Bezúročné půjčky místo dotací. Červený oznámil změny v Nové zelené úsporám

Nahrávám video

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) v pondělí představil novinky v programu Nová zelená úsporám (NZÚ). Zásadní ohlášenou změnou je, že stát již většinově nebude energeticky úsporné přestavby dotovat, pouze zajistí zájemcům bezúročný úvěr. Na státní dotace budou mít nově nárok jen nízkopříjmové domácnosti. Brífink se konal po skončení Rady pro využití výnosů z dražeb emisních povolenek.

Červený uvedl, že za nízkopříjmové domácnosti, které budou moct i v novém režimu nazvaném NZÚ Light získat dotaci, ministerstvo považuje ty, které mají nárok na čerpání superdávky. Ty by měly mít možnost získat až 250 tisíc na zateplení a až 150 tisíc na výměnu energetického zdroje, upřesnil ministr. Žádat budou moct majitelé rodinných domů, ale také společenství vlastníků jednotek a bytová družstva.

Žádosti u klasického programu se spustí na přelomu dubna a května, u NZÚ Light v červnu. Od 25. března bude podle Červeného spuštěna kompenzace projektů z loňského roku. Tedy lidé, kteří připravovali v loňském roce projekt, nestihli podat žádost a neplánují dokumentaci k projektu využít, mohou od státu dostat kompenzaci za dokumentaci padesát tisíc korun pro rodinné domy nebo sto tisíc korun pro bytové domy.

Ministr také ubezpečil žadatele, kteří podali svou žádost do konce listopadu, že jim příslušná částka bude doplacena. K vyřízení podle něj zbývá asi 550 takových žádostí.

Novinkou v rámci programu, jejíž zavedení Červený avizoval, má být energetické poradenství zdarma.

Kriticky na ohlášené změny reagoval bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík(KDU-ČSL), podle nějž vláda změnou zvýhodňuje bohaté. „Program jsme v minulých letech zjednodušili a otevřeli tak, aby nebyl jen pro bohaté. Současná vláda ale mění směr a zvýhodňuje ty, kteří už peníze mají,“ uvedl Hladík. Dodal, že pokud stát začne hradit úroky, část peněz určených domácnostem skončí u bank.

Program se podle kabinetu ANO, SPD a Motoristů musel upravit, neboť bývalá vláda Petra Fialy (ODS) údajně nadhodnotila příjmy z emisních povolenek, které mimo jiné míří do Státního fondu životního prostředí. Současná vláda v rozpočtu na letošní rok pracuje s 5,5 miliardy korun, což je o téměř polovinu méně, než plánovala předchozí vláda.

Program Nová zelená úsporám funguje od roku 2009 s cílem motivovat majitele k renovacím bytového fondu a ke snižování spotřeby energií. Loni se dočasně uzavřel příjem žádostí o dotace kvůli velkému zájmu žadatelů. Za dobu svého fungování program podpořil šest set tisíc domácností, z toho dvě třetiny od roku 2021, odkdy podle resortu činily investice do energetických úspor domácností zhruba 55 miliard korun.

Nedostatečné, míní ekologové

Ekologové označují novou podobu programu NZÚ za nedostatečnou a letošní vyčleněná částka podle nich znamená jen dočasné fungování programu.

„Je dobře, že vláda uvolní peníze na pokračování Nové zelené úsporám. Ale avizovaná částka znamená jen dočasné fungování programu. Pokud chce (premiér) Andrej Babiš (ANO) splnit svůj předvolební slib, musí spolu s ministrem Červeným najít stabilní financování dotací, zejména pro nízkopříjmové domácnosti,“ uvedl energetický expert Hnutí Duha Karel Polanecký.

Podle Polaneckého je vzhledem k válce na Blízkém východě a rostoucím cenám zemního plynu nutné, aby státní podpora snižování závislosti domácností, obcí i firem na dovážených fosilních palivech pokračovala dlouhodobě.

Vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jaroslav Bican označil představenou podobu programu NZÚ za nedostatečnou. „Lze sice přivítat, že na přímý příspěvek na zateplení či pořízení fotovoltaiky dosáhnou alespoň nízkopříjmové skupiny obyvatel, to ale nic nemění na tom, že význam a pozitivní efekt tohoto programu bude výrazně omezen,“ zhodnotil.

Bican také připomněl hrozící další prohloubení energetické a dopravní chudoby vlivem zdražení ropy a plynu v souvislosti s děním v Íránu. „Pokud vláda říká, že nemá dostatek finančních prostředků na tak přínosný a oblíbený program, jako je NZÚ, měla by uvažovat o jejich získání na úkor vysokých zisků fosilních korporací,“ dodal.

Zástupci stavebnictví vnímají změny rozporuplně

Systém zvýhodněných úvěrů podle předsedy Sdružení EPS, organizace sdružující výrobce expandovaného polystyrenu, Pavla Zemeneho zjednoduší administrativní proces čerpání. Řada lidí si ale bez dotace rekonstrukci nebo zateplení nebude moci dovolit, nebo ji odloží. Za klíčové proto Zemene považuje, aby stát zachoval alespoň určitou formu cílené podpory například pro nízkopříjmové domácnosti a zároveň rychle představil jasná pravidla programu.

Podle ředitelky Asociace výrobců minerální izolace Marcely Kubů je zásadní zachovat princip větší motivace pro komplexní renovace, k čemuž by bezúročné půjčky mohly přispět. Takové renovace jsou ale podle ní finančně náročnější.

„Otázkou je, zda budou vlastníci ochotni se kvůli renovaci dlouhodobě zadlužit, byť za výhodných podmínek, a zda stát bude mít vůli i zdroje program udržet v případě většího zájmu. Náklady na úrokové dotace se totiž v horizontu dvaceti let mohou vyšplhat do řádu nižších stovek miliard korun,“ uvažuje Marcela Kubů.

Ředitelka aliance Šance pro budovy, která se zabývá energeticky úsporným stavebnictvím, Marta Gellová míní, že motivovat vlastníky nemovitostí k zateplování čistě prostřednictvím přímých dotací bylo z dlouhodobého hlediska neudržitelné a zároveň to deformovalo trh.

„Klíčové je, aby jakýkoli nový model byl finančně dostatečně zajištěný, dlouhodobě dostupný a udržitelný. Program, který se spustí a po pár měsících opět zastaví, nepřináší důvěru ani motivaci,“ prohlásila Gellová.

Podle výrobce oken Velux může být návrh na zavedení zvýhodněných půjček dobrou alternativou, nikoli ale jediným řešením. Cílem dotačních programů je totiž především snížení energetické náročnosti provozu domů a bytů.

Bytový fond v Česku je v současnosti podle manažera Veluxu Ondřeje Boreše stále zastaralý a průměrné stáří bytů a domů se blíží čtyřiceti letům. „Přes výrazný pokrok v posledních letech přitom Česko stále za průměrem EU v ekologickém provozu domácností zaostává, ekologická stopa českých domácností je o čtvrtinu vyšší. A právě dotační programy pomáhají tento odstup alespoň trochu narovnat,“ zhodnotil Boreš.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Mimořádný případ. Silniční inspekce zastavila soupravu přetíženou o 57 tun

Inspekce silniční dopravy (INSID) zastavila v noci na čtvrtek na Ostravsku soupravu přetíženou o 57 tun. Souprava převážela jeřáb z německého Magdeburku do Přerova a bez potřebných povolení projela z Německa přes Polsko do Česka. Celková hmotnost soupravy dosáhla 105 tun, navíc byla i o třináct metrů delší. Informovala o tom mluvčí inspekce Monika Balšánková. Podle inspekce jde o mimořádný případ, dosud se s takto extrémně přetíženou soupravou nesetkala.
před 9 hhodinami

VideoV Lánské oboře ubyde přemnožené zvěře, rozšíří se pastviny

Lánskou oboru čeká velká proměna. Poprvé přichází její vedení s plánem, jak tam hospodařit v následujících čtyřiceti letech. Přemnožené zvěře má ubývat, větší prostor dostanou unikátní křivoklátské lesy a pastviny.
před 10 hhodinami

VideoVodní nádrže na Vltavě jsou naplněny zhruba z 50 procent

V uplynulém týdnu se ochladilo a v části Česka i vydatně zapršelo. Půdní sucho se na mnoha místech zmírnilo, ale rozhodně to neplatí všude. Například vltavská kaskáda je zhruba na padesáti procentech objemu vody. I tak dokáže stále plnit své hlavní funkce, tedy udržovat minimální průtok Vltavy a vyrábět elektrickou energii během denních špiček. Na mnoha místech je ale produkce nižší. Třeba elektrárna Štěchovice letos vyrobí zhruba jen 50 až 70 procent dlouhodobého průměru. Klíčové nádrže kaskády jsou hluboko pod běžným stavem. Hladina orlické nádrže se po deštích zvedla pouze o deset centimetrů a podobně jako Slapy je naplněná z padesáti procent. O moc lépe na tom není ani Lipno, které je plné z 54 procent.
před 10 hhodinami

Vláda chce zakotvit korunu a hotovost do ústavy, dost hlasů ale nemá

Vládní politici připravili normu, kterou by do ústavy zakotvili českou korunu. Jednali o tom už i koaliční lídři. Předložit normu by měli příští týden. S tím, že změnu navrhnou, počítá programové prohlášení, stejně jako se zavedením práva používat hotovost. Dostatečnou ústavní většinu ale kabinet nemá a připouští, že její hledání ve sněmovně bude obtížné. K přijetí eura se Česko navíc zavázalo vstupem do Unie.
před 10 hhodinami

Víceletý rozpočet EU nesmí zhoršit postavení slabších ekonomik, řekl Babiš Costovi

Nový víceletý rozpočet Evropské unie nesmí zhoršit postavení slabších ekonomik a průmyslových zemí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s předsedou Evropské rady Antóniem Costou v Praze. Česko podle Babiše podporuje investice do obrany a technologií, ale škrty v zemědělských fondech a kohezních fondech, které mají snižovat rozdíly mezi členskými státy, jsou nepřijatelné. Podle Costy musí dohoda reflektovat nové priority včetně bezpečnosti a zachovat podporu pro regiony i zemědělství.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Zemřel dlouholetý zahraniční zpravodaj ČTK Karel Barták

Ve čtvrtek ve věku 72 let zemřel dlouholetý zahraniční zpravodaj České tiskové kanceláře (ČTK) Karel Barták. V agentuře strávil 28 let, jako její stálý zpravodaj působil v Paříži, Moskvě a Bruselu. Z belgické metropole více než deset let informoval především o Evropské unii a NATO a sledoval cestu Česka do obou organizací. Po odchodu z ČTK pracoval dvanáct let v Evropské komisi. O jeho úmrtí informovala rodina.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Česká diplomacie si předvolala íránského velvyslance kvůli výhružkám Radiu Farda

Ministerstvo zahraničních věcí si kvůli výhrůžkám rozhlasové stanici Radio Farda sídlící v Praze předvolalo íránského velvyslance, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé). Schůzka bude v nejbližším možném termínu na úrovni ředitele odboru Blízkého východu. Íránské ozbrojené síly zařadily na seznam svých vojenských cílů Radio Farda a několik dalších perskojazyčných médií sídlících v zahraničí. České bezpečnostní složky tuto informaci vyhodnocují.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

V minulém školním roce bylo nejvíc středoškoláků za víc než deset let

Střední školy navštěvovalo v minulém školním roce téměř 515 tisíc žáků, nejvíce od roku 2011/2012. Jejich počet roste od roku 2018/2019. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Vysoké školy kvůli blížícímu se vrcholu demografické vlny žádají navýšení rozpočtů. ČSU sledoval i počet dětí v mateřských školkách, kterých bylo v minulém školním roce naopak poprvé od roku 2012/2013 méně než 350 tisíc.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.