Elektrárna

V malém člunu, který se pohupuje na vlnách mezi vysokými větrnými turbínami na moři, sahají výzkumníci do chladné vody Baltského moře a odstraňují dlouhé šňůry natažené mezi stožáry, na nichž rostou mušle a mořské řasy. Je to součást úsilí o prozkoumání více způsobů využití vzdálených mořských větrných farem, například pro produkci čerstvých mořských plodů, napsala agentura AP.

Nejméně tři lidé zahynuli a dalších více než padesát utrpělo zranění při ruském vzdušném útoku na Charkov, uvedli ukrajinští činitelé. Rusové zasáhli v druhém největším ukrajinském městě bytový dům. V noci na sobotu ruské ostřelování ve třech ukrajinských regionech poškodilo energetickou infrastrukturu a zranilo nejméně dva zaměstnance jedné z elektráren, informovalo ukrajinské ministerstvo energetiky.

Evropská komise (EK) Česku schválila program státní podpory za 3,2 miliardy eur (75 miliard korun) na podporu výroby elektřiny z nových a zmodernizovaných elektráren, které umožňují kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (KVET). Komise to v pondělí oznámila v tiskovém sdělení. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) upřesnilo, že peníze půjdou hlavně na modernizaci tuzemských tepláren. Opatření přispěje k realizaci českého Národního energeticko-klimatického plánu, Zelené dohody pro Evropu (Green Deal) a ke splnění unijního cíle v oblasti energetické účinnosti.

Společnost ČEZ oznámila stomiliardovou investici do přeměny energetiky a teplárenství v Ústeckém kraji. Energetici se tak připravují zejména na odklon od uhlí. Vzhledem k transformaci energetiky však budou podle distribučních společností potřeba další miliardy korun, například na rozvoj sítí. Shodují se na tom, že klíčové budou peníze od Evropské unie.

Ruský vzdušný útok v noci na středu vážně poškodil tři ukrajinské tepelné elektrárny, informoval jejich provozovatel, firma DTEK. Tuto noc podnik označil pro energetický sektor za mimořádně těžkou. Podle ukrajinského ministra energetiky Hermana Haluščenka byla napadena zařízení na výrobu a přenos elektřiny v Poltavské, Kirovohradské, Záporožské, Lvovské, Ivano-Frankivské a Vinnycké oblasti.

Společnost ČEZ postaví v Dětmarovicích na Karvinsku nízkoemisní teplárnu za dvě miliardy korun. Jejími hlavními zdroji budou biomasová kotelna o výkonu osm megawattů a dvě kogenerační jednotky o celkovém výkonu 20 megawattů. Hotova má být v roce 2026, řekli zástupci skupiny. Do roku 2040 chce ČEZ v Moravskoslezském kraji investovat desítky miliard korun, hodlá rozvíjet i malé modulární reaktory, obnovitelné zdroje a baterie.

Díky penězům z Polska může Chrastava na Liberecku postavit vodovod do části Horní Vítkov. Obyvatelé zhruba stovky tamních domů jsou zásobováni z vlastních studní, vody v nich ale v posledních letech ubývá. Stavbu za skoro 68 milionů korun by si město bez dotace nemohlo dovolit, řekl při jejím zahájení starosta Michael Canov (SLK). Hotovo by mělo být příští rok na podzim.

Před pořízením fotovoltaiky nebo tepelného čerpadla si lidé nejčastěji kladou otázku: kolik se těmito technologiemi dá ušetřit? Jedna z energetických společností analyzovala spotřebu bezmála dvou a půl tisíce svých zákazníků. Výsledkem je, že se střešními panely lidé nejčastěji snížili odběr ze sítě o dvacet až čtyřicet procent.

Ukrajina v posledních dnech čelí útokům na klíčovou infrastrukturu. Jedním z cílů raket je pravidelně i druhé největší město Charkov. Některé tamní elektrárny jsou kvůli poškození odpojeny a až milion lidí v oblasti na severovýchodě země se tak potýká s výpadky dodávek tepla a elektřiny.

Ukrajina v noci opět čelila ruskému ostřelování. Bezpilotní letouny zasáhly obydlenou oblast v Charkově, výbuchy hlásilo i město Chmelnyckyj na západě země. Zemřeli dva lidé, protivzdušná obrana dle Kyjeva zlikvidovala osmnáct ze sedmadvaceti dronů a raket. Ruské údery za poslední dva týdny poškodily nebo zničily pět ze šesti elektráren firmy DTEK, která pokrývá asi čtvrtinu potřeb země.

Rusko v noci na pondělí zaútočilo na jihoukrajinskou Mykolajivskou a Oděskou oblast bezpilotními letouny, informoval portál Ukrajinska pravda s odvoláním na jižní velitelství ukrajinské armády. Úlomky sestřelených dronů poškodily obytný dům v Mykolajivu, který následně vzplál. Zranění na místě zřejmě utrpělo jedenáct lidí. Rozsáhlé škody na budově způsobila i raketa vypálená na Kyjev. V Oděské oblasti pak ruské drony poničily dvě elektrické stanice. Naopak zásah ukrajinských dronů údajně vyřadil z provozu dva bloky elektrárny v ruském Novočerkassku a způsobil požár.

Sokolovská uhelná plánuje postavit malý jaderný reaktor. Podařilo se jí získat dotaci na studii proveditelnosti. Místa, kde by reaktor mohl stát, posuzovala geologická služba a vybrané lokality vyhodnotila jako vyhovující. Modulární reaktory by mohly být jednou z cest, jak zajistit elektrickou energii bez emisí skleníkových plynů způsobujících změnu klimatu.

Výkon tuzemských fotovoltaických elektráren roste, loni se zvýšil skoro o jeden gigawatt. Je to zdaleka nejvíc od solárního boomu, který v Česku odstartoval před deseti lety. Nejčastější jsou instalace na střechách domácností. Výkonem tři a půl gigawattu se česká fotovoltaika sice přibližuje jaderným elektrárnám, celková spotřeba je však desetkrát nižší. I kvůli tomu, že zdroj energie funguje jen část dne.

Ukrajinská Záporožská jaderná elektrárna, kterou kontrolují Rusové, byla v noci na sobotu na pokraji jaderné nehody kvůli přerušení vnějších dodávek proudu. Oznámila to podle agentury AFP ukrajinská společnost Enerhoatom, která elektrárnu provozovala před ruskou invazí.

V Žipotíně, místní části obce Gruna na Svitavsku, v úterý spustili zatím nejvýkonnější větrnou elektrárnu v Česku. Každou hodinu vyrobí až 4,2 megawattu elektřiny, což by mělo pokrýt roční spotřebu zhruba pěti tisíc domácností. Výstavbu větrných elektráren často provázejí spory a odpor části obyvatel dotčených obcí.

Svět postupně zvyšuje svou výrobní kapacitu jaderné energie, v současnosti se po celé planetě pracuje na šedesáti nových jaderných reaktorech. V Evropě staví Francie či Británie, čtyři reaktory připravuje Turecko, první z nich má spustit ještě letos. Plány má také Ukrajina, ale kvůli ruské invazi je musela pozdržet. Naopak třeba Německo od jádra couvá.

Nejčastější motivací pro pořízení fotovoltaiky jsou nejen finanční důvody, ale i snaha o vlastní nezávislost nebo ochranu životního prostředí. Výzkumníci z ČVUT v Praze a Akademie věd to zjišťovali mezi těmi, kteří využili Novou zelenou úsporám. Česko v posledních měsících prožívá fotovoltaický boom. Jen v prvním pololetí letošního roku energetici zprovoznili 45 197 solárních elektráren.

Na severu Izraele zněly výstražné sirény. Izraelská armáda uvedla, že obdržela zprávy o narušení izraelského vzdušného prostoru z Libanonu. Později poplach odvolala s tím, že se vniknutí letounu nepotvrdilo. Hranice s Libanonem je neklidná poté, co teroristé z Hamásu zabili stovky Izraelců a v odvetě začaly na Gazu létat bomby. Premiér Benjamin Netanjahu prohlásil po boku opozičního lídra Bennyho Gantze, že „zničí a rozdrtí“ palestinské hnutí Hamás a každý jeho člen je „mrtvý muž“.

Budování pěti větrných elektráren u Jívové na Olomoucku může pokračovat. A to i přesto, že soud částečně uznal žalobu odpůrců – spolku Nízký Jeseník. Soud ani krajský úřad ale nerozhodly o odkladném účinku stavby. Krajští úředníci však budou znovu posuzovat odvolání spolku, který upozorňuje na to, že turbíny naruší pohledy do krajiny a stavba poškodí zemědělskou půdu.

Japonsko ve čtvrtek zahájilo druhou fázi vypouštění rozředěné radioaktivní vody z jaderné elektrárny Fukušima. Informuje o tom agentura AP, podle níž má vypuštění 7800 tun upravené vody do Tichého oceánu trvat sedmnáct dnů. Zařízení v roce 2011 zničilo zemětřesení a vlna tsunami.

Energetici přebudují elektrárnu pod hrází orlické přehrady. Má přečerpávat vodu přes nové turbíny, a to ze spodní nádrže Kamýk. Díky tomu by měla hospodařit s energií výhodnějším způsobem. Celá zakázka bude stát několik miliard korun.

Noví majitelé historických mlýnů v Terezíně chtějí obnovit tamní elektrárnu. Jenže Povodí Ohře plánuje nedaleko nad místem stavět nové dílo u jezu a vody v řece není na obě dost. Právo na užívání vody z řeky má Povodí. Majitelé mlýnů usilují o změnu.

Skládka pražců poblíž hnědouhelné elektrárny Tisová na Sokolovsku už nehoří. Místo ale dál kontrolují hasiči. V úterý budou rozhodovat o dalším postupu a době hlídání požářiště, informoval mluvčí krajských hasičů Martin Kasal. Jejich zásah začal v pátek večer a počtem nasazených jednotek šlo o jeden z nejzávažnějších požárů v Karlovarském kraji za poslední dobu. Příčiny požáru se dál vyšetřují, předběžná škoda byla vyčíslena na 45 milionů korun.

Ve Františkách u Krouny na Chrudimsku by podle projektu měla vyrůst jedna z dosud největších větrných elektráren v Česku. Místní obyvatelé ale proti ní sepsali petici. Bojí se poškození rázu krajiny a místa.