Jak by dopadl člověk, kterým by proletěla černá díra? Popsal to americký fyzik

Černé díry mohou mít pravděpodobně i miniaturní rozměry a mohou se tak pohybovat zcela neviditelné prostorem. Takže se hypoteticky mohou setkat i s lidským tělem. Americký fyzik Robert Scherrer se na tuto možnost podíval blíže.

Otázka zní – jak by dopadl člověk, jímž by proletěla černá díra? Zatím nikdy se to, pokud víme, nestalo. Ale stát se to teoreticky může, a tak to podle vědců stojí za prozkoumání.

Hned na úvod: tato otázka může být vnímaná jako nesmyslná a sama o sobě i je. Autor studie, americký fyzik Robert Scherrer, si je toho dobře vědomý, ale podle něj je tento hypotetický scénář zajímavý tím, že pomáhá lépe porozumět vlastnostem černých děr.

Černá díra nemusí být obří kosmické monstrum

Scherrer se věnoval jednomu konkrétnímu typu černých děr. Označují se jako primordiální – a nikdo neví, jestli doopravdy existují. Moderní fyzika ale jejich existenci předpokládá, byť zatím bez důkazů.

Pokud opravdu existují, pak vznikly v raném vesmíru, pravděpodobně hned během první sekundy po Velkém třesku. Byly by velmi rozmanité – jejich potenciální hmotnost se pohybuje od stotisíckrát menší než kancelářská sponka až po stokrát větší než Slunce. Někteří vědci se domnívají, že tyto černé díry mohou tvořit část nebo dokonce celou temnou hmotu vesmíru. Jen jsou ze své povahy neviditelné.

Aktuální zájem o téma

Ve svém článku Scherrer zkoumal minimální velikost takové primordiální černé díry potřebné k tomu, aby způsobila člověku významné zranění. Znalost této informace může pomoci určit vlastnosti tohoto typu temné hmoty.

Pro tohoto fyzika nejde o první ponor do vod takových spekulací. Už v minulosti se pokusil popsat, jak by pro člověka dopadlo střetnutí s jednou formou temné hmoty, hypotetickými částicemi MAKRO. Ty by také mohly být všudypřítomné a jen těžko detekovatelné: ale z toho, že lidé záhadně neumírají na střetnutí s nimi, podle něj vyplývají limity jejich hmotnosti a jejich další vlastnosti.

„Věděl jsem, že některé z těchto výpočtů mohu přenést do studia primordiálních černých děr,“ komentoval Scherrer. „Nedávná pozorování gravitačního záření z fúzí černých děr stejně jako nové snímky černých děr oživily zájem o toto téma obecně. Navíc jsem si vzpomněl, že jsem v sedmdesátých letech četl sci-fi příběh, ve kterém někdo zemřel poté, co jím prošla černá díra. Tak jsem teď chtěl zjistit, jestli by to bylo možné.“

Ohrožený mozek

Scherrer zkoumal dva potenciální gravitační účinky způsobené průchodem primordiální černé díry lidským tělem: nadzvukové rázové vlny a gravitační síly.

Nadzvuková rázová vlna vzniká, když se objekt pohybuje rychleji než rychlost zvuku, a vytváří silné narušení ve tvaru kužele. Při průchodu lidským tělem by primordiální černá díra generovala tyto rázové vlny a ničila lidské tkáně, podobně jako kulka vstupující do těla.

Černá díra by také vytvářela gravitační slapové síly – v podstatě dost podobné přílivu a odlivu. Ty vyplývají z rozdílu v síle gravitace mezi dvěma body. To by vytvářelo sílu, která by materiál natahovala a roztahovala: podle studie by roztrhala lidské buňky, přičemž nejcitlivější na tyto síly by byly buňky v mozku.

Profesor Scherrer svým výzkumem nechtěl vyvolat dalšího bubáka, jenž by se přidal k mnoha dalším, které straší současné lidstvo. „Primordiální černé díry jsou teoreticky možné, ale možná ani neexistují,“ uvedl Scherrer. „Dostatečně velká primordiální černá díra, asi o velikosti asteroidu nebo větší, by samozřejmě způsobila člověku vážná zranění nebo smrt. Menší prapůvodní černá díra by vámi mohla proletět, aniž byste si toho všimli,“ podotýká vědec. Množství těchto černých děr by ale mělo být tak nízké, že by k takovému setkání v podstatě nikdy nedošlo, doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

První teplotní rekordy padly už dopoledne. Sledujte v mapě, jak přibývají

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne, a to na stanici Rýmařov, kde naměřili 30,3 stupně Celsia, což je o desetinu víc, než dosavadní nejvyšší hodnota z roku 1965. Ještě před polednem naměřili další na stanici Luká a vyrovnání loňského rekordu 30,5 stupně Celsia v Protivanově.
11:36Aktualizovánopřed 4 mminutami

Dusno jako v prádelně je stále častější

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.
před 37 mminutami

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
před 1 hhodinou

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 4 hhodinami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 19 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 22 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
včera v 11:40

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
včera v 11:20
Načítání...