„Je to hodně nepopsaný list,“ soudí o kandidátovi na ministra životního prostředí Petru Macinkovi (Motoristé) předseda Českého svazu ochránců přírody Libor Ambrozek (KDU-ČSL). Věří však v to, že se kolem resortu, který on sám v minulosti také vedl, povede seriózní debata. Předseda senátního výboru pro životní prostředí Zbyněk Linhart připomněl, že z českého členství v Evropské unii vyplývají velké závazky v hodnotách stovek miliard korun – mimo jiné právě na životní prostředí. Připomněl proto nutnou racionální diskusi. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
Ambrozek odmítl obavy z toho, že „poteče zelená krev“, jak před volbami nastiňoval pravděpodobný kandidát na ministra životního prostředí Petr Macinka (Motoristé). „Volební kampaň už skončila a bylo by dobré, aby si to uvědomili,“ uvedl. Vzkázal, že by bylo dobré přijít k jednacímu stolu a bavit se o konkrétním programu.
„Rozumím tomu, že to byly nějaké vzkazy pro voliče, já nepovažuji tento způsob komunikace za vhodný a vedoucí k cíli,“ pokračoval. Věří v to, že se povede „normální, seriózní debata“. Nedokáže však prý prognózovat to, zda bude Macinka dobrým ministrem. „Je to hodně nepopsaný list, samozřejmě pro mě jsou Motoristé hodně nepopsaná strana,“ uvedl Ambrozek.
Je prý zvědav na programové prohlášení vlády, k němuž se pak mohou následně ochránci přírody vyjadřovat.
Linhart následně připomněl, že z českého členství v Evropské unii vyplývá „řada velkých závazků – mimo jiné toto všechno je navázáno na poměrně velké evropské fondy v řádů stovek miliard korun, mimo jiné také na životní prostředí,“ zmínil. K věci se má dle něj přistupovat s chladnou hlavou, zmínil potřebu racionální diskuse.
„Zatím bych z toho moc nevyvozoval – s tím, že i stávající vláda v posledních měsících některé věci přehodnotila v oblasti závazků a plánů Evropské unie,“ navázal Linhart. Moderátorka Řezníčková poznamenala, že mezi skeptiky je evidentní „nějaký despekt, odpor k ekologickým aktivistům“. Linhart přiznal, že existují organizace, které si „říkají ekologické“, ale tuto věc zneužívají, nicméně podotknul, že „nemůžeme házet všechny organizace do jednoho pytle“.
„Uvidíme, jak se budou chovat nové ministerstvo, nový ministr. Myslím si, že do značné míry vystřízliví a některé věci bude přehodnocovat,“ doplnil. Debata o zapojování dalších organizací je dle něj racionální. Ambrozek souhlasil, že organizace, které působí v oblasti ochrany přírody a kolem dalších ekologických témat, mají své nezastupitelné místo.
Moderátorka Řezníčková se tázala, zda „není pravda, že tady jsou velké projekty – často dálnice – stavěny pomaleji, mimo jiné kvůli složitému papírování ohledně vlivu staveb na životní prostředí“? „Už bychom měli přestat s hledáním jednoho obětního beránka,“ odpověděl Ambrozek.
Faktorů dle něj bývá celá řada – zmínil špatnou přípravu, vykupování pozemků, ne úplně kvalitní rozhodnutí státní správy či odporu občanů. Není dle něj úplně vidět, že by nějak výrazněji pomohla nová pravidla, naopak prospěla lepší příprava. Ocenil kvalitní přípravu Ředitelství silnic a dálnic a diskusi s ekologickými organizacemi. „Ukazuje to, že jsme schopni se domluvit,“ shrnul.
Pokračování podpůrných programů
Tématem diskuse bylo také možné pokračování programů nová zelená úsporám či kotlíkových dotací. Dle Ambrozka byly programy „velice dobře nastavené“, tato debata je dle něj „o patro, dvě níž, než by se mělo o ochraně životního prostředí diskutovat“. Přiznal, že je mnoho domácností, které nemají prostředky na výměnu vytápěcích zařízení.
Je dle něj proto logické, že tyto programy budou pokračovat do doby, než se „podaří dosáhnout cíle“. Linhart s tímto souhlasí, v programech jsou podle něj stovky miliard korun – zmínil také modernizační fond nebo emisní povolenky. Programy směrem k veřejnosti by proto podporoval. „Spíše bych se podíval na projekty, které jsou vyloženě podnikatelské v objemu miliard korun na jednotlivý projekt,“ dodal.
