Romové strana 4 z 5

Podle jihomoravského hejtmana Jana Grolicha (KDU-ČSL) není možné uzavřít pražské asistenční centrum pro uprchlíky z Ukrajiny, což vedení hlavního města plánuje fakticky od čtvrtka. „Nerozumím pražskému primátorovi Hřibovi,“ řekl Grolich v Interview ČT24. O situaci romských uprchlíků v Brně, kteří živoří v nuzných podmínkách ve stanech u autobusového nádraží, říká, že „jsou fakticky v režimu bezdomovců a o bezdomovce se nestará kraj.“

Dočasnou ochranu už v Česku získalo přes 370 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Důvodem k jejímu odmítnutí je dvojí občanství, které úřady prověřují například u některých Ukrajinců romského původu. Podle policie se prokázalo jen v necelých třech procentech těchto případů. Od příštího týdne vznikne jednotná evropská databáze, díky které má být snadnější zjistit, kdo a kde se už registroval.

Romští uprchlíci z Ukrajiny se na popud magistrátu přesunuli z brněnského hlavního železničního nádraží na volný pozemek mezi Benešovou ulicí a Kolištěm. Na pozemku postavili hasiči v pátek odpoledne tři velkokapacitní stany, k dispozici jsou i mobilní toalety a cisterna s vodou. Podle mluvčího magistrátu Filipa Poňuchálka jde o zhruba třicítku lidí, další by během pátku ještě měli přibýt. Na travnatém ostrůvku před nádražím mezi kolejemi a vozovkou přebývaly v posledních dnech desítky Romů z ukrajinsko-maďarského pomezí, mnozí přijíždějí do Česka kvůli výplatě dávky a poté se zase vracejí.

Národopisné muzeum, které je součástí Národního muzea, připravilo dlouhotrvající výstavu přibližující romskou tvorbu. Vychází především z výtvarných sbírek Muzea romské kultury. Výstavní projekt upozorňuje na zamýšlené Centrum Romů a Sintů v Praze.

Stovky ukrajinských Romů už několik týdnů přebývají v nedůstojných podmínkách na pražském hlavním nádraží. Jedná se o rozvětvené rodiny, které mají často i maďarské občanství a pocházejí převážně z chudého Zakarpatí, kde se nebojuje. Reportéři ČT se vydali na místo, odkud do Česka většinou přicházejí. V osadách Zakarpatské Ukrajiny natáčeli Tomáš Vlach a Karel Vrána.

„Systém začleňování a přerozdělování uprchlíků měl být nastaven už dřív a my na to jako hejtmani upozorňovali od začátku,“ prohlásil v Interview ČT24 hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO). Zmínil rovněž, že stát by měl běžence motivovat k tomu, aby se přestěhovali do oblasti, kde jsou volné kapacity. Dodal, že pro uprchlíky vznikne informační systém, který však bude aktivní až v červnu.

V případě dalšího pokračování nouzového stavu i po konci května chce vláda v červnu prosadit novelu zákona k Ukrajině. V diskuzním pořadu Otázky Václava Moravce to prohlásil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle něj je nyní v Česku přes 200 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Země vydala dočasná víza pro 342 tisíc Ukrajinců, na 140 tisíc jich tak asi odjelo.

Dočasné přístřeší se zázemím pro ukrajinské uprchlíky začali hasiči ve středu večer stavět v pražské Troji. Kapacita bude 150 osob. Pokyn ke stavbě stanového městečka dal hasičům ministr vnitra Víta Rakušana (STAN). Důvodem vzniku je nedostatečná kapacita míst v Praze. Kromě stanového městečka je ve hře ještě zřízení přístřeší pro uprchlíky v karlínských kasárnách. Do řešení situace se zapojí i neziskové organizace, uvedl dopoledne na Twitteru Rakušan.

Ministerstvo vnitra chystá zpřísnění kontrol pasů uprchlíků přicházejících z Ukrajiny. Ministr Vít Rakušan (STAN) řekl, že jedná také o změně peněžní pomoci pro běžence, která nyní činí pět tisíc korun, na naturální. Serveru Blesk.cz později sdělil, že pro nárok na humanitární dávku bude muset mít žadatel razítko v pase o tom, že překročil ukrajinskou hranici. To by podle něj mělo platit od příštího pondělí.

U nouzového pohřebiště v místě romského koncentračního tábora v Letech u Písku v neděli po poledni proběhlo pietní shromáždění k uctění památky romských a židovských obětí nacismu.  Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) během piety uvedl, že připomínka romského holocaustu je i výzvou k tomu, aby se lidé chovali férově k menšinám. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) označil vepřín, který se v Letech nachází, za místo české hanby a omluvil se za politiky různých stran, kteří dříve temný příběh Letů ignorovali či znevažovali.

Vedení Vyškova se otevřeným dopisem obrátilo na ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) kvůli ukrajinským Romům. V dopise zveřejněném i na webu města nesouhlasí s možností jejich umístění v bývalé důstojnické ubytovně. Proti umístění romských uprchlíků z Ukrajiny se v předchozích dnech vyslovily i Boskovice na Blanensku, na Vysočině pak například Kramolín.

Sedmdesát romských uprchlíků z Ukrajiny, kteří přebývali venku u brněnského hlavního nádraží, přenocovalo v bývalých židenických kasárnách. V jedné z budov město v současnosti už ubytovává asi sto padesát ukrajinských uprchlíků, po domluvě s policií pro tyto lidi využije druhou budovu.

Pražský magistrát plánuje omezit služby pro ukrajinské uprchlíky na hlavním nádraží. Právě tam přitom míří řada běženců romského původu. Na vyřízení potřebných dokumentů zde v některých případech čekají i několik dnů.

Předseda Asociace krajů Martin Kuba (ODS) má prověřit, kolik kapacit pro ukrajinské uprchlíky od komerčních ubytovatelů ubude například kvůli letní turistické sezoně. Informoval o tom ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Stát také spolu s hejtmanstvími vytipovává objekty, které by mohly poskytnout přístřeší prchajícím ukrajinským Romům. Od ruského útoku na Ukrajinu Česko tamním občanům udělilo už 310 961 víz.

Do Prahy denně dorazí i desítky ukrajinských uprchlíků romského původu. Asistenční centra registrují problémy s jejich ubytováním – vícečetné rodiny se nechtějí dělit a některá města o ně nemají zájem. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se se zástupci romských organizací domluvil na řešení.

Ministerstvo práce zpracovalo první žádosti o příspěvek pro domácnosti, které ubytovaly ukrajinské uprchlíky. Někteří ze zhruba deseti tisíc žadatelů však čekají na výplatu už dva týdny. Kvůli zahlcení úřadů práce provázely jejich přijímání a zpracovávání potíže, proces proto trvá déle. Žádosti o peníze od státu na náklady je možné podávat od 11. dubna, a to jen elektronicky. Od začátku války dostalo víza v Česku 308 tisíc lidí z Ukrajiny.

Podle neziskových organizací narážejí v Česku na předsudky uprchlíci romského původu. Úřady je posílají do Německa a Maďarska. Ministr vnitra to zdůvodňuje tím, že řada těchto vyhnanců má maďarské občanství, a proto v tuzemsku nezískají dočasnou ochranu.

Evropská komise je znepokojená výroky českého ombudsmana Stanislava Křečka na adresu Romů a žádá po něm vysvětlení. Informaci zveřejnil server Romea.cz. Podle něj si Evropské komisi loni v únoru na vyjádření veřejného ochránce práv o Romech stěžovalo dopisem šestnáct organizací a několik jednotlivců. V listu pisatelé uváděli, že Křečkovy výroky odrazují příslušníky menšiny od toho, aby se se svými problémy na ombudsmanův úřad obraceli.

Vláda se chystá v příštích týdnech přehodnotit posty zmocněnců, řekl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Kabinet má nyní podle svého webu devět pozic zmocněnců, a to třeba pro informační technologie či pro lidská práva.

Cenu Alice Garrigue Masarykové, kterou uděluje Velvyslanectví USA, získaly aktivistky Elena Gorolová a Gwendolyn Albertová a zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková za snahu o odškodnění obětí protiprávních sterilizací. Albertová a Gorolová v Událostech, komentářích uvedly, že protiprávně sterilizované ženy zažívaly ponížení i ve svém boji o odškodnění a že jde o celosvětový problém.

Policisté při červnovém zákroku v Teplicích podle zástupkyně veřejného ochránce práv Moniky Šimůnkové třikrát chybovali, záchranáře například volali pozdě. Následně podle ní pochybilo i Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje. Vyplývá to ze zprávy o šetření policejního zákroku, kterou Kancelář veřejného ochránce práv zveřejnila na webu. Po zásahu policistů v Teplicích zemřel Rom. Šimůnková uvedla, že šetření dosud neuzavřela. Mluvčí krajské policie Daniel Vítek ČTK řekl, že se policie vyjádří až poté, co se se stanoviskem vydaným zástupkyní veřejného ochránce práv seznámí.

Nejvyšší soud odmítl dovolání dvou mužů odsouzených k podmíněným trestům za umístění protiromských nápisů u památníku v Letech. ČT to zjistila z databáze soudu. Okresní soud původně odsoudil Matouše Bulíře a Pavla Kozáka za trestný čin popírání a schvalování genocidy, krajský soud ale čin následně přehodnotil na výtržnictví a tresty jim zmírnil. Tento verdikt nyní platí – trest sedmi a pěti měsíců vězení podmíněně odložených na zkušební dobu jednoho a půl roku.

Dvěma českým Romům se dostalo výjimečného uznání, když je ve Vatikánu přijal papež František. Požehnal nejen jim, ale i celému romskému národu, fotbalu a sportu obecně. Právě fotbal totiž dostal českou dvojici do centra katolické církve. V dresu Světové romské federace porazili vatikánské fotbalisty 7:6, ale o to prý vůbec nešlo. Přátelské utkání na tréninkovém trávníku římského Lazia mělo především upozornit na diskriminaci, rasismus, ale i na to, že sport spojuje. Pro pořad 168 hodin natáčela Kateřina Stibalová.

Pitva vyloučila, že by byla souvislost mezi úmrtím muže v Teplicích letos v červnu a předchozím zákrokem policistů, z nichž jeden ho částečně zaklekl, oznámila policejní mluvčí Šárka Poláčková. Pitevní zpráva potvrdila předběžný závěr nemocničního lékaře, že příčinou smrti bylo předávkování drogami. V souvislosti s úmrtím šestačtyřicetiletého muže se konalo několik demonstrací, vyšetření události žádala řada tuzemských i zahraničních organizací.