Materiál

Areál ostravské Nové Huti, kdysi největší v zemi, se výrazně změní. Ocelárnu nebo vysoké pece už nový majitel nepotřebuje. K zemi tak půjde řada budov. Projektanti teď počítají nejlepší způsoby likvidace a výnosnost z prodeje materiálu. Zatímco větší část lokality bude rozebrána, spodní část vysoké pece, kde zatuhlo surové železo, budou zřejmě muset odstřelit. Vyčištěné pozemky bude nový majitel nabízet developerům. Pokud se situace v ocelářství zlepší, chce na části postavit elektrickou pec. V provozech huti, které ještě vyrábí, pracuje přes dva tisíce lidí. Vedení firmy ale připravuje další propouštění. Z podniku za poslední měsíce odešly čtyři tisíce lidí, výpověď do konce roku dostane dalších 250.

Teleskop Gemini South funguje už 25 let. Tamní astronomové oslavili čtvrtstoletí tím, že vydali nový snímek mlhoviny Motýl. Jde o zatím nejdetailnější fotografii tohoto vzdáleného půvabného objektu, který naznačuje i to, co jednou čeká Slunce.

Černé díry mohou mít pravděpodobně i miniaturní rozměry a mohou se tak pohybovat zcela neviditelné prostorem. Takže se hypoteticky mohou setkat i s lidským tělem. Americký fyzik Robert Scherrer se na tuto možnost podíval blíže.

Nová čínská studie popsala způsob, jak využít staré listy větrných turbín pro dlouhodobou a velmi účinnou ochranu před šířením pouští. Tyto zábrany by mohly fungovat hlavně u silnic a kolejí. Bylo by to jako zabít dvě mouchy jednou ranou: současně ochránit infrastrukturu před prachem z pouští a zbavit se téměř nezničitelných zbytků.

Zhruba každý sedmý nový rodinný dům je ze dřeva. O jejich kvalitě rozhoduje technologie i materiál, aby konstrukci nenapadly plísně nebo houby. Banky u hypoték na dřevostavby požadují speciální certifikaci. Loni získaly kolaudaci skoro dva tisíce dřevostaveb.

Každá třetí rozhledna v Česku je postavena ze dřeva. Jejich údržba je však náročná a obce stojí ročně desetitisíce korun. Přesto se některé dostávají do havarijního stavu a správci je musejí uzavírat i během turistické sezony. Náklady na výstavbu nové rozhledny přitom dosahují milionů korun.

Stavební sezona vrcholí a spolu s ní i zájem o recyklovaný stavební materiál. A to jak u velkých stavebních firem, tak drobných kutilů. Starý chodník teď rozprodávají mezi místní třeba Ratíškovice na Hodonínsku a Zaječí na Břeclavsku. O využití starého pokryvu se snaží i silničáři při rekonstrukcích nebo developeři ve městech. Podle podnikatelů v oboru jim moc jiného nezbývá. Stavebního kamene je nedostatek a povinnost recyklace zpřísnila legislativa.

Ministerstvo životního prostředí spolu s bankami podpoří projekty, s jejichž pomocí bude možné z odpadu vytřídit ještě víc materiálů, které půjdou dál využít. A také výrobu z nich. Potřebné kapacity v Česku chybí. Investorům nabízí dotace, úvěry i záruky za ně. Zapojit se mohou firmy i veřejný sektor.

Řada starostů v Česku varuje před některými zahraničními pracovníky, kteří nabízejí zdánlivě výhodnou pokládku asfaltu, rychle a s platbou jen za práci. Ti, kteří na takovou nabídku přistoupili a nechali si opravit například obecní silnici, později litovali. Provedení bylo podle nich nekvalitní, práce předražené a reklamace neúčinné. Policie ale tvrdí, že k trestnému činu nedošlo.

Vláda má k dispozici seznamy českých firem, které podle Ukrajiny porušují protiruské sankce a dál dodávají své výrobky nebo materiál do Ruska. Úřady získané informace analyzují, konkrétní jména firem ovšem zveřejňovat nebudou. Česko kvůli tomu do nového sankčního balíčku prosazuje přísnější kontroly exportu zboží přes třetí země, uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Prezident Petr Pavel bude o možném obcházení sankcí mluvit s premiérem Petrem Fialou a ministryní obrany Janou Černochovou (oba ODS).

Zatímco klima se výrazně změnilo, citlivost člověka na vysoké až extrémní teploty zůstává stejná. Myslet by na to měli třeba architekti – použitím nevhodných materiálů vytvářejí takzvané tepelné ostrovy, které situaci jen zhorší, což ukázalo i měření štábu ČT s expertem v terénu. Rozdílné povrchy totiž různě absorbují světelné záření. Čím víc ho pohltí, tím jsou teplejší. A záleží i na barvě – proto je třeba tmavý asfalt nebo černá košile ve vedrech tou horší variantou, zatímco teplota hustého trávníku zůstává relativně nízká. Podle odborníků je tak důležité nejen sázet víc zeleně, ale také postupně nahrazovat současné materiály takovými, které světlo lépe odrážejí.

V Číně v noci na čtvrtek odstartovala raketa Dlouhý pochod 3B se sondou Tchien-wen 2. Jejím úkolem je získat vzorky hned ze dvou vesmírných těles. Pokud se to podaří, bude Čína po Japonsku a USA třetí zemí, která bude vlastnit horniny z asteroidů a komet. Vědci si od mise slibují posun v chápání vzniku Sluneční soustavy.

Rusko-ukrajinská válka poukázala na slabý bod v evropské obraně. Jedná se o nedostatek munice. Evropská komise v roce 2024 vyčlenila na investice do výroby výbušnin, střelného prachu, nábojů a střel 500 milionů eur (12,5 miliardy korun). Z dotací těžil například německý Rheinmetall i české zbrojovky Explosia a STV Group, přiblížil pořad Zóna ČT.

První nástroje vyrobené lidmi ze slonoviny mohly sloužit jako dětské imitace práce dospělých. Naznačuje to rozsáhlá analýzu artefaktů nalezených na Ukrajině.

Astrofyzici z brněnské Masarykovy univerzity se podíleli na výzkumu, který odhalil mezigalaktický vítr. Jejich objev přinesl nové informace nejen o takzvaném mezigalaktickém počasí, ale také o roli černých děr v galaktických atmosférách.

Senegalské úřady obvinily společnost Transcon Electronic Systems a jejího obchodního ředitele Ilju Mazánka z nezákonných finančních převodů v zahraničí a z nezákonného importu materiálu a zařízení. Výše způsobené škody podle nich činí sto milionů eur (asi 2,5 miliardy korun), uvedl generální ředitel firmy Transcon Vladimír Drábek. Společnost podle něj vinu odmítá a požádala o Mazánkovo propuštění. Zároveň zastavila rekonstrukci dvou letišť v Senegalu, k čemuž získala zakázku v roce 2019. Mazánek byl v Senegalu zadržen koncem listopadu.

Pro oceňovanou architektku Evu Jiřičnou je důležité mít úctu k historickým stavbám, ale také se nebát je přetvářet a přidávat prvky, které jsou užitečné pro naši dobu. Uvedla to v Interview ČT24, kde také vysvětlila svou fascinaci sklem, materiálem typickým pro její stavby, a vyjádřila důvěru v mladou generaci architektů. Česká architektura je podle ní na cestě k velkému úspěchu.

Experti hledají způsob, jak rozšířit úložiště radioaktivního odpadu v Jáchymově. Bývalý uranový důl slouží jako jeho úschovna už půl století, původní prostor je ale už plný. Odborníci řeší, jak do štol, kde se před lety uran těžil, dál bezpečně ukládat vyhořelý materiál třeba z lékařských zařízení. „Člověk se sem do podzemí dostal, získal tu surovinu, použil ji ve svůj prospěch a v jiné formě ji tady znovu ukládáme,“ popisuje ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů Lukáš Vondrovic. Veřejnost, která se do úložišť podívat nemůže, má možnost si maketu modelového sudu prohlédnout alespoň na jáchymovské radnici. V Česku jsou celkem tři podobná úložiště a každý rok do nich přibudou zhruba dva tisíce sudů s odpadem.

Vyznačuje se vysokou vodivostí, a současně má vlastnosti izolantu. Nově objevený materiál by mohl v budoucnu nahradit nyní běžně užívané polovodiče, jako je křemík či germanium, a otevřít dveře do světa uhlíkové elektroniky. Existenci další modifikace uhlíku se podařilo prokázat týmu výzkumníků z Fakulty elektrotechnické ČVUT, Technické univerzity v Berlíně, výzkumného centra Helmholtz-Zentrum Berlin a společnosti Element Six.

V tuzemsku začíná docházet štěrk a písek, a to především na stavbu dálnic nebo železničních tratí. Některé firmy už situaci označují jako surovinovou krizi. A na stavby v příhraničí chtějí materiál dovážet z okolních zemí.

Ekologický materiál MBC vytvářený z mycelia se výzkumníkům jeví jako hmota budoucnosti, protože je přírodní a kompostovatelný. Tým thajských vědců z Thajska nyní materiál vylepšil o ananasová vlákna a kávovou sedlinu, čímž mu dodal na pevnosti a rozšířil možnosti jeho využití.

Společnost DeepMind použila umělou inteligenci (AI) k navržení struktury více než dvou milionů nových materiálů. Firma, která spadá pod Google, to označuje za průlom, který podle ní půjde brzy použít ke zlepšení technologií v reálném světě.

Vědci z Centra polymerních systémů (CPS) Univerzity Tomáše Bati (UTB) ve Zlíně vyvíjejí polymerní materiály, které budou sloužit k výrobě bezpečnostních senzorů užívaných v leteckém průmyslu. Na rozdíl od senzorů z keramiky, které se v letadlech běžně používají, budou lehčí a cenově dostupnější.

Vědci z Technické univerzity v Liberci (TUL) vyvinuli technologii, která umožňuje znovu využít staré oděvy včetně knoflíků nebo zipů. Materiál se rozemele, směs se zalije pryskyřicí a vylisuje se z ní pevná deska, případně je možné lisovat směs do formy. Materiál může najít uplatnění ve stavebnictví, při výrobě nábytku nebo v automobilovém průmyslu.