Elektrárna strana 4 z 5

Víkendové exploze, které otřásly ukrajinskou Záporožskou jadernou elektrárnou v důsledku ruských útoků, neohrozily bezpečnost zařízení. Okupanti cílí na zařízení, bez kterých bude složité uvést elektrárnu opět do plného chodu, pakliže by ji Ukrajinci osvobodili, popisuje Ondřej Novák z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské na ČVUT v Praze.

V Česku jsou pořád města a obce, kde ani dva měsíce od komunálních voleb nemají dohodnuté radniční koalice. Je to případ i Opatovic nad Labem na Pardubicku, které zatím pořád řídí předchozí vedení se starostou Pavlem Kohoutem (nestr.). Důvodem toho, proč v Opatovicích nejsou schopní se dohodnout, jsou spory mezi místními obyvateli i mezi dvěma skupinami v zastupitelstvu.

Pardubický kraj zahájil řízení s elektrárnou ve Chvaleticích ohledně dodržování emisních limitů. Bude zjištovat, kolik elektrárna vypouští do ovzduší rtuti a oxidu dusíku, pro které stále nemá platnou výjimku. Projednává ji Krajský soud v Olomouci. Ústavní soud ale už potvrdil, že než nižší instance rozhodne, výjimka z emisních limitů pro elektrárnu neplatí, krajští úředníci v Pardubicích proto musejí jednat.

Krajský soud v Pardubicích rozhodl o vyhlášení místního referenda o chystané stavbě velké průmyslové haly v Opatovicích nad Labem. Uskuteční se s prvním kolem prezidentské volby, tedy 13. a 14. ledna příštího roku, informoval o tom server iDnes.cz. Lidé, kteří s vybudováním nové průmyslové haly nesouhlasí, mají obavu o plynulost dopravy či životní prostředí.

Také sklárny patří mezi podniky, které se nyní snaží zvládnout energetickou krizi, většina z nich je totiž závislá na plynu. Například v Květné na Uherskohradišťsku se rozhodli, že budou využívat i jiné zdroje, sklo chtějí tavit pomocí slunce. Na střechu výrobní haly nechali skláři namontovat solární panely, které začnou pece vyhřívat. I proto tam v pátek vynášeli staré tavicí pánve ven.

Tisíce domácností si letos pořídily vlastní fotovoltaiku, naopak velké elektrárny se skoro nestaví, i když stát nabízí firmám miliardové dotace. Nepodařilo se totiž zatím zjednodušit ani zrychlit povolování staveb. O prvních změnách už jednají poslanci, další ministerstvo průmyslu připravuje.

Energetická společnost ČEZ utrpěla kvůli výpadkům ruských dodávek škody ve vyšších stovkách milionů až v miliardách, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Jediným možným krokem je podle něj arbitráž. Cenové výkyvy energií podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové nenastaly s počátkem války na Ukrajině, ale už minulý rok na podzim – jako důvody uvedla bezvětrné počasí v Německu loni v létě a odstavené elektrárny ve Francii. „S touto situací si začal hrát kremelský imperátor,“ řekla. Podle programového ředitele Svazu moderní energetiky Martina Sedláka se situace na trzích začíná uklidňovat, Evropa je tak na topnou sezonu připravena.

Ruské ostřelování drasticky ochromilo ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského bylo v zemi za poslední týden zničeno třicet procent elektráren, což způsobilo „masivní výpadky proudu“. Některé vládní zdroje dokonce uvádí, že bylo poškozeno až čtyřicet procent energetické infrastruktury. Ukrajinská státní energetická společnost byla proto ve čtvrtek nucena zavést úsporný režim. Politici zároveň apelovali, aby lidé snížili spotřebu elektřiny.

V příští topné sezoně –⁠ od podzimu roku 2023 –⁠ chce teplárna v Českých Budějovicích začít využívat horkovod z jaderné elektrárny Temelín. Temelínské teplo by mělo pokrýt padesát procent výroby pro město, zbytek zajistí teplárna z vlastních zdrojů. Část páry, která pohání turbínu, obětuje elektrárna na výrobu horké vody, a to nepatrně sníží její výkon.

Německá vláda kancléře Olafa Scholze vyslovila souhlas se změnou zákona tak, aby poslední tři německé jaderné elektrárny mohly fungovat až do 15. dubna příštího roku. Na Twitteru to oznámil spolkový ministr financí Christian Lindner. Německo původně plánovalo na konci letošního roku s výrobou elektřiny v nukleárních elektrárnách skončit, kvůli energetické krizi ale muselo rozhodnutí přehodnotit.

Ničení ukrajinské energetické infrastruktury je podle bezpečnostního a zahraničně-politického poradce českého premiéra Tomáše Pojara ruská taktika, protože se Moskva ocitla na bojišti v úzkých. V Interview ČT24 uvedl, že příchod zimy může válku ovlivnit, Ukrajinci na tom nebudou ale kvůli zničeným elektrárnám dobře. Ruský prezident Vladimir Putin je podle Pojara vyděrač, lhář a diktátor, který používá teror a nerozlišuje civilní a vojenské obyvatelstvo.

Nejvyšší správní soud (NSS) vyhověl kasační stížnosti nejvyššího státního zástupce proti udělení licence fotovoltaické elektrárně Jeníkov. Soud zrušil předchozí rozhodnutí a přikázal další řízení u Krajského soudu v Brně. Vyplývá to z rozsudku Nejvyššího správního soudu. Podle něj se brněnský krajský soud dostatečně nevěnoval podstatným otázkám, například kdy splnila elektrárna podmínky bezpečnosti práce. Energetický regulační úřad vydal licenci společnosti Fine Decorating na konci roku 2010. Podle žalobce pro to ale nebyly splněny podmínky.

Energetici v sobotu neplánovaně odpojili od sítě druhý blok v Jaderné elektrárně Dukovany. Důvodem je nesprávná funkce ucpávky hlavní uzavírací armatury. Délku nutných prací energetici upřesní až po vychlazení bloku a kontrole dotčeného zařízení. Dodávky elektřiny jsou zajištěny z dalších zdrojů, uvedl mluvčí elektrárny Jiří Bezděk.

Nejméně dvacet mrtvých a 108 raněných si vyžádaly pondělní ruské útoky na ukrajinská města, hlásí ukrajinská média s odvoláním na záchranáře. V noci na úterý či v úterý se opět staly terčem nových ruských útoků Lvov, Záporoží, Oděsa a tepelná elektrárna ve Vinnycké oblasti, cílem palby raketometů a těžkých děl byla i Dněpropetrovská oblast. Tyto útoky od pondělí zasáhly asi třicet procent ukrajinské energetické infrastruktury. Skupina G7 na úterním mimořádném jednání ruské útoky odsoudila a uvedla, že šéf Kremlu Vladimir Putin se z nich bude zodpovídat.

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost firmy Talwin, která provozuje fotovoltaickou elektrárnu v Moldavě na Teplicku. Neoprávněně si nárokovala vyšší výkupní cenu elektřiny. Státu tak vznikla škoda zhruba 97,6 milionu korun. Justice v trestním řízení zabrala firmě jako náhradní hodnotu přibližně 56 milionů. Ústavní soudci stížnost odmítli jako zjevně neopodstatněnou, vyplývá z usnesení v databázi soudu.

Kvůli přerušení dodávek elektřiny do Záporožské jaderné elektrárny, které zavinilo ostřelování, je situace na místě vysoce riziková a je nutné v okolí zařízení co nejrychleji ustavit ochrannou zónu. Prohlásil to v pátek šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Podle šéfa ukrajinského Enerhoatomu Petra Kotina ruští vojáci, kteří elektrárnu obsadili, zastrašují a mučí tamní zaměstnance. Dva z nich ubili k smrti, uvedl.

Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi přirovnal na zasedání Rady bezpečnosti OSN situaci v Záporožské jaderné elektrárně na Ukrajině ke hře s ohněm. Podle agentury DPA varoval, že v jaderném zařízení, které je od března obsazené ruskými vojáky a čelí ostřelování, by mohlo dojít ke katastrofické události.

U britského pobřeží byla spuštěna nová větrná elektrárna Hornsea Two, kterou tvoří až 165 větrných turbín. Dokáží napájet více než 1,3 milionu domácností. Větrný park se tak stal největším na světě. Toto prvenství mu ale zřejmě moc dlouho nevydrží, protože už za rok má začít fungovat mnohem větší elektrárna v Severním moři, která by měla zvládnout napájet až šest milionů domácností.

Ruští okupanti unášejí a mučí zaměstnance Záporožské jaderné elektrárny (ZJE). Upozorňují na to nejen ukrajinské úřady a média, ale také britský The Telegraph či ruský web The Insider. The Telegraph napsal, že si Rusové represemi chtějí vynutit poslušnost zaměstnanců v souvislosti s návštěvou mise Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). The Insider píše o mučení elektrickými šoky, bodnými ranami či znásilňování. Okupanti se také podle něj zřejmě chystají odvézt vybavení elektrárny. Nejméně jednoho pracovníka zařízení okupanti zabili, uvádí ukrajinská státní společnost Enerhoatom. Mnozí ale z pocitu odpovědnosti zůstávají, i když se bojí o život.

Ceny elektřiny na trzích se rychle mění, stále jsou však mimořádně vysoko. Dlouhotrvající drahé energie se postupně promítají do vyúčtování jednotlivým spotřebitelům. Na čem koncová cena za elektřinu závisí?

Členové inspekční mise Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) ve středu ráno vyrazili z Kyjeva do Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny, kde hodlají strávit několik dní. Podle šéfa MAAE Rafaela Grossiho chce agentura v zařízení ustanovit stálou misi. Z ostřelování jaderného zařízení se v posledních týdnech střídavě viní Ukrajina a Rusko.

Maďarský Národní úřad pro atomovou energii (OAH) povolil výstavbu reaktoru nového bloku jaderné elektrárny Paks. Postaví ho ruská státní společnost pro jadernou energetiku Rosatom, která zprvu pokryje značnou část nákladů skrze speciální úvěr. Stavební práce tak mohou začít, uvedlo v úterý podle agentury MTI maďarské ministerstvo zahraničí a obchodu. Maďarská vláda popisuje nové reaktory jako záruku energetické bezpečnosti v nejisté době, ruskou společnost nepovažuje za bezpečnostní hrozbu.

Rusko v posledních pěti dnech zvýšilo intenzitu útoků svých vojsk na doněckém úseku fronty v Donbasu na východě Ukrajiny. Činí tak podle informací britského ministerstva obrany nejspíš ve snaze zaměstnat ukrajinské jednotky, které by jinak mohly chystat další protiofenzivu.

K ukrajinské energetické síti byl znovu připojen i druhý blok Záporožské jaderné elektrárny, uvedla ukrajinská státní společnost Enerhoatom. První ze stávajících dvou fungujících reaktorů byl podle ní připojen již v pátek odpoledne. V pátek ráno firma uváděla, že všech šest reaktorů je odpojeno od ukrajinské elektrické sítě a pokračuje příprava na připojení dvou bloků atomové elektrárny k síti.