Romové

Policie prověřuje případ, kdy romské děti čelily ve vlaku rasistickým urážkám fotbalových fanoušků, pro podezření z přečinu hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny. Zároveň hledá svědky, kteří by mohli pomoci se ztotožněním podezřelých nebo mají k incidentu fotografie či kamerové záběry.

Malé romské fotbalisty z organizace Mongaguá, kteří v sobotu čelili ve vlaku rasistickým urážkám fotbalových fanoušků z Ostravy, pozve Fotbalová asociace ČR (FAČR) na příští mezinárodní utkání. Na setkání, které iniciovala vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, to řekl předseda FAČR David Trunda. Incident prošetřuje i policie včetně toho, proč jel vlak s několika stovkami fanoušků bez policejního doprovodu.

Reálné zkušenosti s diskriminací, rasismem i sociálním vyloučením. To ukazuje nová vzdělávací počítačová hra o postavení Romů ve společnosti. V Brně ji teď začínají testovat základní školy a zapojení romští studenti i dospělí. Finální verzi hry plánuje tým autorů z Masarykovy univerzity a Vysokého učení technického v Brně zveřejnit v říjnu 2026. Využít ji budou moct školy i veřejnost. Hra cílí hlavně na žáky osmých a devátých tříd.

V pondělí uplynulo patnáct let od prvního soudního verdiktu nad pachateli žhářského útoku ve Vítkově. Dům na kraji Vítkova podpálili tři pravicoví extremisté 18. dubna před šestnácti lety. Do domu hodili zapálené lahve s benzinem, poté nasedli do auta, kde čekal jejich komplic, a z místa ujeli. V době útoku bylo uvnitř domu osm lidí včetně malé dívky Natálie. Ta přežila, i když následky si nese celý život. Do domácího léčení ji lékaři pustili po osmi měsících. Pachatele se policii podařilo vypátrat čtyři měsíce po útoku. Dostali tresty v rozmezí 20 až 22 let, které později udělily i vyšší soudní instance. Tři z odsouzených jsou už na svobodě, dva si odpykali 12 let za mřížemi, třetí o dva a půl roku delší trest. V 90' ČT24 o případu hovořila bývalá redaktorka ČT a současná mluvčí Fakultní nemocnice Ostrava Iva Piskalová.

Při cestě za vzděláním narážejí mladé romské ženy na řadu překážek – potýkají se s nedůvěrou ve vzdělávací systém, stereotypy i nedostatkem financí. O svých zkušenostech mluvily na konferenci Důstojnost romské ženy, která do Brna přilákala přes 150 účastnic z celé republiky.

Uchovat vzpomínky přeživších a pozůstalých romského holocaustu a předat je dál je cílem třídenní česko-německé konference věnované památce zavražděných Romů a Sintů ve druhé světové válce. Ve Strakově akademii to řekla vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková. Akci pořádají Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR a Výzkumné centrum anticikanismu na Univerzitě v Heidelbergu při příležitosti 80. výročí konce druhé světové války.

Lidé ve středu na místě bývalého takzvaného cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku uctili památku obětí holocaustu Romů a Sintů. Připomněli si 82. výročí ode dne, kdy odtamtud odjel transport stovek romských vězňů do koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi, většina se nevrátila. Vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková v pietním proslovu ocenila loňské schválení definice anticikanismu, jež má bránit diskriminaci.

Jen jediný ERC Advanced Grant se letos podařilo získat Česku. Srovnatelně velká Belgie jich má sedmnáct, Rakousko dvanáct, Dánsko osm. Českým vědcům se nedaří soutěž o tyto finance dlouhodobě.

Ministerstvo zdravotnictví počítá na odškodné za nezákonné sterilizace s dalšími dvěma sty miliony korun. Přidělení financí schválila vláda ve středu. Dosud bylo vyplaceno přes 210 milionů, nárok úřad potvrdil u devíti stovek podaných žádostí. Poslanci souhlasili s prodloužením lhůty pro jejich podávání o další dva roky, původně měla lhůta vypršet loni. Kabinet na středečním zasedání rovněž schválil dohodu o přeshraniční spolupráci záchranné služby se Slovenskem či novou koncepci zahraniční politiky.

Oběti holocaustu ve čtvrtek v Česku připomnělo veřejné čtení jmen lidí vyvražděných nacisty. Akce se konala podvacáté a v letošním roce celkem ve 38 městech. Památku obětí si připomněli také v Polsku, kde od třinácti hodin v bývalém nacistickém koncentračním táboře v Osvětimi uspořádali Pochod živých. Letos je to osmdesát let od konce druhé světové války.

V Česku stále trvá vyčleňování romských dětí ve školství. Nadále existuje víc než 130 segregovaných škol, z toho v 78 z nich romské děti tvoří víc než polovinu žactva, vyplývá podle studie PAQ Research z odhadů ministerstva školství. Segregované školy se nacházejí ve většině krajů a situace se v poslední dekádě výrazně nemění.

Jeden nepodmíněný trest pět a půl roku vězení a pět podmíněných trestů uložil Krajský soud v Brně skupině obžalovaných z útoku na dvojici Ukrajinců. Útok se odehrál v roce 2023 v centru města po ukončení pietního pochodu za mladého Roma, který zemřel po potyčce s Ukrajincem. Skupina účastníků pochodu, převážně opilých mladých mužů, si pak ve městě podle obžaloby vyhlédla dvojici jiných Ukrajinců a napadla je.

Policie žádá o vydání poslance a předsedy hnutí SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání, kvůli loňské předvolební kampani ho podezírá z podněcování k nenávisti. Okamura v Interview ČT24 uvedl, že kampaň za hranou nebyla a jedná se o alegorii. „Měla upozornit na to, že Fialova vládní koalice nehlasovala proti migračnímu paktu,“ uvedl. Pokud by ho sněmovna vydala, neustoupí, dodal v rozhovoru s moderátorkou Terezou Řezníčkovou.

Místostarostka ostravského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz Alena Pataky (ANO) rezignovala na svou funkci. Důvodem jsou její výroky o Romech. Školství a kulturu, které měla na starosti, dočasně převezme starosta Petr Veselka (ANO), který informaci o rezignaci své náměstkyně potvrdil. Sama Pataky svůj konec ve funkci odmítla komentovat.

Za „nepřípustné a urážející“ považuje vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková výroky místostarostky Ostravy-Přívozu Aleny Pataky (za ANO). Politička v rozhovoru pro web Okraj.cz uvedla, že Romové jsou „geneticky vybaveni úplně jinak“, „nemají cíl ve svém životě se vzdělávat“ a že motivace chybí i jejich rodičům. Výrok kritizovala také vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, podle ní je nepřijatelné a neetické přičítat školní neúspěch romských školáků jejich etnicitě či předurčenosti. Výrok Pataky kritizuje také řada odborníků.

Údajně vulgárním a nevhodným chováním si chtěli pacienti v Aši vynutit registraci u dětské lékařky. Ta po incidentu k ordinaci umístila nápis, že vzhledem k agresivnímu chování romských pacientů končí s jejich registrací. Po dohodě s radnicí lékařka ceduli po dvou hodinách stáhla. Podle vedení Aše je ale takové chování pacientů neomluvitelné. Vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny říká, že jde o uplatňování kolektivní viny.

Termín pro podávání žádostí o odškodnění za protiprávní sterilizaci by se mohl prodloužit o dva roky. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek a poslankyně Eva Decroix (oba ODS) podali návrh na prodloužení lhůty jako součást vládního návrhu k novelizaci zákoníku práce. Novinářům to po středečním jednání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny v sídle veřejného ochránce práv v Brně řekli náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník a vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková. Původní lhůta měla vypršet s koncem roku.

Česko podle Evropské komise (EK) nedodržuje právní předpisy Evropské unie o boji proti rasové a etnické diskriminaci. Brusel proto s Prahou zahájil řízení pro porušení unijního práva (takzvaný infringement). Tvrdí, že Česko účinně neřeší problém segregace romských dětí ve školách. Podobné výtky na adresu Prahy Komise vznesla již v minulosti, nyní zasílá takzvanou dodatečnou výzvu a Česko má dva měsíce na to, aby odpovědělo a nedostatky odstranilo.

Děj románu Jako po drátku se rozprostírá přes půl světa a téměř dvě století. Generační sága je pozdním debutem ústeckého rodáka, sociálního pracovníka a zemědělce Ondřeje Šance.

Před osmdesáti lety v noci z druhého na třetího srpna během několika hodin nacisté zavraždili v táboře Auschwitz-Birkenau přes čtyři tisíce Romů a Sintů. Odhadem jich během druhé světové války zemřelo až půl milionu. Pražský magistrát pravidelně při této příležitosti vyvěšuje romskou vlajku. Den romského holokaustu připomíná i výstava, která v pátek začala v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku.

Město Vsetín podá v kauze vystěhování Romů v roce 2006 stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Podle jeho názoru bylo ve sporu porušeno právo na spravedlivý proces. Ústavní soud (ÚS) dosud odmítl všechny stížnosti Vsetína kvůli zvýšenému odškodnění pro romské rodiny vystěhované mimo kraj. Starosta Jiří Čunek (KDU-ČSL) v úterý prohlásil, že s rozhodnutími nesouhlasí.

V Praze vrcholí 26. ročník festivalu romské kultury Khamoro. Nabízí koncerty, výstavy nebo filmové projekce. Městem také prošel slavnostní průvod s účastníky z Česka i ze zahraničí.

Památník holocaustu Romů a Sintů v Letech na Písecku se v neděli poprvé otevřel veřejnosti. Vznikl na místě koncentračního tábora pro Romy z druhé světové války, kde pak více než čtyři desítky let stál velkokapacitní vepřín. Památník bude zatím otevřený vždy od čtvrtka do neděle. Provozní doba do budoucna ještě není určena, řekla novinářům ředitelka Muzea Romské kultury se sídlem v Brně Jana Horváthová.

Na extremistické scéně v Česku i nadále dominuje takzvané antisystémové hnutí, jehož představitelé nevěří demokratickému systému, často vyjadřují obdiv k ruskému režimu a nerespektují stát a jeho instituce. Zcela zastínilo tradiční extremistické a xenofobně populistické subjekty. Vyplývá to ze zprávy ministerstva vnitra o extremismu za rok 2023, kterou nyní schválila vláda. Scénu ovlivnily i neshody mezi členy romské a ukrajinské komunity nebo reakce na teroristický útok palestinského teroristického hnutí Hamás v Izraeli z loňského podzimu.