Rasismus

Antisemitismus je potřeba jednoznačně odsoudit, uvedli v Událostech, komentářích europoslanci Ondřej Krutílek (ODS) a Ondřej Kovařík (za ANO). Podle bývalé veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové projevů antisemitismu, ale i islamofobie přibylo po útoku Hamásu na Izrael a následně rozpoutaná válka na Blízkém východě situaci stále zhoršuje. Předseda pražské židovské obce František Bányai zdůrazňuje, že je třeba důsledně rozlišovat mezi antisemitismem a legitimní kritikou vlády státu Izrael.

Kampaň před americkými prezidentskými volbami vrcholí a je vyhrocenější než kdy dříve. Jedním z klíčových témat je samotný proces voleb. Od těch minulých v roce 2020 se totiž v některých státech podstatně změnila pravidla a ve více než polovině z nich šlo navíc o omezení a zpřísnění podmínek. Za to se zasadili zejména republikáni, kteří po volbách v roce 2020, kdy neuspěl republikánský kandidát Donald Trump, začali upravovat příslušné zákony. Podle kritiků tím ztěžují hlasování minoritním skupinám, které spíše volí demokraty. Demokraté se naopak snaží volby usnadnit, za což sklízí kritiku od republikánů, že budou snadněji manipulovatelné.

Česko podle Evropské komise (EK) nedodržuje právní předpisy Evropské unie o boji proti rasové a etnické diskriminaci. Brusel proto s Prahou zahájil řízení pro porušení unijního práva (takzvaný infringement). Tvrdí, že Česko účinně neřeší problém segregace romských dětí ve školách. Podobné výtky na adresu Prahy Komise vznesla již v minulosti, nyní zasílá takzvanou dodatečnou výzvu a Česko má dva měsíce na to, aby odpovědělo a nedostatky odstranilo.

Otevření migračního centra v Albánii, na kterém se tamní vláda domluvila s Itálií, je prvním pokusem o řízení migrace do Evropy mimo země EU, což si přeje většina států, podotkl bývalý europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). A shodují se na tom i další hosté pořadu Události, komentáře, kteří za velký problém považují to, že se lidé, kterým byl odmítnut nárok na azyl, i nadále zdržují v Evropě. Kromě vyřizování azylových žádostí mimo EU vidí politici možné řešení i v účinnější návratové politice.

Ministerstvo vnitra dál trvá na spojení hnutí SPD s xenofobií a předsudečnou nenávistí. Proti dubnovému rozsudku, který mu nařídil se omluvit, podalo odvolání, potvrdil ČT mluvčí resortu Ondřej Krátoška s tím, že soud chybně zhodnotil důkazy. Spor se týká zprávy o projevech extremismu za druhé pololetí roku 2020, ve které ministerstvo označilo SPD za xenofobně zaměřenou populistickou skupinu. Podle soudu resort svoje tvrzení nepodložil, stejně argumentovalo i samotné hnutí.

Mnichovský Oktoberfest odmítá hrát na letošním ročníku píseň L’amour Toujours. A není jediným festivalem. Diskotékový hit italského DJ Gigiho D’Agostina z přelomu milénia přestal být pouhým roztančeným lovesongem poté, co si ho přivlastnili stoupenci německé krajní pravice. S novým xenofobním textem, že Německo patří Němcům a cizinci musí pryč. I proto scéna z jedné nedávné party nezůstala jen trapným opileckým přešlapem.

Odkaz boje Afroameričanů za rovná práva z poloviny minulého století podle průzkumů volební Ameriku zajímá méně než v minulosti. Podle 103leté česko-americké historičky Vilmy Iggersové se postavení Afroameričanů zlepšuje, i když je prostor pro další pozitivní vývoj. Emigrantka to uvedla v rozhovoru se zpravodajem ČT Bohumilem Vostalem. Iggersová dříve aktivně bojovala proti segregaci se svým zesnulým manželem – historikem Georgem Iggersem. Prosadili například povolení přístupu afroamerických studentů do knihovny. Její rodina mezi Afroameričany bydlela a zažila i rasistické útoky.

V experimentu vědců z univerzit v Oxfordu a Stanfordu se ukázalo, že nejpoužívanější modely umělých inteligenci (AI) trpí skrytými předsudky vůči černošské menšině. Stroje se chovaly výrazně negativněji a kritičtěji k osobám, které komunikovaly v afroamerické angličtině.

V řadě německých měst vyšly do ulic tisíce lidí protestujících proti antiimigrační Alternativě pro Německo (AfD). Odpor části veřejnosti k této straně vyvolal plán na deportace milionů přistěhovalců, o kterém podle investigativní skupiny Correctiv zástupci AfD a dalších krajně pravicových sdružení loni tajně jednali. I přes vlnu protestů zůstává AfD v průzkumech veřejného mínění druhou největší politickou silou v zemi po konzervativní unii CDU/CSU. Dva členové CDU na zmíněném tajném jednání byli také, strana to však na rozdíl od AfD odsoudila.

Ameriku šokovalo vraždění střelce, který otevřeně vyznával nadřazenost bílé rasy. Podle nových zjištění se o víkendu nejprve snažil dostat do areálu historicky první afroamerické univerzity na Floridě. Tam ho ještě zahnal policista, kterého přivolali studenti. Pak se ale muž vydal do obchodu v Jacksonvillu, kde zabil tři Afroameričany.

Nedávné předčasné propuštění dvou vítkovských žhářů z vězení vyvolalo vlnu solidarity. Lidé pomocí sbírky vyjadřují podporu Natálii Sivákové, která před čtrnácti lety při rasově motivovaném útoku utrpěla rozsáhlé popáleniny.

Spojené státy mají stále problém s rasovými stereotypy a negativním chováním vůči zástupcům jiných ras. A to dokonce i v rámci rodin, kde došlo k mezirasovým vztahům, ukazuje nový výzkum.

Proti brutalitě policistů vůči afroamerickému obyvatelstvu v USA už deset let bojuje hnutí Black Lives Matter (Na černošských životech záleží). Nejviditelnější bylo po smrti George Floyda v roce 2020. Právě tehdy probíhala debata o rasových otázkách a diskriminaci i v některých evropských zemích. Třeba ve Velké Británii a Francii minimálně část společnosti vnímala, že to není jen americký problém, podotýká amerikanista z Univerzity Karlovy Jiří Pondělíček. Svět také tehdy obletělo video z policejního zásahu. Bez videí by si lidé neuměli představit, jak brutální, absurdní a naprosto zbytečné útoky proti Afroameričanům byly a jsou, upozorňuje amerikanista z Ostravské univerzity Jan Beneš.

Devadesát doživotních trestů udělil americký federální soud muži, který před čtyřmi lety zavraždil třiadvacet lidí a dalších dvaadvacet zranil při hromadné střelbě v texaském El Pasu. Pachatel vyznávající nadřazenost bílé rasy si jako oběti útoku vybíral Hispánce.

Ve Francii pokračují čtvrtým dnem nepokoje, které spustilo zastřelení mladíka policistou při silniční kontrole. Policie v pátek večer rozhání protest na pařížském náměstí Svornosti, střety demonstrantů s policisty vypukly v Lyonu, kde strážníci proti davu použili slzný plyn. Rabování obchodů bylo hlášeno z Grenoblu i Marseille, informuje zpravodajský web Le Figaro. V souvislosti s výtržnostmi zahynuli dva lidé.

Nové historické výzkumy lépe popsaly dějiny „lidských zoologických zahrad“, které vznikaly v Evropě. Podle vědců pomáhaly formovat rasismus v jeho lidové i vědecké formě.

V Polsku odstartovala kampaň před podzimními volbami do Sejmu. Experti o ní hovoří jako o nejvyhrocenější v historii. Vládní Právo a spravedlnost v průzkumech doplácí na zdražování potravin a služeb, přesto stále drží roli favorita. Vedle liberální opozice sbírá čím dál víc hlasů i ta protiunijní.

Český lev, prestižní stáž ve Washingtonu a Magnesia Litera – taková ocenění dostali v posledních měsících Romové. Pojí je chuť prorazit bariéru a být vzorem pro ostatní mladé Romy, kteří často nemají stejnou startovní čáru jako jejich vrstevníci. O romské cestě k úspěchu natáčel pro 168 hodin Jaroslav Hroch.

Rasistická vyjádření politiků jsou nepřijatelná a dělit děti podle příslušnosti k menšině je nepřípustné, sdělila vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Reagovala tak na vyjádření senátorky Jany Zwyrtek Hamplové o segregaci romských školáků. Podle zmocněnkyně je senátorčina rétorika otevřeně rasistická a je v příkrém rozporu s lidskými právy a demokratickými hodnotami, na kterých česká společnost stojí.

Londýnská policie je jako instituce rasistická, mizogynní a homofobní. Vyplývá to z výsledků v úterý zveřejněného nezávislého šetření, podle kterého policie v britské metropoli zklamala ženy a děti, které má chránit, není schopná řešit obvinění a přestupky svých členů a potřebuje výraznou reformu.

Česká republika podle Evropské komise proti rasismu a netoleranci (ECRI) nerealizovala doporučení z roku 2020, ve kterém komise zemi vyzývala k vymýcení segregace romských dětí ve školách. Další doporučení, aby Česko vytvořilo národní strategii s cílem vypořádat se s nesnášenlivostí vůči lidem z komunity LGBT+ a jejich diskriminací, provedla země jen částečně. ECRI, která je orgánem pro sledování lidských práv Rady Evropy, to uvedla v hodnotící zprávě.

Spojené státy stále víc rozděluje pohled na to, jak má vypadat výuka o dějinách Afroameričanů, a to zvlášť ve vztahu k otroctví, segregaci a diskriminaci. Zatímco převážně demokratické státy vyžadují ve školách povinně lekce o dějinách obyvatel jiné než bílé barvy pleti, republikánští guvernéři volí jiný přístup. Chtějí omezit témata, o nichž by vyučující měli mluvit.

Soud v americkém Buffalu ve státě New York odsoudil na doživotí mladíka, který loni v květnu zastřelil deset Afroameričanů a tři další zranil. Sám útočník se označil za fašistu a antisemitu s přesvědčením o nadřazenosti bílé rasy. K mnohonásobné vraždě, terorismu motivovanému nenávistí i dalším trestným činům se přiznal už v listopadu. Do vězení půjde bez možnosti předčasného propuštění, píše agentura AP.

Frank James, který je obžalovaný z útoku v newyorském metru z loňského dubna, u soudu uznal vinu, pokud jde o obvinění z terorismu a nelegálního použití střelné zbraně. James se přiznal, že v metru odpálil dýmovnici a začal střílet do lidí. Při útoku nikdo nezemřel, několik desítek lidí ale utrpělo zranění. Prokuratura pro něj navrhne až 37 let odnětí svobody.