Romové strana 4 z 5

Dočasné přístřeší se zázemím pro ukrajinské uprchlíky začali hasiči ve středu večer stavět v pražské Troji. Kapacita bude 150 osob. Pokyn ke stavbě stanového městečka dal hasičům ministr vnitra Víta Rakušana (STAN). Důvodem vzniku je nedostatečná kapacita míst v Praze. Kromě stanového městečka je ve hře ještě zřízení přístřeší pro uprchlíky v karlínských kasárnách. Do řešení situace se zapojí i neziskové organizace, uvedl dopoledne na Twitteru Rakušan.

Ministerstvo vnitra chystá zpřísnění kontrol pasů uprchlíků přicházejících z Ukrajiny. Ministr Vít Rakušan (STAN) řekl, že jedná také o změně peněžní pomoci pro běžence, která nyní činí pět tisíc korun, na naturální. Serveru Blesk.cz později sdělil, že pro nárok na humanitární dávku bude muset mít žadatel razítko v pase o tom, že překročil ukrajinskou hranici. To by podle něj mělo platit od příštího pondělí.

U nouzového pohřebiště v místě romského koncentračního tábora v Letech u Písku v neděli po poledni proběhlo pietní shromáždění k uctění památky romských a židovských obětí nacismu.  Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) během piety uvedl, že připomínka romského holocaustu je i výzvou k tomu, aby se lidé chovali férově k menšinám. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) označil vepřín, který se v Letech nachází, za místo české hanby a omluvil se za politiky různých stran, kteří dříve temný příběh Letů ignorovali či znevažovali.

Vedení Vyškova se otevřeným dopisem obrátilo na ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) kvůli ukrajinským Romům. V dopise zveřejněném i na webu města nesouhlasí s možností jejich umístění v bývalé důstojnické ubytovně. Proti umístění romských uprchlíků z Ukrajiny se v předchozích dnech vyslovily i Boskovice na Blanensku, na Vysočině pak například Kramolín.

Sedmdesát romských uprchlíků z Ukrajiny, kteří přebývali venku u brněnského hlavního nádraží, přenocovalo v bývalých židenických kasárnách. V jedné z budov město v současnosti už ubytovává asi sto padesát ukrajinských uprchlíků, po domluvě s policií pro tyto lidi využije druhou budovu.

Pražský magistrát plánuje omezit služby pro ukrajinské uprchlíky na hlavním nádraží. Právě tam přitom míří řada běženců romského původu. Na vyřízení potřebných dokumentů zde v některých případech čekají i několik dnů.

Předseda Asociace krajů Martin Kuba (ODS) má prověřit, kolik kapacit pro ukrajinské uprchlíky od komerčních ubytovatelů ubude například kvůli letní turistické sezoně. Informoval o tom ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Stát také spolu s hejtmanstvími vytipovává objekty, které by mohly poskytnout přístřeší prchajícím ukrajinským Romům. Od ruského útoku na Ukrajinu Česko tamním občanům udělilo už 310 961 víz.

Do Prahy denně dorazí i desítky ukrajinských uprchlíků romského původu. Asistenční centra registrují problémy s jejich ubytováním – vícečetné rodiny se nechtějí dělit a některá města o ně nemají zájem. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se se zástupci romských organizací domluvil na řešení.

Ministerstvo práce zpracovalo první žádosti o příspěvek pro domácnosti, které ubytovaly ukrajinské uprchlíky. Někteří ze zhruba deseti tisíc žadatelů však čekají na výplatu už dva týdny. Kvůli zahlcení úřadů práce provázely jejich přijímání a zpracovávání potíže, proces proto trvá déle. Žádosti o peníze od státu na náklady je možné podávat od 11. dubna, a to jen elektronicky. Od začátku války dostalo víza v Česku 308 tisíc lidí z Ukrajiny.

Podle neziskových organizací narážejí v Česku na předsudky uprchlíci romského původu. Úřady je posílají do Německa a Maďarska. Ministr vnitra to zdůvodňuje tím, že řada těchto vyhnanců má maďarské občanství, a proto v tuzemsku nezískají dočasnou ochranu.

Evropská komise je znepokojená výroky českého ombudsmana Stanislava Křečka na adresu Romů a žádá po něm vysvětlení. Informaci zveřejnil server Romea.cz. Podle něj si Evropské komisi loni v únoru na vyjádření veřejného ochránce práv o Romech stěžovalo dopisem šestnáct organizací a několik jednotlivců. V listu pisatelé uváděli, že Křečkovy výroky odrazují příslušníky menšiny od toho, aby se se svými problémy na ombudsmanův úřad obraceli.

Vláda se chystá v příštích týdnech přehodnotit posty zmocněnců, řekl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Kabinet má nyní podle svého webu devět pozic zmocněnců, a to třeba pro informační technologie či pro lidská práva.

Cenu Alice Garrigue Masarykové, kterou uděluje Velvyslanectví USA, získaly aktivistky Elena Gorolová a Gwendolyn Albertová a zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková za snahu o odškodnění obětí protiprávních sterilizací. Albertová a Gorolová v Událostech, komentářích uvedly, že protiprávně sterilizované ženy zažívaly ponížení i ve svém boji o odškodnění a že jde o celosvětový problém.

Policisté při červnovém zákroku v Teplicích podle zástupkyně veřejného ochránce práv Moniky Šimůnkové třikrát chybovali, záchranáře například volali pozdě. Následně podle ní pochybilo i Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje. Vyplývá to ze zprávy o šetření policejního zákroku, kterou Kancelář veřejného ochránce práv zveřejnila na webu. Po zásahu policistů v Teplicích zemřel Rom. Šimůnková uvedla, že šetření dosud neuzavřela. Mluvčí krajské policie Daniel Vítek ČTK řekl, že se policie vyjádří až poté, co se se stanoviskem vydaným zástupkyní veřejného ochránce práv seznámí.

Nejvyšší soud odmítl dovolání dvou mužů odsouzených k podmíněným trestům za umístění protiromských nápisů u památníku v Letech. ČT to zjistila z databáze soudu. Okresní soud původně odsoudil Matouše Bulíře a Pavla Kozáka za trestný čin popírání a schvalování genocidy, krajský soud ale čin následně přehodnotil na výtržnictví a tresty jim zmírnil. Tento verdikt nyní platí – trest sedmi a pěti měsíců vězení podmíněně odložených na zkušební dobu jednoho a půl roku.

Dvěma českým Romům se dostalo výjimečného uznání, když je ve Vatikánu přijal papež František. Požehnal nejen jim, ale i celému romskému národu, fotbalu a sportu obecně. Právě fotbal totiž dostal českou dvojici do centra katolické církve. V dresu Světové romské federace porazili vatikánské fotbalisty 7:6, ale o to prý vůbec nešlo. Přátelské utkání na tréninkovém trávníku římského Lazia mělo především upozornit na diskriminaci, rasismus, ale i na to, že sport spojuje. Pro pořad 168 hodin natáčela Kateřina Stibalová.

Pitva vyloučila, že by byla souvislost mezi úmrtím muže v Teplicích letos v červnu a předchozím zákrokem policistů, z nichž jeden ho částečně zaklekl, oznámila policejní mluvčí Šárka Poláčková. Pitevní zpráva potvrdila předběžný závěr nemocničního lékaře, že příčinou smrti bylo předávkování drogami. V souvislosti s úmrtím šestačtyřicetiletého muže se konalo několik demonstrací, vyšetření události žádala řada tuzemských i zahraničních organizací.

Přístup mladých Čechů k menšinám, bezdomovcům nebo seniorům se zlepšuje. Méně jsou tolerantní k rasistickému humoru a nevěří některým mýtům o Romech. Diskriminace ale přetrvává na trhu s bydlením. Informace vyplynuly z výzkumu vládní Agentury pro sociální začleňování.

Policisté pokračují v trestním řízení bývalé poslance Lubomíra Volného (Volný blok) a Miloslava Roznera (SPD). Ve sněmovních volbách neobhájili mandát a přišli tak o imunitu. ČT to potvrdil mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík. O vydání Volného k trestnímu stíhání požádala policie v květnu kvůli podezření ze šíření poplašné zprávy, končící sněmovna už ho ale neprojednala. Roznera pak kvůli jeho výrokům o táboře v Letech už dříve vydat odmítla.

Olomoucký krajský soud potvrdil podmíněné tresty manželům Stanislavu a Petře Pumprlovým za napadení skupiny romských dětí v zámeckém parku v Lipníku nad Bečvou na Přerovsku. Podle soudu jsou výpovědi dětí věrohodné, zamítl tak odvolání obžalovaných. Ve sledované kauze z předloňského roku byla dvojice odsouzená Okresním soudem v Přerově za ublížení na zdraví, výtržnictví a hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob.

Nový památník připomíná na 34 tisíc kyjevských Židů zavražděných nacisty v rokli Babí Jar. Prezidenti Ukrajiny, Izraele a Německa ho odhalili u příležitosti osmdesátého výročí jednoho z největších jednorázových masakrů během holocaustu. Později na stejném místě němečtí nacisté zabili další desítky tisíc lidí –⁠ Židů, Romů, Ukrajinců nebo Rusů.

Ukrajina si ve středu připomněla 80. výročí masakru, kde za druhé světové války nacisté během 48 hodin postříleli skoro 34 tisíc kyjevských Židů. Stalo se tak krátce poté, co Němci v létě 1941 začali okupovat ukrajinské hlavní město. Vraždily jednotky SS za pomoci místních kolaborantů, napsala agentura AP.

Tisíce lidí přijely do východoslovenského Prešova na liturgii s papežem Františkem. Bohoslužba je pro věřící první velkou akcí s účastí hlavy katolické církve při její stávající návštěvě země. Odpoledne František navštívil Košice a na místním sídlišti Luník IX se setkal s Romy. Vyslovil se proti diskriminaci a předsudkům.

Dvacet dalších kamenů zmizelých, které připomínají oběti nacistické perzekuce, přibylo v pátek do chodníků na osmi místech v Plzni. Ve městě jich tak je už 77. Kromě patnácti kamenů připomínajících židovské oběti holocaustu se město k mezinárodnímu projektu poprvé připojilo i s pěti kameny věnovanými plzeňským Romům, kteří byli za války odsunuti do koncentračního tábora v Letech u Písku, řekla mluvčí magistrátu Eva Barborková.