborům se totiž nelíbí mimo jiné fakt, že vláda v rozpočtu na příští rok počítá se snížením platů nepedagogických pracovníků o dvě procenta. O konání stávky chtějí školské odbory definitivně rozhodnout ve středu.

Americký prezident Joe Biden podle očekávání podepsal zákon o krátkodobém financování vlády, který prodlužuje rozpočtové provizorium, informovala agentura Reuters. Učinil tak v poslední den, kdy měl možnost odvrátit možné narušení chodu federálních úřadů.

Státní rozpočet na příští rok má za sebou druhé čtení. Přestože si poslanci odsouhlasili, že mohou jednat až do rána a jednání o rozpočtu se rozjíždělo zdlouhavě, nakonec skončili již před devátou večer. Vystoupilo na čtyřicet řečníků, kteří přednesli přes sto pozměňovacích návrhů. Většina z nich jsou návrhy opoziční, a přestože se někteří opoziční poslanci snažili přemluvit koaliční většinu k jejich podpoře, zřejmě se jí nedočkají. Zákonodárci z vládních stran podpoří pouze to, na čem se koalice shodla, jako je zvýšení příspěvků pro některé organizace nebo pro Digitální informační agenturu.

K omezení výpadků dostupnosti léků na českém trhu má přispět vládní novela o léčivech, kterou ve středu schválila sněmovna s některými úpravami. Výrobci budou muset podle předlohy poskytovat léčivý přípravek ještě až dva měsíce po přerušení nebo ukončení dodávek. U léků, které ministerstvo zdravotnictví zařadí na zvláštní seznam, budou udržovat měsíční zásobu i distributoři léčiv. Novelu teď posoudí horní parlamentní komora. Poslanci zároveň schválili pravidla pro přípravu stavby hlubinného úložiště radioaktivního odpadu a také novelu o organizaci sociálního zabezpečení.

Špičky koaličních stran se v předvečer druhého čtení státního rozpočtu sešly, aby si ujasnily, jak se postaví k požadavkům ministra školství Mikuláše Beka (STAN), aby jeho resort dostal ještě kolem pěti miliard. Věří, že by tak dokázal odvrátit celodenní stávku, kterou chystají školské odbory na 27. listopadu. Další rozpočtové posílení školství se části koaličních stran zamlouvá, zejména ODS a TOP 09 jsou však zdrženlivější.

Česká republika nechystá kvůli drahým energiím dotace pro průmysl jako Německo, protože na to nemá rozpočet, vysvětlil místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) v Událostech, komentářích. Určitá regulace cen je ale podle předsedy Asociace samostatných odborů Bohumíra Dufka řešením. Domnívá se, že by kabinet Petra Fialy (ODS) měl odstoupit, a lidé by tak rozhodli v předčasných volbách.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) ve čtvrtek jednal s předsedou Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Františkem Dobšíkem. Jde o snahu zvrátit celodenní stávku ve školách, kterou odbory vyhlásily na 27. listopadu. Vadí jim, že nepedagogickým profesím mají příští rok klesnout platy v průměru o dvě procenta. Bek pro ně chce nyní vyjednat pět miliard korun navíc. O chystané stávce bude v pondělí mluvit s premiérem Petrem Fialou (ODS), o den později se k tématu sejdou lídři vládních stran. Bez jejich konsensu už nelze upravovat státní rozpočet na příští rok.

Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury nebude v příštích letech klesat, i když by se to mohlo ze střednědobého rozpočtového výhledu zdát. V Otázkách Václava Moravce o tom ujistil ministr dopravy Martin Kupka (ODS), podle nějž je nutné, aby se politici – nejen ti vládní, ale i opoziční – dohodli na způsobech, kterými stát sežene na dopravní stavby peníze. Podle Kupkova předchůdce, nynějšího opozičního poslance Karla Havlíčka (ANO) ale vláda nevyužívá ani všechny nástroje, které má nyní. Zmínil se o dlouhodobých dluhopisech a penězích z penzijních fondů. Ekonom Tomáš Havránek v Otázkách upozornil, že by stát mohl mimo jiné na financování dopravních staveb nepřímo použít tři biliony korun, které bez užitku leží na účtech centrální banky.

Strany vládní koalice se podle zjištění České televize domluvily na přesunech peněz v rozpočtu v rozsahu zhruba 12 milionů. Peníze dostanou organizace, které se starají o připomínání českých demokratických tradic, jako Československá obec legionářská nebo Památník Šoa. Pozměňovací návrhy k zákonu o rozpočtu chystá i opozice, její ambice jsou o řády větší než koaliční – chce přesunout přes sto miliard. Žádný z opozičních návrhů ale zatím nemá ve sněmovně zajištěnou většinovou podporu.

Školské odbory mluví o možné stávce kvůli podle nich nedostatečnému rozpočtu na regionální školství na příští rok. Jde zejména o výdělky nepedagogických pracovníků. Místopředsedkyně Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Markéta Seidlová v pondělí na tiskové konferenci prohlásila, že situace je kritická, proto svaz vyzval k aktivizaci stávkových výborů. Podrobnosti k případné stávce zatím ale známy nejsou.

Hnutí ANO si klade za úkol zabránit zvýšení cen elektřiny, chce k tomu přispět pozměňovacími návrhy ke státnímu rozpočtu pro příští rok. Na tiskové konferenci po programové konferenci opozičního subjektu to řekl jeho předseda Andrej Babiš. Hnutí chce také vytvořit návrh zásadního zpřísnění azylového zákona.

Konsolidovaný rozpočet na rok 2024 má mít schodek čtvrt bilionu korun. Aspoň tak ho vláda předložila poslancům. Opozice i rozpočtová rada ale varují, že to může být i o dost více. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ujistil, že návrh počítá s dopady a odráží realitu. Stát bude podle něj pokračovat v postupném snižování deficitu, uvedl Stanjura v Interview ČT24.

Sněmovna v úvodním kole schválila příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu na příští rok. Deficit má podle návrhu vlády klesnout proti letošnímu plánu o 43 miliard korun na 252 miliard korun. Plánované příjmy se zvýší o 12 miliard na 1,94 bilionu korun. Plánované výdaje mají naopak klesnout o 31 miliard na 2,19 bilionu korun. Nyní už poslanci tyto základní údaje měnit nemohou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Premiér Petr Fiala (ODS) i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) již dříve nevyloučili drobné přesuny. Návrh nyní zamíří k projednání výborům.

Exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) míní, že současná vláda prezentuje své výsledky v rozporu s fakty, alternativa reprezentovaná opozicí je ale prý „desetkrát horší a lže pořád“. Podle expremiéra Vladimíra Špidly (SOCDEM) opozice předkládá „celou změť nejrůznějších názorů“, vládní prohlášení ale má za „mrtvou literu“. Podpořil by konec současného kabinetu. Oba politici debatovali v Událostech, komentářích.

Vláda vzala na vědomí návrh aktualizované verze Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, která počítá s navýšením podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě v Česku do roku 2030 na třicet procent. Neutrální stanovisko zaujali ministři k návrhu zastupitelstva Zlínského kraje na úpravy v rozpočtovém určení daní (RUD).

V Praze se v úterý odpoledne sešly stovky akademiků, studentů a pracovníků vysokých škol k protestu proti podfinancování univerzit. Ve tři hodiny protestující vyrazili z náměstí Jana Palacha po hodinové výstražné stávce k sídlu ministerstva školství, kde po čtvrté hodině protest pořadatelé ukončili. Odbory jsou nespokojené s výší platů na některých oborech i celkovou finanční situací vysokých škol a pohrozily, že pokud se situace nezlepší, budou v protestech pokračovat. V úvahu podle nich připadá i to, že ustane výuka a nebudou státnice. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) jejich požadavek na zvýšení rozpočtu univerzit v příštím roce o tři až čtyři miliardy korun označil za nereálný.

Poláci v neděli rozhodnou, jestli u moci zůstane národně-konzervativní Právo a spravedlnost (PiS), nebo ho ve vládě nahradí opoziční strany. Předvolební průzkumy sice předpovídají vítězství PiS, větší šanci sestavit vládu má ale podle nich opozice vedená proevropskou Občanskou koalicí. O letošní předvolební kampani se mluví jako o nejvyhrocenější, nejdelší a taky nejdražší.

Konsolidační balíček by mohl – podobně jako například vládní důchodové novely – skončit před Ústavním soudem. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové to připadá v úvahu mimo jiné kvůli tomu, že koalice prosadila pevný čas hlasování ve sněmovně. Opozice se ale podle ní nepokusí dalšími obstrukcemi toto hlasování dál odkládat. I kdyby však následně u Ústavního soudu neuspělo, podstatnou část změn, které balíček zavádí, chce ANO zrušit, pokud se v budoucnu dostane do vlády, řekla Schillerová v Interview ČT24.

Armáda podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) nedostává příliš mnoho peněz, ale dostává to, co má. V Interview ČT24 připustila, že se nynější kabinet snaží financování obrany napravit v ekonomicky nepříznivé době, je však přesvědčena, že je to nezbytné. Zastala se také nákupu stíhaček F-35 Lightning II, na které půjde nezanedbatelná část obranného rozpočtu. Ujistila, že rozhodnutí vlády vzešlo ze stanoviska vojáků.