Rasismus se v Česku za deset let nezměnil, říká režisér nového dokumentu Pongo Calling

Nahrávám video

Nový dokumentární film Pongo Calling zachycuje život romského emigranta z Česka, který přesídlil do Británie a živil se jako řidič kamionů. Poté, co prezident Miloš Zeman naznačil, že Romové nepracují, začal se Štefan Pongo angažovat jako aktivista, aby dokázal, že většina Romů nejen pracuje a chce pracovat, ale aby také Romové práci měli. Dokument se představí na festivalu v Jihlavě, jeho protagonista zemřel krátce před dokončením filmu. Režisér Tomáš Kratochvíl byl hostem Událostí, komentářů.

Kratochvíl popisuje Štefana Ponga jako jednoho z nejvýznamnějších romských vloggerů, který pravidelně zveřejňoval na internetu svá videa. „Vysílal živá videa, ve kterých komentoval politické dění, organizoval demonstrace, humanitární pomoc a podobně,“ popisuje režisér. 

Jeho film se nevěnuje pouze osobnosti romského aktivisty, ale celé jeho rodině a zaměřuje se i na děti, které vyrůstaly ve Velké Británii. „Zachycuje jejich situaci jako Angličanů s českými kořeny, s tím, že pořád jsou to Romové,“ říká. Štefan Pongo měl podle něj výrazné organizační schopnosti, které rozvinul během studia na vojenské škole. „Patřil mezi romskou elitu,“ tvrdí. 

Film se podle režiséra od prvotního záměru během natáčení výrazně posunul. „První obhlídky jsem dělal v roce 2017 a myslel jsem, že tam velkou roli bude hrát brexit. Hledal jsem postavy, které nebudou mít zařízené občanství a budou se vracet do Česka a zažívat nějaký šok z toho, že u nás vůči romské menšině panuje jiný přístup než ve Velké Británii,“ popisuje. 

To se ale nakonec nestalo. Ukázalo se, že Romové ve Velké Británii nemají vůbec problém si zařídit povolení k pobytu a občanství, protože mají práci a žijí běžný život. „Takže jsem sledoval Štefanovu rodinu v každodenním životě a zachytil to, jak se stal aktivistou,“ říká režisér. 

Pongo se prý nechtěl zviditelnit

„Číhal jsem, a když jsem viděl, že se něco děje, zapnul jsem kameru. To je rozdíl oproti mým předchozím filmům. Měl jsem obrovské štěstí, že ta rodina je neuvěřitelně vtipná a dynamická a ty scény přinášely pointy, takže je to podle mě zábavný film,“ popisuje Kratochvíl svou metodu. 

Štefan Pongo se podle něj nechtěl zviditelnit. To, že je na Romy v České republice nahlíženo jako na lidi, kteří nechtějí pracovat, se ale podle režiséra od doby, kdy se tímto tématem začal romský aktivista zabývat, příliš nezměnilo. 

„To je prostě obraz střední Evropy a České republiky. Deset let už o tomhle tématu točím a jsem docela frustrovaný, jak se věci nemění a jak je rasismus na individuální i na systémové úrovni stále tady,“ tvrdí režisér.

Ukázalo se to podle něj, když letos do Česka přišly romské uprchlice z Ukrajiny. „Byly šmahem označené za podvodnice a nedostalo se jim ve velké většině pomoci, musely odjet pryč a ještě byly uráženy a musely snášet katastrofální podmínky, z toho mi bylo hodně smutno,“ uzavírá Kratochvíl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Z historie festivalu ve Varech: „objevil“ DiCapria a ovlivnila ho politika

Filmový festival v Karlových Varech si připomíná letos dvě výročí. Koná se jubilejní, šedesátý ročník, současně ale uplyne osmdesát let od konání toho vůbec prvního, tenkrát ještě v Mariánských Lázních. Nesoulad v číslech způsobilo i střídání s přehlídkou v Moskvě. Česká televize se ohlíží za historií KVIFF prostřednictvím deseti témat.
před 2 hhodinami

V tunelech metra se natáčí mysteriózní Zmizení Sáry Lindertové

Mysteriózní minisérie Zmizení Sáry Lindertové kombinuje kriminální a nadpřirozené prvky. V pražských tunelech metra, kde se příběh z velké části odehrává, ji natáčí režisér Matěj Chlupáček. Vzniká v koprodukci České televize a společnosti Canal+.
před 20 hhodinami

Michael sesadil Oppenheimera. Je nejvýdělečnějším filmovým životopisem

Michael Jackson opět vede žebříčky prodejnosti. Tentokrát filmové. Hraný snímek o začátcích krále popu, se stal nejvýdělečnějším životopisným snímkem vůbec. Celosvětově vydělal dosud 977 milionů dolarů (necelých 20,8 miliardy korun). Na druhé místo tak odsunul Oppenheimera, příběh o vývoji atomové bomby. Na milionové tržby – a umístění v žebříčku – v minulosti dosáhly třeba filmy o Freddiem Mercurym, čínském důstojníkovi z bitvy o Šanghaj nebo o indiánce Pocahontas.
před 22 hhodinami

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
30. 6. 2026

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
29. 6. 2026

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
29. 6. 2026

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

Evropský pohled