Nová zelená úsporám

Před pořízením fotovoltaiky nebo tepelného čerpadla si lidé nejčastěji kladou otázku: kolik se těmito technologiemi dá ušetřit? Jedna z energetických společností analyzovala spotřebu bezmála dvou a půl tisíce svých zákazníků. Výsledkem je, že se střešními panely lidé nejčastěji snížili odběr ze sítě o dvacet až čtyřicet procent.

Stát představil změny v programu Nová zelená úsporám. Od čtvrtka snížil dotaci na střešní fotovoltaiky s tím, že zlevnily. Vyšší příspěvek naopak dostanou ti, kdo se pustí do větších úprav domu s cílem snižování energetické náročnosti. Některé firmy změny podmínek udělení dotací zneužily a naléhaly na zákazníky, aby rychle podepsali smlouvy, za což je kritizoval ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Víc lidí na jižní Moravě bude moci posílat přebytky energie z fotovoltaických elektráren zpět do sítě. V některých oblastech to už teď není možné – kapacita distribuční sítě je přeplněná. Energetická společnost EG.D, která je jediným distributorem elektřiny na jihovýchodě Moravy, teď do navýšení kapacit investuje miliardy. Podle ředitele České fotovoltaické asociace se ale ani po rozšíření sítě nejspíš nebudou moct připojit všichni zájemci.

Příjem žádostí na dotace z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) Light se ve čtvrtek pozastavil. Znovu začne ve středu 17. ledna 2024. Nově budou moci o podporu žádat také rodiny pobírající příspěvky na děti či vlastníci bytů, kteří neměli peníze na výměnu oken při celkové rekonstrukci domu. Z Národního plánu obnovy, tedy z evropských peněz, do programu přidá ministerstvo životního prostředí další tři miliardy korun. Uvedli ministr životního prostředí Petr Hladík a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (oba KDU-ČSL).

Majitelé rodinných domů mohou od úterý žádat o dotace z programu Nová zelená úsporám, a to včetně podprogramu Oprav dům po babičce. Peníze mohou dostat na zateplení, fotovoltaické systémy nebo i výměnu starých neekologických kotlů. V podprogramu Oprav dům po babičce je stanoven majetkový test, takže nárok na podporu budou mít jen domácnosti s jednou nemovitostí určenou k bydlení.

Dotační programy ministerstva životního prostředí (MŽP) Nová zelená úsporám (NZÚ) a Oprav dům po babičce se spouštějí, na bytové domy si lidé mohou posílat žádosti od 19. září, na rodinné domy včetně programu Oprav dům po babičce o týden později od 26. září. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) se zjednodušuje administrativa, do Oprav dům po babičce byl přidán majetkový test. Nárok na dotaci z tohoto programu mají jen domácnosti s jednou nemovitostí určenou k bydlení.

Kraje opět nabízejí takzvané kotlíkové dotace. Tento týden spustily příjem žádostí Liberecký a Středočeský kraj. Domácnostem na výměnu neekologických kotlů první a druhé třídy zbývá už jen rok. Původní termín byl loni, úřady ale i kvůli ruské agresi na Ukrajině přidaly čas navíc. Další prodloužení už se nicméně nechystá.

Stát v září spustí dotační program Oprav dům po babičce – podle původního plánu. Potvrdil to ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), a to i přes kritiku, kterou sklidil i v rámci koalice. Vládním stranám i opozici vadilo, že je podpora domácností příliš štědrá a že na ni dosáhnou i ti, kteří ji nepotřebují. Na zateplení starých domů získají předem až milion korun a od ledna i výhodnou půjčku. Nárok na podporu ale nakonec podle Hladíka budou mít jen rodiny s jednou nemovitostí. Podle resortu je hlavním cílem ušetřit energie a splnit klimatické závazky.

Nejen opozice, ale i koaliční partneři kritizují ohlášené dotace Oprav dům po babičce. Jde o další formu podpory z programu Nová zelená úsporám, která slibuje až milion korun na zateplení. Někteří koaliční partneři navrhují, aby na ni měli nárok jen lidé s nižšími příjmy anebo menšími domy. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) ale i dosud mohli žádat o příspěvek všichni a energetické úspory se vyplatí. Koalici o tom chce přesvědčit.

V Česku bylo během prvního pololetí zprovozněno 45 197 fotovoltaických elektráren s celkovým výkonem 487 megawattů. Počet instalovaných zařízení je téměř o čtvrtinu vyšší než za celý loňský rok, průměrná velikost elektráren tak postupně roste. Výsledky z pololetí představila ve čtvrtek Solární asociace. V současnosti je v tuzemsku přes 130 330 fotovoltaických elektráren s výkonem 2,97 gigawattu.

Vyřídit si dotaci, třeba Novou zelenou úsporám, i úvěr ze stavebního spoření bude možné na jednom místě. Spolupráci podepsaly ministerstva financí, životního prostředí a stavební spořitelny. K energeticky šetrným opatřením by se tak mohly snáz dostat i domácnosti, které nemají naspořené potřebné peníze.

S novinkami v dotacích na zateplování a dalšími úspornými opatřeními z programu Nová zelená úsporám počítá ministerstvo životního prostředí od září. Žádosti podle nynějších pravidel bude přijímat ještě do konce června. Na podzim pak na většinu stávající podpory naváže. Změní ale podmínky pro bytové domy. Nově bude hledět na to, kolik sociálně znevýhodněných lidí tam má podíl nebo vlastní byt – čím více, tím vyšší bude i subvence. Družstvům a společenstvím vlastníků také úřady všechny peníze vyplatí předem.

Ministerstvo životního prostředí se chystá zakázat prodej kamen na uhlí, informuje o tom server Novinky.cz. Podle plánů resortu by je obchodníci nesměli nabízet od roku 2025, vyplývá to z novely zákona o ochraně ovzduší, kterou ministerstvo poslalo do připomínkového řízení. Server píše, že lidé by si tak měli zkontrolovat stav svých kamen a kotlů, případně pořídit nové.

Ministerstvo životního prostředí plánuje zjednodušit podmínky čerpání programu Nová zelená úsporám a rozšířit nabídku i osvětu. Od září by mělo začít přijímat žádosti o podporu pro nové oblasti. Představovat je bude postupně během jara. Půjde o podporu energetických úspor v bytových domech, rekonstrukcí opuštěných budov a rozšíření programu pro nízkopříjmové domácnosti o podporu fotovoltaických systémů. Dotaci bude přiznávat i zpětně na projekty realizované od 1. ledna 2021. První peníze na žádosti podané v září chce vyplatit ještě koncem daného měsíce. Kvůli přípravě technické podpory programu zastaví úřad přijímání dosavadních žádostí v Nové zelené úsporám 30. června.

Již první den po nástupu do funkce obměnil nový prezident Petr Pavel vládu. Jmenoval ministrem životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL), což bývalý prezident Miloš Zeman odmítl. Skončilo tak čtyřměsíční mezivládí, které začalo rezignací Anny Hubáčkové (za KDU-ČSL), po níž byl řízením resortu pověřen lidovecký předseda Marian Jurečka, který je ale zároveň i ministrem práce a sociálních věcí. Sám Petr Hladík po uvedení do funkce hovořil o zásadních úkolech svého resortu, které budou podle něj hrát hlavní roli na přechodu k bezemisní energetice. Zmínil se také o ochraně půdy, zatímco premiér Petr Fiala (ODS) zdůrazňoval potřebu chránit vodu.

Stát začne v příštím roce přispívat na úsporná opatření i chudším domácnostem, které nemají na spoluúčast u dosavadních dotačních programů. Konkrétně cílí na důchodce a příjemce příspěvku na bydlení. Program Nová zelená úsporám Light začne fungovat 9. ledna, každý žadatel bude moci získat až 150 tisíc korun, které použije například na zateplení domu nebo výměnu oken. V první fázi vyčlení ministerstvo životního prostředí na tyto dotace 1,5 miliardy korun. Dostat by se mělo zhruba na deset tisíc domácností.

Kotlíkové dotace, které mají pomoci s výměnou starých topenišť, evidují letos mnohem menší zájem než v minulých letech. Lidé mohli o peníze žádat do konce srpna, nakonec toho ale využilo jenom sedmnáct tisíc domácností, které si rozdělí dvě a půl miliardy korun. Stát přitom nabízel dvojnásobek. Lidé se ale rozhodli kvůli nejistotě s plynem vyčkat. Někteří zase vyhledávají alternativy, například topení v kamnech.

Zájem domácností o nové zdroje elektřiny a tepla vzrostl v prvním čtvrtletí ve srovnání s loňskem čtyřnásobně. Vyplývá to z žádostí o státní podporu. Poptávka je hlavně po fotovoltaice a tepelných čerpadlech. Firmy se tak nyní snaží posílit své kapacity, ale ne všude se výměna stihne do zimy.

Vláda změnila podmínky pro získání takzvaných kotlíkových dotací, nově by na ně měly dosáhnout i nízkopříjmové domácnosti. Stát jim uhradí až 95 procent výdajů na výměnu neekologických kotlů. Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) a ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedli, že se dotace budou týkat domácností, jejichž příjem je do 14 242 korun na osobu.

Resort životního prostředí mění takzvané kotlíkové dotace i program Nová zelená úsporám. Znamená to konec podpory plynových kotlů. Alternativ je víc, tepelná čerpadla nebo obnovitelné zdroje. Zájem o obě roste, jednak kvůli povinné výměně starých topenišť, ceně energií, ale i kvůli válce na Ukrajině a snaze domácností o větší soběstačnost. Na nový zdroj tepla tak můžou zájemci čekat i měsíce.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) omezí v kotlíkových dotacích na výměnu starých kotlů na pevná paliva i v programu Nová zelená úsporám podporu pro plynová zařízení. Zároveň zvyšuje dotaci na tepelná čerpadla. Úpravy mají snížit závislost Česka na zemním plynu z Ruska. Resort také předloží vládě návrh novely zákona, která o dva roky odloží zákaz provozu starých kotlů na uhlí.

Možné vyřazení podpory výměny starých kotlů na pevná paliva za kotle plynové z programu kotlíkových dotací budeme ještě zvažovat, řekla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL). Jasno podle ní dosud není ani u dotací z programu Nová zelená úsporám, který přispívá na výměnu kotle domácnostem s běžnými příjmy, ani u kotlíkových dotací pro chudší domácnosti financovaných z Operačního programu Životní prostředí.

Další etapa Nové zelené úsporám (NZÚ) podpoří renovaci a výstavbu bytových domů i mimo Prahu. Zahrne také dotační program Dešťovka. Žadatelé, kteří v žádosti zkombinují více různých opatření, například zateplení a výměnu kotle, získají bonus. Příjem žádostí do nové etapy začne v říjnu, plynule naváže na dosavadní program. Do roku 2030 má na podporu ekologických opatření jít nejméně 39 miliard korun.

U veřejných budov se energetické úspory nedaří tak rychle, jak by bylo potřeba. Stát na ně neumí využít připravené peníze, vyplývá z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který prověřil dotace z operačního programu Životní prostředí (OPŽP) a programu Nová zelená úsporám (NZÚ). Z obou programů je pro veřejné instituce k dispozici na energetické úspory přes 20 miliard korun, do poloviny roku 2020 šlo na tyto projekty 3,5 miliardy. Ministerstvo některé závěry odmítá.