Už 37 procent energie v EU bylo předloni z obnovitelných zdrojů. Česko zaostává

Podíl energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě elektřiny v Evropské unii se v roce 2020 zvýšil na 37 procent z 34 procent v roce 2019. Ve středeční zprávě o tom informoval statistický úřad Eurostat. Největší podíl v rámci EU vykázalo Rakousko, zatímco Česká republika patřila mezi pět zemí s nejnižším podílem.

V Rakousku obnovitelné zdroje v roce 2020 pokrývaly spotřebu elektřiny ze 78 procent. Nad hranicí 70 procent bylo vedle Rakouska v EU pouze Švédsko. V České republice činil podíl obnovitelných zdrojů necelých 15 procent. Nižší podíl v rámci EU vykázaly pouze Lucembursko, Maďarsko, Kypr a Malta.

„Česká republika ztratila celých deset let rozvoje obnovitelných zdrojů energie (OZE) kvůli pachuti a rozčarování z nezvládnutého solárního boomu v roce 2010. Finanční následky si neseme dodnes a dodnes jsou zneužívány proti OZE, přestože situace na energetickém trhu je už zcela jiná. Problémem je i tradiční odpor českých municipalit proti větrníkům. V tom se velmi lišíme například od Rakouska, které jako pevninský stát využívá energii větru mnohem intenzivněji,“ řekl ČTK analytik ENA Jiří Gavor.

Česká republika může jen těžko podle Gavora konkurovat Rakousku a Švédsku ve využití jejich obrovského potenciálu vodní energie i větrníkům v přímořských státech. „Nicméně i s našimi přírodními omezeními lze udělat na poli OZE mnohem více. Snad nový vládní program přinese patřičné podmínky pro rychlejší rozvoj,“ uvedl Gavor.

Podle dat na webu českého ministerstva průmyslu a obchodu činil podíl obnovitelné energie na spotřebě v Česku ke konci listopadu loňského roku 17,3 procenta. Na spotřebě elektřiny se obnovitelné zdroje podílely ze 14,8 procenta, na spotřebě v dopravě z 9,4 procenta a na vytápění a chlazení z 23,5 procenta.

Více než z poloviny pokrývaly spotřebu elektřiny z obnovitelných zdrojů kromě Rakouska a Švédska také Dánsko, Portugalsko, Chorvatsko a Lotyšsko. V Německu činil podíl obnovitelných zdrojů 45 procent, na Slovensku 23 procent a v Polsku 16 procent.

Elektřina z obnovitelných zdrojů v EU předloni pocházela ze 36 procent z větrných elektráren. Podíl vodních elektráren na pokrytí spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů činil 33 procent a podíl solárních elektráren 14 procent. Zbytek připadal na biopaliva a další obnovitelné zdroje. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...