Jak by dopadl člověk, kterým by proletěla černá díra? Popsal to americký fyzik

Černé díry mohou mít pravděpodobně i miniaturní rozměry a mohou se tak pohybovat zcela neviditelné prostorem. Takže se hypoteticky mohou setkat i s lidským tělem. Americký fyzik Robert Scherrer se na tuto možnost podíval blíže.

Otázka zní – jak by dopadl člověk, jímž by proletěla černá díra? Zatím nikdy se to, pokud víme, nestalo. Ale stát se to teoreticky může, a tak to podle vědců stojí za prozkoumání.

Hned na úvod: tato otázka může být vnímaná jako nesmyslná a sama o sobě i je. Autor studie, americký fyzik Robert Scherrer, si je toho dobře vědomý, ale podle něj je tento hypotetický scénář zajímavý tím, že pomáhá lépe porozumět vlastnostem černých děr.

Černá díra nemusí být obří kosmické monstrum

Scherrer se věnoval jednomu konkrétnímu typu černých děr. Označují se jako primordiální – a nikdo neví, jestli doopravdy existují. Moderní fyzika ale jejich existenci předpokládá, byť zatím bez důkazů.

Pokud opravdu existují, pak vznikly v raném vesmíru, pravděpodobně hned během první sekundy po Velkém třesku. Byly by velmi rozmanité – jejich potenciální hmotnost se pohybuje od stotisíckrát menší než kancelářská sponka až po stokrát větší než Slunce. Někteří vědci se domnívají, že tyto černé díry mohou tvořit část nebo dokonce celou temnou hmotu vesmíru. Jen jsou ze své povahy neviditelné.

Aktuální zájem o téma

Ve svém článku Scherrer zkoumal minimální velikost takové primordiální černé díry potřebné k tomu, aby způsobila člověku významné zranění. Znalost této informace může pomoci určit vlastnosti tohoto typu temné hmoty.

Pro tohoto fyzika nejde o první ponor do vod takových spekulací. Už v minulosti se pokusil popsat, jak by pro člověka dopadlo střetnutí s jednou formou temné hmoty, hypotetickými částicemi MAKRO. Ty by také mohly být všudypřítomné a jen těžko detekovatelné: ale z toho, že lidé záhadně neumírají na střetnutí s nimi, podle něj vyplývají limity jejich hmotnosti a jejich další vlastnosti.

„Věděl jsem, že některé z těchto výpočtů mohu přenést do studia primordiálních černých děr,“ komentoval Scherrer. „Nedávná pozorování gravitačního záření z fúzí černých děr stejně jako nové snímky černých děr oživily zájem o toto téma obecně. Navíc jsem si vzpomněl, že jsem v sedmdesátých letech četl sci-fi příběh, ve kterém někdo zemřel poté, co jím prošla černá díra. Tak jsem teď chtěl zjistit, jestli by to bylo možné.“

Ohrožený mozek

Scherrer zkoumal dva potenciální gravitační účinky způsobené průchodem primordiální černé díry lidským tělem: nadzvukové rázové vlny a gravitační síly.

Nadzvuková rázová vlna vzniká, když se objekt pohybuje rychleji než rychlost zvuku, a vytváří silné narušení ve tvaru kužele. Při průchodu lidským tělem by primordiální černá díra generovala tyto rázové vlny a ničila lidské tkáně, podobně jako kulka vstupující do těla.

Černá díra by také vytvářela gravitační slapové síly – v podstatě dost podobné přílivu a odlivu. Ty vyplývají z rozdílu v síle gravitace mezi dvěma body. To by vytvářelo sílu, která by materiál natahovala a roztahovala: podle studie by roztrhala lidské buňky, přičemž nejcitlivější na tyto síly by byly buňky v mozku.

Profesor Scherrer svým výzkumem nechtěl vyvolat dalšího bubáka, jenž by se přidal k mnoha dalším, které straší současné lidstvo. „Primordiální černé díry jsou teoreticky možné, ale možná ani neexistují,“ uvedl Scherrer. „Dostatečně velká primordiální černá díra, asi o velikosti asteroidu nebo větší, by samozřejmě způsobila člověku vážná zranění nebo smrt. Menší prapůvodní černá díra by vámi mohla proletět, aniž byste si toho všimli,“ podotýká vědec. Množství těchto černých děr by ale mělo být tak nízké, že by k takovému setkání v podstatě nikdy nedošlo, doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 17 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...