Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.

Zatímco lidští baristé stále vaří kávu a obsluhují zákazníky, agentka AI, kterou řídí technologie Gemini od Googlu, dohlíží na téměř všechny ostatní aspekty podnikání, od najímání zaměstnanců po správu zásob.

Zatím není jasné, jak dlouho tento experiment vydrží, protože se zdá, že má AI problém dosáhnout zisku v konkurenčním stockholmském kavárenském prostředí.

Kavárna od svého otevření v polovině dubna dosáhla tržeb dosahujících v přepočtu více než 5700 dolarů (asi 118 tisíc korun), ale z původního rozpočtu přesahujícího 21 tisíc dolarů zbývá méně než pět tisíc. Velká část peněz byla utracena na jednorázové náklady na zprovoznění, a tak provozovatel doufá, že se bilance nakonec vyrovná a kavárna začne vydělávat.

Mnoho návštěvníků kavárny považuje za zábavné navštívit podnik, který je řízen umělou inteligencí. Zákazníci si mohou v kavárně vzít telefon a klást Moně otázky. „Je hezké vidět, co se stane, když posunete hranice,“ řekla zákaznice Kajsa Norinová. „A káva byla dobrá,“ dodala.

Otevřená Pandořina skříňka

Odborníci nicméně poukazují na řadu etických otázek, od role technologie v budoucnosti lidstva až po vedení pracovních pohovorů a hodnocení výkonu zaměstnanců.

Emrah Karakaya, docent průmyslové ekonomie na Královském technologickém institutu (KTH) ve Stockholmu, přirovnal tento experiment k „otevření Pandořiny skříňky“ a dodal, že svěřit řízení podniku umělé inteligenci může způsobit mnoho problémů. Co se podle něj stane, když se zákazník otráví jídlem? Kdo za to ponese odpovědnost?

„Pokud nemáte k dispozici potřebnou organizační infrastrukturu a pokud tyto chyby přehlédnete, může to způsobit škodu lidem, společnosti, životnímu prostředí i podnikání,“ upozornil Karakaya. „Otázkou je, zda nám na těchto negativních dopadech záleží,“ poznamenal.

Společnost Andon Labs, založená v roce 2023, je startup zabývající se bezpečností a výzkumem umělé inteligence. Podle vlastního vyjádření se zaměřuje na zátěžové testování agentů umělé inteligence v reálném světě tím, že jim dává „skutečné nástroje a skutečné peníze“.

Andon Labs spolupracuje s výrobcem ChatGPT OpenAI, společností Anthropic (model Claude), Google DeepMind a xAI Elona Muska a uvádí, že se připravuje na budoucnost, ve které „budou organizace autonomně řízeny umělou inteligencí“. Švédská kavárna je prezentována jako „řízený experiment“, který má prozkoumat, jak by mohla být AI v budoucnu nasazena.

„AI bude v budoucnu významnou součástí společnosti, a proto chceme tímto experimentem zjistit, jaké etické otázky vyvstanou, když budeme mít AI, která zaměstnává jiné lidi a řídí podnik,“ uvedla Hanna Peterssonová, členka technického týmu Andon Labs.

Když je šéfem robot

Laboratoř už dříve realizovala pilotní projekty, v nichž AI systém Claude od společnosti Anthropic řídil provoz automatů a obchod se suvenýry v San Franciscu. Simulace s automaty odhalila některé znepokojivé rysy: AI agent sliboval zákazníkům vrácení peněz, ale nikdy tak neučinil, a navíc záměrně lhal dodavatelům o cenách konkurence, aby si zajistil výhodnější pozici.

Mona se pustila do práce poté, co dostala několik základních pokynů, uvedla Peterssonová. Tým jí řekl, aby se pokusila provozovat kavárnu se ziskem, byla přátelská a neformální, aby sama řešila provozní detaily, ale v případě potřeby požádala o nové nástroje.

Agentka AI na základě těchto pokynů uzavřela smlouvy na elektřinu a internet a zajistila povolení pro manipulaci s potravinami a venkovní posezení. Poté inzerovala volná pracovní místa na LinkedIn a Indeed a zřídila obchodní účty u velkoobchodníků pro denní objednávky chleba a pečiva. S baristy komunikuje přes slack, ale často jim posílá zprávy mimo pracovní dobu, což je ve Švédsku na pracovišti tabu.

Zmatené objednávky, chaos s chlebem

Objevily se i další problémy, zejména související se zásobami. Mona objednala pro malou kavárnu šest tisíc ubrousků, čtyři lékárničky a tři tisíce párů gumových rukavic – a navíc konzervovaná rajčata, která se v žádném jídle podávaném v kavárně nepoužívají.

A pak je tu chléb. Někdy agentka objedná příliš mnoho, jindy zase nestihne denní termíny pekáren, což nutí baristy vyškrtnout z jídelníčku sendviče.

Peterssonová uvedla, že problémy s objednávkami jsou pravděpodobně způsobené „omezeným kontextovým obsahem“ AI asistentky. „Jakmile se stará vzpomínka na objednávku vytratí z kontextu, úplně zapomene, co si v minulosti objednala,“ dodala Peterssonová.

Barista Kajetan Grzelczak uvedl, že se zatím neobává, že by ho nahradila umělá inteligence. „Všichni zaměstnanci jsou v podstatě v bezpečí,“ řekl. „Ti, kdo by se měli obávat o své pracovní místo, jsou střední vedoucí pracovníci, management,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 3 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.