Ministerstvo životního prostředí spolu s bankami podpoří projekty, s jejichž pomocí bude možné z odpadu vytřídit ještě víc materiálů, které půjdou dál využít. A také výrobu z nich. Potřebné kapacity v Česku chybí. Investorům nabízí dotace, úvěry i záruky za ně. Zapojit se mohou firmy i veřejný sektor.
Barevných kontejnerů a popelnic je v Česku už přes milion. Češi do nich třídí odpad už pětadvacet let. Přesto stále více než čtyřicet procent komunálního odpadu končí na skládkách. Čtyřicet tři procent recyklace je unijní podprůměr.
Ne všechno, co se vytřídí, se ale jako materiál využije. „Potřebujeme větší dynamiku. Ta může být zajištěna především dotřiďovacími linkami, které jsou z odpadu schopné vytáhnout to cenné, co jsme schopni následně materiálově využít,“ vysvětlil vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí ministerstva životního prostředí David Surý.
Moderní automatické linky fungují v Brně a Ostravě, Praha na ni stále čeká. Podle resortu ale chybí i recyklační kapacity, kde se z vytříděného materiálu stane nový výrobek. „My chceme podpořit především dotřiďovací linky a jakoukoliv výrobu z vytříděného materiálu. Ať už se to týká textilu, plastů, kalů z čistíren odpadních vod,“ nastiňuje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Stát nabízí takovým projektům kombinaci dotace a částečné záruky za bankovní úvěr.
Firmy už dotřiďovací linky chystají
Podle asociace odpadových firem se nové linky chystají. I proto, že zatím sešlo ze zálohování PET lahví a plechovek. „Rozběhly se investice. Firmy se zaměřují na intenzifikaci třídění veškerých složek komunálních odpadů. Teď je to mnohem veselejší situace, než když byla v jednání ‚zálohovací‘ novela,“ poznamenal výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství Petr Havelka.
S tím, že se většina odpadu bude recyklovat, počítá i nový český plán odpadového hospodářství na příštích deset let. Skládkování toho využitelného má skončit v roce 2030.
