Předseda Ústavního soudu ČR Josef Baxa na tryzně v Terezíně, která připomněla oběti nacistické perzekuce, varoval před projevy autoritářství. Současnou atmosféru ve společnosti přirovnal k době před nástupem nacismu. Vyzval lidi, aby nebyli lhostejní a bránili základní hodnoty a instituce. Pietní akce u příležitosti 81. výročí konce druhé světové války se účastnil také prezident Petr Pavel a další politici, diplomati nebo skauti.
„Dnešní doba bolestně připomíná svět před devadesáti lety. Stahující se mračna,“ uvedl Baxa. Řekl také, že si některé státy a jejich představitelé „uzurpují právo přepisovat historii, zneužívat nebo ignorovat mezinárodní právo a vydávat agresi za dobrodiní“.
„Nikdy nebylo ve veřejném prostoru tolik vědomých lží vydávaných za pravdu,“ řekl. Někteří lidé proto už nevěří nikomu a ničemu, míní Baxa. „Znovu tak může být nástup zla, autoritářství a totality usnadňován. Není to zprvu tak viditelné a nápadné,“ varoval ústavní činitel.
Veřejnost vyzval, aby pozorně naslouchala výrokům lhářů. V současné době podle něj působí nezřetelněji než v minulosti a sice slibují zavedení pořádku, který ochrání společnost, přitom se mezi řádky jejich výroků skrývá útok na základní hodnoty a instituce, které je chrání. „To je rolí každého z nás, stejně jako nebýt lhostejní a být připraveni k jejich obraně,“ dodal Baxa.
Baxa se ve svém projevu zaměřil také na roli práva v době nacismu. „Jak snadno zradili všechno, co je smyslem a podstatou práva,“ řekl o tehdejších soudcích, prokurátorech či zákonodárcích, kteří dali svou erudici do služeb nacistického režimu.
Norimberské rasové zákony označil za normativní systém vytvořený k legalizaci zla. „Paragraf za paragrafem odebíral lidským bytostem občanství, majetek, svobodu i důstojnost. A na samém konci i život,“ upozornil Baxa.
Tryzny se účastnil prezident Pavel. Na síti X apeloval, aby společnost nebyla lhostejná k minulosti, a uvedl, že je odpovědné si ji pravidelně připomínat. „Pokud začneme přehlížet projevy nenávisti, relativizaci zla nebo snahy o přepisování historie, riskujeme, že se z ní nikdy nepoučíme,“ zdůraznil Pavel.
Za pamětníky promluvila přeživší Michaela Vidláková
Ve svém projevu se podělila o svůj příběh pamětnice Michaela Vidláková, která se do Terezína i s rodiči dostala ve svých šesti letech. Patří tak mezi nejmladší pamětníky své doby. „Jen díky několikanásobnému štěstí, souhře náhod, tátově prozíravosti a nevím čemu všemu jsem se tady před 81 lety dočkala oné šťastné chvíle osvobození, dokonce s oběma rodiči,“ přiblížila Vidláková.
Významnou roli v tom, že všichni tři přežili, sehrála dřevěná hračka, kterou pamětnici vyrobil její otec. Právě na ní demonstroval, co jeho ruce umí, a v Terezíně pak zastával práci tesaře, ačkoli původně byl odborník na zpracování kožešin. Zůstat mohly i Vidláková s matkou.
„Nemá smysl si dnes nalhávat, že se to už nemůže opakovat, že nacismus byl poražen,“ řekla pamětnice. Svět se překonanou hrůzou nezlepšil, uvedla. „Války pokračují, terorismus narůstá, nenávist se šíří,“ doplnila Vidláková a připomněla útok Hamásu v jižním Izraeli v říjnu 2023. Na závěr uvedla, že bude trvale bojovat proti antisemitismu.
Vzpomínková akce organizovaná Památníkem Terezín se koná pravidelně třetí květnovou neděli. Projevu předsedy Ústavního soudu předcházelo kladení věnců na Národním hřbitově. Program zahrnující křesťanskou a židovskou modlitbu či vystoupení pěveckého sboru Puellae cantantes odpoledne uzavírá hudební matiné v předsálí kina Malé pevnosti. Na pietní shromáždění dohlížejí policisté.
Nacisté zavlekli v letech 1941 až 1945 do terezínského ghetta na 155 tisíc Židů z celé Evropy. Odhaduje se, že v důsledku stresu, hladu a špatných ubytovacích podmínek zemřelo v ghettu 35 tisíc lidí. Většinu ostatních pak nacisté zavraždili po transportu ve vyhlazovacích táborech.
