V bývalém zlatém dole v USA zhruba 1,6 kilometru pod zemí v titanové nádrži plné zkapalněného vzácného plynu zahájili vědci pátrání po něčem, co doposud nebylo možné nalézt: temné hmotě, informuje AP.
Vědci spustili lovce temné hmoty. Má přijít na to, co tvoří vesmír
Vědci jsou si poměrně jistí, že tato neviditelná látka tvoří většinu hmoty vesmíru, a tvrdí, že bychom tu bez ní nemohli být; neví ale, co je zač. Závod k rozřešení této záhady přivedl jeden tým do hlubin pod městečko Lead v Jižní Dakotě.
Otázka pro vědce je jednoduchá, říká fyzik z Národní laboratoře Lawrence Berkeleyho Kevin Lesko. „Co tvoří prostor, v němž žiji? Momentálně 95 procent z toho je záhadou.“
Vědci vědí, kde temná hmota ve vesmíru je, neví ale, z čeho se skládá:
Myšlenka v pozadí výzkumu je, že ty stovky metrů hlíny a kamene, ohromná nádrž a v té ještě jedna vyrobená z nejčistšího titanu na světě odstíní téměř všechno kosmické záření a částice, které kolem nás, a skrz nás, poletují každý den.
Vědci ale věří, že částice temné hmoty všechny tyhle překážky překoná a vletí do kádě s kapalným xenonem ve vnitřní nádrži, narazí do xenonového jádra jako dvě koule při kulečníku, a při tom odhalí svoji existenci světelným zábleskem zachyceným zařízením, které se nazývá „komora pro promítání času“.
- Lidé žijí v prostoru, který je tvořený hmotou – tedy atomy. Ty ale tvoří jen asi 4,6 procenta kosmu.
- Dalších 23 procent kosmu je tvořeno takzvanou temnou hmotou.
- A drtivá většina vesmíru je pro lidstvo zcela neviditelná, 72 procent ho totiž tvoří takzvaná temná energie.
Nejdřív filtrovat, pak hledat
Vědci ve čtvrtek oznámili, že pětiletý výzkum za 60 milionů dolarů (v přepočtu asi 1,45 miliardy korun) začal před dvěma měsíci po odkladu, který způsobila pandemie covidu-19. Doposud zařízení nenalezlo nic; alespoň ne žádnou temnou hmotu.
To je podle vědců v pořádku. Vypadá to, že vybavení úspěšně filtruje většinu záření, které vědci chtějí blokovat. „Při pátrání po této velmi vzácné interakci je nutným prvním krokem zbavit se všech běžných zdrojů záření, které by narušily experiment,“ uvedl fyzik z Marylandské univerzity Carter Hall.
Pokud jsou všechny výpočty a teorie správné, předpokládají vědci, že spatří jen několik letmých stop temné hmoty ročně. Tým 250 výzkumníků ale odhaduje, že v příštích několika letech nasbírají dvacetkrát tolik dat. Ve chvíli, kdy tento experiment skončí, bude šance na nalezení temné hmoty pomocí tohoto přístroje „nejspíš méně než 50 procent, ale více než deset procent,“ podotkl fyzik a mluvčí experimentu nazvaného LUX-ZEPLIN Hugh Lippincott.
A i když to má daleko k jistotě, „potřebujete trochu nadšení“, řekl Lesko. „Člověk se nepouští do vzácného fyzikálního výzkumu bez naděje, že něco najde,“ dodal.
Lovec temné hmoty
Vědce do prostoru Sanfordského podzemního výzkumného zařízení dopravují zdvihací plošiny z třicátých let minulého století. Desetiminutový sestup končí v tunelu se studenými stěnami pokrytými pletivem. Stará zatuchlá důlní chodba ale vede do moderní laboratoře, kde jsou špína a kontaminace nepřítelem. Při vstupu je třeba vyměnit si helmu za jinou, čistší, a přes ochrannou obuv s kovovou špičkou si natáhnout dvě ochranné vrstvy.
Srdcem experimentu je ohromný kryostat. Podle vrchního technika Jeffa Cherwinky je navržený jako „termoska“ vyrobená z čistého titanu navržená tak, aby udržela kapalný xenon uvnitř chladný a maximálně odstínila vnější záření. Xenon umožňuje výzkumníkům snadněji pozorovat, když se něco srazí s jeho jádrem.
Tentýž tým vědců na tomto místě prováděl podobný, menší experiment již před lety. Po neúspěchu usoudil, že musí rozšířit jeho kapacitu. Podobný velký experiment právě provádí konkurenční tým v Itálii; zatím ale neoznámil žádné výsledky.
Většinu vesmíru nevidíme
Vědci se snaží pochopit, proč vesmír není takový, jakým se zdá být. Částí tohoto tajemství je temná hmota, která tvoří zdaleka nejvíce hmoty ve vesmíru. Astronomové ví o její existenci díky zkoumání hvězd a jiné běžné hmoty v galaxiích, u nichž usuzují, že nemají dostatek gravitace na to, aby držely pohromadě.
Kdyby neexistovalo nic jiného, galaxie by se „rychle rozletěly“, říká jeden z výzkumníků Aaron Manalaysay, který dodal, že „je v podstatě nemožné chápat vývoj vesmíru bez temné hmoty“.
Takže ačkoliv o existenci temné hmoty je jen málo pochybností, její podstata je velmi neznámá. Experiment LUX-ZEPLIN by ji mohl odhalit v případě, že její existence souvisí s takzvanými slabě interagujícími hmotnými částicemi (anglická zkratka WIMPs), které v současnosti představují nejpravděpodobnější řešení problému temné hmoty.