Romové

Památník holocaustu Romů a Sintů v Čechách se otevře 3. února 2024 v areálu bývalého vepřína v Letech na Písecku. Staví se tak v místě někdejšího romského koncentračního tábora.

Krajský soud v Ostravě přiznal odškodnění romským dětem, které před čtyřmi lety v zámeckém parku v Lipníku nad Bečvou na Přerovsku napadl manželský pár. Mají nárok na částky v rozmezí od deseti do padesáti tisíc korun. České televizi to sdělil mluvčí soudu Igor Krajdl. Dětí se letos v létě zastal Ústavní soud (ÚS) poté, co krajský soud nejprve zamítl nárok na odškodnění za nemajetkovou újmu, čtyřem dětem přiznal pouze bolestné.

Červnová rvačka na Brněnské přehradě, která vedla k napětí mezi Ukrajinci a Romy, zamíří před soud. Státní zástupce obžaloval sedmatřicetiletého cizince původem z Ukrajiny z vraždy a ublížení na zdraví, hrozí mu až osmnáct let vězení. Na webu Krajského státního zastupitelství v Brně to oznámil mluvčí žalobců Hynek Olma. Případem se má zabývat Krajský soud v Brně.

Dalších 80 mladých Romů získalo stipendia a míří na střední a vysoké školy. Rok od roku jich přibývá. Za posledních sedm let jich organizace ROMEA s pomocí donátorů podpořila na 300. Mnozí si vybírají náročné obory a tím i bourají zažité vzorce.

Šestatřicetiletou ženu z Přerovska, která napsala na sociální síť, že ji napadli Ukrajinci, potrestal soud sedmiměsíční podmínkou. České televizi to sdělil předseda Okresního soudu v Přerově Jiří Barbořík. Ženě za podněcování nenávisti a šíření poplašné zprávy hrozilo až tříleté vězení. V příspěvku také psala, že Ukrajinci mají v plánu zabít Romy. Její trest je pravomocný.

Romové v Česku stále čelí diskriminaci prakticky ve všech oblastech života, stojí ve zprávě komisařky Rady Evropy pro lidská práva. Pochvalu si Česko vysloužilo za památník v Letech u Písku, kritiku za rozdrobení odpovědnosti za prosazování lidských práv na mnoho úrovní státní správy. Komisařka, která se svým týmem Česko navštívila na konci února, ocenila také české úsilí v reakci na příchod ukrajinských uprchlíků, či souhlas vlády s pokračováním procesu ratifikace takzvané Istanbulské úmluvy. Vyzvala ke změně definice znásilnění nebo reformu v právech sexuálních menšin.

Policie uzavřela vyšetřování červencové potyčky mezi Ukrajinci a Romy a navrhla obžalovat všechny tři obviněné. České televizi to sdělil okresní státní zástupce Aleš Veselý. V případě odsouzení jim za výtržnictví hrozí až dva roky vězení.

V Letech u Písku se blíží k závěru stavba Památníku holocaustu Romů a Sintů. Vzniká na místě bývalého koncentračního tábora, kde stál padesát let vepřín. Stát ho v roce 2018 odkoupil, aby na místě mohla vyrůst důstojná připomínka pohnutých událostí. Muzeum romské kultury teď hledá zaměstnance do památníku.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) na středečním setkání v Brně se zástupci romské komunity ujistil, že v Česku neexistuje nic jako rasová justice. Propuštění z vazby muže, který je podezřelý z červnové vraždy u Brněnské přehrady, považuje za standardní postup. Debatu Blažek označil za přínosnou.

Cizinec podezřelý z červnové vraždy na Brněnské přehradě bude stíhán na svobodě. O propuštění z vazby ve čtvrtek rozhodl Krajský soud v Brně, uvedl v pondělí server Deník.cz. Informaci potvrdili mluvčí krajského státního zastupitelství Hynek Olma a mluvčí krajského soudu Klára Belkovová. Sedmatřicetiletý cizinec podle obvinění poblíž tramvajové zastávky nožem napadl a zranil dva jiné, kteří skončili v nemocnici. Jeden z nich později v nemocnici zemřel.

Na místě bývalého takzvaného cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku uctili památku obětí holocaustu Romů a Sintů. Letos uplyne osmdesát let od vypravení hromadného transportu romských mužů, žen a dětí z Hodonína u Kunštátu do koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka. Většina z transportovaných se nikdy nevrátila.

Antisystémové hnutí v první polovině letošního roku zcela zastínilo tradiční extremistickou a xenofobně populistickou scénu v Česku. Osobnosti hnutí se generují z prostředí sociálních sítí, soupeří mezi sebou, nebo naopak uzavírají krátkodobá spojenectví. Myšlení části české společnosti také hluboce ovlivnilo dlouholeté skryté podkopávání demokracie ze strany ruského hybridního působení. Ve zprávě o extremismu za prvních šest měsíců letošního roku to píše ministerstvo vnitra.

Vyprávění přeživších Romů z Česka a Slovenska o jejich zkušenostech z doby druhé světové války jsou teď dostupná na webu www.svedectviromu.cz. Tato on-line databáze bude postupně obsahovat zhruba 250 svědectví. Pracují na ní vědkyně z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd. Web spustily symbolicky na mezinárodní den památky romských obětí holocaustu, který připadá na středu 2. srpna. Při této příležitosti se také konají po celém Česku pietní akce.

Romové se cítí ohroženi a musím říct, že do určité míry právem, uvedl v pořadu Interview ČT24 novinář a spisovatel Patrik Banga v souvislosti s nedávnými protiukrajinskými protesty Romů v Brně a Krupce. Podle něj je v pořádku, že protestují, ale nelze souhlasit s tím, že se budou házet lahve po lidech nebo uplatňovat kolektivní vina.

Romové se dlouhodobě cítí jako občané druhé kategorie, řekla ve čtvrtečních Událostech, komentářích vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková. Podle odbornice na extremismus a radikalizaci z Českého vysokého učení technického v Praze Barbory Vegrichtové současné napětí pramení z pocitu frustrace, která je živena šířením dezinformací. Fuková a Vegrichtová se nicméně také shodly, že kolektivní obviňování jiných skupin obyvatel nebo legitimizace násilí jsou neakceptovatelné.

Na boj proti šíření protiukrajinských dezinformací mezi Romy se zaměří nová skupina expertů z ministerstev a neziskových organizací. Poprvé se sejde v pátek. Vzniknout by měl také návod pro obce, jakými kroky se dá případným konfliktům a jejich eskalaci zabránit. Po jednání zástupců několika resortů, samospráv a neziskových organizací k aktuální situaci v romských komunitách to řekla vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková. Situace a potřeby v romských komunitách se podle ní nyní mapují. Výsledky by měly být zhruba za tři týdny.

Policie se zabývá výtržnostmi v Bílině na Teplicku, které se odehrály v noci na středu. Nikdo při nich nebyl zraněn. Události vyšetřuje pro podezření z výtržnictví, řekl krajský policejní mluvčí Kamil Marek. Do Bíliny se zřejmě přesunuli někteří účastníci úterní demonstrace v nedaleké Krupce. Tam se sešlo několik stovek Romů, kteří požadovali větší bezpečnost a při pochodu se vymezovali vůči Ukrajincům. Policie vyhodnocuje kamerové záznamy a dění na sociálních sítích, stejně tak i samotné projevy na shromáždění. Zároveň se ohradila proti kritice, že na místě měla málo sil.

Soužití Romů a ostatních obyvatel České republiky vnímá 63 procent lidí jako špatné, téměř třetina ho považuje za dobré, vyplývá z jarního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Negativní hodnocení je dosud nejnižší od roku 1997, odkdy CVVM názory veřejnosti v této věci zjišťuje.

Pardubická policie zadržela po sobotním hromadném konfliktu tři cizince. Případ řeší jako výtržnictví a pracuje s několika verzemi. Za výtržnictví hrozí cizincům až dva roky vězení. Informoval o tom ředitel krajské policie Jan Ptáček. Policie zasahovala v sobotu večer v Pardubicích u potyčky asi osmnácti lidí. Server Romea.cz uvedl, že šlo o konflikt mezi skupinou Romů a trojicí Ukrajinců, při němž byl podle zmíněného webu lehce zraněn jeden z Romů.

Od pardubického nádraží do centra města pochodovali Romové. Do města přijeli v reakci na sobotní potyčku, při níž utrpěl zranění místní Rom. V sobotu se popraly dvě skupiny, jejich konflikt ukončil až příjezd policie. Ta nekomentovala národnost účastníků potyčky, nevyjádřila se ke spekulacím, že se s Romy poprali Ukrajinci, a varovala před eskalací konfliktu. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) uvedl, že protestní shromáždění bylo svolané v rozporu se zákonem. „Účast a výzvy k účasti na něm jsou nelegální,“ napsal.

Média se naučila se slovem Rom v titulku šetřit, ale pořád si myslím, že většina zpráv o Romech má negativní nádech, říká komentátor iDNES.cz Patrik Banga. Novinářem se stal během konfliktu na Balkáně, kvůli romskému původu mu ale jeho profesi mnohdy nevěřili. „Pozitivní drzost, nikdy jsem se nebál,“ odpovídá na otázku, co mu pomohlo k úspěchu. O kariérní cestě nebo knize, se kterou vyhrál Magnesii Literu, mluví v podcastu Background ČT24.

V Brně se před Janáčkovým divadlem shromáždili zástupci romské komunity, aby uctili památku zesnulého mladíka, který zemřel před týdnem v potyčce u Brněnské přehrady. Policie z vraždy podezřívá sedmatřicetiletého cizince, podle nepotvrzených zpráv jde o Ukrajince. Setkání se neslo v duchu protivládní demonstrace, přestože byl plánovaný protest zrušen. Pietní shromáždění se na společném setkání Ukrajinců a Romů konalo i v Praze na Staroměstském náměstí.

Plánovanou sobotní demonstraci v Brně související s tragickou událostí na Brněnské přehradě organizátorka Žaneta Plachetková odvolala. Upozornil na to server Romea.cz. Podle ní se chystané akce chopili nesprávní lidé a mohla mít fatální následky. V sobotu před přehlídkou ohňostrojů sedmatřicetiletý cizinec pobodal dva lidi, jeden následně v nemocnici zemřel. Podle informací médií a ze sociálních sítí je podezřelý údajně Ukrajinec, obětí byl Rom, což u části Romů vyvolalo rozhořčení a protiukrajinskou reakci.

Městský soud v Brně poslal do vazby sedmatřicetiletého cizince, kterého policie podezřívá z vraždy muže. Obviněný podle policie v Brně-Bystrci poblíž tramvajové zastávky pobodal dva lidi, jeden z nich později v nemocnici zemřel. Na Brněnské přehradě v městské části Bystrc se v sobotu konal ohňostroj, mířily na něj desetitisíce lidí.