Temná hmota

Jako by hledání temné hmoty nebylo už tak dost obtížné, fyzikové možná objevili další překážku známou jako „neutrinová mlha“. Tento proud částic ze Slunce proudící přes Zemi by podle nové studie mohl ukrývat před astronomy toužebně vyhlížené důkazy o existenci temné hmoty.

Lepší experiment, který měl odhalit temnou hmotu, tu ještě nebyl. A přesto selhal, oznámili američtí fyzici na konci srpna. Temná hmota se tak stala ještě záhadnější a nepolapitelnější.

Když jde člověk do lesa na houby, čeká, že jich najde nejvíc ve shlucích. A podobně pátrají v hlubinách vesmíru po temné hmotě astrofyzici. V nové studii popsali, jak se jim to podařilo.

Když se střetnou dva objekty z běžné hmoty, tak to skončí srážkou. Ale co se stane, když do sebe narazí dva obří objekty tvořené podivnou temnou hmotou? Tak detailně jako nyní to zatím vědci neměli nikdy šanci pozorovat.

Americký astrofyzik přišel s možným vysvětlením záhadné temné hmoty. Vesmír by se podle něj obešel i bez ní – ale potřebuje ještě podivnější objekty.

Jaderní vědci z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) představili návrhy na výstavbu nového, většího urychlovače částic, píše stanice BBC. Obvod nového zařízení by byl téměř 3,5krát větší než u toho už existujícího nedaleko Ženevy. Jen jeho výstavba by přišla asi na 350 miliard korun a vědci doufají, že by přispěl k odhalení dosud neznámých částic a přinesl revoluci v chápání současné fyziky.

Astronomové popsali vlastnosti trpasličí galaxie, která desítky let unikala jejich pozornosti. Je natolik nevýrazná, že by vlastně podle současných kosmologických modelů ani neměla existovat.

Mise vesmírného dalekohledu Euclid zveřejnila své první barevné snímky. Podle Evropské vesmírné agentury (ESA) jiné teleskopy takové fotografie zatím nebyly schopné vytvořit; ty z Euclidu jsou výjimečně ostré a současně zabírají rozsáhlou část oblohy do velké hloubky.

Z mysu Canaveral na Floridě v sobotu v 17:11 SELČ odstartovala kosmická loď Euclid Evropské kosmické agentury (ESA). Cílem mise je pomocí výkonného teleskopu a dalších zařízení zmapovat vesmír, jeho vývoj a strukturu a do budoucna odborníkům poskytnout data nutná k pochopení dvou nejzáhadnějších vesmírných jevů – temné hmoty a temné energie. Euclid do kosmu vynáší raketa Falcon 9 společnosti SpaceX.

Velký třesk je popisován jako moment, v němž vznikl viditelný vesmír. Vědci se teď hlouběji zamysleli nad tím, jestli je nutné, že při něm vznikla i neviditelná část kosmu – ta, která tvoří jeho naprostou většinu.

Když vznikl vesmír, začala se tvořit hmota. Postupně se z ní vytvářela dnes dobře známá tělesa – planety, hvězdy a galaxie. Přestože hmota tvoří jen minimální část kosmu, je důležitá k pochopení toho, jaké byly síly, které formovaly jeho vývoj. Právě proto se vědci pokoušejí vytvářet mapy kosmické hmoty.

Temnou hmotu by mohly tvořit ultralehké temné fotony, které zahřály náš vesmír. To je hypotéza studie mezinárodního týmu vědců z Itálie, Spojených států, Británie a Izraele, která je v souladu se závěry pozorování spektrografu COS na Hubbleově vesmírném dalekohledu.

V bývalém zlatém dole v USA zhruba 1,6 kilometru pod zemí v titanové nádrži plné zkapalněného vzácného plynu zahájili vědci pátrání po něčem, co doposud nebylo možné nalézt: temné hmotě, informuje AP.

Jednou z největších záhad astronomie a astrofyziky je temná hmota. Měla by být v kosmu prakticky všudypřítomná, ale zatím se nedá rozpoznat – vědci jen dokáží poznat, že se v kosmu nachází a kde, ale neumí popsat, z čeho se skládá. Teď se tato záhada ještě prohlubuje. Mezinárodní tým astronomů pod vedením nizozemských vědců totiž v galaxii AGC 114905 b nenašel vůbec žádné stopy temné hmoty, přestože vědci provedli podrobná měření pomocí nejmodernějších teleskopů.

Tým vědců z Mezinárodního centra pro relativistickou astrofyziku přišel s důkazy, které ukazují, že za Sagittariem A* není masivní černá díra, ale že se jedná o masivní koncentraci záhadné látky známé jako temná hmota. Argument popsali v článku, který vyšel v odborném časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society: Letters.

Nikdo ji neviděl, ale fyzici věří, že ji vesmír má. Temná hmota tvoří podle fyziků asi čtvrtinu kosmu, ale přímo se pozorovat nedá. Vědci ji mohou pozorovat pouze prostřednictvím jejího působení na prostor. Právě tak vytvořili zatím nejpřesnější mapu toho, kde se temná hmota vyskytuje.

Temná hmota může zvyšovat teplotu planet mimo naši Sluneční soustavu, předpovídají fyzici v nové studii. Vesmírné dalekohledy, které už vznikají, by podle nich měly být schopné rozpoznat tento efekt – a to by mohlo umožnit vědcům vysledovat, kde se tato záhadná látka v Mléčné dráze vyskytuje.

Vědci Fyzikálního ústavu při Slezské univerzitě v Opavě, kteří ve vesmíru pátrají po temné hmotě, chtějí do výzkumu zapojit veřejnost. Amatérským vědcům bude stačit chytrý telefon. Opavští vědci se od srpna 2016 zapojují do mezinárodního projekt CREDO (Cosmic-Ray Extremely Distributed Observatory). Projekt je zaměřený na detekci kosmického záření a hledání tajemné skryté látky nebo též temné hmoty.

Evropská laboratoř jaderného výzkumu (CERN) přijala novou výzkumnou strategii na příští léta. Laboratoř o tom informovala na svém webu. Zaměřit se chce především na další měření vlastností Higgsova bosonu a zkoumání fyzikálních procesů při nejvyšších energiích. Cílem je tak co nejvíc využít potenciál Velkého hadronového urychlovače (LHC) po plánovaném zvýšení jeho výkonnosti.