Terezín

Za druhé světové války prošla tábory Terezín, Osvětim i Mauthausen. Hrůzy války nakonec přežila. Teď žije v Izraeli. Napsala knihu a o svém životě vypráví ve školách. Hana Sternlichtová u příležitosti 80. výročí osvobození koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim poskytla České televizi rozhovor.

Osvětim je jen symbol, pronásledování Židů začalo mnohem dříve – pogromy mnohem, mnohem dříve, připomněl v Interview ČT24 sociolog a politolog Fedor Gál, který se narodil na konci druhé světové války v židovském ghettu v Terezíně. Vyrůstal na bratislavské periferii, kde slýchával, že je „židák“. V současnosti je podle něj antisemitismus opět na vzestupu. „Vinni jsou i ti, kteří ve vzdělávacím systému nedostatečně šiří poznání. Vinni jsou i ti, kteří dnes různými slovy dokáží kamuflovat latentní antisemitismus,“ řekl Gál.

Hrůzy nacistického terezínského ghetta mě naučily, jakou hodnotu má kamarádství, zmínila v rozhovoru s ČT na Mezinárodní den památky obětí holocaustu jeho přeživší Michaela Vidláková. Sama se tehdy nejvíce bála toho, že by přišla o rodiče, které od ní nacisté při příjezdu do Terezína oddělili. „Všichni, kteří přežili, cítí takovou povinnost mluvit za ty, kteří nepřežili,“ popsala pamětnice.

Na smrt vyhublí, zbídačení vězni a na každém kroku mrtvá těla. Takový pohled se naskytl sovětským vojákům, kteří přesně před osmdesáti lety 27. ledna 1945 dorazili do nacistického vyhlazovacího tábora Osvětim. Komplex táborů Osvětim, nebo také Auschwitz se poté stal největším symbolem nacistického vraždění během druhé světové války. Bylo zde zmařeno nejméně 1,1 milionu životů, většinou židovských.

Když bylo Zuzaně Justmanové, tehdy Pickové, dvanáct, internovali ji a její rodinu v terezínském ghettu. Na rozdíl od mnohých svých blízkých přežila, emigrovala do Spojených států a svědectví o holocaustu přinášela jako oceňovaná dokumentaristka. „Mělo by se mluvit o tom, co se stalo,“ řekla v Interview ČT24 u příležitosti osmdesátého výročí osvobození Osvětimi. Mluvit o všech těch hrůzách je ale pro ni dodnes těžké. V koncentračním táboře zahynul její otec.

V Josefově na Náchodsku začaly první opravy v pevnostním městě s využitím státní dotace. Týkají se nejhůř poškozených střešních krovů bývalé vojenské nemocnice. S finanční podporou kraje a města je na obnovu zchátralých objektů určeno až šest set milionů korun. O stejné podpoře vláda vloni rozhodla i pro pevnostní město Terezín na Litoměřicku.

V říjnu 1944 vyjel z terezínského ghetta do Osvětimi takzvaný umělecký transport. Zařazeni do něj byli i skladatel Viktor Ullmann a básník Petr Kien, kteří v Terezíně napsali jednoaktovou operu Císař Atlantidy. Fantasy příběh se ptá: Co se stane, když smrt začne stávkovat? Konce války, natož premiéry opery v sedmdesátých letech, se umělci nedožili. O interpretaci jejich operního díla se pokoušeli spiritisté – a nově také komiks amerického scenáristy Davea Maase. Vyšel i česky.

Obvodní soud pro Prahu 1 na konci září rehabilitoval malířku Emu Blažkovou, kterou v minulosti komunisté nejprve zavřeli do vazby a následně jí nařídili ústavní léčbu. České televizi to sdělil advokát pozůstalých Lubomír Müller. Blažkovou, která zemřela v roce 2003, komunisté vinili z urážky soudu, na nějž se obrátila kvůli tomu, že režim její rodině zabavil majetek. O několik let dříve strávila také několik měsíců v Terezíně, kam ji ještě coby studentku gymnázia poslali nacisté za údajné plánování atentátu na učitele. Malířka tam prostřednictvím kreseb zachycovala každodenní život ve věznici gestapa.

Ve spolupráci s Českou televizí vzniká nový dokument o Karlu Ančerlovi – dirigentovi, který přežil holocaust. Během příprav byly nalezeny i originální partitury z hudebníkova mládí. Jedna ze skladeb zazní v premiéře na koncertě věnovaném památce orchestru terezínských vězňů.

V terezínské Malé pevnosti nacisté věznili stovky československých důstojníků. Řada z nich se zapojila do odboje. Jejich osudy teď v památníku přibližuje výstava nazvaná Nezlomeni. Vůbec poprvé jsou vystaveny deníky generála Josefa Bílého, velitele odbojové Obrany Národa. „Na to, že ho honilo gestapo a byl to pán už dávno v letech, tak je to unikátní výpověď člověka mladého duchem,“ říká autorka výstavy Hana Procházková. Většina vězněných generálů zemřela v nacistických káznicích, na popravištích a v koncentračních táborech.

Vedení Ústeckého kraje si od investice do Žižkových kasáren a dalších historických objektů v Terezíně na Litoměřicku slibuje, že se do města začnou stěhovat noví obyvatelé. Opravy totiž nemají přinést další depozitáře, ale objekty, které budou mít polyfunkční využití. O byty na Litoměřicku je zájem, protože okres je blízko Prahy, říká hejtman Jan Schiller (ANO) a jeho radní Tomáš Rieger (ODS).

Zásadní opravy na šesti památkách v havarijním stavu chtějí pevnostní Terezín na Litoměřicku a Jaroměř na Náchodsku, kam spadá pevnost Josefov, uskutečnit hlavně příští rok. Dílčí práce nicméně začnou už letos. Na opravy využijí dotace z ministerstva pro místní rozvoj, které vyhlásí první výzvu v červnu, řekl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Havarijní program na záchranu památek resortu kultury už funguje.

Ochranu obětí domácího násilí má zlepšit novela, která zavede jeho výslovnou a jednoznačnou definici. Měla by zajistit, aby všechny instituce – policie, justice i intervenční centra – postupovaly v typově stejných situacích jednotně. Návrh ve středu schválil kabinet, informovalo vládní hnutí STAN. Podle dat z předloňského roku má v Česku zkušenost s domácím násilím téměř třicet procent žen a dvanáct procent mužů. Kabinet rovněž schválil návrh na jmenování Otakara Foltýna vládním koordinátorem strategické komunikace. Foltýn nastoupí do funkce ve čtvrtek, odbor, který bude mít kolem deseti pracovníků, pak vznikne od začátku července.

V Terezíně na Litoměřicku se v neděli koná tradiční tryzna. Oběti nacistické perzekuce u příležitosti 79. výročí konce druhé světové války uctili politici, diplomati či skauti. Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) řekla, že morální povinností lidí je pamatovat si, co se v Terezíně a na dalších podobně tragických místech událo. Je podle ní třeba důsledně bojovat proti těm, kteří chtějí překrucovat dějiny, hrůzy holocaustu relativizovat, nebo je dokonce zcela popírat.

V areálu strašnického krematoria v Praze skauti slavnostně odhalili obnovený památník věnovaný 749 československým skautům, kteří padli, byli umučeni nebo popraveni během dvou světových válek a komunistického režimu. Národní skautský památník byl umístěn před obřadní budovou krematoria od roku 2003 do března 2017, kdy byl kvůli úpravám prostoru odstraněn. Nyní je pietní místo umístěno za hlavním vstupem do areálu strašnického krematoria.

Na českém velvyslanectví v Tel Avivu pokřtili anglické vydání knihy pražské rodačky Hany Sternlichtové, která přežila nacistické koncentrační tábory. Její vzpomínky už vyšly hebrejsky i česky a teď míří za globálním publikem pod názvem The Girl from Terezin, tedy Dívka z Terezína. Den památky šoa a hrdinství, který připadl na pondělí, si lidé připomněli na desítkách míst napříč Českem.

Bývalé terezínské ghetto, místo, které je připomínkou utrpení tisíců lidí, je v dezolátním stavu. Části budov bývalých kasáren, které později sloužily jako přestupní stanice na cestě do vyhlazovacích táborů, jsou v troskách a hrozí, že se zřítí. Město Terezín na rekonstrukci požádalo o státní dotaci, má ale moc malý rozpočet na to, aby doplatilo požadovanou část. Na opravu by tak měl přispět Ústecký kraj. I s nimi ale vystačí pouze na základní sanace. „Pokud se ale nezachrání teď, tak už nikdy,“ říká starosta René Tomášek (RESET). Reportáž pro pořad Reportéři ČT připravil Karel Vrána.

V Terezíně spadly další dvě části slavných Žižkových kasáren. V kritickém stavu jsou i jiné historické budovy a opevnění bývalého vojenského města. Po letech vyjednávání má teď ale Terezín šanci na záchranu. Stát přislíbil skoro dvě miliardy korun na zajištění havarijních částí. S pracemi chce město začít ještě letos.

Na sobotu připadl Mezinárodní den památky obětí holocaustu. Odkazuje k lednu 1945 a osvobození nacistického koncentračního tábora v Osvětimi. Vzpomínkové akce se na 79. výročí osvobození konaly jak v Polsku, přímo u města Osvětim, tak i v Izraeli nebo v Česku. V Terezíně lidé se svíčkami vyrazili na Průvod světel, na místě promluvila například místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.

Památníky v Lidicích i v Terezíně kvůli úsporám omezují otevírací dobu a také ruší některé akce. Zdůvodnily to inflací a vládními škrty. Ministerstvo kultury ale tvrdí, že i v době konsolidace veřejných financí mají příspěvkové organizace adekvátní rozpočty.

Pevnost Terezín by na kompletní rekonstrukci potřebovala šestnáct miliard korun, Josefov zhruba šest, řekli v Událostech, komentářích zástupci měst. Vládní pomoc ve výši tří miliard korun ale vítají. Pomůže jim odstartovat připravované projekty. Opravy chátrajících objektů by mohly začít příští rok.

Vláda ve středu schválila plán obnovy a rozvoje pevnostních měst Terezín na Litoměřicku a Josefov na Náchodsku. Na záchranu nejvíce chátrajících objektů půjde v příštích pěti letech až 1,73 miliardy korun z havarijního fondu ministerstva kultury (MK) a rozpočtů krajů a měst. Dalších až 1,2 miliardy bude v letech 2024 až 2033 směřovat na další rozvoj těchto staveb z nového programu, který připravuje s kraji ministerstvo pro místní rozvoj, řekli ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) a ministr kultury Martin Baxa (ODS).

Noví majitelé historických mlýnů v Terezíně chtějí obnovit tamní elektrárnu. Jenže Povodí Ohře plánuje nedaleko nad místem stavět nové dílo u jezu a vody v řece není na obě dost. Právo na užívání vody z řeky má Povodí. Majitelé mlýnů usilují o změnu.

Výtvarnice Gertrud Kauders se narodila ve stejném roce jako Franz Kafka, rovněž do pražské německé židovské rodiny. A stejně jako Kafkovo dílo, i to Gertrud se podařilo zachovat díky přátelům. Na rozdíl od svého slavného současníka ale zůstala Gertrud Kauders téměř osmdesát let téměř zapomenuta. Její dílo totiž prakticky celé zmizelo.