Jak by dopadl člověk, kterým by proletěla černá díra? Popsal to americký fyzik

Černé díry mohou mít pravděpodobně i miniaturní rozměry a mohou se tak pohybovat zcela neviditelné prostorem. Takže se hypoteticky mohou setkat i s lidským tělem. Americký fyzik Robert Scherrer se na tuto možnost podíval blíže.

Otázka zní – jak by dopadl člověk, jímž by proletěla černá díra? Zatím nikdy se to, pokud víme, nestalo. Ale stát se to teoreticky může, a tak to podle vědců stojí za prozkoumání.

Hned na úvod: tato otázka může být vnímaná jako nesmyslná a sama o sobě i je. Autor studie, americký fyzik Robert Scherrer, si je toho dobře vědomý, ale podle něj je tento hypotetický scénář zajímavý tím, že pomáhá lépe porozumět vlastnostem černých děr.

Černá díra nemusí být obří kosmické monstrum

Scherrer se věnoval jednomu konkrétnímu typu černých děr. Označují se jako primordiální – a nikdo neví, jestli doopravdy existují. Moderní fyzika ale jejich existenci předpokládá, byť zatím bez důkazů.

Pokud opravdu existují, pak vznikly v raném vesmíru, pravděpodobně hned během první sekundy po Velkém třesku. Byly by velmi rozmanité – jejich potenciální hmotnost se pohybuje od stotisíckrát menší než kancelářská sponka až po stokrát větší než Slunce. Někteří vědci se domnívají, že tyto černé díry mohou tvořit část nebo dokonce celou temnou hmotu vesmíru. Jen jsou ze své povahy neviditelné.

Aktuální zájem o téma

Ve svém článku Scherrer zkoumal minimální velikost takové primordiální černé díry potřebné k tomu, aby způsobila člověku významné zranění. Znalost této informace může pomoci určit vlastnosti tohoto typu temné hmoty.

Pro tohoto fyzika nejde o první ponor do vod takových spekulací. Už v minulosti se pokusil popsat, jak by pro člověka dopadlo střetnutí s jednou formou temné hmoty, hypotetickými částicemi MAKRO. Ty by také mohly být všudypřítomné a jen těžko detekovatelné: ale z toho, že lidé záhadně neumírají na střetnutí s nimi, podle něj vyplývají limity jejich hmotnosti a jejich další vlastnosti.

„Věděl jsem, že některé z těchto výpočtů mohu přenést do studia primordiálních černých děr,“ komentoval Scherrer. „Nedávná pozorování gravitačního záření z fúzí černých děr stejně jako nové snímky černých děr oživily zájem o toto téma obecně. Navíc jsem si vzpomněl, že jsem v sedmdesátých letech četl sci-fi příběh, ve kterém někdo zemřel poté, co jím prošla černá díra. Tak jsem teď chtěl zjistit, jestli by to bylo možné.“

Ohrožený mozek

Scherrer zkoumal dva potenciální gravitační účinky způsobené průchodem primordiální černé díry lidským tělem: nadzvukové rázové vlny a gravitační síly.

Nadzvuková rázová vlna vzniká, když se objekt pohybuje rychleji než rychlost zvuku, a vytváří silné narušení ve tvaru kužele. Při průchodu lidským tělem by primordiální černá díra generovala tyto rázové vlny a ničila lidské tkáně, podobně jako kulka vstupující do těla.

Černá díra by také vytvářela gravitační slapové síly – v podstatě dost podobné přílivu a odlivu. Ty vyplývají z rozdílu v síle gravitace mezi dvěma body. To by vytvářelo sílu, která by materiál natahovala a roztahovala: podle studie by roztrhala lidské buňky, přičemž nejcitlivější na tyto síly by byly buňky v mozku.

Profesor Scherrer svým výzkumem nechtěl vyvolat dalšího bubáka, jenž by se přidal k mnoha dalším, které straší současné lidstvo. „Primordiální černé díry jsou teoreticky možné, ale možná ani neexistují,“ uvedl Scherrer. „Dostatečně velká primordiální černá díra, asi o velikosti asteroidu nebo větší, by samozřejmě způsobila člověku vážná zranění nebo smrt. Menší prapůvodní černá díra by vámi mohla proletět, aniž byste si toho všimli,“ podotýká vědec. Množství těchto černých děr by ale mělo být tak nízké, že by k takovému setkání v podstatě nikdy nedošlo, doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 1 hhodinou

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 15 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 18 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 20 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 21 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 22 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...