Vláda zmenšila plochu pro výstavbu větrných elektráren

Nahrávám video

Vláda schválila vymezení takzvaných akceleračních zón pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie ve výrazně menším rozsahu, než předpokládal původní plán připravený minulou vládou. Kabinet omezil rozsah území určeného pro možné zrychlené povolování větrných elektráren na zhruba jedenáct procent původně navržené plochy, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).

Havlíček uvedl, že předchozí vláda se vůči Evropské unii zavázala vymezit akcelerační zóny o rozloze 2685 kilometrů čtverečních. Současná vláda podle něj rozsah snížila na 297 kilometrů čtverečních.

Z původně vytipovaných 110 lokalit zůstalo 61, z toho 49 určených pro větrné elektrárny a zbytek pro fotovoltaické elektrárny. Některé lokality se zmenšily. „Věnovali jsme se tomu první den od nástupu do vlády,“ uvedl Havlíček s tím, že vyřídili tisíce připomínek od krajů a obcí.

Akcelerační zóny jsou administrativně vymezené území v Česku, kde má být rychlejší a jednodušší povolování projektů obnovitelných zdrojů energie, zejména větrných a solárních elektráren.

„Minimalistická varianta“

Havlíček zdůraznil, že kabinet zvolil „minimalistickou variantu“. Uvedl, že akcelerační zóny automaticky neznamenají výstavbu větrných či fotovoltaických elektráren, ale pouze umožňují rychlejší povolovací proces.

Nahrávám video

„Mělo by také zaznít, že kde není akcelerační zóna, tak to neznamená, že se tam nemůže stavět. My můžeme stavět kdekoli a akcelerační oblasti by měly být místa, kde část povolovacího procesu udělá stát za developery a oni to pak budou mít rychlejší,“ popsal předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa.

Každý projekt podle Havlíčka bude i nadále muset projít standardním povolovacím řízením. „Obce zůstávají účastníky stavebního řízení a stavět se bude pouze tam, kde pro to bude shoda a místní podpora,“ řekl Havlíček. Vláda podle něj zároveň musela zachovat alespoň omezený rozsah akceleračních zón, protože za nesplnění závazku vůči EU by Česku hrozily miliardové sankce prostřednictvím Národního plánu obnovy.

Ministr ocenil, že se kabinetu podařilo nalézt řešení, které podle něj výrazně omezuje možnou výstavbu větrných elektráren oproti původnímu plánu, současně ale zachovává splnění evropského závazku. O zmenšení původního plánu pro akcelerační zóny podle Havlíčka kabinet jednal s Evropskou komisí.

Ekologové z Hnutí Duha rozhodnutí vlády dlouhodobě kritizují. „Vyškrtnutí části akceleračních oblastí, zmenšení rozlohy u řady dalších a nastavení nesmyslných omezení – jako jsou výškové limity pro větrné elektrárny – způsobilo, že akcelerační oblasti v praxi nedosáhnou cíle, který si Česko stanovilo,“ uvedl v tiskové zprávě energetický expert hnutí Jan Rovenský. Dodal, že tato místa s nejmenším střetem s jinými veřejnými zájmy budou hůře využitelná než jiné lokality.

Problém je podle Chalupy netransparentnost. „Není mi zřejmé, na základě jakých parametrů byla vybírána už od počátku (ta) území. Není jasné, na základě čeho byly některé lokality vyškrtnuty. Jsme paradoxně v situaci, že někde, kde větrné elektrárny chtějí, byli vyškrtnuti, a jinde, kde by potřebovala být debata delší, tam ta akcelerační zóna zůstala,“ poznamenal Chalupa.

Další nedostatek vidí v tom, že ani v jedné z akceleračních oblastí nebude možné postavit nejmodernější turbínu všech západních výrobců. „To znamená, že jsme v situaci, kdy akcelerační oblasti jsou jakési ostrůvky, kde bude využita nějaká proměnná technologie. Buď tam vyrobíme méně elektřiny, než je předpokládáno, nebo těch elektráren budeme mít víc – a nebo bude platit oboje,“ míní Chalupa.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna podpořila mimořádnou daň na rafinerie

Poslanci v úvodním kole podpořili zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu asi 5,5 miliardy korun. Do závěrečného kola schvalování sněmovna poslala také pravidla pro fungování trhu během mimořádných situací.
03:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoNa jihu Čech vznikla třetí nejvýkonnější solární elektrárna v zemi, panely se natáčí za sluncem

Na jihu Čech vyrostla nová fotovoltaika na ploše zhruba padesáti hektarů s výkonem téměř 37 megawattů. Dokáže natáčet panely za sluncem, díky tomu je výkonnější. Aktuálně je to třetí největší park v Česku, který bude dodávat konkrétní firmě, v tomto případě působící v autoprůmyslu. Zajistit to má stabilitu cen i dodávek. Komplikovaná výstavba může podle Solární asociace za to, že podobné projekty jsou vzácné. Největší park stojí od roku 2010 v Ralsku. Letos přibyly ty na druhém a třetím místě a několik dalších projektů je ve výstavbě.
před 3 hhodinami

VideoObchodních řetězců v Česku se francouzský kyberútok nedotkl, krizové plány však mají

Kybernetický útok na francouzské supermarkety řeší tamní vláda, obchodů v tuzemsku se incident netýkal. Velké řetězce nicméně situaci sledují. Konkrétní být z bezpečnostních důvodů nechtějí. Krizové scénáře třeba pro případ výpadku proudu mají. V Česku čelily kybernetickým útokům v uplynulých letech státní instituce, samospráva i firmy. Loni v červenci jeden z nich ochromil například nymburskou nemocnici. Podle expertů, které ČT oslovila, jsou podobné útoky obvykle kombinací nedůslednosti a zastaralé technologie.
před 3 hhodinami

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
12:35Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Většina Američanů míní, že Trump z úřadu prezidenta neeticky či nezákonně těží

Většina Američanů se domnívá, že prezident Donald Trump z úřadu neeticky či dokonce nezákonně profituje a že ho víc než pomoc obyčejným lidem zajímá vlastní bohatství. Vyplývá to z v úterý zveřejněného průzkumu agentury AP a společnosti NORC. Trumpův rodinný byznys mezitím dle AP i vzhledem k jeho politice hlásí rekordní příjmy z nových podniků.
před 8 hhodinami

MMF zhoršil výhled tuzemské ekonomiky, letošní růst odhaduje na 1,8 procenta

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled české ekonomiky na letošní i příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se letos podle nové prognózy zvýší o 1,8 procenta, napřesrok by pak měl jeho růst mírně zrychlit na 1,9 procenta. V jarní prognóze přitom MMF předpokládal, že tempo hospodářského růstu bude v obou letech činit 2,2 procenta. Loni dosáhl růst tuzemské ekonomiky 2,6 procenta. U světové ekonomiky pak MMF výhled naopak zlepšil na 3,1 procenta.
04:15Aktualizovánopřed 14 hhodinami

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
včeraAktualizovánovčera v 22:03‌‌

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánovčera v 15:46‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.