Romové

Údajně vulgárním a nevhodným chováním si chtěli pacienti v Aši vynutit registraci u dětské lékařky. Ta po incidentu k ordinaci umístila nápis, že vzhledem k agresivnímu chování romských pacientů končí s jejich registrací. Po dohodě s radnicí lékařka ceduli po dvou hodinách stáhla. Podle vedení Aše je ale takové chování pacientů neomluvitelné. Vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny říká, že jde o uplatňování kolektivní viny.

Termín pro podávání žádostí o odškodnění za protiprávní sterilizaci by se mohl prodloužit o dva roky. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek a poslankyně Eva Decroix (oba ODS) podali návrh na prodloužení lhůty jako součást vládního návrhu k novelizaci zákoníku práce. Novinářům to po středečním jednání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny v sídle veřejného ochránce práv v Brně řekli náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník a vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková. Původní lhůta měla vypršet s koncem roku.

Česko podle Evropské komise (EK) nedodržuje právní předpisy Evropské unie o boji proti rasové a etnické diskriminaci. Brusel proto s Prahou zahájil řízení pro porušení unijního práva (takzvaný infringement). Tvrdí, že Česko účinně neřeší problém segregace romských dětí ve školách. Podobné výtky na adresu Prahy Komise vznesla již v minulosti, nyní zasílá takzvanou dodatečnou výzvu a Česko má dva měsíce na to, aby odpovědělo a nedostatky odstranilo.

Děj románu Jako po drátku se rozprostírá přes půl světa a téměř dvě století. Generační sága je pozdním debutem ústeckého rodáka, sociálního pracovníka a zemědělce Ondřeje Šance.

Před osmdesáti lety v noci z druhého na třetího srpna během několika hodin nacisté zavraždili v táboře Auschwitz-Birkenau přes čtyři tisíce Romů a Sintů. Odhadem jich během druhé světové války zemřelo až půl milionu. Pražský magistrát pravidelně při této příležitosti vyvěšuje romskou vlajku. Den romského holokaustu připomíná i výstava, která v pátek začala v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku.

Město Vsetín podá v kauze vystěhování Romů v roce 2006 stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Podle jeho názoru bylo ve sporu porušeno právo na spravedlivý proces. Ústavní soud (ÚS) dosud odmítl všechny stížnosti Vsetína kvůli zvýšenému odškodnění pro romské rodiny vystěhované mimo kraj. Starosta Jiří Čunek (KDU-ČSL) v úterý prohlásil, že s rozhodnutími nesouhlasí.

V Praze vrcholí 26. ročník festivalu romské kultury Khamoro. Nabízí koncerty, výstavy nebo filmové projekce. Městem také prošel slavnostní průvod s účastníky z Česka i ze zahraničí.

Památník holocaustu Romů a Sintů v Letech na Písecku se v neděli poprvé otevřel veřejnosti. Vznikl na místě koncentračního tábora pro Romy z druhé světové války, kde pak více než čtyři desítky let stál velkokapacitní vepřín. Památník bude zatím otevřený vždy od čtvrtka do neděle. Provozní doba do budoucna ještě není určena, řekla novinářům ředitelka Muzea Romské kultury se sídlem v Brně Jana Horváthová.

Na extremistické scéně v Česku i nadále dominuje takzvané antisystémové hnutí, jehož představitelé nevěří demokratickému systému, často vyjadřují obdiv k ruskému režimu a nerespektují stát a jeho instituce. Zcela zastínilo tradiční extremistické a xenofobně populistické subjekty. Vyplývá to ze zprávy ministerstva vnitra o extremismu za rok 2023, kterou nyní schválila vláda. Scénu ovlivnily i neshody mezi členy romské a ukrajinské komunity nebo reakce na teroristický útok palestinského teroristického hnutí Hamás v Izraeli z loňského podzimu.

Ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová i komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo se v úterních Událostech, komentářích shodli na tom, že vybudování a otevření památníku v Letech u Písku, který připomíná vyhlazovací tábor, kterým za druhé světové války prošly stovky českých Romů a Sintů, je dobrou zprávou. Podle Šídla je ale ostuda, že to trvalo tak dlouho. Horváthová upozornila, že s romskou menšinou je spojená řada negativních stereotypů, které jsou podle ní zakořeněné třeba i v myslích školáků, kteří do Letů přijíždějí.

Muzeum romské kultury v úterý slavnostně otevřelo nový Památník holokaustu Romů a Sintů v Letech u Písku. Bude připomínat stovky lidí, kteří v internačním táboře zemřeli za druhé světové války. Vybudovat důstojné pietní místo trvalo skoro třicet let, nyní v lokalitě stojí symbolický památník, jehož součástí je i edukační centrum. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnil prezident Petr Pavel i další ústavní činitelé. Veřejnosti se otevře 12. května.

Nový památník připomíná osudy lidí, kteří byli za druhé světové války vězněni v koncentračním táboře v Letech u Písku, kde kvůli nehumánním podmínkám i špatnému zacházení stovky z nich zemřely. První památník na místě vznikl až v roce 1995, od 70. let v lokalitě původního tábora stál velkokapacitní vepřín, který tam nechala vybudovat tehdejší komunistická vláda. Výkup vepřína se táhl dvacet let, zbourán byl až v roce 2022.

Ústavní soud (ÚS) odmítl první z několika stížností města Vsetín kvůli zvýšenému odškodnění pro romské rodiny vystěhované mimo kraj, označil ji částečně za nepřípustnou, částečně za zjevně neopodstatněnou. Neúspěšnou stížnost podala také rodina, jíž se konkrétní soudní spor týkal. Usilovala o vyšší odškodnění a větší rozsah omluvy. O obou rozhodnutích informovala mluvčí soudu Kamila Abbasi. Na rozhodnutí soudu čekají ještě dvě stížnosti Vsetína ve sporech s dalšími rodinami a přinejmenším jedna další stížnost z okruhu vystěhovaných Romů.

V Letech u Písku na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy, později i velkokapacitního vepřína, se v úterý slavnostně otevře Památník holocaustu Romů a Sintů. Od prvních debat ve vládě až po současnou realizaci uplynulo 27 let. Táborem v letech 1942 až 1943 prošlo zhruba 1300 Romů a víc než 300 jich tady zahynulo, šlo převážně o děti a ženy. Pro veřejnost se pak památník otevře 12. května.

Památník holocaustu Romů a Sintů v Letech na Písecku se veřejnosti otevře 12. května. Ve stejný den se už tradičně u nouzového pohřebiště v bezprostřední blízkosti památníku koná pietní akt, informovalo Muzeum romské kultury, jehož pobočkou památník bude. Brněnské muzeum původně plánovalo otevření na únor, odložilo ho z procesních důvodů kolaudačního řízení.

Devalvace romské kultury nebo projevy nenávisti k této menšině. Nejen to obsahuje definice anticikanismu, kterou přijala vláda. Vychází přitom ze stejných principů jako u antisemitismu. Přestože pojem není právně vymahatelný, kabinet se jím chce vymezit proti rasistickému chování. Předseda Československé romské unie Karel Karika (Piráti) si myslí, že nyní integraci pomůže tvrdá komunitní práce, zvláštní zmocněnec pro holocaust a svobodu vyznání z ministerstva zahraničních věcí Robert Řehák zase věří, že definice anticikanismu je první krůček na cestě ke změně.

Vláda přijala definici anticikanismu. Ta vychází ze stejných principů jako třeba antisemitismus. Konkrétně jde například o devalvování romské kultury nebo o projevy nenávisti vůči této menšině. I když se nejedná o právně vymahatelnou definici, kabinet se jí chce vymezit proti rasistickému chování. Podle vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fukové to naznačuje, že diskriminace není v Česku vítána, jak řekla na tiskové konferenci po zasedání kabinetu.

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na odklad vykonatelnosti, o který požádal Vsetín ve sporu o omluvu a odškodnění pro vystěhovanou romskou rodinu. Soud zároveň označil argumentaci města za „paušalizující, stigmatizující a předsudečnou“, vyplývá z usnesení. Nejvyšší soud stanovil Vsetínu povinnost omluvit se a vyplatit členům rodiny odškodnění od deseti tisíc do čtyřiceti tisíc korun za nucené stěhování do Vidnavy na Jesenicku a také za výroky starosty Jiřího Čunka (KDU-ČSL). Čunka rozhodnutí Ústavního soudu překvapilo, nesouhlasí zejména s odůvodněním.

Před 85 lety skončilo i torzo meziválečného Československa a začala okupace nacistickým Německem. Adolf Hitler se procházel po Pražském hradě a nastalo jedno z nejtemnějších období naší země. Den poté vznikl Protektorát Čechy a Morava. Okupaci podle historiků nešlo příliš zabránit, protože Hitler chtěl Čechy zdecimovat, šlo o rozhodnutí jednotlivce, který svůj krok dlouho plánoval.

Ruská válka dopadá na Ukrajině na všechny vrstvy společnosti, včetně tamních Romů. Etnická menšina, která má v zemi historické kořeny sahající do 15. století, si udržuje značnou vnitřní autonomii. V posledních měsících se mezi ní šíří zvěsti, že úřady pod nátlakem odvádějí mladé romské muže do armády. Neziskové organizace se nyní snaží zlepšit jejich podmínky, aby neopouštěli zemi. Na Ukrajině natáčela zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Město Vsetín se v kauze vystěhování Romů v roce 2006 obrátilo na Ústavní soud (ÚS). Nejvyšší soud (NS) nedávno navýšil odškodnění několika romským rodinám, které se ze Vsetína musely vystěhovat. Čtyřem rodinám s 46 členy NS přiřkl odškodné od města v souhrnné výši 1,825 milionu korun, vedení radnice to považuje za nespravedlivé. Starosta Jiří Čunek (KDU-ČSL) v úterý řekl, že město „tvrdě platí za akt milosrdenství“, protože nevyhodilo neplatiče nájemného na ulici, ale pomohlo jim zajistit nové bydlení. Vsetín vystěhoval romské rodiny z pavlačového domu v době, kdy Čunek město vedl. Advokátka rodin Zdeňka Poláková řekla, že starosta situaci zkresluje.

Na sobotu připadl Mezinárodní den památky obětí holocaustu. Odkazuje k lednu 1945 a osvobození nacistického koncentračního tábora v Osvětimi. Vzpomínkové akce se na 79. výročí osvobození konaly jak v Polsku, přímo u města Osvětim, tak i v Izraeli nebo v Česku. V Terezíně lidé se svíčkami vyrazili na Průvod světel, na místě promluvila například místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.

Nejvyšší soud (NS) dvěma rozsudky zvýšil odškodnění pro děti z romských rodin, které se v roce 2006 musely vystěhovat ze Vsetína. Nyní už jsou dospělé a získají částky od deseti do 95 tisíc korun. Vyplývá to z rozsudků dočasně zpřístupněných na úřední desce. Soud poukázal na rozpad jedné z rodin, zpřetrhané vazby a kontakty. Vsetín vystěhoval romské rodiny z pavlačového domu v době, kdy město vedl Jiří Čunek (KDU-ČSL), nyní znovu starosta. Objekt byl ve špatném stavu, město jej pak nechalo zbourat. Čunek uvedl, že rozhodnutí Nejvyššího soudu respektuje, nevyloučil ale podání k Ústavnímu soudu.

Památník holocaustu Romů a Sintů v Čechách se otevře 3. února 2024 v areálu bývalého vepřína v Letech na Písecku. Staví se tak v místě někdejšího romského koncentračního tábora.