Rasismus strana 5 z 5

Ve Spojených státech se obnovila debata o odkazu konfederačních symbolů. Podle demonstrantů, kteří v posledních týdnech protestují proti rasismu, připomínají sochy jižanských generálů otroctví a rasismus a narostla i podpora pro jejich odstranění. Většina Američanů ale takové kroky neschvaluje, i když se amerikanisté shodují, že vnímat konfederační symboly a zároveň ignorovat rasismus není možné.

Tisíce Američanů si v pátek na slavnostních průvodech a shromážděních připomněly 155. výročí ukončení otroctví po občanské válce v polovině 19. století. Akce se konaly v době zvýšeného napětí a ostrých kritik diskriminace a rasismu, které se staly v posledních týdnech velkým tématem v reakci na úmrtí Afroameričana George Floyda. V metropoli Washingtonu demonstranti strhli sochu konfederačního generála Alberta Pikea, což vzápětí na Twitteru odsoudil prezident Donald Trump.

V budově Kapitolu, kde sídlí zákonodárný sbor Spojených států, budou odstraněny portréty čtyř někdejších šéfů Sněmovny reprezentantů, kteří sloužili Konfederaci, jež v občanské válce mezi lety 1861 až 1865 hájila otroctví. Oznámila to demokratická šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová, která okamžité odstranění portrétů nařídila. V Senátu se také hlasovalo o odstranění soch z budovy, návrh ale neprošel.

Policista z Atlanty, který minulý týden zastřelil Američana tmavé pleti Raysharda Brookse, byl ve středu obviněn z vraždy. Informovaly o tom světové agentury s odvoláním na prohlášení prokuratury v americkém státě Georgia. Zabití 27letého Brookse vyvolalo další vlnu protestů proti rasismu a policejnímu násilí na Afroameričanech v USA.

Britský premiér Boris Johnson nechá zřídit zvláštní komisi, která se bude zabývat rasovou nerovností v Británii. Napsal to v článku, který v pondělí zveřejnil list The Daily Telegraph. V Británii se v posledních týdnech konala řada demonstrací proti rasismu a policejnímu násilí, které se do země přelily z USA. Jedna konkrétní fotografie ze sobotního protestu se v pondělí dostala na titulní stranu mnoha novin.

S koloniální minulostí se vyrovnává i Německo. Africké státy, které byly součástí koloniálního panství někdejšího císařství, usilují o navrácení tisíců lebek, které leží ve skladišti berlínského muzea. Zčásti patřily obětem zvěrstev, které kolonialisté spáchali. Němečtí antropologové lidské ostatky používali k rasovým výzkumům.

Do stávající mezinárodní vlny protestů proti rasismu a policejnímu násilí se v neděli zapojilo i několik německých měst a demonstrovalo se také v Aucklandu a Wellingtonu na Novém Zélandu a v japonském Tokiu. Účastníci akcí tak dali najevo, že osud amerického černocha George Floyda usmrceného při policejním zásahu v Minneapolisu rezonuje po celém světě. Podobné akce se v minulých dnech uskutečnily i v dalších městech, v sobotu se například proti rasismu protestovalo v Praze nebo v Paříži.

Chtějí vyvolat debatu o roli Winstona Churchilla v dějinách a vyjádřit solidaritu nynějším bojům za rovnoprávnost v českém prostředí. Autorky nápisu o rasismu pod sochou někdejšího britského premiéra v Praze 3 to uvedly v prohlášení, které v sobotu zveřejnil web A2larm. Nápis se u sochy objevil ve čtvrtek, radnice městské části ho už nechala odstranit. Případem se nadále zabývá policie.

Americký ministr obrany Mark Esper nařídil prověřit nasazení národní gardy během nynější vlny demonstrací proti policejní brutalitě a rasové nerovnosti. Pentagon v prohlášení sdělil, že Esperovo nařízení je standardním krokem. V souvislosti s tím se v USA rozhořela diskuse o užití gumových projektilů. V USA i ve světě dál mizí z veřejného prostoru sochy spojované s kolonialismem či rasismem, další se stávají terčem útoků.

Sochy generálů Roberta E. Leea a Stonewalla Jacksona – dvou asi nejznámějších velitelů Konfederace – stály v Baltimoru téměř tři čtvrtě století. Město dlouho zvažovalo, co s nimi, protože podle Afroameričanů symbolizovaly útlak. Nakonec baltimorské sousoší z rozhodnutí radnice padlo, a to po krvavých protestech krajní pravice proti plánu odstranit obdobný památník ve virginském Charlottesvillu v srpnu 2017. V Baltimoru ho nahradila socha těhotné černošky.

Na podstavec sochy někdejšího britského premiéra Winstona Churchilla v Praze 3 někdo napsal, že byl rasista. Policisté věc vyšetřují pro podezření z trestného činu poškození cizí věci, řekl mluvčí pražské policie Jan Rybanský. Radnice už nechala nasprejovaný nápis odstranit. Pravděpodobně souvisel s nynějšími protesty proti policejnímu násilí a rasismu v USA, které rozpoutala smrt černocha George Floyda při zatýkání v americkém Minneapolisu.

Rasismus v Evropě je na vzestupu od roku 2015, kdy do Evropy přicházelo velké množství lidí a atmosféra ve společnosti se zhoršila, myslí si místopředsedkyně Evropské komise (EK) Věra Jourová. Rasovou nesnášenlivost podle ní posilují populistické strany. Uvedla to v úterním vysílání Událostí, komentářů, kterého se na toto téma následně zúčastnili i poslanci Jaroslav Bžoch (ANO) a Pavel Žáček (ODS) a europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09).

V belgických Antverpách v úterý odstranili sochu bývalého krále Leopolda II. Kvůli vladařově roli v koloniální minulosti byla v posledních týdnech terčem zesílené kritiky odpůrců rasismu a spolu s dalšími skulpturami utrpěla škody při víkendových protestech. Protestující bývalého krále viní z toho, že „vyhladil miliony Konžanů“. Rozhodnutí o odstranění sochy přišlo poté, co se o tomto víkendu po celé Belgii v reakci na květnové zabití amerického černocha George Floyda uskutečnily několikatisícové demonstrace proti rasismu.

Vítězem soutěže na podobu Památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech se stal návrh Atelieru Terra Florida a Atelieru Světlík. Má symbolickou podobu lesa. Zástupci Muzea romské kultury v Brně, které chce památník postavit, veřejnosti představili vítěze v zaplněné Konírně Nosticova paláce v Praze.

V Houstonu se uskutečnilo pietní rozloučení s Georgem Floydem, který zemřel po zatýkání v Minneapolis. Tvrdý zákrok bělošských policistů proti Afroameričanovi vyvolal celoamerické protesty. Policista, který Floydovi klečel na krku, už stanul před soudem a ten mu stanovil kauci ve výši 1,25 milionu dolarů. Bouře proti policejní brutalitě a rasismu trvají už dva týdny a zaznívá na nich požadavek na omezení policejních sil. Rada Minneapolisu už deklarovala záměr místní policejní sbor rozpustit a nahradit ho alternativním modelem komunitní bezpečnosti. Další města ohlásila škrty v policejních rozpočtech. Reformu policie chystají i demokraté v Kongresu.

Generální prokurátor Minnesoty Keith Ellison zvýšil obvinění bělošského expolicisty Dereka Chauvina z vraždy neozbrojeného Afroameričana George Floyda z třetího na druhý stupeň a nově obvinil také tři další policisty. Rodinou najatý patolog Michael Baden uvedl, že státní úřady u Floyda identifikovaly koronavirus, ale nikoho o tom neinformovaly. Demokratická strana chce prosadit zákaz rdoušení jako policejní praktiky. Ministr spravedlnosti William Barr tvrdí, že do protestů zasahují zahraniční aktéři.

Americký prezident Donald Trump nařídil mobilizaci všech dostupných civilních i vojenských sil s cílem zastavit již týden trvající nepokoje, které se rozpoutaly po násilné smrti Afroameričana George Floyda. Protesty se konaly v 75 městech. Přes zákaz nočního vycházení, který platí ve 40 z nich, lidé zůstali v ulicích i v noci. K demonstracím se vyjádřil i šéf evropské diplomacie Josep Borrel. Ten uvedl, že EU podporuje právo Američanů na poklidné protesty.

Spojené státy americké zažívají největší občanské nepokoje od roku 1968, kdy byl spáchán atentát na Martina Luthera Kinga. Jeho dcera upozornila, že změny lze dosáhnout pouze nenásilně. Podle New York Times muselo už 21 států aktivovat Národní gardu. Přes čtyři tisíce lidí už bylo zatčeno. Současné protesty vyvolalo zabití George Floyda. Jeho pitva, kterou si objednala rodina nespokojená se soudním ohledáním, za příčinu smrti označila udušení tlakem na záda a krk.

Před čtvrtstoletím vyvolala vražda Tibora Berkiho protesty proti rasismu. V noci na 14. května 1995 dvaačtyřicetiletého Roma napadla ve Žďáru nad Sázavou skupina násilníků. Po několika úderech baseballovou pálkou zemřel na krvácení do mozku. Zločin přitáhl značný zájem veřejnosti a upozornil na nebezpečí rasově motivované kriminality.

Generální prokurátor státu Georgie vyzval federální vládu k prošetření smrti pětadvacetiletého Ahmauda Arberyho. Ten byl zastřelen už na konci února, větší pozornosti se ale případu dostalo až v květnu po zveřejnění znepokojivého videa zachycujícího poslední momenty jeho života. Krátce nato byla zatčena dvojice už dříve vyslýchaných mužů, kteří nyní čelí obvinění z vraždy. Podle starostky Atlanty je zločin součástí hlubšího problému s rasismem, který podle ní legitimizuje rétorika Bílého domu. Aktivisté za práva menšin viní justici z rasisticky motivované nečinnosti.

V Praze a v Olomouci docházelo před třiceti lety k násilným akcím skinheads. Daniel Landa a David Matásek z hudební skupiny Orlík prostřednictvím ČST vyzývají své kamarády, aby nepřekračovali zákon.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Atentátník z Halle, Stephan Balliet, chtěl původně útočit na muslimy, nakonec se ale podle své výpovědi rozhodl zvolit si za terč Židy, protože jsou pro „nespokojené bílé muže“, jako je on, „největším problémem“. Balliet to řekl ve svých výpovědích před soudcem a policisty, informují rozhlasové a televizní stanice NDR a WDR a deník Süddeutsche Zeitung. Německý pravicový extremista loni v říjnu ve východoněmeckém městě zabil dva lidi.

Masakr v Hanau byl podle německého ministra vnitra Horsta Seehofera (CSU) jednoznačně rasisticky motivovaným teroristickým útokem. Německo po útoku zpřísní ochranu „citlivých zařízení“ včetně mešit. Více policistů zamíří na nádraží, letiště nebo hranice.

Německem se znovu šíří pravicový teror, který útočí na demokracii, píší německá média po útocích v Hanau, při nichž zemřelo devět lidí s migračními kořeny. Zodpovědnost za ně podle tisku nese i pravicově populistická až radikální Alternativa pro Německo (AfD), protože rozsévá nenávist, paušálně útočí na některé skupiny obyvatel a znejišťuje společnost. AfD je v německém parlamentu nejsilnější opoziční stranou.