Odpad

Obyvatelé Boršova nad Vltavou si stěžují na chování obyvatel domu, ve kterém má žít víc lidí, než pro kolik je určený. Místním vadí například pálení odpadků nebo jejich nošení k cizím popelnicím. Úřady kvůli tomu svolaly jednání s majiteli. Ti pochybení odmítají.

Jednou z nejčastějších námitek vůči solární energii byla v minulosti špatná schopnost znovuvyužití materiálů, z nichž jsou panely vyrobené. To se ale podle nové zprávy až nečekaně rychle mění.

Čína je největší světový výrobce i spotřebitel textilu a vyhodí ročně zhruba dvacet šest milionů tun oblečení. Většina z toho končí na skládkách a nemá další využití. To chtějí změnit některé továrny, které textilní odpad znovu využívají pro svou výrobu. Stěžují si ale na nevoli úřadů podporovat recyklaci i obecně na přístup Číňanů k nakládání s odpadem.

V šesti obcích na Opavsku vznikla petice proti zasypání starého lomu v Mladecku. Lidem se nelíbí, že do něj chce soukromá firma navézt stavební odpad, tvrdí, že to znečistí podzemní vodu, na které jsou závislé zhruba čtyři tisícovky obyvatel. Na petiční listině je momentálně skoro patnáct set podpisů. Majitel lomu ale tvrdí, že pouze postupuje podle schváleného plánu jeho rekultivace. To ale zástupci obcí odmítají, naopak tvrdí, že plány společnosti jsou s původním záměrem v rozporu.

Výrobcům nápojů s koncem června vypršela lhůta, dokdy měli vymyslet způsob, jak upevnit víčka k plastovým lahvím. Zákazníci by se tak měli v blízké budoucnosti setkávat už jenom s lahvemi s víčky „napevno“ na poutku. Opatření má snížit množství plastového odpadu v přírodě.

Už od roku 2026 by mohli Češi nosit do obchodů zálohované plastové lahve a plechovky. Ministerstvo životního prostředí si od toho slibuje zvýšení recyklace. Šéf resortu Petr Hladík (KDU-ČSL) v Otázkách Václava Moravce řekl, že současný systém nefunguje, průzkum ukázal, že do recyklace zamíří ze žlutých kontejnerů jen asi 19 procent PET lahví. S tím nesouhlasí bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), podle kterého jsou lidé na systém barevných popelnic zvyklí a funguje dobře. Zmíněná studie je podle něj „partyzánština“.

Hoření haldy Heřmanice v Ostravě má v budoucnu zabránit ochranný sarkofág. Práce potrvají zhruba deset let a měly by stát minimálně 2,3 miliardy korun, oznámili zástupci vlády a státního podniku Diamo, který bude sanaci provádět. Zástupci města i kraje ocenili, že stát na sanaci haldy uvolní peníze. Stejná metoda byla použita i při sanaci hořícího odvalu dolu Schoeller v Libušíně na Kladensku.

Jižní Korea pozastaví platnost vojenské dohody, kterou podepsala v roce 2018 s KLDR. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na jihokorejskou prezidentskou kancelář. Soul tak reaguje na stovky balonů s odpadky a hnojem, které Pchjongjang vypouští směrem na jih. Podle Soulu vysílání balonů porušuje dohodu o příměří. Severní Korea uvedla, že jsou odvetou za jihokorejské letáky shazované na území KLDR.

Češi budou moct znovu potvrdit, jak jsou dobří v třídění. Od ledna začne povinný sběr textilu. Obce budou muset zřídit místo, kde ho lze odložit – podobně jako nyní například bioodpad. Množství textilního odpadu v Evropské unii narostlo. Souvisí to i s chováním spotřebitelů, kteří kupují více oblečení a nosí ho kratší dobu. Ekologické a sociální dopady podle čerstvého průzkumu většinou neznají.

Trezor se šperky a vkladní knížku v hodnotě sto tisíc euro (v přepočtu zhruba dva a půl milionu korun) nalezli berlínští vodohospodáři. Ti pokračují v jarním úklidu řeky Sprévy. Lidé házejí do vodního toku tuny odpadků, které by mohly působit problémy. Řeka v německém hlavním městě je navzdory tomu podle úřadů tak čistá, že se v ní dá koupat.

Plastové obaly by se mohly zálohovat digitálně pomocí QR kódu. Je to varianta, kterou představili zástupci podnikatelů a obcí. Podle nich je modernější a levnější než návrh ministerstva životního prostředí. To od ledna 2026 plánuje vykupovat PET lahve a plechovky přímo v obchodech. Hlavním argumentem je, že právě tímto způsobem se vytřídí a znovu použije víc plastového odpadu. Vláda by měla novelu zákona probrat v létě.

Havlíčkův Brod připravil pro své obyvatele změny v platbách za svoz a likvidaci odpadů. Nově už místní nebudou platit paušální poplatek, ale částku, která se vypočítá na základě velikosti popelnice. Ti s menší nádobou budou platit méně a naopak. Nový platební systém město zavádí s jediným cílem – chce snížit celkové množství odpadků vyvážených na skládku. Právě skládkování postupně zdražuje, za šest let má tento způsob likvidace odpadu úplně skončit.

Krajský soud v Brně v případu nevhodného uložení devatenácti tun nebezpečného bílého fosforu potrestal ve čtvrtek muže dvaceti měsíci vězení, dva další podmíněnými a peněžitými tresty. Tresty dal i dvěma firmám. Fosfor byl uložený v sudech v areálu v Rajhradě na Brněnsku mimo jiné v blízkosti tamní střední školy, nádraží a rodinných domů. Obžalované soud trestal za neoprávněné nakládání s odpady a obecné ohrožení, hrozilo jim až osm let vězení. Částečně se doznali. Bílý fosfor je nebezpečná látka, na vzduchu se může samovolně vznítit.

Podle dat Českého statistického úřadu vyprodukují Češi stále více komunálního odpadu. Loni to bylo pět a půl milionu tun. Někteří hromadí velké množství nepotřebných věcí i odpadků na svých pozemcích, kde tak vznikají privátní skládky. Ty vadí zbytku obyvatel obce, zejména sousedům. Problém se ale radnicím nedaří řešit.

Indonésie je jedním z největších světových producentů plastového odpadu, který končí v moři. Ten se vlivem nezvykle silného přílivu dostal na pobřeží rybářské vesnice Teluk v provincii Banten. Hromadění odpadu podle lokální komunity rovněž přispívá silný déšť a vítr, který přináší odpad z moře zpět na pobřeží. Navzdory odpadu si místní rybáři nejvíce stěžují na to, jak nepředvídatelnost počasí ovlivňuje jejich živobytí.

Další města zavádí nový způsob třídění odpadu, tzv. „door-to-door“ systém. Nově to zkouší například některé obce ve středních Čechách. Systém spočívá v tom, že domácnosti dostanou samostatné nádoby na plast, papír a bioodpad, které mají přímo u svého domu a které se pravidelně vyvážejí. Města si od toho slibují více vytříděného odpadu a tím pádem i méně toho směsného. Reagují tak i na zvyšování poplatků za skládkování.

Češi vyprodukovali předloni téměř šest milionů tun komunálního odpadu. Tedy přes půl tuny na obyvatele, jak spočítalo ministerstvo životního prostředí. Jde o patnáct procent veškerého odpadu, oproti roku předtím ho bylo o něco méně. Nejčastěji – z 45 procent – končil odpad stále na skládkách, i když tento podíl postupně klesá. Jednačtyřicet procent se podařilo recyklovat, což je naopak nárůst. Vzhledem k množství připravovaných spaloven zřejmě do budoucna poroste význam využití komunálního odpadu k výrobě energie. Předloni se ho takto využilo dvanáct procent.

Mladí Češi jsou na tom nejhůře v plýtvání s potravinami, vyplývá ze zjištění vědců z Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU). Odborníci to chtějí změnit, spustili tak projekt, který se právě na nakládání s potravinami v této věkové skupině zaměřuje. Obsah odpadkových košů vědci sledují na deseti univerzitních kolejích ve městě. Zahraniční studie ukazují, že mladí lidé plýtvají jídlem víc například kvůli rychlejšímu životnímu stylu nebo lepší dostupnosti potravin.

Vědci vyvinuli bakterie, které dokáží z plastového odpadu vytvořit nejjemnější pavoučí hedvábí. Popsali to v odborném časopise Microbial Cell Factories.

Plzeň chce mít čistější ulice, některé odpadkové koše tak bude častěji vyvážet, jiné zruší úplně – konkrétně každý desátý. Podle vedení města totiž neměly na některých místech využití. Starostové městských částí ale takové rozhodnutí považují za nešťastné a mají obavu, že se naopak v jejich čtvrtích začne hromadit nepořádek.

Ústavní soud zrušil část vyhlášky Tchořovic na Strakonicku o místním poplatku za odpady, která zavedla slevu dvě stě korun pro lidi přihlášené k trvalému pobytu v obci. Návrh na zrušení části vyhlášky podalo ministerstvo vnitra, které předpis považovalo za diskriminační vůči majitelům chat. Resort už dříve také pozastavil platnost předpisu. Obec podle starosty Pavla Šedy (TCHOŘOVICE 1) zvažuje, jak bude postupovat dál.

Desetitisíce obědů z firemních kantýn se oproti dřívějšku daří zachránit, a zároveň tak zabránit plýtvání. I přesto tyto provozy denně vyhodí zhruba 72 tisíc porcí. Podle organizace Zachraň jídlo proto roste jejich zájem darovat neprodané pokrmy potřebným – nejčastěji seniorům a rodičům samoživitelům.

Šumavská obec Stachy nemůže podle Ústavního soudu vybírat zvláštní poplatek za objemný odpad nad rámec standardního místního poplatku. Stachy zavedly dodatečnou platbu pro domácnosti, které by chtěly odložit přes sto kilogramů za rok. Radnice tvrdí, že prostřednictvím fyzických osob posílají na sběrný dvůr svůj odpad stavební firmy. Tím se snažila poplatek obhájit.

Změny v odpadovém hospodářství by mohly podle mezinárodního vědeckého týmu dočasně zpomalit oteplování planety, a tím lidstvu „koupit“ čas na řešení klimatické krize. Vědci na to upozornili v časopisu Science; na výzkumu se podílela i vědkyně Yee Van Fanová z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně.