Fotovoltaika

Některým majitelům solárních panelů v Česku stoupnou poplatky za proud. Týká se to části odběratelů společnosti Innogy, která od července zvyšuje poplatek pro nové zákazníky se solárními panely. Zdůvodňuje to nutností pokrýt vyšší náklady vzniklé provozem elektráren. S rozmachem fotovoltaik totiž stoupají i náklady dodavatelských firem, které musí dopředu odhadnout předpokládanou spotřebu zákazníků. Když se netrefí, musí rozdíl zaplatit. Solárních elektráren mezitím v Česku dál přibývá, zájem o ně ale u domácností upadává.

Jednou z nejčastějších námitek vůči solární energii byla v minulosti špatná schopnost znovuvyužití materiálů, z nichž jsou panely vyrobené. To se ale podle nové zprávy až nečekaně rychle mění.

Požár střešní izolace si v neděli vyžádal evakuaci stovky lidí z panelového domu v Mladé Boleslavi. Událost se obešla bez zranění. Oheň se rozšířil od kabelů k solárním panelům, hasiči je museli odpojit. Po uhašení požáru se lidé mohli vrátit do svých bytů. Škoda zatím není známa, sdělil mluvčí krajských hasičů Dominik Pěnička.

Během letních měsíců vyrobí fotovoltaické panely více energie, než domácnosti spotřebují. Efektivnějšímu využití tak nově pomáhají chytré technologie, pokud si za ně zákazník zaplatí. Podle firem tyto technologie dokáží snížit také výdaje za energie – a to i o nižší desítky procent.

Podle Solární asociace budou fotovoltaiky od letošního roku více přibývat nejen v domácnostech jako v posledních letech, ale také na bytových domech, ve firmách a do budoucna i v zemědělství. Umožní to změny legislativy a také nové dotace. Po letech příprav vznikají pravidla pro ukládání elektřiny a stabilizaci sítě.

Češi pokračují v úsporách při spotřebě energií i u dalších výdajů. Nějaké opatření udělalo za poslední rok v tomto směru šedesát procent tuzemských domácností, v průměru jim to přineslo úsporu kolem osm tisíc korun za rok. Polovina domácností pak plánuje další úsporné kroky i do budoucna. Stojí za tím především očekávání opětovného růstu cen energií v příštích letech, vyplývá z průzkumu společnosti Ipsos.

Před rokem zkrachoval jeden z největších solárních byznysů v Česku. Energetický holding Malina měl tehdy přes miliardu korun dluhů a nechal za sebou tisíce zákazníků bez peněz i fotovoltaiky. Zachránit situaci měla reorganizace. Do hry o Malinu ale v zimě vstoupili další dva hráči s tím, že podnikání firmy převezmou. Teď se osočují z predátorských praktik i zastrašování. Malina tak definitivně míří do konkurzu a vypadá to, že její konec je nevyhnutelný. Pro Reportéry ČT natáčela Zuzana Černá.

Proti plánovanému průmyslovému areálu ve Stráži pod Ralskem vznikla petice. Odpůrci se obávají hlavně zvýšené dopravní zátěže a zhoršení životního prostředí. Zastupitelé města ale projekt přesto podporují. Vedení města tvrdí, že nová průmyslová zóna zajistí spoustu nových pracovních míst. Vzniknout má celkem pět objektů na ploše 160 tisíc metrů čtverečních.

Před pořízením fotovoltaiky nebo tepelného čerpadla si lidé nejčastěji kladou otázku: kolik se těmito technologiemi dá ušetřit? Jedna z energetických společností analyzovala spotřebu bezmála dvou a půl tisíce svých zákazníků. Výsledkem je, že se střešními panely lidé nejčastěji snížili odběr ze sítě o dvacet až čtyřicet procent.

Soukromý investor z Pardubic vystavěl v Hradci Králové pětašedesát nových bytů. V projektu domu se zelenou střechou a fotovoltaickou elektrárnou sledoval především splnění přísných energetických parametrů a úspory.

Výkon tuzemských fotovoltaických elektráren roste, loni se zvýšil skoro o jeden gigawatt. Je to zdaleka nejvíc od solárního boomu, který v Česku odstartoval před deseti lety. Nejčastější jsou instalace na střechách domácností. Výkonem tři a půl gigawattu se česká fotovoltaika sice přibližuje jaderným elektrárnám, celková spotřeba je však desetkrát nižší. I kvůli tomu, že zdroj energie funguje jen část dne.

Výkupní ceny a roční zelené bonusy solárních elektráren pro letošní rok zůstávají beze změn. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh skupiny senátorů, kteří chtěli zrušit jeden řádek v cenovém rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Ceny jsou podle nich příliš nízké a negarantují návratnost investic. Problém se týká specifické skupiny solárních elektráren s instalovaným výkonem nad 100 kilowattů, jež byly připojeny do distribuční sítě v lednu a únoru 2011. Podle odhadu senátorů jde nejvýše o pět desítek provozovatelů.

V insolvenci je další firma nabízející fotovoltaiku. Na objednané solární panely bude marně čekat část zákazníků firmy Alpha Solar systems, kteří zaplatili na zálohách desítky až stovky tisíc korun. I když je to již několikátý krach dodavatele fotovoltaik, podle Solární asociace má problém jen zlomek procenta firem působících v oboru.

Insolvenční soud začal řešit krach jednoho z největších dodavatelů fotovoltaických zařízení v Česku, Energetického holdingu Malina. O peníze přišlo téměř tři tisíce lidí a firem. Věřitelé rozhodli, že dají podniku šanci a schválili možnost reorganizace. Její podrobný plán v příštích měsících zpracuje vedení podniku, následně ho budou znovu schvalovat věřitelé. Hlavním bodem reorganizace by podle dřívějších informací měl být nejspíše vstup nového investora z Číny.

Nejčastější motivací pro pořízení fotovoltaiky jsou nejen finanční důvody, ale i snaha o vlastní nezávislost nebo ochranu životního prostředí. Výzkumníci z ČVUT v Praze a Akademie věd to zjišťovali mezi těmi, kteří využili Novou zelenou úsporám. Česko v posledních měsících prožívá fotovoltaický boom. Jen v prvním pololetí letošního roku energetici zprovoznili 45 197 solárních elektráren.

Kam fotovoltaické panely patří, a kam ne? Odbory památkové péče se řídí metodikou, ale každý případ zároveň posuzují individuálně. Na závěrech se s majiteli domů či radními obcí ne vždy shodnou. Momentálně se proti závěrům památkářů ohrazují v Božím Daru, který patří do krajinné památkové zóny. Někdy už padly i pokuty.

Solární firma Malina dluží více než miliardu korun a tisíce zákazníků čekají, co bude s jejich penězi. Nyní vyšlo najevo, že společnost už v insolvenci uzavírala smlouvy, které znamenaly platby v řádu milionů za měsíc. A to bez vědomí insolvenčního správce. Smlouvy zpochybnil i vrchní soud v Praze. Z krize má navíc firmě pomoci Libuše Barková – přítelkyně rodiny zesnulého bývalého premiéra Stanislava Grosse, jejíž minulost je přinejmenším kontroverzní. Reportérům ČT se smlouvy podařilo získat. Pro pořad natáčeli Dalibor Bártek a Zuzana Černá.

Stát v září spustí dotační program Oprav dům po babičce – podle původního plánu. Potvrdil to ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), a to i přes kritiku, kterou sklidil i v rámci koalice. Vládním stranám i opozici vadilo, že je podpora domácností příliš štědrá a že na ni dosáhnou i ti, kteří ji nepotřebují. Na zateplení starých domů získají předem až milion korun a od ledna i výhodnou půjčku. Nárok na podporu ale nakonec podle Hladíka budou mít jen rodiny s jednou nemovitostí. Podle resortu je hlavním cílem ušetřit energie a splnit klimatické závazky.

Nový výzkum naznačuje, že pokud by měly solární panely odlišný design, mohlo by to v budoucnu zvýšit jejich výkon. Inženýři tuto technologii inspirovanou rostlinnými listy popsali v odborném žurnálu Nature Communications.

Evropská směrnice o udržitelnosti uloží podnikům povinnost zveřejňovat, jak na tom jsou v odpovědnosti vůči životnímu prostředí, zaměstnancům i celé společnosti. Součástí má být i kalkulace uhlíkové stopy. Do budoucna budou tato data hrát roli při získávání úvěrů nebo oslovování investorů.

Poptávka po řemeslnících stále převyšuje nabídku. Důvodem je vedle jejich dlouhodobého nedostatku i vyšší zájem o investice do energeticky úsporných opatření. Kalendáře zakázek jsou tak plné na několik měsíců dopředu.

Po letní pauze bude opět možnost žádat o dotace na úsporná opatření, například zateplení nebo solární panely. Státní fond životního prostředí od podzimu z peněz Evropské unie posílí síť bezplatných poradenských center. Ulevit by mohla i odborníkům, kteří zpracovávají projekty a posudky potřebné k žádostem.

Solární elektrárny se po otřesech na trhu s energiemi staly vyhledávanou a dostupnou alternativou, která je šetrnější k životnímu prostředí. S jejich rozšířením ale zároveň vyvstává otázka nad jejich osudem poté, co doslouží. Nově vznikající společnosti teď hledají pro vysloužilé solární panely ekologické využití. Některé se podaří opravit, jiné slouží třeba jako zdroj skla k pískování.

V Česku bylo během prvního pololetí zprovozněno 45 197 fotovoltaických elektráren s celkovým výkonem 487 megawattů. Počet instalovaných zařízení je téměř o čtvrtinu vyšší než za celý loňský rok, průměrná velikost elektráren tak postupně roste. Výsledky z pololetí představila ve čtvrtek Solární asociace. V současnosti je v tuzemsku přes 130 330 fotovoltaických elektráren s výkonem 2,97 gigawattu.