Kvůli holocaustu se podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) po válce budoval svět založený na dodržování pravidel, která snižují riziko dalších válek a genocidy. Je odpovědností každého přispět k tomu, aby tato pravidla platila i v současném světě, uvedl Vystrčil při vzpomínkovém setkání při příležitosti Dne památky obětí holocaustu. Průvod světel projde i Terezínem. Lovosická radnice odhalila památník obětem na místě bývalé synagogy. Vzpomínkové akce se konají i ve světě, například v Berlíně nebo Osvětimi.
„Svět založený na pravidlech snižuje riziko konfliktů, snižuje riziko toho, že převládnou emoce nebo síla a moc,“ prohlásil předseda Senátu. Pokud mají být podle něj tato pravidla nadále dodržována, záleží na tom, zda si lidé dostatečně silně dokážou připomínat poučení z minulosti.
„Záleží také na tom, do jaké míry a jakým způsobem budeme zacházet s naší odpovědností. Odpovědnost nelze kázat, odpovědnost musíme nést v sobě,“ řekl dále Vystrčil. Přál by si, aby lidé dokázali udělat všechno pro zajištění nedotknutelnosti životů, svobody a vlastnictví. „Pokud toto dokážeme, potom máme naději, že budou ve světě nadále vládnout pravidla,“ dodal.
Nesmíme nikdy zapomenout, míní prezident
Podle prezidenta Petra Pavla je tento den výzvou k zamyšlení se nad minulostí i odpovědností. „Bohužel i dnes se totiž najdou lidé, kteří nenávistnou nacistickou ideologii bagatelizují, nebo s ní dokonce sympatizují. Pamětníků holocaustu a příbuzných jeho obětí ubývá, a je proto na nás, abychom jejich odkaz nesli dál a předávali ho dalším generacím. Na jména a příběhy obětí holocaustu nesmíme nikdy zapomenout,“ uvedl Pavel na síti X.
Podobně se vyjádřil také premiér Andrej Babiš (ANO). „Dnes si připomínáme Mezinárodní den památky obětí holocaustu. Jedno z nejtemnějších a nejtragičtějších období lidských dějin. Nikdy nesmíme zapomenout,“ napsal předseda vlády na síti X. Poslanci odpoledne uctili památku obětí holocaustu v úvodu úterního zasedání minutou ticha.
Současné známky antisemitismu
Nacisté za druhé světové války zavraždili na šest milionů lidí židovského původu. Z celého Československa, jehož předválečná židovská komunita čítala 350 tisíc lidí, zemřelo 250 tisíc Židů. Holocaust se týkal i Romů a Sintů. Z jejich původního počtu 6500 se vrátilo jen šest set, uvedla vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková.
Pamětník holocaustu Pavel Jelínek z Liberce na setkání v Senátu mimo jiné řekl, že se do tohoto města vrátily po druhé světové válce pouze čtyři desítky z 1350 členů tamní židovské komunity. Připomenul i současné antisemitské aktivity, jimž čelí Židé v důsledku izraelsko-palestinského konfliktu a úsilí o eliminaci palestinského teroristického hnutí Hamás. „To, na čem záleží, je vůbec se nebát,“ poznamenal Jelínek.
Předseda správní rady Nadačního fondu obětem holocaustu Michal Klíma poukázal na narůstající projevy antisemitismu v Česku, které nejsou jen dílem „nevzdělaných primitivů“, ale i děním na vysokých školách.
Připomenul loňské vyvěšení palestinských vlajek k výročí teroristického útoku Hamásu, při kterém bylo v židovském státě povražděno asi dvanáct set lidí a přes 250 bylo odvlečeno do Pásma Gazy jako rukojmí. Tento útok pak vedl k odvetným izraelským úderům, při nichž přišly o život desítky tisíc Palestinců.
Podle Klímy i holocaust začínal verbálními útoky. Varoval před zkreslováním faktů maskovaným za svobodu slova. „Nejde o ochranu jedné minority, jde o ochranu a zdraví celé společnosti,“ upozornil.
Památník v Lovosicích
Památník obětem holocaustu nově připomíná židovskou obec v Lovosicích na Litoměřicku. Stojí na místě, kde stávala synagoga, která byla pravděpodobně zničena při křišťálové noci v roce 1938. Autorem je akademický sochař Libor Pisklák. „Pro mě byl tenhle úkol osobní záležitost a jsem rád, že k osmdesátému výročí konce války bylo možné věc realizovat,“ uvedl. Sochař čerpal z historických zdrojů, zamýšlel se i nad místem.
Dílo je viditelné z přístupové cesty k řece i z náměstí. Skládá se z kamene z liberecké žuly a kovové menóry z dílny uměleckého kováře. Kolem památníku jsou kameny zmizelých, kam později přibydou jména místních židovských obyvatel, obětí nacistické perzekuce. Na jaře přibude k pomníku vstup a upraví se okolní zeleň.
Bylo to děsivě propracované, říká historik
Termín holocaust má řadu významů. „Používáme ho pro naprosto zrůdný proces likvidace příslušníků židovského národa. Samozřejmě v dnešní době je tendence pojem používat v širším smyslu i pro další etnické skupiny, proti kterým bylo vedeno vyhlazování, které bylo za druhé světové války, a někdy se setkáváme, že se to pak používá i pro jiná vyhlazování,“ vysvětlil historik Ústavu pro studium totalitních režimů Michal Pehr.
Holocaust byl podle něj nastartován v okamžiku, kdy se nacisté dostali k moci a začali uplatňovat protižidovská opatření. „Samozřejmě kořeny bychom mohli hledat obecně v antisemitismu, ale tady musím říci, že holocaust je jednoznačně spojen s nacistickou ideologií, která se v lednu 1933 dostává k moci v Německu, a nacistická ideologie potom způsobí vedle holocaustu i druhou světovou válku,“ popsal historik. Za děsivé vždy považoval to, jak byl celý proces ve zrůdnosti připravený, propracovaný a zorganizovaný. „Mohli bychom to přirovnat k továrnímu běhu a v tomto to bylo skutečně děsivé,“ dodal.
Poté, co došlo k okupaci českých zemí a k vytvoření protektorátu Čechy a Moravy, byly protižidovská opatření a norimberské zákony uplatňovány i na československou židovskou komunitu. „V rámci protektorátu vzniká terezínského ghetto a Terezín, který je asi nejviditelnějším symbolem. Samozřejmě symbolů holocaustu na našem území je celá řada, na některé se i trochu pozapomíná, jako například tábor pro židovské míšence, který byl v Postoloprtech,“ dodal historik.
Den památky obětí holocaustu vyhlásila Organizace spojených národů a připadá na 27. ledna – tedy den, kdy sovětští vojáci osvobodili německý koncentrační tábor v Osvětimi, kde nacisté během druhé světové války zavraždili přes milion lidí, většinou Židů. Celkově přišlo během holocaustu o život téměř šest milionů Židů.
