Banky poskytly v dubnu hypotéky za 61,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.

„Do silných březnových čísel se pravděpodobně promítl dvojí faktor předzásobení, a to pravděpodobně s dozvuky dubnového zpřísnění podmínek pro investiční hypotéky, ale i se snahou vyhnout se vyšším úrokovým sazbám. Duben totiž přinesl prozatím nepatrné zvýšení hypoteční úrokové sazby ve srovnání se skokem tržních úrokových sazeb,“ uvedl hlavní ekonom asociace Jaromír Šindel. Počet nových hypoték v dubnu stoupl o osm procent meziměsíčně na 9049 kusů, což je o 41 procent více než před rokem.

Hlavní událostí uplynulých dvou měsíců je nejistota ohledně vývoje cen zdrojů, která ovlivňuje sazby hypoték. „Cena zdrojů výrazně vzrostla kvůli geopolitickým rizikům od března 2026. Růst úrokových sazeb je nepříjemným překvapením pro klienty, kterým bude v roce 2026 končit platnost fixace úrokové sazby. Sazby se před pěti lety totiž pohybovaly okolo 2,5 procenta, zatímco nyní atakují hranici pěti procent,“ sdělil expert na financování bydlení České spořitelny Marian Holub.

Objem refinancovaných a navýšených úvěrů, interně či z jiné instituce, v dubnu stoupl na 17,2 miliardy korun. To je o 143 procent více než průměrných 7,1 miliardy refinancovaných v loňském roce a o více než trojnásobek vůči 3,9 miliardy refinancovaných v roce 2024. Podíl refinancovaných úvěrů na celkovém objemu poskytnutých hypoték dále vzrostl na 28 procent, což je nad loňským průměrem 20,7 procenta. V dubnu 2026 se domácnosti refinancovaly za sazbu 4,42 procenta, což je o 0,16 procentního bodu méně než 4,58 procenta před rokem.

Meziměsíční nárůst průměrné sazby o 0,09 bodu jen zčásti reflektoval předchozí nárůst tržních sazeb. Její dubnová úroveň tak stále byla o 0,13 procentního bodu níže než sazba 4,65 procenta před rokem, což snižuje měsíční splátky hypotéky přibližně o 400 korun, tedy 0,4 procenta čistého příjmu žadatele. Pro srovnání průměrná hodnota hypoteční sazby v roce 2025 dosáhla 4,58 procenta v porovnání se sazbou 5,07 procenta v roce 2024. Kombinace stále nižší úrokové sazby a vyšší průměrné hypotéky v dubnu 2026 zvýšily aktuální průměrnou měsíční splátku nově poskytnuté hypotéky o 3500 korun v porovnání s podmínkami z roku 2025.

Průměrná velikost skutečně nově poskytnuté hypotéky v dubnu mírně stoupla na 4,89 milionu korun, tedy téměř o dvě procenta meziměsíčně. Je tak o pětinu vyšší než 4,07 milionu korun před rokem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
před 4 hhodinami

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
před 5 hhodinami

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 18 hhodinami

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
7. 6. 2026Aktualizováno7. 6. 2026

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
7. 6. 2026

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026
Načítání...