Před pěti lety vznikla jaderná dohoda s Íránem. Dva hlavní signatáři ji už nerespektují

Před pěti lety světové mocnosti (USA, Rusko, Čína, Francie, Británie, Německo a Evropská unie) uzavřely ve Vídni s Íránem historickou dohodu o omezení jeho jaderného programu. Cílem bylo zabránit Teheránu ve vybudování jaderného arzenálu, výměnou za to byly odvolány sankce proti Íránu. Prezident USA Donald Trump v květnu 2018 oznámil, že USA odstupují od dohody, Írán tak přestal plnit jednotlivá ujednání. 

Ilustrační snímek
Zdroj: Wikimedia Commons Autor: United States Department of Defense, SSGT Phil Schmitten

Smlouva je i nadále v platnosti, podle reportéra zahraniční redakce ČT Jakuba Szántó je však současný stav jakýmsi „stavem klinické smrti“. Klíčové je podle něj to, že dva z nejdůležitějších signatářů dohody – USA a Írán – už nejsou její součástí.

„Spojené státy úplně odešly z této dohody. Írán prohlásil, že vzhledem k tomu, že Spojené státy odešly a vracejí se ty velmi tvrdé americké sankce, Teherán úmyslně neplní ta jednotlivá ujednání,“ připomněl Szántó s tím, že například inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii se nemohou dostat do jednotlivých íránských atomových zařízení.

Zájem jednotlivých zemí na dohodě s Íránem se různí

Szántó upozornil, že každá ze zemí, které byly signatáři dohody, má jiné zájmy a jinou zahraniční politiku. Například Francie a Německo vidí údajně velký diplomatický a obchodní potenciál. Naopak Velká Británie je podle něj vůči Íránu nejvíce tvrdá a kritická. 

„Evropská komise i nadále usiluje o to, aby ta dohoda zůstala v platnosti. Ale pokud ti jednotliví signatáři a především Spojené státy mají odstředivé zájmy, tak je celkem jednoznačné, že v tuto chvíli tahá za výrazně kratší provaz,“ poznamenal.  

Strach z jádra

Do roku 1979, kdy revoluce v Íránu svrhla nacionalistický režim, využíval Teherán jádro například z elektrárny, kterou vybudovaly USA v roce 1962. Po ratifikaci dohody o nešíření jaderných zbraní v roce 1970 se Írán zavázal, že se nebude podílet na šíření a vývoji jaderného arzenálu a bude využívat jádro výhradně pro civilní účely. 

O devět let později režim padl, ale jádro bylo stále považováno za něco, co je neislámské nebo nečisté. „Po válce, kterou vyprovokoval sousední Irák, Írán zjistil, že bude možná potřebovat vyvinout nějakou zbraň, která by mohla fungovat jako odstrašující,“ přiblížil Szántó. 

První informace o tom, že má Írán utajený jaderný program, se objevily v roce 2002, dodal Szántó. „Poté začalo všechno gradovat, až do roku 2006, kdy se USA a především evropské státy snažily dostat Írán na svou stranu, aby nevyvíjel jaderné zbraně. Tehdejší íránský režim to odmítl a pak přišly ty sankce,“ připomněl. 

Trump proti dohodě

Jaderná dohoda měla ve Spojených státech velmi silné kritiky už v době, kdy se v roce 2013 ukázalo, že probíhají nějaká jednání. Výrazným kritikem byl i Donald Trump. „Co nastoupil do Bílého domu, snaží se odčinit to, co považuje za hlavní body, které se podařilo dosáhnout Obamově administrativě,“ nastínil Szántó. 

Trump je navíc podle bývalého blízkovýchodního zpravodaje ČT obklopen lidmi, kteří jsou vůči Íránu více kritičtí a obezřetní. Jedním z nich je například poradce pro národní bezpečnost John Bolton, který dohodu silně kritizoval už od samého začátku. 

Pozice Íránu je dnes podle Jakuba Szántó taková, že má právo na budování a využívání civilní energie. „Současný prezident Rouhání je jedním z lidí, kteří dohlíželi i na to utajování civilního jaderného programu. Říká, že to, co Spojené státy v roce 2018 udělaly, je jakási zrada, a i nadále tvrdí, že budou pokračovat ve vývoji civilního využívání jádra, aniž by přiznali, že tam evidentně jsou vojenské aspekty,“ dodal.