Větrná elektrárna

Vládní strategie počítá s cílem, aby v Česku do konce dekády vzrostl výkon větrných elektráren na jeden a půl gigawattu. Za pět let by se tak měl oproti současnosti zpětinásobit. Vznikající kabinet to ale nepovažuje za reálné. Podle zástupců oboru je ovšem řada projektů v přípravě a cíli se pořád ještě lze alespoň přiblížit.

Zájem o takzvanou zelenou elektřinu je na vzestupu. Proud vyráběný z obnovitelných zdrojů energie nabízejí dodavatelé ve speciálních tarifech. Zákazníci si za ně ale připlatí. „Část našich zákazníků opravdu chce, aby jejich emisní stopa spojená se spotřebou elektrické energie byla co nejnižší. Je to do deseti procent, ale ten podíl stále narůstá,“ řekl generální ředitel Pražské energetiky Pavel Elis. Řada domácností i firem hledá i jiné možnosti, jak zelenou elektřinu získat – třeba instalací vlastních solárních panelů. Zájem narůstá hlavně mezi firmami.

Česko stojí na prahu boomu baterií. Od října lze do sítě nově připojovat i samostatně stojící bateriová úložiště. Mohou pomoci se stabilizací elektrické sítě a zároveň efektivněji využívat elektřinu z fotovoltaik a větrných elektráren. O připojení nyní žádají projekty s kapacitou celkem několik gigawatthodin. Oborová asociace ale upozorňuje, že jde o mnohem více, než síť skutečně potřebuje ke stabilizaci, a doporučuje investorům důkladně své plány zvážit.

Při volbách do Poslanecké sněmovny v pátek a sobotu 3. a 4. října budou lidé v několika městech a obcích hlasovat také v místních referendech. Ministerstvo vnitra jich registruje třicet osm. Nejčastěji budou lidé rozhodovat o větrných elektrárnách. U Polné na Jihlavsku se chystá sedm věží, na Jesenicku až deset. V Praze 1 lidé budou hlasovat mimo jiné o zákazu elektrokoloběžek, v Benešově o budoucnosti kasáren. V několika případech musel o konání rozhodnout až soud.

Stát formou dotací poskytne až patnáct miliard korun na posílení přenosových a distribučních soustav v Česku. Peníze budou moci čerpat provozovatelé sítí na připravované projekty. V případě maximálního využití peněz by se výkon tuzemských sítí mohl zvýšit až o devět gigawattů, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Policie na Svitavsku vyšetřuje příčinu utržení jedné z lopat větrné elektrárny. Podle odborníků může jít o technickou závadu, ale i následky zásahu bleskem. Podobnou událost před šestnácti lety vyšetřovali také policisté na Liberecku. Podle místopředsedy České společnosti pro větrnou energii Štěpána Chalupy jsou zásahy bleskem do lopatek běžné. „Jsou na to připraveny kontrolní mechanismy samotného řídícího systému, který je napojen on-line na vzdálený monitoring,“ vysvětlil. Zasažené místo by pak mělo projít kontrolou, jenže podle odborníků nemusí být vada vidět na první pohled.

Srpen přináší několik nových zákonů a novel. Jsou mezi nimi například energetická novela Lex OZE III, „lex plyn“ týkající se výstavby paroplynových elektráren či novela, na základě které policie získá snadnější přístup do rejstříku trestů a evidence přestupků. Všechny novely nabývají účinnosti 1. srpna.

Obyvatelé Nových Heřminov na Bruntálsku v referendu vyjádřili souhlas se stavbou protipovodňové přehrady. Ta zatopí část obce. Před sedmnácti lety se v plebiscitu naopak postavili proti projektu a obec pak musela podnikat jen kroky, které znemožňovaly stavbu. V Uhách na Kladensku souhlasili lidé v referendu se stavbou větrných elektráren. V Menharticích na Třebíčsku zastupitelé naopak zrušili kvůli tlaku obcí referendum o větrném parku.

Polsko čekají zásadní změny v energetice. V Evropské unii je ze všech nejvíc závislé na uhlí. Vládní plán počítá s postupným zmenšováním jeho podílu. Pomoci má soustředění se na jádro, plyn i obnovitelné zdroje. V rámci velké změny už na pobřeží Baltu rostou obří větrné farmy.

Ústí nad Orlicí a nedalekou Českou Třebovou čeká rozhodování o dvou projektech větrných elektráren v jejich katastrech. Zatímco obyvatelé místních částí Ústí se v anketě vyslovili pro, lidé ze Skuhrova u České Třebové řekli ne. Ankety mají jen poradní váhu, obě města ale slibují, že k výsledkům přihlédnou. Původně chtěla postup sladit. Investor hodlá své záměry rozhodnutí samospráv přizpůsobit. „Buď může vzniknout jeden, nebo oba (projekty), je to na sobě nezávislé,“ uvedl jednatel firmy Petr Vavrečka. Zastupitelstva obou měst budou o projektu hlasovat po Novém roce.

Speciální reaktor vyvinutý českými odborníky dokáže přeměnit na plyn i jinak těžko zpracovatelné materiály. Takzvané plazmové zplynování už teď testují například na likvidaci starých větrných elektráren.

Ministerstva průmyslu a životního prostředí chtějí otevřít cestu větrným elektrárnám, a to skrze novelu energetického zákona. Pro jejich výstavbu by měly vzniknout i speciální zóny. Aktuálně patří Česko ve výrobě tohoto typu energie mezi nejhorší v Evropě.

Znojmo chce zabránit výstavbě větrné elektrárny v rakouském Mailbergu, který je od jihomoravského města vzdálený sedmnáct kilometrů. Bojí se, že by turbíny zkazily historické panorama města. Negativní stanovisko zaslalo Znojmo dolnorakouskému hejtmanství a jedná s radním Retzu o možné podpoře.

Výroba elektřiny v Česku v prvním pololetí meziročně klesla o 5,6 procenta na 36,1 terawatthodiny (TWh). Produkci oproti loňsku snížily téměř všechny tradiční zdroje, naopak vzrostla výroba z větrných elektráren či fotovoltaik. Poslední jmenovaná skupina meziročně zvýšila výrobu o více než čtvrtinu. Skokový nárůst zaznamenala výroba elektřiny u malých fotovoltaických elektráren přitom už při porovnání let 2022 a 2023 – o 172 procent, informoval v pondělí Energetický regulační úřad (ERÚ).

V malém člunu, který se pohupuje na vlnách mezi vysokými větrnými turbínami na moři, sahají výzkumníci do chladné vody Baltského moře a odstraňují dlouhé šňůry natažené mezi stožáry, na nichž rostou mušle a mořské řasy. Je to součást úsilí o prozkoumání více způsobů využití vzdálených mořských větrných farem, například pro produkci čerstvých mořských plodů, napsala agentura AP.

U příhraničního Dolního Dvořiště chce investor postavit až pět větrných elektráren. Uspěl až napodruhé, chtěl stavět u Rožmberku, ale tamní obyvatelé jeho záměr odmítli. Nakonec v jihočeské krajině větrníky nejspíše stejně vzniknou, jen o několik kilometrů dál.

Společnost ČEZ postaví v Dětmarovicích na Karvinsku nízkoemisní teplárnu za dvě miliardy korun. Jejími hlavními zdroji budou biomasová kotelna o výkonu osm megawattů a dvě kogenerační jednotky o celkovém výkonu 20 megawattů. Hotova má být v roce 2026, řekli zástupci skupiny. Do roku 2040 chce ČEZ v Moravskoslezském kraji investovat desítky miliard korun, hodlá rozvíjet i malé modulární reaktory, obnovitelné zdroje a baterie.

Plánované větrné elektrárny v Moravském Berouně na Olomoucku jsou opět důvodem sporů. Skupina obyvatel není ani tak proti nim, ale proti velkému větrnému parku. O tom, zda bude u města park o sedmnácti věžích, rozhodne nakonec referendum. O okolí města v Nízkém Jeseníku se investoři zajímají už potřetí.

Výstavba obnovitelných zdrojů energie by se měla v Česku do poloviny roku výrazně zjednodušit. Nařizuje to nová evropská směrnice. Jenže to by nemuselo platit pro malé vodní elektrárny, a to v případě, že projde pozměňovací návrh vodního zákona. Ten totiž malé vodní elektrárny, na rozdíl od ostatních zdrojů, vyřazuje z automatického uznání, že jsou ve veřejném zájmu.

Soukromý investor chce rozšířit větrný park u Hrádku nad Nisou na Liberecku o dalších šest větrných elektráren. Se třinácti stávajícími stožáry už je druhý největší v Česku. Obyvatelům Václavic a Uhelné se záměr nelíbí. Proti byly v anketě asi tři stovky lidí. Pro rozšíření parku jich hlasovalo třináct.

Obyvatelé Líšťan na Lounsku v Ústeckém kraji v referendu odmítli výstavbu větrných elektráren v katastru obce. Svůj názor přišlo v pátek vyjádřit 45,9 procenta lidí, referendum je tak závazné. Pro výstavbu elektráren se vyslovilo 65 obyvatel, proti 113. Uvedla to v sobotu ráno starostka Martina Protivová (Hasiči). Obec má necelých 500 obyvatel.

Spojené státy se zavázaly, že budou masivně investovat do obnovitelných zdrojů energie. Mezi ně patří i větrné turbíny na moři. Ale oproti evropským zemím v tom USA zatím zaspaly. Chybí jim totiž klíčový nástroj, bez něhož je instalace těchto elektráren nesmírně složitá. Celý proces navíc hatí zákon z roku 1920.

Pět obcí na Hodonínsku nesouhlasí se záměrem slovenské firmy vybudovat u hranic s Českem větrný park. Obávají se, že by větrné elektrárny přinesly hluk a narušily panorama i životní prostředí. To slovenská společnost odmítá, argumentuje praxí ze zahraničí i potřebou obnovitelného zdroje energie.

Nová dotační výzva ministerstva životního prostředí podpoří zakládání energetických společenství. Z Národního plánu obnovy má resort vyčleněno 98 milionů korun. Výzvu k podávání žádostí o peníze představili v pátek zástupci ministerstva. Dotace by podle nich měly podpořit sdílení energie z obnovitelných zdrojů. O přidělení peněz se bude rozhodovat ve dvoukolové soutěži, v prvním kole žadatelé představí své záměry, podávat je mohou od 1. prosince do konce ledna.