V jaderné elektrárně Temelín mění palivo. V budoucnu má pocházet z Francie a USA

Nahrávám video
Události: Výměna paliva v Temelínu
Zdroj: ČT24

První blok Jaderné elektrárny Temelín vyrábí jednu desetinu veškeré elektřiny, která se u nás za celý rok spotřebuje. Nyní do něj míří palivo ze zásob, které ještě pochází z Ruska. V budoucnu ho má nahradit palivo od společností z Francie a Spojených států.

Aby odborníci mohli palivo vyměnit, museli reaktor připravit. Odstávka začala už před měsícem. Od té doby museli pracovníci elektrárny udělat celkem šestnáct tisíc různých úkolů. Včetně prohlídky palivových tyčí, které míří z chladicího bazénu do reaktoru, a také samotného reaktoru. 

Z chladicího bazénu do reaktoru se přesouvá všech 163 palivových souborů. Nových je ale vždy jen čtvrtina. Zbytek paliva už v reaktoru minimálně jednou byl. Letos je to 42 nových kusů. Přesun jednoho trvá přibližně 25 minut z reaktoru do bazénu nebo opačným směrem, uvedl technik zavážení paliva JE Temelín Vojtěch Mrkvička. 

Jedna palivová tyč vydrží v reaktoru čtyři roky. Za tu dobu vystřídá čtyři místa. Přesnou pozici už dopředu propočítávají fyzici. „Ty použité dáváme přímo k hraně nádoby, aby odstínily od těch nových nádobu, aby nedostávala takový nápor od těch nových,“ dodal Mrkvička. 

Nové palivo vydrží delší dobu

Ředitel divize jaderná energetika společnosti ČEZ Bohdan Zronek uvádí, že letos firma zaváží ruské palivo ze zásob, které má. „Podle nových kontraktů budeme teď objednávat a první dodávky plánujeme v příštím roce,“ dodal. 

Jaderné elektrárny mají vždy zásobu paliva na dva až tři roky dopředu. Tak, aby žádné mimořádné okolnosti provoz nenarušily. Aktuálně se přitom jedná o navýšení tak, aby zásoby vydržely ještě déle. A elektrárnu čeká ještě další změna. Od příštího roku se do reaktoru začne zavážet palivo, které v něm vydrží déle, rok a půl. To odpovídá světovým standardům.

„V tom je velká výhoda, že jsme delší dobu v provozu, méně často otevíráme zařízení, děláme méně tlakově teplotních cyklů, které se vážou k šetření životnosti, takže to má většinou samá pozitiva,“ uvádí Zronek. 

Putování palivových tyčí

Na svém místě budou všechny palivové tyče na začátku příštího týdne. Do plného provozu se první blok elektrárny vrátí začátkem června.

Použité palivové tyče se z reaktoru přesouvají do bazénu, kde je ukládají a dál chladí. V tuto chvíli je tady uloženo palivo za posledních deset let. To je doba, během které mírně slábne i radioaktivita. Nakonec palivové tyče míří do meziskladu. Radioaktivní odpad pak jednou skončí v hlubinném jaderné úložišti. 

ČEZ skladuje použité jaderné palivo v areálech Temelína i Dukovan. V Dukovanech mají dva sklady na 193 kontejnerů. Temelínský sklad s kapacitou 152 kontejnerů je v provozu od roku 2010. Stát počítá s lokalitou Janoch u Temelína jako s jednou ze čtyř možných, kde by mohlo být i hlubinné úložiště radioaktivního odpadu. Dalšmi kandidáty jsou Březový potok, Hrádek a Horka. 

Kde skončí finský radioaktivní odpad

Například Finové budují úložiště na ostrově Olkiluoto zhruba 240 kilometrů severozápadně od Helsinek. Na stejném ostrově stojí i jaderná elektrárna, ale svážet se sem bude veškerý radioaktivní odpad z celého Finska.

Na závěr své pouti zamíří radioaktivní odpad v měděných kontejnerech do bludiště čtyřiceti kilometrů chodeb. Tam se uloží a utěsní, aby se k němu dostalo co nejméně vody. Takto kontejnery vydrží neporušené desítky tisíc let. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 3 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
včera v 07:00

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026

Mise Artemis III na Měsíci nepřistane, oznámil šéf NASA

Na páteční tiskové konferenci oznámil ředitel americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman, že se odkládá pokus o přistání lidské posádky na Měsíci. Původně ji měla mít za úkol mise Artemis III, podle Isaacmana to ale má teď provést až Artemis IV.
27. 2. 2026

Poznamenat to může i výstražné služby, říká k hrozbě propouštění v ČHMÚ ředitel Rieder

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) má v rámci plánovaných vládních úspor podle informací Českého rozhlasu propustit 37 zaměstnanců. V rozhovoru pro Českou televizi varoval jeho ředitel Mark Rieder před následky, které by se projevily i v tak důležitých oblastech, jako jsou výstrahy na jevy, které způsobují stomiliardové škody.
27. 2. 2026

Rudý příliv zabíjí v Jižní Africe korýše

Přemnožené mikroskopické mořské řasy zaplavily oceán u západního pobřeží Jihoafrické republiky. Jev známý jako rudý příliv způsobuje hromadný úhyn korýšů a dalších mořských živočichů, informovala agentura AP.
27. 2. 2026

Snímek rypouších mláďat vyhrál soutěž podvodních fotografií

Porota britské fotografické soutěže Underwater Photographer of the Year, která se koná od roku 1965, vyhlásila letošní vítěze. Je specializovaná na hledání nejlepších snímků, které vznikly pod vodní hladinou. Celkovým vítězem se stal snímek dvojice rypouších mláďat od Mattyho Smithe.
27. 2. 2026
Načítání...