Výdaje na obranu minulý měsíc vzrostly oproti zbytku roku o více než 43 miliard, zjistila z nejnovějších dat ministerstev obrany a financí Česká televize. Za celý loňský rok Česko vykáže útraty ve výši 171,5 miliardy korun, čímž by podruhé za dvacet let mohlo splnit závazek vůči NATO vydávat minimálně dvě procenta HDP. Ke splnění aliančního cíle chce využít i 15,5 miliardy, které plánují vykázat jiné úřady než resort obrany.
Nejvyšší sumu, asi třicet miliard, stát loni poslal na platy v armádě. Dalších šestnáct miliard tvoří zálohy na nadzvukové letouny F-35, přes čtyři miliardy si měl vyžádat protiletadlový raketový systém a na podobnou částku měly vyjít i zálohy na bojová vozidla pěchoty. Přesné údaje ministerstvo obrany zatím tají.
Česká televize zjistila, že obrana podobně jako loni utratila nejvíce peněz v prosinci. Na konci listopadu výdaje činily ještě 112,5 miliardy, v polovině prosince už 137 a na konci roku 156 miliard. Obranné výdaje tak loni spolu s 15,5 miliardami dosáhly čísla 171,5 miliardy korun. To je těsně nad dvěma procenty HDP.
O to, zda Česko v roce 2025 splní závazek dvou procent HDP na obranu, se podle předsedy vlády Andreje Babiše (ANO) zajímal i americký velvyslanec Nicholas Merrick. Na totéž se podle něj dotazoval i generální tajemník NATO Mark Rutte. „Byli jsme ubezpečeni, že Česká republika skutečně i na základě poslední makroprognózy 2,02 procenta splní,“ komentoval pak.
Se splněním požadavku pomohou jiné úřady
Skutečné výdaje na obranu v roce 2025 byly také důležitým tématem jednání nové vlády. Babiš si kvůli tomu na zasedání kabinetu pozval úředníky resortu obrany, aby mu splnění závazku vůči NATO za loňský rok potvrdili.
„Byli jsme ubezpečeni, že dvě procenta ministr obrany dodrží, ale hlavně tedy experti ministerstva obrany. Tak, jak se to vyvíjí, je evidentní, že se opět pravděpodobně podepisují zálohové faktury,“ sdělila ministryně financí Alena Schillerová (ANO). „Opět se na konci roku utrácí obrovská částka, jak se to dělo v minulém roce,“ dodala.
Současně premiér přiznal, že Česko dvě procenta HDP na obranu vykáže jen díky 15,5 miliardám, které za bezpečnostní výdaje označí jiné úřady než resort obrany. „Jsou to kapitoly jako Kancelář prezidenta republiky, Bezpečnostní informační služba, ministerstvo zahraničních věcí,“ jmenoval.
Například osm miliard utracených za dopravní stavby si nechal na začátku prosince od sněmovního rozpočtového výboru uznat jako obranné výdaje tehdejší ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Infrastrukturní výdaje podle něj v balíku peněz zahrnou i další státy. „Pevně doufám, že to NATO uzná,“ řekl.
Dosažení hranice sliboval před Vánoci i šéf ekonomické sekce ministerstva obrany Richard Vítek. Konečné slovo ale bude mít NATO. O tom, jestli Česku za loňský rok uzná vše vykázané, by mohlo rozhodnout do roka.
