Jak by dopadl člověk, kterým by proletěla černá díra? Popsal to americký fyzik

Černé díry mohou mít pravděpodobně i miniaturní rozměry a mohou se tak pohybovat zcela neviditelné prostorem. Takže se hypoteticky mohou setkat i s lidským tělem. Americký fyzik Robert Scherrer se na tuto možnost podíval blíže.

Otázka zní – jak by dopadl člověk, jímž by proletěla černá díra? Zatím nikdy se to, pokud víme, nestalo. Ale stát se to teoreticky může, a tak to podle vědců stojí za prozkoumání.

Hned na úvod: tato otázka může být vnímaná jako nesmyslná a sama o sobě i je. Autor studie, americký fyzik Robert Scherrer, si je toho dobře vědomý, ale podle něj je tento hypotetický scénář zajímavý tím, že pomáhá lépe porozumět vlastnostem černých děr.

Černá díra nemusí být obří kosmické monstrum

Scherrer se věnoval jednomu konkrétnímu typu černých děr. Označují se jako primordiální – a nikdo neví, jestli doopravdy existují. Moderní fyzika ale jejich existenci předpokládá, byť zatím bez důkazů.

Pokud opravdu existují, pak vznikly v raném vesmíru, pravděpodobně hned během první sekundy po Velkém třesku. Byly by velmi rozmanité – jejich potenciální hmotnost se pohybuje od stotisíckrát menší než kancelářská sponka až po stokrát větší než Slunce. Někteří vědci se domnívají, že tyto černé díry mohou tvořit část nebo dokonce celou temnou hmotu vesmíru. Jen jsou ze své povahy neviditelné.

Aktuální zájem o téma

Ve svém článku Scherrer zkoumal minimální velikost takové primordiální černé díry potřebné k tomu, aby způsobila člověku významné zranění. Znalost této informace může pomoci určit vlastnosti tohoto typu temné hmoty.

Pro tohoto fyzika nejde o první ponor do vod takových spekulací. Už v minulosti se pokusil popsat, jak by pro člověka dopadlo střetnutí s jednou formou temné hmoty, hypotetickými částicemi MAKRO. Ty by také mohly být všudypřítomné a jen těžko detekovatelné: ale z toho, že lidé záhadně neumírají na střetnutí s nimi, podle něj vyplývají limity jejich hmotnosti a jejich další vlastnosti.

„Věděl jsem, že některé z těchto výpočtů mohu přenést do studia primordiálních černých děr,“ komentoval Scherrer. „Nedávná pozorování gravitačního záření z fúzí černých děr stejně jako nové snímky černých děr oživily zájem o toto téma obecně. Navíc jsem si vzpomněl, že jsem v sedmdesátých letech četl sci-fi příběh, ve kterém někdo zemřel poté, co jím prošla černá díra. Tak jsem teď chtěl zjistit, jestli by to bylo možné.“

Ohrožený mozek

Scherrer zkoumal dva potenciální gravitační účinky způsobené průchodem primordiální černé díry lidským tělem: nadzvukové rázové vlny a gravitační síly.

Nadzvuková rázová vlna vzniká, když se objekt pohybuje rychleji než rychlost zvuku, a vytváří silné narušení ve tvaru kužele. Při průchodu lidským tělem by primordiální černá díra generovala tyto rázové vlny a ničila lidské tkáně, podobně jako kulka vstupující do těla.

Černá díra by také vytvářela gravitační slapové síly – v podstatě dost podobné přílivu a odlivu. Ty vyplývají z rozdílu v síle gravitace mezi dvěma body. To by vytvářelo sílu, která by materiál natahovala a roztahovala: podle studie by roztrhala lidské buňky, přičemž nejcitlivější na tyto síly by byly buňky v mozku.

Profesor Scherrer svým výzkumem nechtěl vyvolat dalšího bubáka, jenž by se přidal k mnoha dalším, které straší současné lidstvo. „Primordiální černé díry jsou teoreticky možné, ale možná ani neexistují,“ uvedl Scherrer. „Dostatečně velká primordiální černá díra, asi o velikosti asteroidu nebo větší, by samozřejmě způsobila člověku vážná zranění nebo smrt. Menší prapůvodní černá díra by vámi mohla proletět, aniž byste si toho všimli,“ podotýká vědec. Množství těchto černých děr by ale mělo být tak nízké, že by k takovému setkání v podstatě nikdy nedošlo, doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 8 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 10 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 14 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
14. 1. 2026
Načítání...