V jaderné elektrárně Temelín mění palivo. V budoucnu má pocházet z Francie a USA

Nahrávám video
Události: Výměna paliva v Temelínu
Zdroj: ČT24

První blok Jaderné elektrárny Temelín vyrábí jednu desetinu veškeré elektřiny, která se u nás za celý rok spotřebuje. Nyní do něj míří palivo ze zásob, které ještě pochází z Ruska. V budoucnu ho má nahradit palivo od společností z Francie a Spojených států.

Aby odborníci mohli palivo vyměnit, museli reaktor připravit. Odstávka začala už před měsícem. Od té doby museli pracovníci elektrárny udělat celkem šestnáct tisíc různých úkolů. Včetně prohlídky palivových tyčí, které míří z chladicího bazénu do reaktoru, a také samotného reaktoru. 

Z chladicího bazénu do reaktoru se přesouvá všech 163 palivových souborů. Nových je ale vždy jen čtvrtina. Zbytek paliva už v reaktoru minimálně jednou byl. Letos je to 42 nových kusů. Přesun jednoho trvá přibližně 25 minut z reaktoru do bazénu nebo opačným směrem, uvedl technik zavážení paliva JE Temelín Vojtěch Mrkvička. 

Jedna palivová tyč vydrží v reaktoru čtyři roky. Za tu dobu vystřídá čtyři místa. Přesnou pozici už dopředu propočítávají fyzici. „Ty použité dáváme přímo k hraně nádoby, aby odstínily od těch nových nádobu, aby nedostávala takový nápor od těch nových,“ dodal Mrkvička. 

Nové palivo vydrží delší dobu

Ředitel divize jaderná energetika společnosti ČEZ Bohdan Zronek uvádí, že letos firma zaváží ruské palivo ze zásob, které má. „Podle nových kontraktů budeme teď objednávat a první dodávky plánujeme v příštím roce,“ dodal. 

Jaderné elektrárny mají vždy zásobu paliva na dva až tři roky dopředu. Tak, aby žádné mimořádné okolnosti provoz nenarušily. Aktuálně se přitom jedná o navýšení tak, aby zásoby vydržely ještě déle. A elektrárnu čeká ještě další změna. Od příštího roku se do reaktoru začne zavážet palivo, které v něm vydrží déle, rok a půl. To odpovídá světovým standardům.

„V tom je velká výhoda, že jsme delší dobu v provozu, méně často otevíráme zařízení, děláme méně tlakově teplotních cyklů, které se vážou k šetření životnosti, takže to má většinou samá pozitiva,“ uvádí Zronek. 

Putování palivových tyčí

Na svém místě budou všechny palivové tyče na začátku příštího týdne. Do plného provozu se první blok elektrárny vrátí začátkem června.

Použité palivové tyče se z reaktoru přesouvají do bazénu, kde je ukládají a dál chladí. V tuto chvíli je tady uloženo palivo za posledních deset let. To je doba, během které mírně slábne i radioaktivita. Nakonec palivové tyče míří do meziskladu. Radioaktivní odpad pak jednou skončí v hlubinném jaderné úložišti. 

ČEZ skladuje použité jaderné palivo v areálech Temelína i Dukovan. V Dukovanech mají dva sklady na 193 kontejnerů. Temelínský sklad s kapacitou 152 kontejnerů je v provozu od roku 2010. Stát počítá s lokalitou Janoch u Temelína jako s jednou ze čtyř možných, kde by mohlo být i hlubinné úložiště radioaktivního odpadu. Dalšmi kandidáty jsou Březový potok, Hrádek a Horka. 

Kde skončí finský radioaktivní odpad

Například Finové budují úložiště na ostrově Olkiluoto zhruba 240 kilometrů severozápadně od Helsinek. Na stejném ostrově stojí i jaderná elektrárna, ale svážet se sem bude veškerý radioaktivní odpad z celého Finska.

Na závěr své pouti zamíří radioaktivní odpad v měděných kontejnerech do bludiště čtyřiceti kilometrů chodeb. Tam se uloží a utěsní, aby se k němu dostalo co nejméně vody. Takto kontejnery vydrží neporušené desítky tisíc let. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 15 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 17 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 18 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...