Materiál

Pro oceňovanou architektku Evu Jiřičnou je důležité mít úctu k historickým stavbám, ale také se nebát je přetvářet a přidávat prvky, které jsou užitečné pro naši dobu. Uvedla to v Interview ČT24, kde také vysvětlila svou fascinaci sklem, materiálem typickým pro její stavby, a vyjádřila důvěru v mladou generaci architektů. Česká architektura je podle ní na cestě k velkému úspěchu.

Experti hledají způsob, jak rozšířit úložiště radioaktivního odpadu v Jáchymově. Bývalý uranový důl slouží jako jeho úschovna už půl století, původní prostor je ale už plný. Odborníci řeší, jak do štol, kde se před lety uran těžil, dál bezpečně ukládat vyhořelý materiál třeba z lékařských zařízení. „Člověk se sem do podzemí dostal, získal tu surovinu, použil ji ve svůj prospěch a v jiné formě ji tady znovu ukládáme,“ popisuje ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů Lukáš Vondrovic. Veřejnost, která se do úložišť podívat nemůže, má možnost si maketu modelového sudu prohlédnout alespoň na jáchymovské radnici. V Česku jsou celkem tři podobná úložiště a každý rok do nich přibudou zhruba dva tisíce sudů s odpadem.

Vyznačuje se vysokou vodivostí, a současně má vlastnosti izolantu. Nově objevený materiál by mohl v budoucnu nahradit nyní běžně užívané polovodiče, jako je křemík či germanium, a otevřít dveře do světa uhlíkové elektroniky. Existenci další modifikace uhlíku se podařilo prokázat týmu výzkumníků z Fakulty elektrotechnické ČVUT, Technické univerzity v Berlíně, výzkumného centra Helmholtz-Zentrum Berlin a společnosti Element Six.

V tuzemsku začíná docházet štěrk a písek, a to především na stavbu dálnic nebo železničních tratí. Některé firmy už situaci označují jako surovinovou krizi. A na stavby v příhraničí chtějí materiál dovážet z okolních zemí.

Ekologický materiál MBC vytvářený z mycelia se výzkumníkům jeví jako hmota budoucnosti, protože je přírodní a kompostovatelný. Tým thajských vědců z Thajska nyní materiál vylepšil o ananasová vlákna a kávovou sedlinu, čímž mu dodal na pevnosti a rozšířil možnosti jeho využití.

Společnost DeepMind použila umělou inteligenci (AI) k navržení struktury více než dvou milionů nových materiálů. Firma, která spadá pod Google, to označuje za průlom, který podle ní půjde brzy použít ke zlepšení technologií v reálném světě.

Vědci z Centra polymerních systémů (CPS) Univerzity Tomáše Bati (UTB) ve Zlíně vyvíjejí polymerní materiály, které budou sloužit k výrobě bezpečnostních senzorů užívaných v leteckém průmyslu. Na rozdíl od senzorů z keramiky, které se v letadlech běžně používají, budou lehčí a cenově dostupnější.

Vědci z Technické univerzity v Liberci (TUL) vyvinuli technologii, která umožňuje znovu využít staré oděvy včetně knoflíků nebo zipů. Materiál se rozemele, směs se zalije pryskyřicí a vylisuje se z ní pevná deska, případně je možné lisovat směs do formy. Materiál může najít uplatnění ve stavebnictví, při výrobě nábytku nebo v automobilovém průmyslu.

Vzorky hornin ze švédského podzemí pomůžou při plánování hlubinného úložiště jaderného odpadu v Česku. Za polárním kruhem se totiž přirozeně vyskytují stejné materiály, se kterými se počítá i při výstavbě úložiště u nás. Přímo ze švédského dolu o tom informoval redaktor ČT Vladimír Piskala.

Výzkumný tým z Liverpoolské univerzity vyvinul nový materiál, který perfektně zachycuje částice koronavirů. Díky tomu by mohl změnit k lepšímu účinnost roušek a respirátotů, které mnoho lidí využívá jako ochranu nejen před covidem ale i dalšími virovými chorobami. Vědci to popsali v článku, který vyšel v odborném časopise Nature Communications.

Státní podnik Diamo zahájil zasypávání Dolu Frenštát v Beskydech. Černouhelná lokalita tím definitivně končí. I když se v dole nikdy netěžilo, desítky let lokalita vyvolávala spory a emoce. Okolní obce s možným dobýváním nesouhlasily. Teď už mají plány, jak místo využijí.

Z hlubin moře u západošvédského Marstrandu vynesla nová archeologická expedice spoustu důležitých artefaktů – tím nejdůležitějším je ale lodní dělo. Podle autorů objevu se jedná o efektivní zbraň, která je pozoruhodná zejména stářím: je to zřejmě nejstarší kanon tohoto druhu v Evropě a možná i celkově jeden z nejstarších.

Broumovská diakonie vymyslela způsob, jak využít staré poničené oblečení. Z nevyužitého textilu, který charita dostává od lidí pro potřebné, chce po rozdrcení vyrábět stavební desky. Ty by potom mohly stavební firmy využívat například pro stavbu domů. Diakonie už na to má patent a shání peníze na nákup výrobní linky.

Před dvěma týdny oznámil korejský vědecký tým překvapivý objev, který by mohl změnit svět. Po celé planetě se skupiny expertů pokusily jejich výsledek napodobit – včetně fyziků z pražské Karlovy univerzity.

Díky náhodnému objevu před pěti lety se povedlo letos vyrobit přístroj, který umí vyrábět elektřinu jen z pohybu molekul ve vzduchu. Přestože množství energie je jen malé, pokouší se toto zařízení vylepšovat rovnou několik vědeckých týmů.

Švýcarský parlament ve čtvrtek večer hlasoval proti mimořádnému povolení nepřímého vývozu zbrojního materiálu pocházejícího ze Švýcarska na Ukrajinu. V parlamentu v Bernu leží ještě další návrhy, které by dodávky švýcarských zbraní Ukrajině umožnily, počítají však s řadou podmínek.

Americká federální prokuratura získala zvukový záznam ze schůzky v létě 2021, na které bývalý prezident Donald Trump přiznává, že si poté, co opustil Bílý dům, nechal utajovaný dokument Pentagonu o potenciálním útoku na Írán. Informovala o tom americká televizní stanice CNN s odvoláním na několik zdrojů. Trump přitom dříve tvrdil, že si žádné utajované materiály nenechal.

Současná epocha se často označuje jako doba plastová. Přispělo k tomu i celosvětové rozšíření výrobků z polyethylentereftalátu, známého pod zkratkou PET, ze kterého se vyrábějí třeba jednorázové láhve na nápoje, folie nebo textilní vlákna. Výroba tohoto materiálu byla patentována v roce 1941. Patent na výrobu takzvané PET lahve získal americký vynálezce, hlavní inženýr společnosti DuPont Nathaniel Wyeth před 50 lety, 15. května 1973. Od té doby zaplavily celý svět a mimo jiné jsou i velkým ekologickým problémem.

Větrné turbíny mají jako čisté zdroje energie zásadní význam pro řešení klimatických změn, tvrdí analýzy například Mezivládního panelu IPCC. Mají ale zásadní problém: když doslouží, tak se stávají v podstatě nezničitelným odpadem. Nový výzkum, který teď vyšel v odborném žurnálu Nature, ukazuje možnosti, jak s nimi naložit, když doslouží.

Známý experiment před dvěma sty lety vyzkoušel, jak se světlo pohybuje prostorem. Nová verze pokusu teď ověřila, jak by se světlo pohybovalo, kdyby mu to bylo umožněno jen v určitých časech. Podrobnosti vyšly v časopise Nature Physics.

Zatím nejlepší stavební hmotou, která by se dala použít pro budování základen na Marsu a Měsíci, je škrob, který se dá získat z brambor. Pokud by se obohatil lidskými slzami nebo dalšími tělními tekutinami a smíchal s tamními horninami, vznikl by materiál, jenž pevností předčí beton.

O zálohování plastových lahví a nápojových plechovek se diskutuje již roky. Nyní ministerstvo životního prostředí začalo změnu chystat, místo speciální normy chce novelu zákona o obalech. Systém funguje například již přes rok na Slovensku. Blíží se také povinnost vyrábět tyto lahve zčásti z recyklovaného materiálu. I proto řada výrobců stojí o zálohování, aby cíle nové regulace splnila. Některé obce se však obávají o současný systém třídění odpadu.

Evropská unie by měla na svém území do konce desetiletí vyrábět nejméně čtyřicet procent technologií klíčových k produkci obnovitelné energie. Plánuje také začít těžit, zpracovávat a recyklovat více strategických surovin, aby omezila svou závislost na Číně a dalších mimoevropských dodavatelích. Počítají s tím nově zveřejněné návrhy Evropské komise (EK), které mají zajistit větší soběstačnost EU a posílit její konkurenceschopnost v reakci na masivní zelené subvence USA.

Zubní sklovina je nenahraditelná – lidský organismus ji neumí opravovat. A současně ji zatím neumíme nahradit ani pomocí technologií. Nový objev amerických lékařů přináší naději, že by se to mohlo změnit.