Ekologové

Lužní lesy na soutoku řek Moravy a Dyje zůstávají chráněnou krajinnou oblastí (CHKO). Ústavní soud ve středu zamítl návrh pětatřiceti poslanců ANO na zrušení vládního nařízení, na jehož základě CHKO letos vznikla. Šlo o iniciativu končící vlády Petra Fialy (ODS). Hnutí ANO, které je dominantní silou v nově vznikající vládě, se dlouhodobě staví k CHKO Soutok kriticky. Proti CHKO se vymezovali také Motoristé a jejich předseda Petr Macinka, který je adeptem na funkci ministra životního prostředí.

„Je to hodně nepopsaný list,“ soudí o kandidátovi na ministra životního prostředí Petru Macinkovi (Motoristé) předseda Českého svazu ochránců přírody Libor Ambrozek (KDU-ČSL). Věří však v to, že se kolem resortu, který on sám v minulosti také vedl, povede seriózní debata. Předseda senátního výboru pro životní prostředí Zbyněk Linhart připomněl, že z českého členství v Evropské unii vyplývají velké závazky v hodnotách stovek miliard korun – mimo jiné právě na životní prostředí. Připomněl proto nutnou racionální diskusi. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

Vodohospodáři s předstihem dokončují práce na protipovodňové ochraně na jihu Olomouce. Řece Moravě se vrátilo jedno z původních ramen i možnost rozlivu. Nově tudy má bezpečně protéct až čtyřsetletá voda. Další etapu protipovodňových opatření pak chystá Brno na Svratce a Svitavě, práce mají odstartovat na začátku příštího roku.

Mezi největší znečišťovatele patří podle ekologické organizace Arnika středočeská chemička Spolana Neratovice a uhelná elektrárna Počerady na Lounsku. Vyplývá to z žebříčku, který Arnika každoročně sestavuje z dat Integrovaného registru znečišťování (IRZ). Zástupci firem ze žebříčku uvádějí, že jejich provozy splňují limity dané zákonem nebo povoleními pro jejich fungování.

Lidé na Hradčanském náměstí v Praze protestovali proti obsazení ministerstva životního prostředí ve vznikající vládě Motoristy. Podle kritiků by to ohrozilo ochranu přírody. Demonstraci svolalo několik ekologických a občanských iniciativ. Šéf Motoristů a možný kandidát na vedení resortu Petr Macinka obavy ekologů odmítá.

Zástupci nevládních ekologických organizací v pátek ráno jednali s předsedou ANO Andrejem Babišem, který po vítězství svého hnutí ve sněmovních volbách sestavuje vládu s SPD a Motoristy. Právě předseda Motoristů Petr Macinka by mohl usednout v čele ministerstva pro životní prostředí (MŽP). Ekologové i po jednání trvají na tom, že by resort neměl připadnout Motoristům. Macinka jejich obavy odmítá. Ochrana životního prostředí je podle něj jednou z nejdůležitějších priorit strany.

Když se v nějaké oblasti zakáže rybaření pomocí takzvaných vlečných sítí, tak to znamená, že toto místo dostane novou naději. Sice to trvá celé roky, ale podle analýzy švédských vědců se tam život nakonec vrací.

Brazilský antimonopolní úřad pozastavil platnost takzvaného sójového moratoria, jehož cílem bylo zmírnit odlesňování Amazonského pralesa. Brazilská pobočka ekologické organizace Greenpeace to označila za velký krok zpět, který podle ní zmaří šance země na splnění jejích klimatických cílů. Podle deníku The Guardian jde o další opatření, jež poškodí image brazilské vlády, která se prezentuje jako ochránce Amazonie a v listopadu hostí klimatickou konferenci OSN.

V loňském roce bylo v Česku dle portálu k monitoringu eroze zaznamenáno přes pět set erozních událostí, což je více než dvojnásobek oproti roku 2023. Podle ekologů je tento nárůst způsoben výskytem extrémních srážek či zranitelností krajiny a působí škody za miliardy korun. V důsledku půdní eroze totiž může docházet třeba k poškození silnic nebo soukromých objektů. I proto stát vyzývá obce i zemědělce k zavádění preventivních opatření.

Ukrajina se snaží decentralizovat svou energetickou soustavu, ale v Zakarpatí se tento projekt setkal s odporem. Ukrajinská firma po přesunu z východu země staví větrné turbíny vysoko v horách, což podle ekologů likviduje přírodu. Jak zjistil štáb České televize, stavba zřejmě souvisí se slibem dodávat zelený vodík do zemí Evropské unie včetně Česka.

Plán vlády otevřít do konce roku 74 kilometrů nových dálnic je v ohrožení. Chybět totiž může necelých deset kilometrů dálnice D49. Dělníci je sice dokončí, chybí ale stavební povolení k propojovací komunikaci. Po výtkách ekologických organizací ho zrušil soud. Napřesrok už má být délka zprovozněných úseků zhruba poloviční. Základní dálniční síť chce přitom mít ministerstvo pro řidiče k dispozici nejpozději do osmi let.

Dolní komora podpořila novelu k urychlení výstavby paroplynových elektráren. Předtím poslanci ve třetím čtení schválili rozšíření pravomocí Vojenské policie a hlasovali pro zjednodušení certifikace vojenských bezpilotních letadel. Sněmovna podpořila také předlohu, která mění 117 zákonů s cílem zlepšit práci celní správy, či lesní novelu. Poslanci si odsouhlasili, že mohou jednat i hlasovat po devatenácté hodině.

Dříve hojná ryba pomalu mizí z prodejních pultů. Příliš intenzivní rybolov totiž snížil její množství natolik, že už ekologické organizace varují před jejich další konzumací.

V Paříži proběhly v neděli tři protesty. První svolali příznivci Národního sdružení na protest proti odsouzení Marine Le Penové, další dvě byly namířené právě proti krajní pravici. Policie byla během dne v pohotovosti.

Za největšího znečišťovatele roku 2023 označily ekologické organizace Arnika, Hnutí Duha a Greenpeace uhelné elektrárny, stejně jako v předešlém roce. Loni nicméně podle ekologů kleslo množství nebezpečných látek vypouštěných do životního prostředí, například rtuti, což vysvětlují mimo jiné evropskou snahou nahrazovat elektřinu z uhlí obnovitelnými zdroji. Mezi nejvýznamnější firmy, které se podílely na znečištění, patří Spolana Neratovice nebo elektrárny Počerady a Chvaletice. Naopak na nižší příčky žebříčků spadla huť Liberty Ostrava, která v roce 2023 omezovala výrobu. Ekologové v pátek představili žebříčky, které čerpají z dat Integrovaného registru znečišťování (IRZ).

Jen několik týdnů zbývá do francouzských parlamentních voleb, ve kterých analytici favorizují krajně pravicové Národní sdružení (RN) před stranou prezidenta Emmanuela Macrona. Řada menších politických subjektů se před volbami snaží zlepšit svou pozici vytvořením nových spojenectví. Těm však stojí v cestě spory mezi politiky. Ve straně Republikáni došly tak daleko, že vedení vyloučilo vlastního předsedu, který se zamkl v sídle strany. Spojenectví na krajní pravici pak vedlo ke slovům o „světovém rekordu ve zradě“.

Francií zmítají další protesty – vedle hlasitých nepokojů kvůli důchodové reformě se na západě země vzbouřily tisíce lidí proti plánované výstavbě vodní nádrže. Aktivisté proti ní protestují už několik měsíců, o víkendu se tvrdě střetli s bezpečnostními složkami. Minimálně devětadvacet policistů a sedm demonstrantů utrpělo zranění. Vláda mluví o neomluvitelném násilí a radikalizaci.

Jedna z nejslavnějších turistických destinací na světě, mexický poloostrov Yucatán, řeší velký problém. Vláda tam plánuje postavit železnici, která propojí pláže na pobřeží s proslulými mayskými památkami. Jenže projekt vede skrz výjimečný ekosystém a ochránci přírody i někteří vědci varují, že přinese víc škody než užitku.

Zástupci ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a ministerstva životního prostředí (MŽP) v úterý s polskými partnery kontrolovali stavbu rozhledny na vrcholu Králického Sněžníku. Impulsem byly protesty ekologických organizací, že se při stavbě porušují stanovené podmínky ochrany přírody. MMR požádalo polské partnery o založení pracovní skupiny, která by sledovala dodržování pravidel a úroveň turistického ruchu, uvedl v tiskové zprávě mluvčí MMR Vilém Frček. Rozhlednu staví polská strana v programu přeshraniční spolupráce.

Symbolická blokáda vjezdu chvaletické elektrárny v neděli skončila, ekologičtí aktivisté kolem 13 hodiny odešli. Proti prodloužení chvaletického provozu aktivisté protestovali od pátku. Aktivisté považují akci za úspěch. „Podařilo se upozornit na problém, který představuje těžba a spalování uhlí,“ řekl Josef Patočka z hnutí Limity jsme my. Protest neomezil provoz elektrárny. Policie, která byla celou dobu na místě, nemusela zasahovat.

Před třiceti lety rozhodla poslední komunistická vláda v Maďarsku o pozastavení prací na vodním díle Gabčíkovo–Nagymaros. Ústupek masovým protestům ekologického hnutí byl předzvěstí pádu režimu v zemi. Osekaný projekt, který na Dunaji nakonec vybudovalo Československo, budí vášně dosud. Slovensko ale tvrdí, že obavy ekologů se nepotvrdily.