Fotovoltaika

Od příštího roku bude možné čerpat podporu na všechny dílčí zateplení a renovace pouze z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) Light a na komplexní renovace z programu Oprav dům po babičce. Podpora ze standardní podoby NZÚ skončí a sjednotí se pod program Light, předeslal ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Solární energie je jedním z hlavních zdrojů, který by měl nahradit zdroje fosilní. Zatím se ale příliš neví, jaký by byl dopad takové změny, kdyby k ní došlo opravdu masivně. Podle nových modelů může plošné pokrytí střech budov běžnými fotovoltaickými panely zvýšit teploty v horkých dnech, ale naopak je snížit v noci.

V návrhu státního rozpočtu na příští rok chybí skoro 23 miliard korun na obnovitelné zdroje. Peníze mají ze zákona připadnout provozovatelům solárních parků a dalších zelených zdrojů. Ministerstvo financí řeší, jak platby snížit. Variant je ve hře několik. Konkrétně je ale šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) nepředstavil. Jasno chce mít do konce roku. Dotčené firmy hrozí v případě krácení podpory arbitrážemi.

Regulovaná část elektřiny bude v příštích letech zdražovat. Kromě jiného proto, že je třeba výrazně posílit a modernizovat přenosovou a distribuční soustavu. Firmy investují do samotného elektrického vedení sítě i do rozvoden už letos desítky miliard. Rostoucí výdaje souvisejí třeba s rozvojem elektromobility, solárních panelů, ale i s vyšším přenosem elektřiny do a ze zahraničí. Třeba ČEPS zvýší výdaje o víc než 50 procent.

Austrálie ve středu schválila plán na výstavbu obří solární farmy. Stát bude na severu země a vláda tvrdí, že to bude největší solární zóna na světě. Australská ministryně životního prostředí Tanya Pliberseková řekla, že farma by měla vyrábět dostatek energie pro napájení tří milionů domácností. Její součástí budou panely, baterie a časem i kabel spojující Austrálii se Singapurem, informují tiskové agentury.

Výroba elektřiny v Česku v prvním pololetí meziročně klesla o 5,6 procenta na 36,1 terawatthodiny (TWh). Produkci oproti loňsku snížily téměř všechny tradiční zdroje, naopak vzrostla výroba z větrných elektráren či fotovoltaik. Poslední jmenovaná skupina meziročně zvýšila výrobu o více než čtvrtinu. Skokový nárůst zaznamenala výroba elektřiny u malých fotovoltaických elektráren přitom už při porovnání let 2022 a 2023 – o 172 procent, informoval v pondělí Energetický regulační úřad (ERÚ).

Některým majitelům solárních panelů v Česku stoupnou poplatky za proud. Týká se to části odběratelů společnosti Innogy, která od července zvyšuje poplatek pro nové zákazníky se solárními panely. Zdůvodňuje to nutností pokrýt vyšší náklady vzniklé provozem elektráren. S rozmachem fotovoltaik totiž stoupají i náklady dodavatelských firem, které musí dopředu odhadnout předpokládanou spotřebu zákazníků. Když se netrefí, musí rozdíl zaplatit. Solárních elektráren mezitím v Česku dál přibývá, zájem o ně ale u domácností upadává.

Jednou z nejčastějších námitek vůči solární energii byla v minulosti špatná schopnost znovuvyužití materiálů, z nichž jsou panely vyrobené. To se ale podle nové zprávy až nečekaně rychle mění.

Požár střešní izolace si v neděli vyžádal evakuaci stovky lidí z panelového domu v Mladé Boleslavi. Událost se obešla bez zranění. Oheň se rozšířil od kabelů k solárním panelům, hasiči je museli odpojit. Po uhašení požáru se lidé mohli vrátit do svých bytů. Škoda zatím není známa, sdělil mluvčí krajských hasičů Dominik Pěnička.

Během letních měsíců vyrobí fotovoltaické panely více energie, než domácnosti spotřebují. Efektivnějšímu využití tak nově pomáhají chytré technologie, pokud si za ně zákazník zaplatí. Podle firem tyto technologie dokáží snížit také výdaje za energie – a to i o nižší desítky procent.

Podle Solární asociace budou fotovoltaiky od letošního roku více přibývat nejen v domácnostech jako v posledních letech, ale také na bytových domech, ve firmách a do budoucna i v zemědělství. Umožní to změny legislativy a také nové dotace. Po letech příprav vznikají pravidla pro ukládání elektřiny a stabilizaci sítě.

Češi pokračují v úsporách při spotřebě energií i u dalších výdajů. Nějaké opatření udělalo za poslední rok v tomto směru šedesát procent tuzemských domácností, v průměru jim to přineslo úsporu kolem osm tisíc korun za rok. Polovina domácností pak plánuje další úsporné kroky i do budoucna. Stojí za tím především očekávání opětovného růstu cen energií v příštích letech, vyplývá z průzkumu společnosti Ipsos.

Před rokem zkrachoval jeden z největších solárních byznysů v Česku. Energetický holding Malina měl tehdy přes miliardu korun dluhů a nechal za sebou tisíce zákazníků bez peněz i fotovoltaiky. Zachránit situaci měla reorganizace. Do hry o Malinu ale v zimě vstoupili další dva hráči s tím, že podnikání firmy převezmou. Teď se osočují z predátorských praktik i zastrašování. Malina tak definitivně míří do konkurzu a vypadá to, že její konec je nevyhnutelný. Pro Reportéry ČT natáčela Zuzana Černá.

Proti plánovanému průmyslovému areálu ve Stráži pod Ralskem vznikla petice. Odpůrci se obávají hlavně zvýšené dopravní zátěže a zhoršení životního prostředí. Zastupitelé města ale projekt přesto podporují. Vedení města tvrdí, že nová průmyslová zóna zajistí spoustu nových pracovních míst. Vzniknout má celkem pět objektů na ploše 160 tisíc metrů čtverečních.

Před pořízením fotovoltaiky nebo tepelného čerpadla si lidé nejčastěji kladou otázku: kolik se těmito technologiemi dá ušetřit? Jedna z energetických společností analyzovala spotřebu bezmála dvou a půl tisíce svých zákazníků. Výsledkem je, že se střešními panely lidé nejčastěji snížili odběr ze sítě o dvacet až čtyřicet procent.

Soukromý investor z Pardubic vystavěl v Hradci Králové pětašedesát nových bytů. V projektu domu se zelenou střechou a fotovoltaickou elektrárnou sledoval především splnění přísných energetických parametrů a úspory.

Výkon tuzemských fotovoltaických elektráren roste, loni se zvýšil skoro o jeden gigawatt. Je to zdaleka nejvíc od solárního boomu, který v Česku odstartoval před deseti lety. Nejčastější jsou instalace na střechách domácností. Výkonem tři a půl gigawattu se česká fotovoltaika sice přibližuje jaderným elektrárnám, celková spotřeba je však desetkrát nižší. I kvůli tomu, že zdroj energie funguje jen část dne.

Výkupní ceny a roční zelené bonusy solárních elektráren pro letošní rok zůstávají beze změn. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh skupiny senátorů, kteří chtěli zrušit jeden řádek v cenovém rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Ceny jsou podle nich příliš nízké a negarantují návratnost investic. Problém se týká specifické skupiny solárních elektráren s instalovaným výkonem nad 100 kilowattů, jež byly připojeny do distribuční sítě v lednu a únoru 2011. Podle odhadu senátorů jde nejvýše o pět desítek provozovatelů.

V insolvenci je další firma nabízející fotovoltaiku. Na objednané solární panely bude marně čekat část zákazníků firmy Alpha Solar systems, kteří zaplatili na zálohách desítky až stovky tisíc korun. I když je to již několikátý krach dodavatele fotovoltaik, podle Solární asociace má problém jen zlomek procenta firem působících v oboru.

Insolvenční soud začal řešit krach jednoho z největších dodavatelů fotovoltaických zařízení v Česku, Energetického holdingu Malina. O peníze přišlo téměř tři tisíce lidí a firem. Věřitelé rozhodli, že dají podniku šanci a schválili možnost reorganizace. Její podrobný plán v příštích měsících zpracuje vedení podniku, následně ho budou znovu schvalovat věřitelé. Hlavním bodem reorganizace by podle dřívějších informací měl být nejspíše vstup nového investora z Číny.

Nejčastější motivací pro pořízení fotovoltaiky jsou nejen finanční důvody, ale i snaha o vlastní nezávislost nebo ochranu životního prostředí. Výzkumníci z ČVUT v Praze a Akademie věd to zjišťovali mezi těmi, kteří využili Novou zelenou úsporám. Česko v posledních měsících prožívá fotovoltaický boom. Jen v prvním pololetí letošního roku energetici zprovoznili 45 197 solárních elektráren.

Kam fotovoltaické panely patří, a kam ne? Odbory památkové péče se řídí metodikou, ale každý případ zároveň posuzují individuálně. Na závěrech se s majiteli domů či radními obcí ne vždy shodnou. Momentálně se proti závěrům památkářů ohrazují v Božím Daru, který patří do krajinné památkové zóny. Někdy už padly i pokuty.

Solární firma Malina dluží více než miliardu korun a tisíce zákazníků čekají, co bude s jejich penězi. Nyní vyšlo najevo, že společnost už v insolvenci uzavírala smlouvy, které znamenaly platby v řádu milionů za měsíc. A to bez vědomí insolvenčního správce. Smlouvy zpochybnil i vrchní soud v Praze. Z krize má navíc firmě pomoci Libuše Barková – přítelkyně rodiny zesnulého bývalého premiéra Stanislava Grosse, jejíž minulost je přinejmenším kontroverzní. Reportérům ČT se smlouvy podařilo získat. Pro pořad natáčeli Dalibor Bártek a Zuzana Černá.

Stát v září spustí dotační program Oprav dům po babičce – podle původního plánu. Potvrdil to ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), a to i přes kritiku, kterou sklidil i v rámci koalice. Vládním stranám i opozici vadilo, že je podpora domácností příliš štědrá a že na ni dosáhnou i ti, kteří ji nepotřebují. Na zateplení starých domů získají předem až milion korun a od ledna i výhodnou půjčku. Nárok na podporu ale nakonec podle Hladíka budou mít jen rodiny s jednou nemovitostí. Podle resortu je hlavním cílem ušetřit energie a splnit klimatické závazky.