Zvolený prezident USA Joe Biden představil první jména své chystané administrativy. Soustředil se na klíčové posty především v zahraniční politice, ale důraz dal i na domácí ekonomické a sociální problémy. Jak Biden předeslal, jeho kabinet má být různorodý a reprezentovat americkou společnost, zároveň má být sborem expertů. Web ČT24 přináší medailonky lidí, kteří mají v následujících letech řídit Spojené státy americké.
Klíčové figury zahraniční politiky
Byť preference amerických voličů se řídí domácími problémy a stavem ekonomiky, přičemž se znovu a znovu ukazuje, že zahraniční politika pro úspěch na domácí půdě nehraje velkou roli, část administrativy určující zahraniční směřování Spojených států je tou možná nejzajímavější a nejzásadnější pro americké spojence všude po světě.
Donald Trump si za čtyři roky v Bílém domě získal pověst prezidenta, který prosazuje izolacionismus a tvrdý přístup k soupeřům na globální scéně i spojencům. Takže zatímco přes Pacifik vedl obchodní spory s Čínou, přes Atlantik tlačil kvůli clům na Evropu a kvůli nedostatečné spolupráci členských zemí také na NATO.
Během prezidentství Joea Bidena se v nadcházejících letech dá čekat odklon od Trumpovy politiky a látání děr, které po sobě jeho administrativa zanechala. Jací lidé Bidenovi s otočením kormidla pomohou?
Ministr zahraničí: Antony Blinken
Z vrcholného postu šéfa diplomacie by Bidenova přání měl realizovat Antony Blinken. Zkušený diplomat zvolenému prezidentovi radil už v průběhu kampaně, ale spolupracoval s ním ještě dříve. Blinken sloužil jako náměstek ministra zahraničí poslední dva roky druhé administrativy Baracka Obamy a někdejšímu viceprezidentu Bidenovi byl mezi lety 2009 a 2013 národním bezpečnostním poradcem.
Poprvé se Biden s Blinkenem potkali před téměř dvěma dekádami – nynější vítěz voleb byl ještě v roli delawarského senátora a kandidát na šéfa diplomacie působil jako personální ředitel v senátní komisi pro zahraniční vztahy. Blinkenovy zkušenosti s diplomacií ale sahají ještě dál – absolvent Harvardu a Kolumbijské univerzity sloužil v Národní bezpečnostní radě už za vlády Billa Clintona v letech 1994 až 2001.
Veřejnost může jeho tvář znát i ze známé fotografie z Bílého domu, na níž tehdejší prezident Obama, viceprezident Biden či bývalá ministryně zahraničí Hillary Clintonová sledují zásah, při němž americké speciální jednotky v květnu 2011 zabili Usámu bin Ládina.
Kandidát na post amerického ministra zahraničí má také nepřímé vazby na střední Evropu – jeho otec totiž sloužil jako velvyslanec v Budapešti.
Jak podotýká deník Wall Street Journal, Blinken – stejně jako Biden – patří mezi centristy. V roce 2003 podporoval americkou invazi do Iráku, o dekádu později patřil mezi klíčové postavy, které ovlivňovaly americkou pozici vůči Sýrii. V Bílém domě opakovaně upozorňoval, že supervelmoci neblafují a špičky USA by neměly vyhrožovat vojenskou akcí, pokud ji nemyslí vážně. Už tehdy mu analytici i straníci předvídali vrcholnou pozici v další demokratické administrativě.
„(Blinken má) vzácný cit pro rozvážnost a moudrost. Umí rozhodovat, má veliké věcné znalosti a schopnost spolupracovat s lídry, díky které může pracovat na jakémkoliv postu, který po něm bude země vyžadovat,“ poznamenal na Blinkenovu adresu Biden v roce 2013.
„Každý z nás – a začnu u sebe –, kdo neseme odpovědnost za politiku vůči Sýrii, musí přiznat, že jsme selhali. Nedokázali jsme zabránit hrůzným obětem na životech,“ prohlásil Blinken v květnu tohoto roku a zkritizoval Trumpovu administrativu za to, že se ze Sýrie stáhla a celou situaci „ještě zhoršila“.
Bidenova administrativa by s Blinkenem jako šéfem diplomacie měla pokračovat v tlaku na Čínu, i když na rozdíl od Trumpa se hodlá opřít o americké spojence a proti Pekingu zakročit například sankcemi. „Ve světě existuje rozpor mezi techno-demokraciemi a techno-autokraciemi,“ okomentoval před volbami Blinken Bidenův postoj vůči Číně, která podle nově zvoleného prezidenta zneužívá technologií pro větší kontrolu nad občany, místo aby je využívala v jejich prospěch.
Blinken také avizoval, že hodlá prosazovat silnější ekonomické vztahy s Tchaj-wanem.
Jeho nominaci bude posuzovat Senát a právě v něm by mohly být vztahy s Čínou klíčové, informují Fox News. Problematickým se může ukázat think-tank Penn Biden Center, který Blinken řídil mezi lety 2017 a 2019 a který údajně od anonymních čínských dárců získal 22 milionů dolarů. Pensylvánská univerzita ale nařčení odmítá – v květnu zdůraznila, že centrum za svou existenci obdrželo tři anonymní dary v hodnotě jedenácti set dolarů a ani jeden nebyl z Číny.
Národní bezpečnostní poradce: Jake Sullivan
Národní bezpečnostní rada (NSC) je vrcholným poradním orgánem, který zajišťuje podklady pro prezidentská rozhodnutí. Předsedá jí sám šéf Bílého domu, její chod řídí právě bezpečnostní poradce, který působí přímo v západním křídle prezidentského sídla. NSC hraje zásadní roli ve směřování americké zahraniční politiky.
Stejně jako Blinken spolupracoval Sullivan s Bidenem už v minulosti – v době prezidentství Baracka Obamy jako viceprezidentův bezpečnostní poradce. V seniorních rolích spolupracoval také s tehdejší ministryní zahraničí Hillary Clintonovou.
„Takový mozek najdete v generaci jeden. Má zkušenosti a náturu pro jedno z nejtěžších povolání na světě,“ řekl k Sullivanově nominaci Biden. Vyzdvihl, že adept na vedení Národní bezpečnostní rady vedl rozhovory, které v roce 2012 vedly k příměří v Gaze, a také zahájil tajná jednání s Íránem, která postupně vedla k jaderné dohodě z roku 2015.
Absolvent Yaleovy univerzity podobně jako Blinken hrál roli v americkém přístupu nejen k Sýrii, ale také k Libyi během Obamovy vlády. Rovněž patří mezi centristy. Jak upozorňují Fox News, v minulosti Sullivan připustil, že Spojené státy by měly podpořit čínský růst, pakliže se bude opírat o pravidla a bude férový k regionálnímu uspořádání.
Nyní je kandidát na vedoucí post v NSC zdrženlivější. V textu pro magazín Foreign Policy varoval, že Čína chce být hegemonem ve východní Asii a mohla by zpřetrhat spojenecké vazby, které USA v regionu udržují. „Dokud Washington udrží silnou vojenskou pozici, regionální síly jako Vietnam, Tchaj-wan či Japonsko se Číně vzepřou, místo aby ji přijaly,“ míní Sullivan.
Zdůrazňuje také, že Spojené státy se musejí vypořádat s měkkou silou Pekingu, například investicemi do infrastruktury ve světě či budováním sítí 5G.
Ambasadorka u OSN: Linda Thomas-Greenfieldová
Kandidátka na post ambasadorky u OSN Linda Thomas-Greenfieldová patří mezi nejzkušenější vrcholné černošské diplomatky ve Spojených státech. V diplomacii se pohybuje od roku 1982. Dlouhodobě se zabývá Afrikou, kde také působila jako velvyslankyně v Libérii a v několika dalších zemích pracovala na amerických konzulátech, kupříkladu v Keně či Nigérii. Mezi lety 2013 a 2017 radila na ministerstvu zahraničí s problémy týkajícími se Afriky.
Z úřadu musela odejít měsíc poté, co se jejím šéfem stal Rex Tillerson, spolu s ní ministerstvo opustila řada dalších vysoce postavených diplomatů. „Skutečná profesionálka a opravdu slušný člověk. Takoví lidé nám v posledních letech na vrcholných postech chyběli,“ konstatoval v CNN k její nominaci bývalý diplomat Lew Lukens.
„Její otec neuměl číst a psát, ale říká o něm, že byl nejchytřejším člověkem, jakého znala,“ řekl k nominaci Thomas-Greenfieldové Biden. Diplomatka je vůbec první z její rodiny, kdo absolvoval střední a vysokou školu.
Vlastní nominaci první možná členka Bidenova kabinetu tmavé pleti glosovala tak, že americkou měkkou silou je jižanská kuchyně. Při svém působení na konzulátech na Jamajce, v Pákistánu či Švýcarsku dle svých slov zvala lidi různých názorů do své kuchyně, aby jim naservírovala tradiční louisianský pokrm – polévku gumbo.
Prezidentův zmocněnec pro klimatickou změnu: John Kerry
Ještě než Biden porazil současného prezidenta ve volbách, avizoval, že v první den v Bílém domě by okamžitě oznámil návrat Spojených států ke klimatické dohodě z Paříže. Dal tím najevo nejen širší odklon od politiky svého předchůdce, ale také vlastní důraz na environmentální problematiku.
Ten nyní potvrdil jmenováním Johna Kerryho zvláštním prezidentským zmocněncem pro klimatickou změnu. Právě Kerry totiž patřil k hlavním strůjcům Pařížské klimatické dohody. Politik spjatý s Massachusetts v administrativě zasedne po čtyřleté pauze – předtím působil čtyři roky jako Obamův ministr zahraničí. V nejvyšších patrech washingtonské politiky se ale pohybuje už přes tři dekády – mezi lety 1985 a 2013 byl senátorem. Má za sebou také neúspěšnou kandidaturu na prezidenta – v roce 2004 vyzval George Bushe.
Kerry se stane vůbec prvním členem NSC, který bude mít klimatickou výzvu jako jedinou pracovní náplň. „Amerika bude brzy mít vládu, jež správně považuje klimatickou krizi za urgentní hrozbu pro národní bezpečnost,“ okomentoval své jmenování bývalý šéf diplomacie.
Klimatu se Kerry věnoval také po konci Obamova kabinetu. Loni spustil projekt dramaticky nazvaný World War Zero (volně přeloženo jako nultá světová válka), který zaštiťuje světové lídry, armádní činitele i hollywoodské celebrity v tlaku na boj s klimatickou změnou. Kerry prostřednictvím projektu spolupracoval kupříkladu s Billem Clintonem, Arnoldem Schwarzeneggerem či Leonardem DiCapriem.
Další klíčové figury v Bidenově administrativě
Kromě členů administrativy, kteří budou řešit zahraniční politiku, Biden zatím představil také kandidáty na některé zásadní posty pro domácí scénu.
Ministryně financí: Janet Yellenová
Ministerstvo financí by po schválení Senátem mohla vést Janet Yellenová, bývalá šéfka Federálního rezervního systému (FED), centrálního bankovního systému USA. V jeho čele stála od roku 2014 a po čtyřech letech usilovala o druhý mandát, její kandidaturu ale Donald Trump odmítl a porušil tradici, kdy prezidenti ve snaze depolitizovat FED ponechávají ve funkci lídry jmenované svými předchůdci. Yellenová se může stát vůbec první ženou v čele americké státní kasy.
Čtyřiasedmdesátiletá ekonomka kromě vedení FEDu v minulosti například radila Billu Clintonovi. V polovině první dekády tohoto tisíciletí se stavěla proti redukování realitní bubliny. Později přiznala, že se zmýlila, když se domnívala, že americká ekonomika by prasknutí této bubliny vydržela podobně jako poté, co praskla bublina internetová.
Její působení v čele FEDu se u ekonomických expertů setkalo s velmi pozitivní odezvou. Dle ankety Wall Street Journal dostala od 60 procent oslovených ekonomů A (nejlepší hodnocení), od další třetiny B. Za čtyři roky v čele centrální banky se nezaměstnanost v USA snížila o 2,6 procentního bodu na 4,1 procenta, přičemž inflace se udržela pod hranicí dvou procent.
Jak podotýká seniorní ekonomický reportér New York Times Neil Irwin, v případě potvrzení Senátem bude Yellenová jednou z nejpovolanějších osob, které kdy v čele amerických financí stanuly. Zároveň ale Irwin v komentáři zdůrazňuje, že na ni čeká mnoho nejtěžších výzev její kariéry.
„Největším úkolem bude navigovat choulostivou ekonomiku a ještě choulostivější politiku, abychom se vzpamatovali z pandemie. Pat v Kapitolu kvůli pandemickému záchrannému balíčku riskuje, že ekonomika znovu padne do recese,“ upozorňuje novinář. Yellenová bude muset také zkombinovat fiskální politiku se svou předešlou expertizou – politikou monetární.
Ministr vnitřní bezpečnosti: Alejandro Mayorkas
Alejandro Mayorkas by měl v Bidenově administrativě na starosti vnitřní bezpečnost. Žid a kubánský emigrant, jehož rodina v 60. letech uprchla před Fidelem Castrem, v minulosti sloužil jako prokurátor a zkušenosti má i přímo z ministerstva, kde působil jako náměstek.
Pokud jeho kandidaturu Senát potvrdí, Mayorkase čeká zejména rekonstrukce úřadu, který v posledních letech sužoval nedostatek personálu a časté změny vedení. Kromě toho vnitřní bezpečnost čelí také několika skandálům, kupříkladu jde o Trumpovo kontroverzní oddělování dětí a jejich rodičů na hranicích. Jak v říjnu upozornil deník New York Times, přes pět stovek dětí je nyní sirotky, protože americké úřady nezvládají dohledat jejich rodiče.
Právě tvrdá imigrační opatření Trumpovy administrativy by Mayorkas měl zvrátit. V čele ministerstva vnitřní bezpečnosti by stanul jako první imigrant a také Hispánec.
Ředitelka tajných služeb: Avril Hainesová
V čele tajných služeb má stanout Avril Hainesová. Úřad, který vznikl v reakci na teroristické útoky z 11. září 2001, by žena vedla poprvé. S Bidenem Hainesová spolupracovala jako právní poradkyně, když tehdejší senátor předsedal komisi pro zahraniční vztahy.
Podle New York Times je pravděpodobné, že Hainesová v senátním slyšení uspěje, kandidátka na vedení tajných služeb nicméně čelí silné kritice z levého křídla demokratické strany, ale také od lidskoprávních organizací. Mimo jiné proto, že za Obamovy vlády stála za rozsáhlým používáním bezpilotních letounů k likvidaci teroristů – při těchto operacích ale umírali také civilisté. Její zastánci Hainesovou obhajují tím, že zároveň pomohla stanovit pravidla a zprůhlednila použití dronů.
Hainesová dříve pracovala také pro Bushovu administrativu, vystřídala posty v Národní bezpečnostní radě, na ministerstvu zahraničí i v CIA. Jak doplňují New York Times, i její osobní minulost není bez zajímavosti: Hainesová je školená fyzička, má hnědý pásek v judu, jako pilot téměř havarovala v severním Atlantiku s mužem, za nějž se později provdala.
„Je jasné, že má roztodivné koníčky. Dalo by se říct až bohémské,“ řekl na její adresu John Brennan, někdejší šéf CIA, který si Hainesovou vybral jako svou náměstkyni.
Hainesová letos v textu pro Foreign Policy varovala před politizací amerických tajných služeb, k níž došlo během Trumpova funkčního období. „Objektivita analýzy – zpravodajci reportující to, co považují za pravdivé, aniž by uvažovali nad politikou či politikařením – je klíčová pro americkou národní bezpečnost. Jednoduše řečeno, dobrá politická rozhodnutí vyžadují faktickou, objektivní a pečlivou analýzu,“ zdůraznila Hainesová.
