Solární elektrárny

Aktivita šesti druhů netopýrů se výrazně snížila v místech, kde stojí solární farmy. Výsledky nové studie, která vyšla v odborném časopise Journal of Applied Ecology, by podle autorů měly mít dopad na zákony i plánování, aby pozitiva solární energie nerušil dopad na volně žijící živočichy.

Solární elektrárny se po otřesech na trhu s energiemi staly vyhledávanou a dostupnou alternativou, která je šetrnější k životnímu prostředí. S jejich rozšířením ale zároveň vyvstává otázka nad jejich osudem poté, co doslouží. Nově vznikající společnosti teď hledají pro vysloužilé solární panely ekologické využití. Některé se podaří opravit, jiné slouží třeba jako zdroj skla k pískování.

Vrchní soud v Olomouci zrušil v kauze podnikatele Zdeňka Zemka staršího odsouzeného za solární podvody část rozsudku týkající se povinnosti náhrady škody ve výši 18,6 milionu korun státu. Učinil tak na základě rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS), ke kterému podal Zemek ústavní stížnost. Spornou část výroku krajský soud doplnil k předem schválené dohodě o vině a trestu, vrchní soud jí poté potvrdil. Podle ÚS nemohly soudy o škodě rozhodnout za situace, kdy ji Zemek jasně neakceptoval. Vrchní soud stát odkázal s náhradou škody na občanskoprávní řízení.

Vedení Energetického Holdingu Malina podalo k Městskému soudu v Praze insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení reorganizace společnosti. Firma chce dodělat všechny zakázky klientů, uvedla v tiskové zprávě.  Holding je dodavatelem solárních elektráren a tepelných čerpadel. V médiích se objevily informace, že jeho klienti marně čekají i několik měsíců na instalace fotovoltaických panelů nebo na dokončení zakázek.

Před rokem – po vypuknutí války na Ukrajině – slibovala německá spolková vláda masivní rozvoj obnovitelných zdrojů energie, zejména větrných elektráren. Jenže naplánovaný větrný boom, jehož cílem mělo být energeticky nezávislé Německo, zatím nepřichází. I kvůli odporu některých spolkových zemí. Spolkový parlament schválil ale počátkem března zákon, který by měl přípravu stavby větrných elektráren zjednodušit a urychlit.

Ruská agrese na Ukrajině znamenala pro Evropu doposud nevídaný impulz pro přehodnocení energetické politiky. Předseda vlády Petr Fiala (ODS) už minulý měsíc řekl, že chce „vyvléct Česko z ruské energetické smyčky“ do pěti let. Podle oslovených odborníků je ale k dosažení tohoto cíle potřeba nejen přehodnotit energetickou politiku země, ale také uvažování o zdrojích energií a tepla jako takových.

Bývalá šéfka Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková neuspěla s požadavkem na odškodné 48,5 milionu korun za své trestní stíhání v kauze solárních elektráren. Ministerstvo spravedlnosti jí za způsobenou nemajetkovou újmu vyplatí celkem 600 tisíc korun. Ve čtvrtek to potvrdil pražský městský soud, který zamítl odvolání jak Vitáskové, tak i státu.

Podíl energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě elektřiny v Evropské unii se v roce 2020 zvýšil na 37 procent z 34 procent v roce 2019. Ve středeční zprávě o tom informoval statistický úřad Eurostat. Největší podíl v rámci EU vykázalo Rakousko, zatímco Česká republika patřila mezi pět zemí s nejnižším podílem.

Evropská komise (EK) chce zařadit jádro a zemní plyn mezi zelené investice. Informoval o tom v sobotu ekonomický list Financial Times (FT), který má chystaný návrh k dispozici. O zařazení jaderné energie na seznam zelených investic dlouhodobě usiluje například Česko a Francie. Striktně proti tomu jsou Rakousko či Německo. Návrh EK ocenili premiér Petr Fiala (ODS), ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL), bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), bývalý ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (ANO) i další čeští politici.

První návrh dohody klimatického summitu v Glasgow je na světě. Státy vyzývá, aby už od příštího roku začaly naplňovat plány vedoucí ke zpomalení oteplování planety. Text poprvé vybízí k ukončení spalování uhlí a financování fosilních paliv, do poloviny století k uhlíkové neutralitě. Podle expertů je ale návrh příliš vágní a dohoda v takové podobě k omezení oteplování na 1,5 stupně od průmyslové revoluce nepovede. Britský velvyslanec Nick Archer v Událostech, komentářích řekl, že zelená transformace není důvodem vysokých cen energií.

Obvodní soud pro Prahu 2 ve čtvrtek zamítl žalobu bývalé šéfky Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleny Vitáskové, která se domáhala od státu 183 milionů korun za ušlý zisk za své trestní stíhání v kauze solárních elektráren. Podle soudce Ondřeje Růžičky nelze vinit stát z toho, že společnost, se kterou plánovala uzavřít smlouvu na manažerskou pozici, nectila presumpci neviny. Rozhodnutí není pravomocné. Manažerka v dalším řízení žádá od státu ještě zhruba 49 milionů korun za nemajetkovou újmu.

Jaká je budoucnost energetiky, zkoumá nový díl pořadu Bilance. Náklady na výstavbu nových solárních elektráren klesly v poslední dekádě o devadesát procent, u větrných turbín je pokles sedmdesát procent. Stejně tak využití velkých baterií pro ukládání přebytků elektřiny zlevnilo exponenciálně a dnes se již ve světě staví velká úložiště, která jsou rentabilní. Výroba energie tak zažívá revoluční přelom, přesto (nebo právě proto) bude zdražovat.

Vrchní soud zrušil zprošťující verdikt nad miliardářem Martinem Shenarem. Ten čelí obžalobě kvůli krácení daní v souvislosti s prodejem severočeských solárních elektráren. Měl způsobit škodu 76 milionů korun. Kauzu musí znovu projednat pražský městský soud.

Japonský premiér Jošihide Suga se přihlásil k závazku dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality. Země by tak měla rovnoměrně vypouštět emise uhlíku a pohlcovat je z atmosféry. Opatření podle něj pro Japonsko představuje příležitost pro ekonomický růst, nikoliv hrozbu. Jde o zásadní změnu v japonském přístupu vůči klimatickým změnám.

Olomoucký vrchní soud definitivně zprostil obžaloby ze zneužití pravomoci úřední osoby bývalou vedoucí odboru licencí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Michaelu Schneidrovou. Potvrdil tak rozsudek brněnského krajského soudu, proti němuž se žalobce odvolal. Schneidrová byla souzena kvůli části kauzy solárních elektráren na Chomutovsku. Zproštěna obžaloby byla už dříve také někdejší předsedkyně ERÚ Alena Vitásková.

Vláda v pondělí rozhodla o prodloužení kurzarbeitového programu Antivirus s příspěvky na náhrady mezd, a to do konce května. Kabinet ale řešil i věci, které se netýkají současné koronavirové situace. Schválil tak snížení podpory pro solární elektrárny na minimální úroveň v rozpětí stanoveném Evropskou komisí a opět schválil novelu daňového řádu. Ministři rovněž přijali návrhy smluv mezi vládou a energetickou skupinou ČEZ o stavbě nového bloku v Dukovanech pro jednání s Evropskou komisí. O financování stavby tohoto bloku chce mít vláda jasno do konce května.

Prezident Miloš Zeman v letošním vánočním poselství varoval, že z diskusí o změnách klimatu se postupně stává nové náboženství. Z Evropy se podle něj nesmí stát „ekologický skanzen“, kde klesne životní úroveň obyvatel. Zeman v projevu chválil stav české ekonomiky, naopak řešit je podle něj třeba pomalé soudy i stavební řízení. Lidem protestujícím proti premiérovi vzkázal, že ministerský předseda vzešel ze svobodných parlamentních voleb.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) navrhuje razantní snížení podpory solárních zdrojů energie. Nově má být zavedena horní hranice zisku. Resort tak hodlá ušetřit šest miliard korun.

Krajský soud v Brně znovu rozhodoval v části kauzy solárních elektráren na Chomutovsku. Zprostil obžaloby bývalou předsedkyni Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alenu Vitáskovou a stejně rozhodl i u bývalé vedoucí odboru licencí ERÚ Michaely Schneidrové. Podle soudu skutek není trestným činem. Obě ženy obžalované ze zneužití pravomoci vinu odmítly. Zprošťující rozsudek Vitáskové je pravomocný, strany se vzdaly práva na odvolání. U Schneidrové se žalobce odvolal na místě.

Debata o budoucnosti energetiky je vzhledem ke změnám klimatu v plném proudu. Oddělit racionální argumenty od lobbistických tlaků nebo nereálného snění může pomoci pohled na vhodně zvolenou mapu.

I když Indii a Pákistán rozdělují hluboké spory z jejich pohnuté historie, najdou se také záležitosti, které oba rivaly spojují. Na jedné straně řeší obě země v některých oblastech hospodářský rozvoj, na straně druhé rychle rostoucí populaci a katastrofální ekologické problémy. Jejich úvahy přitom směřují stejným směrem – plánují zákaz plastů na jedno použití.