Fotovoltaika

Dostatečně velké fotovoltaické elektrárny mohou ovlivňovat klima ve svém okolí. Podle studie německých vědců by se toho dalo využít pro vyvolávání dešťů, které by zavlažily pouště Arabského poloostrova.

Zájem o tepelná čerpadla propadl. Loni se jich prodalo dvacet tisíc a instalovalo o šest tisíc víc, ale to jen proto, že firmy doháněly zakázky z doby, kdy nestíhaly. Podle odborníků se trh vrátil k normálu. Podobně, byť ne až tak výrazně, klesl zájem domácností o fotovoltaiku.

Společnost ČEZ spouští službu, kdy po souhlasu domácnosti bude moct na dálku lidem regulovat výrobu z fotovoltaiky (FVE). Majitelé solárních elektráren tak dostanou zaplaceno za neposílání nadbytečné elektřiny do sítě. Podobné služby připravují i další dodavatelé.

Program ministerstva životního prostředí Nová zelená úsporám (NZÚ) určený na pomoc domácnostem s energeticky úspornými renovacemi domů čekají výrazné změny. Ty se týkají pouze rodinných domů, podpora těch bytových bude pokračovat za stávajících podmínek. Příjem žádostí v podprogramech pro rodinné domy bude otevřen 20. února.

Podíl solární energie na výrobě elektřiny v Evropské unii byl loni s jedenácti procenty poprvé vyšší než podíl uhelných elektráren, které vyprodukovaly necelou desetinu celkového energetického mixu. Ve zprávě to uvedl výzkumný institut Ember. Loni dále klesal celkový podíl energie z fosilních zdrojů, naopak ty obnovitelné dosáhly dosud nejvyššího podílu 47 procent na celkové výrobě.

Zájem domácností o fotovoltaiku loni propadl. Snížil se zhruba na polovinu. I proto, že klesly i ceny elektřiny a dotace. Ani letos sektor nečeká lepší výsledky, stát chce podporu opět omezit. Přibývá ale firemních instalací i větších solárních parků. Česko by tak mohlo splnit plány na podíl elektřiny ze slunce.

Lidé se budou od února moci znovu ucházet o dotaci pro fotovoltaiku na rodinné domy z Nové zelené úsporám. Podpora má být ale nižší než dosud. Místo 160 tisíc korun to bude nově 30 procent z celkové investice – tedy sto až 120 tisíc. Žadatel přitom nesmí vlastnit víc než dvě nemovitosti. Subvenci lze navýšit o bonusy. Komora obnovitelných zdrojů energie usiluje o úpravy podmínek programu. Základní dotaci chce navýšit alespoň na 130 tisíc, jinak předpokládá pokles zájmu.

Od příštího roku bude možné čerpat podporu na všechny dílčí zateplení a renovace pouze z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) Light a na komplexní renovace z programu Oprav dům po babičce. Podpora ze standardní podoby NZÚ skončí a sjednotí se pod program Light, předeslal ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Solární energie je jedním z hlavních zdrojů, který by měl nahradit zdroje fosilní. Zatím se ale příliš neví, jaký by byl dopad takové změny, kdyby k ní došlo opravdu masivně. Podle nových modelů může plošné pokrytí střech budov běžnými fotovoltaickými panely zvýšit teploty v horkých dnech, ale naopak je snížit v noci.

V návrhu státního rozpočtu na příští rok chybí skoro 23 miliard korun na obnovitelné zdroje. Peníze mají ze zákona připadnout provozovatelům solárních parků a dalších zelených zdrojů. Ministerstvo financí řeší, jak platby snížit. Variant je ve hře několik. Konkrétně je ale šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) nepředstavil. Jasno chce mít do konce roku. Dotčené firmy hrozí v případě krácení podpory arbitrážemi.

Regulovaná část elektřiny bude v příštích letech zdražovat. Kromě jiného proto, že je třeba výrazně posílit a modernizovat přenosovou a distribuční soustavu. Firmy investují do samotného elektrického vedení sítě i do rozvoden už letos desítky miliard. Rostoucí výdaje souvisejí třeba s rozvojem elektromobility, solárních panelů, ale i s vyšším přenosem elektřiny do a ze zahraničí. Třeba ČEPS zvýší výdaje o víc než 50 procent.

Austrálie ve středu schválila plán na výstavbu obří solární farmy. Stát bude na severu země a vláda tvrdí, že to bude největší solární zóna na světě. Australská ministryně životního prostředí Tanya Pliberseková řekla, že farma by měla vyrábět dostatek energie pro napájení tří milionů domácností. Její součástí budou panely, baterie a časem i kabel spojující Austrálii se Singapurem, informují tiskové agentury.

Výroba elektřiny v Česku v prvním pololetí meziročně klesla o 5,6 procenta na 36,1 terawatthodiny (TWh). Produkci oproti loňsku snížily téměř všechny tradiční zdroje, naopak vzrostla výroba z větrných elektráren či fotovoltaik. Poslední jmenovaná skupina meziročně zvýšila výrobu o více než čtvrtinu. Skokový nárůst zaznamenala výroba elektřiny u malých fotovoltaických elektráren přitom už při porovnání let 2022 a 2023 – o 172 procent, informoval v pondělí Energetický regulační úřad (ERÚ).

Některým majitelům solárních panelů v Česku stoupnou poplatky za proud. Týká se to části odběratelů společnosti Innogy, která od července zvyšuje poplatek pro nové zákazníky se solárními panely. Zdůvodňuje to nutností pokrýt vyšší náklady vzniklé provozem elektráren. S rozmachem fotovoltaik totiž stoupají i náklady dodavatelských firem, které musí dopředu odhadnout předpokládanou spotřebu zákazníků. Když se netrefí, musí rozdíl zaplatit. Solárních elektráren mezitím v Česku dál přibývá, zájem o ně ale u domácností upadává.

Jednou z nejčastějších námitek vůči solární energii byla v minulosti špatná schopnost znovuvyužití materiálů, z nichž jsou panely vyrobené. To se ale podle nové zprávy až nečekaně rychle mění.

Požár střešní izolace si v neděli vyžádal evakuaci stovky lidí z panelového domu v Mladé Boleslavi. Událost se obešla bez zranění. Oheň se rozšířil od kabelů k solárním panelům, hasiči je museli odpojit. Po uhašení požáru se lidé mohli vrátit do svých bytů. Škoda zatím není známa, sdělil mluvčí krajských hasičů Dominik Pěnička.

Během letních měsíců vyrobí fotovoltaické panely více energie, než domácnosti spotřebují. Efektivnějšímu využití tak nově pomáhají chytré technologie, pokud si za ně zákazník zaplatí. Podle firem tyto technologie dokáží snížit také výdaje za energie – a to i o nižší desítky procent.

Podle Solární asociace budou fotovoltaiky od letošního roku více přibývat nejen v domácnostech jako v posledních letech, ale také na bytových domech, ve firmách a do budoucna i v zemědělství. Umožní to změny legislativy a také nové dotace. Po letech příprav vznikají pravidla pro ukládání elektřiny a stabilizaci sítě.

Češi pokračují v úsporách při spotřebě energií i u dalších výdajů. Nějaké opatření udělalo za poslední rok v tomto směru šedesát procent tuzemských domácností, v průměru jim to přineslo úsporu kolem osm tisíc korun za rok. Polovina domácností pak plánuje další úsporné kroky i do budoucna. Stojí za tím především očekávání opětovného růstu cen energií v příštích letech, vyplývá z průzkumu společnosti Ipsos.

Před rokem zkrachoval jeden z největších solárních byznysů v Česku. Energetický holding Malina měl tehdy přes miliardu korun dluhů a nechal za sebou tisíce zákazníků bez peněz i fotovoltaiky. Zachránit situaci měla reorganizace. Do hry o Malinu ale v zimě vstoupili další dva hráči s tím, že podnikání firmy převezmou. Teď se osočují z predátorských praktik i zastrašování. Malina tak definitivně míří do konkurzu a vypadá to, že její konec je nevyhnutelný. Pro Reportéry ČT natáčela Zuzana Černá.

Proti plánovanému průmyslovému areálu ve Stráži pod Ralskem vznikla petice. Odpůrci se obávají hlavně zvýšené dopravní zátěže a zhoršení životního prostředí. Zastupitelé města ale projekt přesto podporují. Vedení města tvrdí, že nová průmyslová zóna zajistí spoustu nových pracovních míst. Vzniknout má celkem pět objektů na ploše 160 tisíc metrů čtverečních.

Před pořízením fotovoltaiky nebo tepelného čerpadla si lidé nejčastěji kladou otázku: kolik se těmito technologiemi dá ušetřit? Jedna z energetických společností analyzovala spotřebu bezmála dvou a půl tisíce svých zákazníků. Výsledkem je, že se střešními panely lidé nejčastěji snížili odběr ze sítě o dvacet až čtyřicet procent.

Soukromý investor z Pardubic vystavěl v Hradci Králové pětašedesát nových bytů. V projektu domu se zelenou střechou a fotovoltaickou elektrárnou sledoval především splnění přísných energetických parametrů a úspory.

Výkon tuzemských fotovoltaických elektráren roste, loni se zvýšil skoro o jeden gigawatt. Je to zdaleka nejvíc od solárního boomu, který v Česku odstartoval před deseti lety. Nejčastější jsou instalace na střechách domácností. Výkonem tři a půl gigawattu se česká fotovoltaika sice přibližuje jaderným elektrárnám, celková spotřeba je však desetkrát nižší. I kvůli tomu, že zdroj energie funguje jen část dne.