Vláda zmenšila plochu pro výstavbu větrných elektráren

Nahrávám video

Vláda schválila vymezení takzvaných akceleračních zón pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie ve výrazně menším rozsahu, než předpokládal původní plán připravený minulou vládou. Kabinet omezil rozsah území určeného pro možné zrychlené povolování větrných elektráren na zhruba jedenáct procent původně navržené plochy, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).

Havlíček uvedl, že předchozí vláda se vůči Evropské unii zavázala vymezit akcelerační zóny o rozloze 2685 kilometrů čtverečních. Současná vláda podle něj rozsah snížila na 297 kilometrů čtverečních.

Z původně vytipovaných 110 lokalit zůstalo 61, z toho 49 určených pro větrné elektrárny a zbytek pro fotovoltaické elektrárny. Některé lokality se zmenšily. „Věnovali jsme se tomu první den od nástupu do vlády,“ uvedl Havlíček s tím, že vyřídili tisíce připomínek od krajů a obcí.

Akcelerační zóny jsou administrativně vymezené území v Česku, kde má být rychlejší a jednodušší povolování projektů obnovitelných zdrojů energie, zejména větrných a solárních elektráren.

„Minimalistická varianta“

Havlíček zdůraznil, že kabinet zvolil „minimalistickou variantu“. Uvedl, že akcelerační zóny automaticky neznamenají výstavbu větrných či fotovoltaických elektráren, ale pouze umožňují rychlejší povolovací proces.

Nahrávám video

„Mělo by také zaznít, že kde není akcelerační zóna, tak to neznamená, že se tam nemůže stavět. My můžeme stavět kdekoli a akcelerační oblasti by měly být místa, kde část povolovacího procesu udělá stát za developery a oni to pak budou mít rychlejší,“ popsal předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa.

Každý projekt podle Havlíčka bude i nadále muset projít standardním povolovacím řízením. „Obce zůstávají účastníky stavebního řízení a stavět se bude pouze tam, kde pro to bude shoda a místní podpora,“ řekl Havlíček. Vláda podle něj zároveň musela zachovat alespoň omezený rozsah akceleračních zón, protože za nesplnění závazku vůči EU by Česku hrozily miliardové sankce prostřednictvím Národního plánu obnovy.

Ministr ocenil, že se kabinetu podařilo nalézt řešení, které podle něj výrazně omezuje možnou výstavbu větrných elektráren oproti původnímu plánu, současně ale zachovává splnění evropského závazku. O zmenšení původního plánu pro akcelerační zóny podle Havlíčka kabinet jednal s Evropskou komisí.

Ekologové z Hnutí Duha rozhodnutí vlády dlouhodobě kritizují. „Vyškrtnutí části akceleračních oblastí, zmenšení rozlohy u řady dalších a nastavení nesmyslných omezení – jako jsou výškové limity pro větrné elektrárny – způsobilo, že akcelerační oblasti v praxi nedosáhnou cíle, který si Česko stanovilo,“ uvedl v tiskové zprávě energetický expert hnutí Jan Rovenský. Dodal, že tato místa s nejmenším střetem s jinými veřejnými zájmy budou hůře využitelná než jiné lokality.

Problém je podle Chalupy netransparentnost. „Není mi zřejmé, na základě jakých parametrů byla vybírána už od počátku (ta) území. Není jasné, na základě čeho byly některé lokality vyškrtnuty. Jsme paradoxně v situaci, že někde, kde větrné elektrárny chtějí, byli vyškrtnuti, a jinde, kde by potřebovala být debata delší, tam ta akcelerační zóna zůstala,“ poznamenal Chalupa.

Další nedostatek vidí v tom, že ani v jedné z akceleračních oblastí nebude možné postavit nejmodernější turbínu všech západních výrobců. „To znamená, že jsme v situaci, kdy akcelerační oblasti jsou jakési ostrůvky, kde bude využita nějaká proměnná technologie. Buď tam vyrobíme méně elektřiny, než je předpokládáno, nebo těch elektráren budeme mít víc – a nebo bude platit oboje,“ míní Chalupa.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna podpořila základní údaje rozpočtu na příští rok

Sněmovna schválila v prvním čtení základní údaje rozpočtu na příští rok a plánovaným schodkem ve výši 386 miliard. Opozice neuspěla s návrhy vrátit rozpočet vládě s doporučením, aby ho přepracovala a schodek snížila. Výše schodku se nelíbí ani části koaličních představitelů, na příští roky tak slibují jeho snižování v řádu desítek miliard. Dopoledne se poslanci věnovali také debatě o písemných dotazech, odpoledne dolní komoru zaměstnávaly ústní interpelace.
03:59Aktualizovánopřed 13 mminutami

Odbory odmítají zmrazení mezd ve Škodě Auto, firma odkázala na kolektivní smlouvu

Koncern Volkswagen požaduje podle odborů KOVO zmrazení mezd zaměstnanců Škody Auto do roku 2030. Odbory požadavek, který se podle nich týká také dalších složek odměňování včetně bonusů a prémií, odmítají. Vedení automobilky zároveň před zaměstnanci poprvé připustilo, že situace je vážná a může do budoucna ohrozit vytížení závodů i zaměstnanost, uvedl odborový čtrnáctideník Škodovácký odborář. Škoda Auto v reakci odkázala na současnou kolektivní dohodu.
před 12 hhodinami

Deset let po referendu Británie znovu hledá cestu k EU

Deset let po referendu se britská vláda znovu snaží prohloubit vztahy s EU. Šéf kontrarozvědky MI5 potvrdil, že se Rusko pokoušelo ovlivňovat debatu před hlasováním, důkazy o změně jeho výsledku ale nepředložil. Ekonomické odhady a průzkumy veřejného mínění zároveň ukazují, proč se v Británii znovu otevírá otázka, jaké vztahy s Unií budou pro zemi nejvýhodnější. Britský premiér Andy Burnham uvedl, že na listopadovém summitu s EU představí možnosti budoucí spolupráce.
před 17 hhodinami

Poslanci přerušili debatu o rozpočtu, jednali třináct hodin

Poslanci v úvodním kole od středečního rána debatovali nad návrhem státního rozpočtu na příští rok. V prvním čtení budou schvalovat základní parametry rozpočtu, tedy jeho příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navrhovaný schodek 386 miliard korun je proti tomu letošnímu schválenému o 76 miliard vyšší. Koalice opět prosadila možnost nočního jednání s ohledem na očekávanou delší debatu. Po 23. hodině zákonodárci projednávání přerušili, debata trvala zhruba 13 hodin. Opozice si vyžádala přestávky na porady klubů, čímž jednání ukončila.
včeraAktualizovánovčera v 23:47‌‌

Maďarské úřady zadržely šéfa centrální banky z Orbánovy éry

Maďarské úřady zadržely bývalého guvernéra tamní centrální banky Györgyho Matolcsyho společně s několika dalšími osobami v souvislosti s vyšetřováním nadací, které banka založila během jeho působení ve funkci. Podle agentury Telex jsou všichni zadržení ve vazbě.
včeraAktualizovánovčera v 14:20‌‌

SpaceX oznámila po ztrátách nečekaně velký zisk, Musk mluví o fúzi s Teslou

Šéf americké společnosti SpaceX Elon Musk označil za dobrý nápad možnost spojení firmy s výrobcem elektromobilů Tesla. Učinil tak krátce poté, co SpaceX oznámila, že se ve třetím čtvrtletí dostala do zisku, zejména díky výnosům ze satelitního systému Starlink a počítačových technologií. Čistý zisk činil 4,4 miliardy dolarů (95 miliard korun) ve srovnání se ztrátou 1,1 miliardy dolarů ve třetím čtvrtletí loni. Analytici podle agentury Reuters přitom očekávali zisk jen 1,57 miliardy dolarů.
včeraAktualizovánovčera v 10:46‌‌

Poslanci podpořili vyšší tresty za týrání zvířat či zvolili člena Rady ČRo

Poslanci poslali v úterý do závěrečného čtení novelu, která počítá mezi jiným se zvýšením pokut za týrání zvířat. Stejně naložili s novelou o rostlinolékařské péči. Do Rady Českého rozhlasu zvolili moderátora a influencera Jakuba Jíru. V prvním čtení sněmovna podpořila registr žáků a registr pedagogů a akademiků i novelu zákoníku práce, která mění pravidla pro čerpání podpory v nezaměstnanosti.
20. 10. 2026Aktualizováno20. 10. 2026‌‌

Evropu do roka čeká největší zdražení letenek v historii, varuje šéf Ryanair

Evropa v příštím roce zažije nejvýraznější nárůst cen letenek v historii. Uvedl to v úterý podle agentury Reuters šéf irských nízkonákladových aerolinek Ryanair Michael O'Leary. Dodal, že letenky by mohly zdražit až o 20 procent. Letecké společnosti se v poslední době potýkají s růstem nákladů na pohonné hmoty, který je důsledkem konfliktu na Blízkém východě.
20. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.