Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.

Zahradu utečenců neboli Orto di Fuggiaschi archeologové popsali a prozkoumali před čtvrt stoletím, k některým artefaktům se ale vracejí opakovaně. Zahrada sloužila v dobách, kdy Pompeje byly ještě městem živých, jako vinice. Byla poctivě a s láskou opečovávaná, místní vinaři v ní zkoušeli nové pěstební metody. A když začal Vesuv chrlit popel a lávu, stala se hrobem obyvatel města, kteří se tudy pokoušeli prchat před dusivým oblakem žhavého popela, jenž se na město snášel jako hněv antických božstev.

Jejich siluety, stále ležící na zemi, vypovídají o tragédii toho dne lépe než jakákoli slova: těla zachycená v pohybu při útěku, ruce natažené na ochranu těch nejmenších, tváře zafixované v sádře jako fotografie věčného okamžiku.

Nová analýza starého objevu

Klíčový nález, který teď vědci popsali, se odehrál 7. září 2016 při restaurování odlitku číslo 46. Uvnitř se našla malá skříňka z organického materiálu a váček s mincemi. Patřila muži, který ležel vedle ní ve skrčené poloze na pravém boku, v těsném kontaktu s další obětí, ženou. Právě skříňka pomohla určit, co byl muž zač.

Skříňka je drobná, o rozměrech jen 12,5 krát 5,2 krát 2,6 centimetru, a je lemována tenkým bronzovým okrajem přichyceným malými hřebíky. Uvnitř je zřetelně vidět takzvaná coticula – malá destička z čedičové horniny s prohlubní uprostřed, která se používala k roztírání léčivých nebo kosmetických prášků.

Skeny pomocí dvou moderních metod odhalily uvnitř skříňky šest různých kovových předmětů, které zvenku nebyly viditelné. Dále vědci rozpoznali sofistikované ozubené kolečkové uzavírání víka – systém podobný tomu, jaký se nachází na pouzdrech na mince z Herkulanea – dalšího města, jehož existenci ukončila exploze Vesuvu. Co to mohlo znamenat?

Archeologové interpretují nález s dost velkou jistotou: onen muž musel být bohatý a vlivný, drobné nástroje ve schránce pro něj musely mít velkou cenu a musely mu pomáhat s jeho živobytím. A tomu odpovídá jediný možný scénář – jednalo se o lékaře, chirurga neboli medicuse, který měl v krabičce své nástroje. V coticule lékaři své nástroje přepravovali často, důkazů je jen z této oblasti celá řada.

Kromě váčku se sedmi mincemi byla coticula jediné materiální bohatství, které si s sebou tento člověk při útěku vzal. To dokazuje důležitost těchto předmětů. Že pro něj nakonec neměly tu nejvyšší cenu, ukazuje poloha schránky, která ležela dál od jeho těla. V posledních okamžicích života dal muž přednost tomu, co pro něj bylo nejdůležitější – své ženě, kterou si přivinul k sobě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.