Vládní strategie počítá s cílem, aby v Česku do konce dekády vzrostl výkon větrných elektráren na jeden a půl gigawattu. Za pět let by se tak měl oproti současnosti zpětinásobit. Vznikající kabinet to ale nepovažuje za reálné. Podle zástupců oboru je ovšem řada projektů v přípravě a cíli se pořád ještě lze alespoň přiblížit.
U Vrbice na kraji Doupovských hor přibyla třetí větrná elektrárna. Listy vrtule sahají 190 metrů vysoko a v tuzemsku jde nyní o nejvyšší instalaci. „Ve vyšší výšce je rychlost větru samozřejmě o něco vyšší a současně má elektrárna mnohem větší plochu lopatek a dokáže vygenerovat mnohem více energie,“ vysvětluje provozovatel větrných elektráren Rudolf Kreisinger.
Elektrárna vyrostla už vloni, ale zapojit do sítě se ji Kreisingerovi povedlo až teď v listopadu. Po měsících administrativy a devět let poté, co ji začal připravovat. Jde o energii pro několik tisíc domácností. Ani tak ale provozovatel úplně spokojen není. „Stavíte je někde na kopcích a daleko v horách, kde opravdu chybí distribuční síť,“ podotýká Kreisinger s tím, že energii není kam poslat, a nová elektrárna tak musí mít omezený výkon a nemůže být puštěna na sto procent.
Národní klimaticko-energetický plán počítá s tím, že už do roku 2030 by tuzemské větrné elektrárny měly mít výkon jeden a půl gigawattu. „Teď to vypadá velmi negativně, že nejsme schopni se té metě ani přiblížit. Ale realita dění v sektoru napovídá tomu, že jsme schopni se k tomu číslu přiblížit,“ upozorňuje předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa.
Speciální stavební úřad letos povolil pouze dvě nové elektrárny na Znojemsku, které nahradí pět starších. O souhlas teď usiluje dalších devatenáct o výkonu celkem 83 megawattů. Ty už prošly zhodnocením vlivů na životní prostředí a skutečně by se mohly v příštích letech roztočit.
Česko je hluboko pod unijním průměrem
Větrné elektrárny v Česku se na výrobě elektřiny dlouhodobě podílejí jen asi z jednoho procenta, unijní průměr je přitom dvacet procent. Jejich význam roste třeba ve chvíli, kdy například v údolí nesvítí slunce a fotovoltaiky, které se tam nacházejí, energii nevyrábějí.
Že by se za pět let podařilo výkon zpětinásobit, vznikající vláda nevěří. „Domnívám se, že to není reálné. Ale věc druhá je ta, že o tom samozřejmě budeme diskutovat, vyhodnotíme to z úhlu pohledu krajů a obcí,“ avizuje první místopředseda ANO Karel Havlíček.
„Musíme mít přenosovou a distribuční soustavu v takové úrovni, aby nové projekty bylo vůbec možné připojovat, a vedle toho mít investiční podporu na vznik těchto projektů,“ říká ministr průmyslu a obchodu v demisi Lukáš Vlček (STAN).
„Hodně investorů se potkává na Vysočině. A právě Vysočina se k tomu staví velmi, velmi konzervativně,“ poznamenává předseda České společnosti pro větrnou energii Michal Janeček, který v souvislosti s větrnými elektrárnami zmiňuje i Moravskoslezský či Ústecký kraj. Právě i jednotný přístup krajů by podle zástupců oboru mohl stavby rozhýbat.
