Už 37 procent energie v EU bylo předloni z obnovitelných zdrojů. Česko zaostává

Podíl energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě elektřiny v Evropské unii se v roce 2020 zvýšil na 37 procent z 34 procent v roce 2019. Ve středeční zprávě o tom informoval statistický úřad Eurostat. Největší podíl v rámci EU vykázalo Rakousko, zatímco Česká republika patřila mezi pět zemí s nejnižším podílem.

V Rakousku obnovitelné zdroje v roce 2020 pokrývaly spotřebu elektřiny ze 78 procent. Nad hranicí 70 procent bylo vedle Rakouska v EU pouze Švédsko. V České republice činil podíl obnovitelných zdrojů necelých 15 procent. Nižší podíl v rámci EU vykázaly pouze Lucembursko, Maďarsko, Kypr a Malta.

„Česká republika ztratila celých deset let rozvoje obnovitelných zdrojů energie (OZE) kvůli pachuti a rozčarování z nezvládnutého solárního boomu v roce 2010. Finanční následky si neseme dodnes a dodnes jsou zneužívány proti OZE, přestože situace na energetickém trhu je už zcela jiná. Problémem je i tradiční odpor českých municipalit proti větrníkům. V tom se velmi lišíme například od Rakouska, které jako pevninský stát využívá energii větru mnohem intenzivněji,“ řekl ČTK analytik ENA Jiří Gavor.

Česká republika může jen těžko podle Gavora konkurovat Rakousku a Švédsku ve využití jejich obrovského potenciálu vodní energie i větrníkům v přímořských státech. „Nicméně i s našimi přírodními omezeními lze udělat na poli OZE mnohem více. Snad nový vládní program přinese patřičné podmínky pro rychlejší rozvoj,“ uvedl Gavor.

Podle dat na webu českého ministerstva průmyslu a obchodu činil podíl obnovitelné energie na spotřebě v Česku ke konci listopadu loňského roku 17,3 procenta. Na spotřebě elektřiny se obnovitelné zdroje podílely ze 14,8 procenta, na spotřebě v dopravě z 9,4 procenta a na vytápění a chlazení z 23,5 procenta.

Více než z poloviny pokrývaly spotřebu elektřiny z obnovitelných zdrojů kromě Rakouska a Švédska také Dánsko, Portugalsko, Chorvatsko a Lotyšsko. V Německu činil podíl obnovitelných zdrojů 45 procent, na Slovensku 23 procent a v Polsku 16 procent.

Elektřina z obnovitelných zdrojů v EU předloni pocházela ze 36 procent z větrných elektráren. Podíl vodních elektráren na pokrytí spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů činil 33 procent a podíl solárních elektráren 14 procent. Zbytek připadal na biopaliva a další obnovitelné zdroje. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael udeřil na jihu Libanonu, útoky provedl i Hizballáh

Libanonské ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že při úterních izraelských úderech na jihu Libanonu zahynulo devatenáct lidí. Teroristé z libanonského hnutí Hizballáh současně oznámili, že v oblasti pokračují střety mezi jeho bojovníky a izraelskými vojáky. Děje se tak navzdory příměří, které uzavřeli zástupci Libanonu a Izraele za zprostředkování USA. Informovala o tom agentura AFP.
před 11 mminutami

USA zabavily v Indickém oceánu tanker spojovaný s Íránem, píše WSJ

Spojené státy americké v Indickém oceánu v noci na úterý zabavily ropný tanker spojovaný s Íránem, napsal s odvoláním na své zdroje list The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož je plavidlo na americkém sankčním seznamu. List poznamenal, že tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump pokračuje v ekonomickém tlaku na Írán, kterému rovněž hrozí obnovením bojů.
před 2 hhodinami

Trump nevylučuje nový útok na Írán. Podle Vance přinesly rozhovory pokrok

Spojené státy možná budou muset znovu zaútočit na Írán, řekl podle Reuters v úterý americký prezident Donald Trump s tím, že jistý si ale není. Poznamenal také, že Teherán prosí o uzavření dohody s Washingtonem. Viceprezident JD Vance mezitím na brífinku v Bílém domě uvedl, že rozhovory s Íránem přinesly značný pokrok, obnovení bojů ale také nevyloučil.
před 3 hhodinami

Britská policie vyšetřuje dvě podezření ze zneužívání dětí spojená s Epsteinem

Britská policie v úterý oznámila, že na základě dokumentů týkajících se amerického delikventa Jeffreyho Epsteina zahájila vyšetřování dvou přes dvacet let starých podezření ze zneužívání dětí. Informovaly o tom tiskové agentury. Dokumenty ze spisů o zesnulém sexuálním predátorovi zveřejnilo americké ministerstvo spravedlnosti na začátku letošního roku.
před 3 hhodinami

Ukrajina hlásí po ruských útocích mrtvé i raněné

Nejméně tři lidi zabila a dalších 23 zranila ruská raketa, která dopoledne zasáhla centrum města Pryluky v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny. O aktuálním počtu obětí odpoledne informoval šéf regionu Vjačeslav Čaus. Mezi oběťmi je i patnáctiletý chlapec, který navzdory snaze lékařů podlehl zraněním. Útok v Prylukách způsobil rozsáhlé škody, poškozeny byly podniky, nákupní středisko, obchody, lékárny, školy, soukromé domy i auta, dodal Čaus. O úderech informovaly i úřady v dalších ukrajinských oblastech. Útoky na svém území hlásí i Rusko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Letoun NATO sestřelil dron nad Estonskem

Rumunská stíhačka F-16 startující z Litvy v úterý sestřelila nad Estonskem dron zřejmě ukrajinského původu, sdělil estonský ministr obrany Hanno Pevkur zpravodajskému webu Delfi. Škody podle Pevkura nevznikly, po troskách dronu estonské úřady pátrají. Lotyšsko v úterý vyhlásilo kvůli dronu letecký poplach. Jedná se o nejnovější případy z řady narušení vzdušného prostoru v této zemi sousedící s Ruskem, uvedla agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rutte vyzval k rovnoměrné pomoci Ukrajině. Narazil na odpor, proti je i Česko

Generální tajemník NATO Mark Rutte požádal spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta HDP. Snaží se tak zmírnit rostoucí napětí uvnitř Aliance ohledně nerovnoměrné pomoci Kyjevu, napsal server Politico. V pomoci zaostávají například některé státy z jihu Evropy. Návrh, který by znamenal uvolnění desítek miliard dolarů dodatečné pomoci, však narazil na odpor u části významných členů NATO. Proti se podle zdrojů ČTK vyslovila i Česká republika.
před 7 hhodinami
Načítání...