V jaderné elektrárně Temelín mění palivo. V budoucnu má pocházet z Francie a USA

9 minut
Události: Výměna paliva v Temelínu
Zdroj: ČT24

První blok Jaderné elektrárny Temelín vyrábí jednu desetinu veškeré elektřiny, která se u nás za celý rok spotřebuje. Nyní do něj míří palivo ze zásob, které ještě pochází z Ruska. V budoucnu ho má nahradit palivo od společností z Francie a Spojených států.

Aby odborníci mohli palivo vyměnit, museli reaktor připravit. Odstávka začala už před měsícem. Od té doby museli pracovníci elektrárny udělat celkem šestnáct tisíc různých úkolů. Včetně prohlídky palivových tyčí, které míří z chladicího bazénu do reaktoru, a také samotného reaktoru. 

Z chladicího bazénu do reaktoru se přesouvá všech 163 palivových souborů. Nových je ale vždy jen čtvrtina. Zbytek paliva už v reaktoru minimálně jednou byl. Letos je to 42 nových kusů. Přesun jednoho trvá přibližně 25 minut z reaktoru do bazénu nebo opačným směrem, uvedl technik zavážení paliva JE Temelín Vojtěch Mrkvička. 

Jedna palivová tyč vydrží v reaktoru čtyři roky. Za tu dobu vystřídá čtyři místa. Přesnou pozici už dopředu propočítávají fyzici. „Ty použité dáváme přímo k hraně nádoby, aby odstínily od těch nových nádobu, aby nedostávala takový nápor od těch nových,“ dodal Mrkvička. 

Nové palivo vydrží delší dobu

Ředitel divize jaderná energetika společnosti ČEZ Bohdan Zronek uvádí, že letos firma zaváží ruské palivo ze zásob, které má. „Podle nových kontraktů budeme teď objednávat a první dodávky plánujeme v příštím roce,“ dodal. 

Jaderné elektrárny mají vždy zásobu paliva na dva až tři roky dopředu. Tak, aby žádné mimořádné okolnosti provoz nenarušily. Aktuálně se přitom jedná o navýšení tak, aby zásoby vydržely ještě déle. A elektrárnu čeká ještě další změna. Od příštího roku se do reaktoru začne zavážet palivo, které v něm vydrží déle, rok a půl. To odpovídá světovým standardům.

„V tom je velká výhoda, že jsme delší dobu v provozu, méně často otevíráme zařízení, děláme méně tlakově teplotních cyklů, které se vážou k šetření životnosti, takže to má většinou samá pozitiva,“ uvádí Zronek. 

Putování palivových tyčí

Na svém místě budou všechny palivové tyče na začátku příštího týdne. Do plného provozu se první blok elektrárny vrátí začátkem června.

Použité palivové tyče se z reaktoru přesouvají do bazénu, kde je ukládají a dál chladí. V tuto chvíli je tady uloženo palivo za posledních deset let. To je doba, během které mírně slábne i radioaktivita. Nakonec palivové tyče míří do meziskladu. Radioaktivní odpad pak jednou skončí v hlubinném jaderné úložišti. 

ČEZ skladuje použité jaderné palivo v areálech Temelína i Dukovan. V Dukovanech mají dva sklady na 193 kontejnerů. Temelínský sklad s kapacitou 152 kontejnerů je v provozu od roku 2010. Stát počítá s lokalitou Janoch u Temelína jako s jednou ze čtyř možných, kde by mohlo být i hlubinné úložiště radioaktivního odpadu. Dalšmi kandidáty jsou Březový potok, Hrádek a Horka. 

Kde skončí finský radioaktivní odpad

Například Finové budují úložiště na ostrově Olkiluoto zhruba 240 kilometrů severozápadně od Helsinek. Na stejném ostrově stojí i jaderná elektrárna, ale svážet se sem bude veškerý radioaktivní odpad z celého Finska.

Na závěr své pouti zamíří radioaktivní odpad v měděných kontejnerech do bludiště čtyřiceti kilometrů chodeb. Tam se uloží a utěsní, aby se k němu dostalo co nejméně vody. Takto kontejnery vydrží neporušené desítky tisíc let. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 7 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 8 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 11 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 13 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 16 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
včera v 16:55

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24
Načítání...