Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.

Zahradu utečenců neboli Orto di Fuggiaschi archeologové popsali a prozkoumali před čtvrt stoletím, k některým artefaktům se ale vracejí opakovaně. Zahrada sloužila v dobách, kdy Pompeje byly ještě městem živých, jako vinice. Byla poctivě a s láskou opečovávaná, místní vinaři v ní zkoušeli nové pěstební metody. A když začal Vesuv chrlit popel a lávu, stala se hrobem obyvatel města, kteří se tudy pokoušeli prchat před dusivým oblakem žhavého popela, jenž se na město snášel jako hněv antických božstev.

Jejich siluety, stále ležící na zemi, vypovídají o tragédii toho dne lépe než jakákoli slova: těla zachycená v pohybu při útěku, ruce natažené na ochranu těch nejmenších, tváře zafixované v sádře jako fotografie věčného okamžiku.

Nová analýza starého objevu

Klíčový nález, který teď vědci popsali, se odehrál 7. září 2016 při restaurování odlitku číslo 46. Uvnitř se našla malá skříňka z organického materiálu a váček s mincemi. Patřila muži, který ležel vedle ní ve skrčené poloze na pravém boku, v těsném kontaktu s další obětí, ženou. Právě skříňka pomohla určit, co byl muž zač.

Skříňka je drobná, o rozměrech jen 12,5 krát 5,2 krát 2,6 centimetru, a je lemována tenkým bronzovým okrajem přichyceným malými hřebíky. Uvnitř je zřetelně vidět takzvaná coticula – malá destička z čedičové horniny s prohlubní uprostřed, která se používala k roztírání léčivých nebo kosmetických prášků.

Skeny pomocí dvou moderních metod odhalily uvnitř skříňky šest různých kovových předmětů, které zvenku nebyly viditelné. Dále vědci rozpoznali sofistikované ozubené kolečkové uzavírání víka – systém podobný tomu, jaký se nachází na pouzdrech na mince z Herkulanea – dalšího města, jehož existenci ukončila exploze Vesuvu. Co to mohlo znamenat?

Archeologové interpretují nález s dost velkou jistotou: onen muž musel být bohatý a vlivný, drobné nástroje ve schránce pro něj musely mít velkou cenu a musely mu pomáhat s jeho živobytím. A tomu odpovídá jediný možný scénář – jednalo se o lékaře, chirurga neboli medicuse, který měl v krabičce své nástroje. V coticule lékaři své nástroje přepravovali často, důkazů je jen z této oblasti celá řada.

Kromě váčku se sedmi mincemi byla coticula jediné materiální bohatství, které si s sebou tento člověk při útěku vzal. To dokazuje důležitost těchto předmětů. Že pro něj nakonec neměly tu nejvyšší cenu, ukazuje poloha schránky, která ležela dál od jeho těla. V posledních okamžicích života dal muž přednost tomu, co pro něj bylo nejdůležitější – své ženě, kterou si přivinul k sobě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
před 18 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
16. 7. 2026

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.