Do politiky vstoupil během éry prezidenta Richarda Nixona, v Senátu poprvé usedl v roce 1973 jako třicetiletý vdovec. O prezidentský úřad se poprvé ucházel na sklonku 80. let. Do Bílého domu se o dvacet let později dostal jako viceprezident, nyní mu bude šéfovat z oválné pracovny. Joe Biden zažil kostrbatý vstup do demokratických primárek, chytil ale druhý dech a jeho centristický přístup nakonec oslovil rekordní množství Američanů.
Svou kandidaturu Joe Biden v závěru dubna 2019 oznámil tříminutovým videem. V něm odkázal k pochodům vyznavačů nadřazenosti bílé rasy z Charlottesville ze srpna 2017 a apeloval na záchranu amerického ducha. Jasně se tím vymezil vůči Donaldu Trumpovi, který o dění v Charlottesville před třemi lety prohlásil, že dobří lidé stáli na obou stranách.
Hned zkraje tedy Biden otevřel téma, které se v polovině roku 2020 stalo opět aktuálním během rozsáhlých protestů proti systémovému rasismu napříč Spojenými státy. Když oznamoval svůj záměr kandidovat, ještě nemohl tušit, že přijde výzva ještě mohutnější a že většina kampaně se bude točit kolem nemoci, o níž ještě přes půl roku nikdo neuslyší.
Biden se o Bílý dům ucházel už potřetí. Veterán americké politiky, který má za sebou 36 let v Senátu, to poprvé zkusil už v roce 1987. Zprvu slibně vypadající kampaň ale nedopadla slavně a skončila po třech měsících poté, co se přišlo na plagiátorství v projevech i školních záznamech.
Podruhé se o demokratickou nominaci senátor z Delaware ucházel o celých dvacet let později, z klání ale odstoupil hned po prvním hlasování ve výborech v Iowě. Do Bílého domu se nakonec přeci jen dostal, protože Barack Obama si ho vybral jako svého viceprezidenta.
Kdyby Biden v dubnu 2019 uvažoval čistě statisticky, mohl by čekat, že „do třetice všeho dobrého“ se nevyplní a velké šance by si přisuzovat nemohl. Pouze pět viceprezidentů v historii se k prezidentství dostalo skrze volby a nikoliv skrze prezidentovu smrt, naposledy se to povedlo Georgi Bushovi staršímu v roce 1988.
Od klopýtání v Iowě k dominanci v Superúterý
Biden do demokratického boje o nominaci rozhodně nevstoupil úspěšně. V první debatě demokratických kandidátů, které se v létě 2019 účastnil, poprvé po několika letech musel veřejně obhajovat politické postoje či hříchy minulosti. A to se mu tváří v tvář Berniemu Sandersovi a Kamale Harrisové nepovedlo. Právě s Harrisovou se Biden dostal do nejostřejšího sporu kvůli jeho postojům k segregaci ve školách.
Nebyl to pak ani úvod demokratických primárek, který by do Bidenova týmu přinesl klid. Bývalý viceprezident nezažil příznivý start do své kampaně, když v úvodních dvou primárních kláních v Iowě a New Hampshire skončil na čtvrtém, respektive pátém místě a získal pouze šest delegátů. I demokratům nakloněná média tehdy uvažovala, jestli umírněný kandidát, který je obecně přijatelnou volbou, je tím nejlepším, co může strana nabídnout.
Nejúspěšnějším uchazečem o nominaci se po úvodních střetech stal Bernie Sanders, překvapil ale také třeba mladý, méně známý starosta z Indiany Pete Buttigieg. V Nevadě už sice Biden skončil na druhé pozici za Sandersem, ovšem s odstupem dvaceti procent.
Až čtvrté nominační hlasování vzkřísilo skomírající Bidenovu kampaň, které v té době už vysychaly finanční zdroje. Bývalý delawarský senátor na Jižní Karolínu spoléhal od počátku, zejména na podporu tamní početné černošské komunity – Afroameričané ve státě tvoří dvě třetiny demokratických voličů.
Mimochodem, Bidenovo přesvědčení, že Afroameričané budou hlasovat pro něj, ho později v květnu dostalo i do problémů, když v rozhovoru sebevědomě prohlásil, že pokud nějaký černoch váhá, jestli dát hlas jemu, nebo Trumpovi, není to černoch. Za svá slova se posléze omluvil.
V Jižní Karolíně se mu každopádně důvěra v afroamerickou komunitu vyplatila a stát mu zajistil 39 delegátů. A co je podstatnější – hybný moment pro klíčový den demokratických primárek, takzvané volební Superúterý na počátku března. Tehdy se mezi uchazeče rozděluje celá třetina delegátů pro stranický sjezd.
Ve čtrnácti státech, v nichž demokraté 3. března hlasovali, si Biden zajistil 726 delegátů, jeho nejvážnější soupeř Sanders 505 a centristický kandidát se vedle levicového uchazeče stal hlavním favoritem. Jen během března Bidena podpořilo deset soupeřů, kteří postupně své kampaně kvůli nepříznivým výsledkům ukončovali. V úvodu dubna kampaň zastavil také Bernie Sanders a Biden zůstal bez vážného vyzyvatele.
Z ulice na web, ze sálů do sklepa a zpět
Bylo to také během jara, kdy se charakter kampaně bezprecedentně proměnil. Za běžných okolností musí kandidát objíždět státy a získávat si podporu na setkáních s voliči. Tam, kam se nedostane osobně, jeho úsilí pomáhají zástupy dobrovolníků, kteří klepou na všechny dveře ve svých sousedstvích. To vše letos muselo ustoupit pandemii koronaviru, která na jaře nejvíce zasáhla právě Spojené státy.
Covid-19 do kampaně zasáhl na mnoha frontách – některé státy odsouvaly primárky na červen, jiné, kupříkladu Wisconsin, kontroverzně trvaly na uspořádání hlasování, i když kvůli hrozbě onemocnění scházeli pracovníci do volebních místností.
Samotná kampaň se od ulic a dveří přesunula do virtuálního světa a Joe Biden vyměnil leteckou přepravu a diskusní sály za sklepní prostory svého domu v Delaware, odkud své voliče z provizorního studia oslovoval na Youtube během virtuálních panelových diskusí či posezení u kávy.
Demokratický politik si za svůj přístup později vysloužil opakovanou kritiku od Trumpa, který pořádal shromáždění s voliči. „Za poslední dny jsem navštívil tolik států. Na takovouto práci potřebujete hodně energie, nemůžete čtyři dny sedět ve sklepě a nevycházet,“ opřel se do Bidena prezident například v polovině září v Arizoně a podobně mluvil také ve Virginii či Las Vegas.
Taková tvrzení jsou ale zavádějící – je pravdou, že Biden na jaře přerušil své výjezdy, to samé ale udělal Trump. Na podzim, když prezident svého vyzyvatele takto kritizoval, už i Biden objížděl Spojené státy – v září se objevil například ve Wisconsinu, Pensylvánii, Michiganu nebo na Floridě.
Biden, Harrisová
Koronavirus zasáhl i do pořádání letních stranických sjezdů, na nichž se definitivně stvrzují prezidentští kandidáti. Demokraté měli původně svůj sjezd mít na konci července, vlivem pandemie ho nejprve přesunuli na srpen a posléze do online prostředí.
Týden před virtuálním sjezdem Joe Biden oznámil svou partnerku pro volby, kandidátku na viceprezidentku Kamalu Harrisovou. Stejnou Kamalu Harrisovou, která Bidena tak zatlačila v první debatě, jíž se po oznámení kandidatury zúčastnil. Kalifornská senátorka byla podle analytiků jednou z favoritek pro tuto funkci. Biden otevřeně předesílal, že hledá ženu.
Harrisová pro něj v mnoha ohledech byla ideální kandidátkou. Mladá žena a zástupkyně minority, která zastává levicovější postoje než sám kandidát, ale nepodporuje nejradikálnější požadavky některých demokratů, představuje protipól k umírněnému bílému muži v podzimu života.
Například Obama k její nominaci napsal, že je „více než připravena“, protože celou svou kariéru postavila na boji za dodržování ústavy. Výběr Harrisové přivítala i předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová, podle níž šlo o „hrdý milník pro celou zemi“.
Tak zmlkneš už?
Poté, co demokratický sjezd nominaci týmu Biden – Harrisová potvrdil, šla na podzim kampaň do své vrcholné fáze. V centru pozornosti se ocitly především televizní debaty prezidentských kandidátů, tedy první a jediné přímé střety mezi Bidenem a Trumpem.
Devadesát procent Američanů bylo v době první debaty na konci září o své volbě již rozhodnuto. Kandidáti ve vyostřené atmosféře koronavirové pandemie i demonstrací za rasovou rovnost – které během léta zasáhly stovky amerických měst a v několika případech se z pokojných protestů staly násilné nepokoje – tedy usilovali pouze o hrstku nerozhodnutých.
Zatímco Trump do debat vstupoval z pozice energického řečníka, Bidena mnozí odepisovali jako unaveného starce a poukazovali na to, že demokratický politik vlivem stáří často ztrácí nit svých myšlenek. Bidena ovšem favorizovaly průzkumy veřejného mínění. Oba kandidáti tedy měli co dokazovat.
V prvním debatním střetu obou politiků, o nějž se postarala republikánům nakloněná stanice Fox News, Biden neklopýtnul, čímž dal odpověď na opakované útoky ze strany Trumpa o jeho mentálních schopnostech. Samotná debata se ale utopila v překřikování a nekoherentní směsi myšlenek, které měly k argumentům daleko. Donald Trump svého soka i moderátora Chrise Wallace přejel stylem buldozeru tak výrazně, že si od Bidena vysloužil poznámku „Tak zmlkneš už?“.
Zkušení žurnalisté a televizní osobnosti zářijovou debatu odsoudili jako hrozivou. Washingtonský korespondent Jake Tapper ze CNN mluvil o hanbě a ostudě, reportérka stanice ABC News Martha Raddatz o zápasu v bahně. Moderátor stejné stanice George Stephanopoulos označil debatu za nejhorší, jakou kdy viděl. Deník New York Times psal o nesnesitelné debatě.
Druhou debatu narušil koronavirus přímo – onemocněl jím totiž prezident Trump, v důsledku čehož se diskuse měla přesunout do virtuálního prostoru. Šéf Bílého domu takovou variantu ale odmítl a rozhodl se uspořádat volební mítink se svými příznivci. Bidenův tým uspořádal televizní diskusi s voliči.
V diskusi se vzájemně střetli také kandidáti na viceprezidenty.
Třetí a poslední debatu prezidentských kandidátů provázela v reakci na debatu první zvláštní pravidla – oba uchazeči o oválnou pracovnu měli zaručený prostor, kdy je sok nemohl přerušit, jelikož produkční tým televize NBC vypínal mikrofony. Do voleb zbývalo dvanáct dní.
Z volební noci volební dny
Volby samotné byly koronavirovou krizí rovněž poznamenány. Přes sto milionů Američanů se rozhodlo odevzdat svůj hlas korespondenčně – více než kdykoliv v minulosti. Řada států rozvolňovala zákony, aby svým občanům takovou volbu umožnila. Ve středu pozornosti se ocitla poštovní služba USPS, jejíž Trumpem nominovaný ředitel Louis DeJoy chystal škrty, v čemž demokraté viděli sabotáž voleb – podfinancovaná pošta by totiž nemusela být schopna doručit hlasy v požadovaných termínech.
Trump naopak viděl sabotáž voleb právě v korespondenčním hlasování a už měsíce před volbami zdůrazňoval, že se je demokraté takovým způsobem pokusí „ukrást“. Biden oproti tomu vyzýval voliče, aby kvůli pandemii hlasování poštou upřednostnili.
Tento rozpor vedl k tomu, že letos Spojené státy nezažily tradiční volební noc, během níž lze bezpečně vyhlásit vítěze voleb ještě předtím, než to státy učiní oficiálně po sečtení hlasů. V důsledku toho, že každý stát má volební pravidla trochu jiná – někde se poštovní hlasy mohou sčítat už před volebním dnem, jinde se musí obálky otevřít až po uzavření místností –, se sčítání a určování vítěze tentokrát protáhlo.
Podle očekávání do volební noci vstoupil silněji Trump, který díky hlasům odevzdaným osobně vedl v řadě klíčových států. Podařilo se mu zvítězit na Floridě, držel vedení v Georgii či Pensylvánii. Jinde bodoval Biden. Demokratickému kandidátovi se podařilo uzmout republikánskou baštu v Arizoně a získat důležité státy kolem Velkých jezer Wisconsin a Michigan.
Dejme si šanci
Už po volební noci se ale začala čísla obracet v Bidenův prospěch také ve zmiňovaných Georgii a Pensylvánii. Právě triumf v ní znamenal, že se někdejší viceprezident přehoupl přes potřebnou hranici 270 volitelů. Demokrat celkově získal hlasy 306 volitelů oproti Trumpovým 232.
V sobotu 7. listopadu večer tamního času přijela k pódiu v městě Wilmington kolona černých vozů s majáky a za několik okamžiků se před příznivci sledujícími dění ze svých aut objevila kandidátka na viceprezidentu Harrisová. „Cesta před námi snadná nebude, ale Amerika je připravená a Joe a já také. Zvolili jsme prezidenta, který představuje to nejlepší v nás,“ prohlásila.
Chvíli po ní vběhl na pódium sám zvolený prezident a v projevu vyzval Američany, aby si navzájem dali šanci. „Je čas zapomenout na drsnou rétoriku, snížit teplotu, zklidnit se, opět si naslouchat. Abychom pokročili, nesmíme s protivníky jednat jako s nepřáteli, jsou to Američané,“ vzkázal.
Bidenovo prezidenství ještě ovlivní Georgia
Ačkoliv tým prezidenta Trumpa v měsíci po volbách Bidenovo vítězství zpochybňoval v médiích i soudních síních, žádná stížnost na průběh voleb nepadla na úrodnou půdu. V úterý 8. prosince shodil stížnost pensylvánských republikánů ze stolu Nejvyšší soud USA, čímž snahám zvrátit výsledek voleb zasadil tvrdý úder.
I když Trumpův tábor zdržoval proces předání moci – například se vůbec neuskutečnila schůzka úřadujícího a nastupujícího prezidenta a k transferu Trump svolil až tři týdny po volbách –, Biden postupně začal představovat svůj kýžený tým. K potvrzení jeho nominanté potřebují souhlas Senátu, pokud ten přijde, Pentagon povede Lloyd Austin (v jeho případě je navíc nutné získat kvůli armádní službě ukončené před méně než sedmi lety výjimku celého Kongresu), zahraniční politiku Antony Blinken a finance Janet Yellenová.
Po definitivním zvolení prezidenta sborem volitelů se Biden ujme úřadu v poledne 20. ledna 2021 složením prezidentské přísahy. Bez ohledu na to, kdo nakonec zasedne v jeho administrativě, jsou úkoly pro počátek prezidentství jasné – USA se musí vypořádat s dopady pandemie.
Biden už avizoval, že vyzve Američany, aby sto dní po jeho nástupu do funkce nosili roušky. Hodlá také během tohoto období zajistit vakcínu pro 100 milionů obyvatel.
Prezidentskou volební kampaní pro Bidena politický zápas nekončí. Ještě než se stane prezidentem, čeká jeho stranu klíčový souboj o dvě senátní křesla v Georgii. Výsledek totiž do značné míry ovlivní sílu jeho prezidentství. Republikánům stačí obhájit jeden mandát, aby si udrželi většinu v horní komoře Kongresu a ztížili tím Bidenovy plány.
