Elektrárna

Kvůli technologické poruše bloků elektrárny Tisová byla ve středu dopoledne přerušena dodávka tepla a teplé vody na Sokolovsku. Jde o domácnosti v Sokolově napojené na systém centrálního zásobování teplem a dále o města a obce Habartov, Bukovany, Citice a Březovou u Sokolova. Řádově je to asi dvanáct tisíc domácností a další odběratelé, informovala Sokolovská uhelná. Ve čtvrtek bude v sokolovských základních školách výuka zajištěna pouze pro žáky základních škol z prvních až třetích tříd, ostatní dostanou volno.

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 450 drony a více než šedesáti střelami, uvedl ráno ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Útoky vyvolaly požáry a poškodily energetickou infrastrukturu, bez vytápění se dle úřadů ocitly statisíce rodin. K úderům došlo krátce před plánovaným třístranným jednáním USA, Ukrajiny a Ruska o ukončení ruské invaze. Do Kyjeva zároveň ráno přicestoval šéf NATO Mark Rutte. Podle něj ruské útoky nesvědčí o seriózním mírovém úsilí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj očekává reakci USA.

Pro bezpečný provoz elektrické sítě v Česku je nutné dočasně zachovat dva ze čtyř výrobních bloků elektrárny Chvaletice. Vyplývá to z analýzy provozovatele přenosové soustavy ČEPS, která vyhodnotila dopady plánovaného ukončení provozu tří ze čtyř elektráren skupiny Sev.en. Důvodem zachování dvou bloků elektrárny Chvaletice je mimo jiné obnova soustavy po blackoutu z loňského července. Naopak Elektrárna Počerady a uhelná část teplárny Kladno mohou výrobu ukončit.

Podle ukrajinského ministra energetiky Denyse Šmyhala může Kyjev brzy přejít od nouzového vypínání proudu k tvrdým plánovaným odstávkám. Ve čtvrtek večer řekl, že situace během dne byla v sektoru nejtěžší od listopadu 2022. Masivní ruské údery ukrajinskou energetiku těžce poškodily. Experti bez ustání opravují elektrárny i přenosové sítě. Například v elektrárně na Ukrajině, kde natáčel štáb ČT, energetici všemi způsoby ohřívají technické vybavení, které po ruských úderech zamrzá pod nánosem ledu a sněhu.

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.

Řešení, jak naložit s radioaktivním popílkem, který vloni na jaře objevili experti na stavbě dálnice D11 v Trutnově, vybírá Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Žádný z návrhů od zhotovitele nepřijalo, jsou příliš drahé. Připravilo svůj – část popílku na stavbě ponechá, část odveze k likvidaci. Náklady se navíc musí vejít do sta milionů.

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.

Město Kladno musí velmi rychle vybudovat nový zdroj tepla. V současné době ho zásobuje teplem tamní elektrárna, kterou však kvůli ztrátovosti společnost Sev.en zavře. Kladno tak začalo připravovat stavbu nové teplárny, zatím se ale do země nekoplo. Primátor je přesvědčený že se vše stihne. „Jdeme vlastní cestou, stavíme náš zdroj, který bude hotový do roka a půl, maximálně do dvou let. A tím zabezpečíme teplo za přijatelné ceny,“ slibuje primátor Milan Volf (Volba pro Kladno). I kdyby se výstavba zpozdila, obyvatelé bez tepla nezůstanou. Dodávky by zajistil stát – třeba tím, že by do teplárny přivedl nového nouzového provozovatele.

Rovnici, která obsahuje pouhá tři písmena a jediné číslo, zná i většina malých dětí. Spousta lidí si ale neuvědomuje její epochální význam a co všechno díky ní lidstvo získalo.

Vládní strategie počítá s cílem, aby v Česku do konce dekády vzrostl výkon větrných elektráren na jeden a půl gigawattu. Za pět let by se tak měl oproti současnosti zpětinásobit. Vznikající kabinet to ale nepovažuje za reálné. Podle zástupců oboru je ovšem řada projektů v přípravě a cíli se pořád ještě lze alespoň přiblížit.

Ruské a ukrajinské úřady informují o obětech po náletech dronů. Kyjev udeřil na rafinerii ve Volgogradu, kde jeden člověk zemřel, a na velkou tepelnou elektrárnu v Kostromské oblasti. Osm zraněných si vyžádaly rozsáhlé ruské útoky na město Kamjanske v Dněpropetrovské oblasti. Po ruském útoku na Záporožskou oblast na jihovýchodě země byla hospitalizována zraněná 37letá žena, uvedli ukrajinští záchranáři.

Mezi největší znečišťovatele patří podle ekologické organizace Arnika středočeská chemička Spolana Neratovice a uhelná elektrárna Počerady na Lounsku. Vyplývá to z žebříčku, který Arnika každoročně sestavuje z dat Integrovaného registru znečišťování (IRZ). Zástupci firem ze žebříčku uvádějí, že jejich provozy splňují limity dané zákonem nebo povoleními pro jejich fungování.

Rozhodnutí české vlády stavět nové jaderné zdroje může pomoci ekonomice, ale zároveň přináší rozsáhlé vedlejší náklady státu, a to v řádech desítek miliard korun. Zda budou investice návratné, rozhodnou až ceny elektřiny na burze za patnáct let. Vyplývá to z vyjádření expertů pro reportážní pořad Bilance, který se zabýval projektem nových bloků jaderné elektrárny v Dukovanech.

Česká republika ve čtvrtek oficiálně požádala Evropskou komisi (EK) o odsouhlasení plánované veřejné podpory pro chystanou výstavbu dvou jaderných bloků v Dukovanech. Financování stavby chce stát zajistit formou státní půjčky firmě Elektrárna Dukovany II, v níž od letoška drží majoritní podíl. Rozhodnutí o notifikaci, která je nezbytná pro zajištění financování projektu, ministerstvo očekává do konce příštího roku.

Povodí Moravy staví po víc než deseti letech novou vodní elektrárnu. Je součástí modernizace sedmdesát let starého jezu v Rajhradě na řece Svratce. Dvě turbíny by měly začít vyrábět elektřinu za rok a půl. Investice vyjde na skoro 230 milionů korun. Součástí celé stavby bude taky klikatící se rybochod, který pomůže rybám plujícím proti proudu překonat výškový rozdíl zhruba pěti metrů.

Soudní dvůr EU zrušil rozhodnutí Evropské komise povolit státní podporu stavby maďarské jaderné elektrárny Paks II. Vyhověl tak stížnosti Rakouska, které nesouhlasilo s verdiktem nižšího unijního soudu, jenž v roce 2022 rozhodnutí EK schválil. Maďarská vláda se předloni dohodla s ruským koncernem Rosatom na časovém harmonogramu výstavby dvou nových bloků elektrárny, které mají být podle Moskvy předány začátkem příštího desetiletí.

Etiopie v úterý na řece Modrý Nil otevřela vodní dílo nazvané Velká přehrada etiopského znovuzrození (GERD). Jeho součástí je i největší hydroelektrárna v Africe. Projekt už od začátku vyvolával znepokojení Egypta a Súdánu, jejichž zástupci se obávali dopadu stavby na zásoby vody. Káhira v reakci na inauguraci přehrady zaslala protestní dopis k Radě bezpečnosti OSN, informovala agentura AFP.

Obnovitelný zdroj energie, který funguje, i když nefouká vítr a nesvítí slunce – to je nová osmotická elektrárna, kterou postavili v Japonsku. Ani ona ale není bez chyb.

Izraelská armáda se v neděli přihlásila k útoku na energetickou strukturu jižně od jemenského hlavního města Saná, oznámila na síti X. Televizní stanice al-Masíra, nad kterou mají kontrolu jemenští povstalečtí islamisté hútíové, krátce předtím informovala o „agresi“, která zasáhla elektrárnu a vyřadila z provozu některé její generátory. Zdroj agrese televize nespecifikovala, uvedla ráno agentura Reuters. Podle izraelských médií byla zasažena elektrárna Haziz.

Celostátní výpadek elektrické sítě, který zasáhl Španělsko 28. dubna, měl více příčin, přispělo k němu ale nevhodné počínání provozovatele sítě Red Eléctrica a některých elektráren. Při prezentaci vládní analýzy okolností výpadku to řekla ministryně zodpovědná za energetiku Sara Aagesenová. Výpadek podle ní vyvolalo přepětí, na které síť nebyla schopná reagovat. Ministerstvo vedené Aagesenovou předloží v krátké době opatření, která mají posílit schopnost španělské sítě se s podobnými výkyvy v napětí vyrovnávat.

Evropská komise (EK) dál předběžně prošetřuje tendr na výstavbu dvou nových jaderných bloků v Dukovanech i poté, co vláda a ČEZ ve středu uzavřely kontrakt s jihokorejskou KHNP. České televizi to sdělila mluvčí EK. K podpisu došlo jen chvíli poté, co Nejvyšší správní soud zrušil předběžné opatření, které zakazovalo smlouvu stvrdit. Podle vlády připadlo třicet procent zakázky tuzemským podnikům, do budoucna by to mělo být šedesát.

Finální dohody k dostavbě Dukovan byly podepsány, potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Stavět je bude korejská KHNP. Nejvyšší správní soud (NSS) dříve ve středu zrušil na základě kasačních stížností EDU II a KHNP předběžné opatření, které zakazovalo kontrakt podepsat. Šéf resortu průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) v reakci na to řekl, že otevřené okno příležitosti je nutné využít.

Elektrárna Mělník III po dekádách spalování uhlí přejde na nízkoemisní zdroje. Jako první vznikne paroplynový cyklus, ale plán do roku 2030 počítá i s energetickým využitím odpadu, fotovoltaikou nebo bateriemi. Lokalita zásobuje teplem 230 tisíc domácností, včetně poloviny Prahy. Modernizace vyjde zhruba na padesát miliard korun.