V jaderné elektrárně Temelín mění palivo. V budoucnu má pocházet z Francie a USA

9 minut
Události: Výměna paliva v Temelínu
Zdroj: ČT24

První blok Jaderné elektrárny Temelín vyrábí jednu desetinu veškeré elektřiny, která se u nás za celý rok spotřebuje. Nyní do něj míří palivo ze zásob, které ještě pochází z Ruska. V budoucnu ho má nahradit palivo od společností z Francie a Spojených států.

Aby odborníci mohli palivo vyměnit, museli reaktor připravit. Odstávka začala už před měsícem. Od té doby museli pracovníci elektrárny udělat celkem šestnáct tisíc různých úkolů. Včetně prohlídky palivových tyčí, které míří z chladicího bazénu do reaktoru, a také samotného reaktoru. 

Z chladicího bazénu do reaktoru se přesouvá všech 163 palivových souborů. Nových je ale vždy jen čtvrtina. Zbytek paliva už v reaktoru minimálně jednou byl. Letos je to 42 nových kusů. Přesun jednoho trvá přibližně 25 minut z reaktoru do bazénu nebo opačným směrem, uvedl technik zavážení paliva JE Temelín Vojtěch Mrkvička. 

Jedna palivová tyč vydrží v reaktoru čtyři roky. Za tu dobu vystřídá čtyři místa. Přesnou pozici už dopředu propočítávají fyzici. „Ty použité dáváme přímo k hraně nádoby, aby odstínily od těch nových nádobu, aby nedostávala takový nápor od těch nových,“ dodal Mrkvička. 

Nové palivo vydrží delší dobu

Ředitel divize jaderná energetika společnosti ČEZ Bohdan Zronek uvádí, že letos firma zaváží ruské palivo ze zásob, které má. „Podle nových kontraktů budeme teď objednávat a první dodávky plánujeme v příštím roce,“ dodal. 

Jaderné elektrárny mají vždy zásobu paliva na dva až tři roky dopředu. Tak, aby žádné mimořádné okolnosti provoz nenarušily. Aktuálně se přitom jedná o navýšení tak, aby zásoby vydržely ještě déle. A elektrárnu čeká ještě další změna. Od příštího roku se do reaktoru začne zavážet palivo, které v něm vydrží déle, rok a půl. To odpovídá světovým standardům.

„V tom je velká výhoda, že jsme delší dobu v provozu, méně často otevíráme zařízení, děláme méně tlakově teplotních cyklů, které se vážou k šetření životnosti, takže to má většinou samá pozitiva,“ uvádí Zronek. 

Putování palivových tyčí

Na svém místě budou všechny palivové tyče na začátku příštího týdne. Do plného provozu se první blok elektrárny vrátí začátkem června.

Použité palivové tyče se z reaktoru přesouvají do bazénu, kde je ukládají a dál chladí. V tuto chvíli je tady uloženo palivo za posledních deset let. To je doba, během které mírně slábne i radioaktivita. Nakonec palivové tyče míří do meziskladu. Radioaktivní odpad pak jednou skončí v hlubinném jaderné úložišti. 

ČEZ skladuje použité jaderné palivo v areálech Temelína i Dukovan. V Dukovanech mají dva sklady na 193 kontejnerů. Temelínský sklad s kapacitou 152 kontejnerů je v provozu od roku 2010. Stát počítá s lokalitou Janoch u Temelína jako s jednou ze čtyř možných, kde by mohlo být i hlubinné úložiště radioaktivního odpadu. Dalšmi kandidáty jsou Březový potok, Hrádek a Horka. 

Kde skončí finský radioaktivní odpad

Například Finové budují úložiště na ostrově Olkiluoto zhruba 240 kilometrů severozápadně od Helsinek. Na stejném ostrově stojí i jaderná elektrárna, ale svážet se sem bude veškerý radioaktivní odpad z celého Finska.

Na závěr své pouti zamíří radioaktivní odpad v měděných kontejnerech do bludiště čtyřiceti kilometrů chodeb. Tam se uloží a utěsní, aby se k němu dostalo co nejméně vody. Takto kontejnery vydrží neporušené desítky tisíc let. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česká vojenská družice SATurnin poprvé vyfotila Prahu

Česká družice SATurnin-1, která slouží na oběžné dráze službám ministerstva obrany, poslala snímek Prahy. Družice je na orbitě od ledna letošního roku a právě pořizování fotografií je jejím hlavním úkolem.
před 46 mminutami

Když kosatky vybily žraloky u JAR, kaskádovitě to poznamenalo ekosystém

Mořští biologové získali jedinečnou příležitost prostudovat, co se stane po zmizení vrcholného predátora z jeho původního loviště, a to na případu velkých bílých žraloků u Jihoafrické republiky. Ukázalo se, že to má dopad rovnou na několik pater potravní pyramidy.
před 5 hhodinami

Island zasáhly stovky zemětřesení, vulkán u Grindavíku opět chrlí lávu

Poblíž islandského města Grindavík se otevřela sopečná trhlina a začala se z ní valit láva. Úřady předtím zaznamenaly na poloostrově Reykjanes, kde Grindavík leží, stovky malých zemětřesení a evakuovaly v předstihu čtyřicet domů v Grindavíku i přilehlé geotermální lázně Modrá laguna, informují agentury.
před 20 hhodinami

Goliášové vymírají. Jejich Davidem jsou káva a pytláci

Jedněm z největších brouků na světě – vrubounům goliášům – hrozí v Pobřeží slonoviny vyhynutí, píše deník Le Monde. Může za to odlesňování tamní krajiny, na níž vznikají plantáže na pěstování kakaa a kávy, a používání pesticidů. Tento hmyz přitom sehrává důležitou úlohu v lesním ekosystému. Nebezpečím jsou i pytláci.
před 20 hhodinami

O víkendu hrozí silné mrazy, meteorologové se bojí o ovoce

Do Česka může o víkendu dorazit velmi studený arktický vzduch, v noci bude mrznout. Letošní úroda meruněk, případně dalších už kvetoucích ovocných stromů je tak s velkou pravděpodobností opět v ohrožení. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) uvedl, že kritické by mělo být hlavně nedělní ráno a následující noci na začátku příštího týdne. Jak moc teploty klesnou pod nulu, budou meteorologové ještě v příštích dnech upřesňovat.
před 20 hhodinami

Český výzkum našel nový způsob, jak buňky řeší stres. Může to pomoci v léčbě

Nově objevený mechanismus reakce buňky na stres může pomoct při léčbě vzácných genetických onemocnění. Příkladem může být takzvaná leukodystrofie, což je skupina onemocnění s poškozením v centrálním nervovém systému. Vyplývá to z nové studie vědců z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, která vyšla ve vědeckém časopise Nature.
před 23 hhodinami

Raketa SpaceX vynesla na polární oběžnou dráhu čtyři astronauty

Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX vynesla na polární oběžnou dráhu čtyři astronauty v rámci několikadenní soukromé mise Fram2. Velitelem posádky je maltský podnikatel v kryptoměnách Chun Wang, informovaly světové agentury. SpaceX se misí zapsala do historie kosmonautiky, neboť jako první vyslala lidskou posádku na polární orbitu, což doposud nikdo jiný neučinil.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Ekologie vzkříšení. Vědci po 7000 letech probudili pravěkou rozsivku

Němečtí ekologové dokázali oživit pravěký organismus, který se před sedmi tisíci lety uložil do stavu, ve kterém přečkal věky. Po probuzení dokázala řasa fungovat jako normální zdravý jedinec.
31. 3. 2025
Načítání...