Technici začali na poli u Potštátu na Přerovsku odstraňovat trosky třicetimetrové větrné elektrárny, která spadla na zem ve čtvrtek dopoledne. Radnice požaduje kontrolu technického stavu zbývajících tří větrných elektráren, jež provozuje firma Vapol VTE. Větrník vyrobila firma Bonus. Okolnosti incidentu vyšetřuje policie.
„Technici tu pracují už od rána. Tubus elektrárny, který byl dlouhý třicet metrů, už je rozložený na několik dílů. Na zemi ještě můžeme vidět i lopatky, které měřily asi dvacet metrů. Pád elektrárny způsobil výpadky přenosu (internetu), pracovníci telekomunikační firmy se to snaží vyřešit,“ popsala situaci na místě po poledni redaktorka ČT Petra Klimková.
Jednatel Vapol VTE Václav Vachník na demontáž spadlé elektrárny dohlížel, s novináři ale nekomunikoval. Incidentem se zabývá i Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ), který zvažuje preventivní opatření i k dalším větrníkům.
„Jednáme s provozovatelem o tom, aby provedl kontrolu zbývajících tří elektráren,“ uvedl starosta Potštátu René Passinger. Zástupci firmy Vapol VTE prověrku stavu konstrukce elektráren městu přislíbili. Provést by ji měli pomocí ultrazvuku, který dokáže odhalit i případné skryté závady konstrukce. Kontrolu stožárů může provozovateli větrných elektráren nařídit stavební úřad.
Policie prověřuje okolnosti pádu větrné elektrárny a zjišťuje, zda byl spáchán trestný čin nebo nastalo jiné protiprávnímu jednání. „Na základě shromážděných informací stanovíme další postup ve věci. V případě, že zjistíme, že je dáno podezření ze spáchání některého z trestného činu, zahájíme ve věci úkony trestního řízení,“ sdělil policejní mluvčí Libor Hejtman.
Větrná elektrárna stará 31 let s instalovaným výkonem 0,15 MW spadla u Potštátu ve čtvrtek dopoledne. Nikdo nebyl zraněn. Pád, který nikdo neviděl, mohl podle policie způsobit silný vítr, elektrárna totiž měla zaseklé lopatky turbíny a od začátku července byla mimo provoz. Její majitel vyčíslil škodu na 200 tisíc korun.
Stáří větrníků
Z údajů České společnosti pro větrnou energii (ČSVE) vyplývá, že první ze čtyř větrných elektráren u Potštátu byla instalována v roce 2005 a poslední v roce 2011. Skutečné stáří větrníků je ale vyšší. Vachník v rozhovoru na sociálních sítích loni řekl, že například první dvě větrné elektrárny přivezl z Dánska, přičemž šlo o repasovaná zařízení. „Na dnešní poměry jsou to dětské větrníky, protože jsem postavil to, na co jsem měl peníze,“ uvedl.
Předseda ČSVE Michal Janeček sdělil, že ocelová konstrukce elektrárny, strojní části i další materiály budou recyklovány. „Likvidace lopatek je v jednání. Na trhu je několik firem, které je dokáží využít, především k výrobě energie,“ uvedl. Podle předsedy Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpána Chalupy je u větrných elektráren zhruba 88 až 90 procent jejich hmotnosti běžně recyklovatelných. „Zařízení se odstraní a místo se uvede do původního stavu. V naprosté většině lokalit pak dává smysl takzvaný repowering, tedy nahrazení starší elektrárny novou,“ podotkl.
Podle údajů ČSVE je to první pád větrníku v tuzemsku. Havárie těchto elektráren jsou v Česku velmi ojedinělé. Loni v srpnu se v obci Karle na Svitavsku ulomila lopatka rotoru větrné elektrárny. Její část spadla na zem a elektrárna byla vyřazena z provozu. V Česku nyní vyrábí elektřinu více než 220 větrných elektráren. Nejvyšší instalovaná větrná elektrárna má stožár vysoký 138 metrů.
