Větrná elektrárna

Ústí nad Orlicí a nedalekou Českou Třebovou čeká rozhodování o dvou projektech větrných elektráren v jejich katastrech. Zatímco obyvatelé místních částí Ústí se v anketě vyslovili pro, lidé ze Skuhrova u České Třebové řekli ne. Ankety mají jen poradní váhu, obě města ale slibují, že k výsledkům přihlédnou. Původně chtěla postup sladit. Investor hodlá své záměry rozhodnutí samospráv přizpůsobit. „Buď může vzniknout jeden, nebo oba (projekty), je to na sobě nezávislé,“ uvedl jednatel firmy Petr Vavrečka. Zastupitelstva obou měst budou o projektu hlasovat po Novém roce.

Speciální reaktor vyvinutý českými odborníky dokáže přeměnit na plyn i jinak těžko zpracovatelné materiály. Takzvané plazmové zplynování už teď testují například na likvidaci starých větrných elektráren.

Ministerstva průmyslu a životního prostředí chtějí otevřít cestu větrným elektrárnám, a to skrze novelu energetického zákona. Pro jejich výstavbu by měly vzniknout i speciální zóny. Aktuálně patří Česko ve výrobě tohoto typu energie mezi nejhorší v Evropě.

Znojmo chce zabránit výstavbě větrné elektrárny v rakouském Mailbergu, který je od jihomoravského města vzdálený sedmnáct kilometrů. Bojí se, že by turbíny zkazily historické panorama města. Negativní stanovisko zaslalo Znojmo dolnorakouskému hejtmanství a jedná s radním Retzu o možné podpoře.

Výroba elektřiny v Česku v prvním pololetí meziročně klesla o 5,6 procenta na 36,1 terawatthodiny (TWh). Produkci oproti loňsku snížily téměř všechny tradiční zdroje, naopak vzrostla výroba z větrných elektráren či fotovoltaik. Poslední jmenovaná skupina meziročně zvýšila výrobu o více než čtvrtinu. Skokový nárůst zaznamenala výroba elektřiny u malých fotovoltaických elektráren přitom už při porovnání let 2022 a 2023 – o 172 procent, informoval v pondělí Energetický regulační úřad (ERÚ).

V malém člunu, který se pohupuje na vlnách mezi vysokými větrnými turbínami na moři, sahají výzkumníci do chladné vody Baltského moře a odstraňují dlouhé šňůry natažené mezi stožáry, na nichž rostou mušle a mořské řasy. Je to součást úsilí o prozkoumání více způsobů využití vzdálených mořských větrných farem, například pro produkci čerstvých mořských plodů, napsala agentura AP.

U příhraničního Dolního Dvořiště chce investor postavit až pět větrných elektráren. Uspěl až napodruhé, chtěl stavět u Rožmberku, ale tamní obyvatelé jeho záměr odmítli. Nakonec v jihočeské krajině větrníky nejspíše stejně vzniknou, jen o několik kilometrů dál.

Společnost ČEZ postaví v Dětmarovicích na Karvinsku nízkoemisní teplárnu za dvě miliardy korun. Jejími hlavními zdroji budou biomasová kotelna o výkonu osm megawattů a dvě kogenerační jednotky o celkovém výkonu 20 megawattů. Hotova má být v roce 2026, řekli zástupci skupiny. Do roku 2040 chce ČEZ v Moravskoslezském kraji investovat desítky miliard korun, hodlá rozvíjet i malé modulární reaktory, obnovitelné zdroje a baterie.

Plánované větrné elektrárny v Moravském Berouně na Olomoucku jsou opět důvodem sporů. Skupina obyvatel není ani tak proti nim, ale proti velkému větrnému parku. O tom, zda bude u města park o sedmnácti věžích, rozhodne nakonec referendum. O okolí města v Nízkém Jeseníku se investoři zajímají už potřetí.

Výstavba obnovitelných zdrojů energie by se měla v Česku do poloviny roku výrazně zjednodušit. Nařizuje to nová evropská směrnice. Jenže to by nemuselo platit pro malé vodní elektrárny, a to v případě, že projde pozměňovací návrh vodního zákona. Ten totiž malé vodní elektrárny, na rozdíl od ostatních zdrojů, vyřazuje z automatického uznání, že jsou ve veřejném zájmu.

Soukromý investor chce rozšířit větrný park u Hrádku nad Nisou na Liberecku o dalších šest větrných elektráren. Se třinácti stávajícími stožáry už je druhý největší v Česku. Obyvatelům Václavic a Uhelné se záměr nelíbí. Proti byly v anketě asi tři stovky lidí. Pro rozšíření parku jich hlasovalo třináct.

Obyvatelé Líšťan na Lounsku v Ústeckém kraji v referendu odmítli výstavbu větrných elektráren v katastru obce. Svůj názor přišlo v pátek vyjádřit 45,9 procenta lidí, referendum je tak závazné. Pro výstavbu elektráren se vyslovilo 65 obyvatel, proti 113. Uvedla to v sobotu ráno starostka Martina Protivová (Hasiči). Obec má necelých 500 obyvatel.

Spojené státy se zavázaly, že budou masivně investovat do obnovitelných zdrojů energie. Mezi ně patří i větrné turbíny na moři. Ale oproti evropským zemím v tom USA zatím zaspaly. Chybí jim totiž klíčový nástroj, bez něhož je instalace těchto elektráren nesmírně složitá. Celý proces navíc hatí zákon z roku 1920.

Pět obcí na Hodonínsku nesouhlasí se záměrem slovenské firmy vybudovat u hranic s Českem větrný park. Obávají se, že by větrné elektrárny přinesly hluk a narušily panorama i životní prostředí. To slovenská společnost odmítá, argumentuje praxí ze zahraničí i potřebou obnovitelného zdroje energie.

Nová dotační výzva ministerstva životního prostředí podpoří zakládání energetických společenství. Z Národního plánu obnovy má resort vyčleněno 98 milionů korun. Výzvu k podávání žádostí o peníze představili v pátek zástupci ministerstva. Dotace by podle nich měly podpořit sdílení energie z obnovitelných zdrojů. O přidělení peněz se bude rozhodovat ve dvoukolové soutěži, v prvním kole žadatelé představí své záměry, podávat je mohou od 1. prosince do konce ledna.

V Žipotíně, místní části obce Gruna na Svitavsku, v úterý spustili zatím nejvýkonnější větrnou elektrárnu v Česku. Každou hodinu vyrobí až 4,2 megawattu elektřiny, což by mělo pokrýt roční spotřebu zhruba pěti tisíc domácností. Výstavbu větrných elektráren často provázejí spory a odpor části obyvatel dotčených obcí.

Větrné elektrárny v Severním moři by měly do roku 2030 dodávat elektřinu až stu milionů domácností. Většina z nich ale není téměř vůbec chráněna před případným útokem. Obavy o bezpečnost podmořské klíčové infrastruktury vzrostly na začátku měsíce, kdy došlo k poškození plynovodu Balticconnector a dvou komunikačních kabelů v Baltském moři. Provozovatelé elektráren chtějí, aby ostrahu zajistily vlády. Infrastrukturu by mohly hlídat třeba senzory nebo podmořské drony.

Budování pěti větrných elektráren u Jívové na Olomoucku může pokračovat. A to i přesto, že soud částečně uznal žalobu odpůrců – spolku Nízký Jeseník. Soud ani krajský úřad ale nerozhodly o odkladném účinku stavby. Krajští úředníci však budou znovu posuzovat odvolání spolku, který upozorňuje na to, že turbíny naruší pohledy do krajiny a stavba poškodí zemědělskou půdu.

Obyvatelé Josefova na Sokolovsku nechtějí v katastru obce větrné elektrárny. Rozhodli o tom v sobotu v místním referendu. Investor zde zamýšlel postavit dva větrníky. Obec tak mohla získat příspěvky do rozpočtu a realizovat naplánované investice, na které jinak těžko získá finance. Referenda se zúčastnilo 192 voličů z celkových 327, proti bylo 141, tedy 73,8 procenta z odevzdaných platných hlasů. Referendum je podle zákona platné. Výsledky zveřejnila obec v noci na neděli na svých webových stránkách.

Nejvyšší správní soud zrušil regulaci umisťování vysokých větrných elektráren v Ústeckém kraji. Vyhověl tak kasační stížnosti skupiny samospráv, lidí a firem, podle kterých krajské zásady rozvoje v podstatě znemožnily jejich budování na více než devadesáti devíti procentech území kraje.

Obyvatelé Sazomína na Žďársku v pátečním místním referendu podpořili pokračování jednání o stavbě větrných elektráren na území obce. Se záměrem na vybudování tří větrníků přišel soukromý investor, obci za to nabízí finanční příspěvky. Se stavbou elektráren vyslovilo souhlas 86 lidí, tedy 54 procent, proti bylo 71 hlasů. Odevzdáno bylo 158 hlasovacích lístků, jeden byl neplatný.

Větrné turbíny mají jako čisté zdroje energie zásadní význam pro řešení klimatických změn, tvrdí analýzy například Mezivládního panelu IPCC. Mají ale zásadní problém: když doslouží, tak se stávají v podstatě nezničitelným odpadem. Nový výzkum, který teď vyšel v odborném žurnálu Nature, ukazuje možnosti, jak s nimi naložit, když doslouží.

Flotila padesáti ruských plavidel, která se údajně maskují jako rybářské a výzkumné lodě, chystají podle skandinávských médií sabotáže větrných elektráren, plynovodů a komunikačních kabelů v Severním moři. S odkazem na společnou investigaci veřejnoprávních médií v Dánsku, Norsku, Švédsku a Finsku o tom informuje BBC. Kreml tvrdí, že se severská média mýlí a pro obvinění Ruska neexistují důkazy.

Obyvatelé Dolní Řasnice i Krásného Lesa na Liberecku v sobotu v referendech hlasovali pro výstavbu větrných elektráren. Potvrdili tak dřívější anketu. Pokud by referendum dopadlo opačně, musely by obce firmě W.E.B. Větrná energie, která stavbu plánuje, platit za zmařenou investici a porušení smlouvy. Obě referenda jsou platná a závazná pro zastupitele.