Předseda ANO Andrej Babiš uvedl, že pokud nebude mít jistotu, že ho prezident Petr Pavel jmenuje premiérem, nemá logiku, aby dělal nevratné kroky ohledně svého střetu zájmů. V odpovědích na dotazy občanů na instagramu také zopakoval, že pokud bude jmenován předsedou vlády, vyřeší problém v souladu s evropskými zákony a českými soudy. Prezident v úterý zopakoval svůj požadavek, aby Babiš veřejně oznámil řešení svého střetu zájmů.
„Věřte mi, že to vyřeším. Je to nevratný krok a já si nemůžu dovolit dělat nevratné kroky, pokud nebudu mít jistotu, že budu premiér,“ uvedl v úterý Babiš.
Pavel v pondělí 17. listopadu potvrdil, že podmínil jmenování Babiše premiérem tím, že ještě před ním publikuje cestu, jakou chce střet zájmů vyřešit. „Ano, je to tak,“ uvedl na novinářskou otázku, zda šéfa ANO předsedou vlády nejmenuje, dokud řešení neoznámí. ANO dává dohromady kabinet s SPD a s Motoristy.
„Pokud se budeme bavit o Andreji Babišovi, tak je zcela zřejmé, že v okamžiku, kdy se stane premiérem, tak pokud se nic nezmění proti současnému stavu, tak bude ve vážném střetu zájmů. A ten střet je ještě zřejmější, než byl v době jeho prvního funkčního období jako premiéra, kdy jeho koncern byl ve svěřenských fondech,“ zopakoval v úterý Pavel.
Podle něj je celkem jasné, že pokud má 250 firem, které se z velké části účastní veřejných zakázek a které dostávají dotace, tak střet zájmů tam objektivně je.
Mimořádná schůze sněmovny
Poslanecké kluby končící vládní koalice KDU-ČSL, ODS, STAN a TOP 09 a také v posledních měsících opozičních Pirátů předaly sekretariátu předsedy sněmovny žádost o svolání mimořádné schůze právě k Babišovu střetu zájmů. Pod listinu sebraly na devět desítek podpisů, ke svolání schůze je jich třeba čtyřicet. Uskuteční se ve čtvrtek 27. listopadu večer, oznámil předseda dolní komory a SPD Tomio Okamura. Jeho hnutí program schůze nepodpoří.
Okamura řekl, že Babiš svým koaličním partnerům přiblížil, jak chce svůj střet zájmů vyřešit: „Nám to připadá dostačující, to vysvětlení.“ Babiš podle něj popsal i technikálie včetně časového horizontu. „Dokonce padlo i konkrétní datum. A znova říkám, jednalo se o první polovinu prosince,“ dodal. Podle jeho informací už se konkrétní kroky uskutečňují. Podrobnosti neuvedl. Postěžoval si však na to, že ani víc než měsíc po volbách se nerýsuje jmenování jejich vítěze premiérem.
Nynější sněmovní opozice tvrdí, že by Babiš měl dostat příležitost veřejně objasnit, jak chce střet zájmů spočívající ve vlastnictví holdingu Agrofert před nástupem do vlády vyřešit. Podle předsedy hnutí ANO jde o citlivou záležitost, s publikováním postupu slíbil přijít těsně před svým jmenováním.
Místopředseda ANO Karel Havlíček se ke svolání mimořádné schůze vyjádřil, že jde o zastírací manévr končící koalice, kterým chce odklonit pozornost od diskuse o rozpočtu.
„My se domníváme, že ta schůze je zcela zbytečným exhibicionismem nastupující opozice, menšiny v Poslanecké sněmovně. Je to mrhání peněz daňových poplatníků a času zákonodárců,“ řekl také předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný. „V tuto chvíli pan předseda Andrej Babiš není v žádném střetu zájmů,“ prohlásil. Pokud by prezident republiky jmenoval Babiše premiérem, pak by Babiš podle něj měl třicet dnů na vyřešení takové situace.
Předseda poslanců ODS Marek Benda odmítl, že by šlo o zbytečnou schůzi. „My máme zájem na tom, aby co nejrychleji došlo k předání moci,“ uvedl Benda. Celé předání moci po volbách podle něj stojí právě na Babišově střetu zájmů. „Myslím, že je férové, a je jasné, z toho sporu, který (Babiš) vede s panem prezidentem, aby předem byli informováni jak voliči, tak Poslanecká sněmovna, jaké je to řešení, které nepochybně musí mít v hlavě už nejméně půl roku,“ řekl.
Zdůraznil, že prezident má při jmenování předsedy vlády naprosto volnou ruku a nemusí se řídit výsledky voleb. „Pokud by měl pocit, že je tam osoba, která nemá v takové pozici co dělat, pak je jeho právem vybrat kohokoli,“ poznamenal. Prezident podle něj nepřekračuje žádné normy ani zvyklosti. „Ten první pokus prezidenta republiky je zcela v jeho rukou,“ dodal.
Předsedkyně klubu Pirátů Olga Richterová řekla, že podle ústavy se prezident nemůže účastnit protiprávního stavu. „Aby se Petr Pavel nestal spolupachatelem toho protiprávního stavu střetu zájmů, tak musí být jasné předem, jak to tedy Andrej Babiš, bude-li jmenován, vyřeší,“ uvedla.
Benda připustil, že nová koalice nemusí schválit program schůze, která by se tím pádem neuskutečnila. Před ní by mohli vystoupit pouze řečníci nadaní přednostním právem. „My ty otázky nepochybně položíme před programem. Uvidíme, jestli Andrej Babiš bude připraven na ně odpovídat,“ dodal. Podle Richterové dostal Babiš příležitost veřejně ukázat, jak se chce se situací vypořádat.
Experti: Pavlův požadavek není neopodstatněný
Střet zájmů má pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš (ANO) z právního hlediska sice formálně řešit až po jmenování do funkce. Prezident Petr Pavel se ale s požadavkem na představení řešení veřejnosti před jmenováním své roli nijak nezpronevěřil, uvedl ústavní právník z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Ondřej Preuss.
„Postupu prezidenta republiky rozumím. Jeho úkolem je skutečně nikoliv trpně čekat, ale aktivně vznik nové vlády moderovat,“ řekl Preuss. „V současnosti nedochází ani k žádnému zásadnímu prodlení. Rozumím i tlaku na veřejné deklarování řešení střetu zájmu. Nelze však skutečně věc nekonečně natahovat,“ dodal.
Politolog Jakub Čapek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy sdělil, že prezident podle něj svým počínáním plní svou funkci v politickém systému. „Pokud bereme náš politický systém jako systém brzd a protivah, tak prezident brzdí jmenování premiéra, který je v konfliktu se zákonem. Tím za mě plní svou funkci v politickém systému,“ podotkl Čapek.
V Česku je podle Čapka zvyklost, že se prezident vyjadřuje před jmenováním vlády k premiérovi i jednotlivým ministrům. „Na základě toho, jak se chovali prezidenti v minulosti, mi to nepřijde jako počínání na hraně ústavy, protože prezident se pohybuje v mezích, které svým chováním vymezili jeho předchůdci, a které bylo, i když s výhradami, takto přijímáno,“ míní. Za jednání na hraně ústavy označil prezidentovo počínání v pondělí v pořadu CNN Prima News například poslanec ANO Aleš Juchelka.
Pavel druhý listopadový týden na schůzce Babišovi zdůraznil, že jako prezident musí dostát slibu zachovávat ústavu, a proto chce, aby bylo zřetelné, jakým konkrétním způsobem předseda ANO splní své ústavní a zákonné povinnosti. „V opačném případě by už jmenováním vznikalo podezření, že prezident zakládá neústavní stav,“ uvedl posléze Hrad. Prezident vychází z nálezu Ústavního soudu z roku 2020, který ukládá hlavě státu, aby při zvažování, koho jmenovat předsedou nebo jiným členem vlády, přihlížel k možnému vzniku střetu zájmů a možnostem jeho řešení.
Preuss uvedl, že nález skutečně s takovou povinností hlavy státu počítá. Podotkl, že jde o velmi komplikovaný a složitý nález. „Nelze z něj tak podle mého názoru dovodit právní pravidlo, že nemůže být předsedou vlády jmenován někdo s potenciálním střetem zájmů. Jen to má prezident zohledňovat, což činí,“ doplnil.
Zákon o střetu zájmů se obtížně uplatňuje
Marie Zámečníková z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v podcastu Českého rozhlasu Vinohradská 12 řekla, že podle zákona o střetu zájmů se veřejný funkcionář nemá dostávat do situace, kdy jeho osobní zájmy mohou ovlivnit výkon jeho funkce. Mezi takové osobní zájmy se počítá i zvýšení majetkového prospěchu blízkých osob. „Obecná premisa zákona bude tedy v té stávající situaci, kdy by Andrej Babiš či jeho blízcí dále drželi Agrofert, pravděpodobně vždy problematická,“ uvedla.
Problémem ustanovení podle ní je, že ho neumíme sankcionovat. „Prezident je tedy jediným hráčem, který to může zbrzdit,“ řekla. Prezident je tak podle Zámečníkové „skutečně povinen tuto situaci pohlídat“. Pavlův požadavek předchozího veřejného oznámení je pak podle ní v této situaci odůvodněný.
S povinností hlavy státu počítá i Ústavní soud, řekla. „Je to věta, která je vyslovena v rámci dlouhého komplexního odůvodnění, ale vyslovena byla,“ řekla. Babiš se podle ní chystá učinit s Agrofertem patrně takové kroky, aby se vyhnul ustanovení, že společnost vlastněná veřejným funkcionářem nemůže pobírat dotace, investiční pobídky a podobně.
