Írán neobnoví svůj jaderný program ani v případě, že USA odstoupí od mezinárodní dohody s Teheránem. Ostatní signatáři mu ale musí poskytnout záruky. Oznámil to íránský prezident Hasan Rouhání. Šéf Bílého domu Donald Trump má o svém klíčovém rozhodnutí zpravit svět ve 20:00 našeho času. Od vypovězení dohody se Trumpa snaží odradit Francie, Německo či Velká Británie. Šéf Bílého domu by chtěl nové ujednání, to ale Teherán odmítá.
Jaderná dohoda může přežít i bez USA, tvrdí Rouhání. Svět čeká na Trumpovo rozhodnutí
Írán chce jadernou dohodu dodržovat i bez účasti USA (zdroj: ČT24)
Americký prezident se musí k dohodě vyjadřovat vždy po 120 dnech a nový termín vyprší 12. května. Írán trvá na tom, že jeho jaderný program je mírumilovný, a považuje dohodu za nevyvratitelnou.
Problémy překonáme, uklidňoval Íránce Rouhání
Podle Rouháního je možné, že dohoda bude žít dál i bez Američanů. „Írán chce, aby naše zájmy byly zaručeny neamerickými signatáři. Nakonec bude dobré pro Írán, že se zbaví zlovolné americké účasti,“ prohlásil politik a zároveň USA varoval, že budou mít „historické výčitky“.
GALERIE
Írán
„Je možné, že budeme čelit nějakým problémům tak dva až tři měsíce, ale překonáme je,“ prohlásil Rouhání s odkazem na důsledky možného Trumpova vypovězení dohody. Podle íránské centrální banky by ale Trumpův krok neměl na íránskou ekonomiku žádný vliv.
„Základem naší zahraniční politiky jsou konstruktivní vztahy se světem,“ dodal íránský prezident. „Ať už budeme pod sankcemi, nebo ne, měli bychom stát na vlastních nohách, což je velmi důležité pro rozvoj naší země,“ míní.
Dohoda mezi Íránem a šesti klíčovými mezinárodními hráči platí už tři roky. Šíitský stát měl výměnou za zmírnění mezinárodních sankcí ukončit vojenskou část jaderného programu země a podrobit se mezinárodním inspekcím, které dodržování tohoto slibu kontrolují.
Většina Američanů od dohody odstoupit nechce
Dohoda má zajistit, aby Írán nevyvinul jadernou bombu. Podle průzkumu zveřejněného televizí CNN si 63 procent Američanů myslí, že by USA od dohody odstoupit neměly. Pro bylo jen 29 procent dotázaných.
Trumpovi vadí například její omezená platnost. „Je to špatná dohoda, špatně nastavená. Hroutí se a nikdy neměla vzniknout. Viním z toho Kongres, viním z toho spoustu lidí. Pokud nás Írán jakkoliv ohrozí, tak zaplatí jako málokterá země,“ tvrdí Trump.
Prezident se tak distancuje od svého demokratického předchůdce. „Podle toho, co slyším od Evropanů i odsud, nechce Trump dohodu ukončit proto, že by byl nespokojen s jejím základem, ale protože jde o dědictví (exprezidenta Baracka) Obamy. Trump chce ukázat, že umí být tvrdší, že je schopen vyjednat lepší dohodu, vyvinout na Írán tlak - a možná ho i donutit ke změně režimu,“ říká bývalý vyjednavač íránské jaderné dohody Robert Malley.
„Trumpovou politikou je nebýt Barack Obama. On nemá žádný plán B pro případ, že se věci nestanou tak, jak chce on,“ říká analytik Reza Marashi, který roky pracoval na íránském odboru amerického ministerstva zahraničí. Nedokonalá smlouva je podle něj lepší než žádná.
Ostatní signatáři dohodu hájí
Dohodu naopak brání Rusko, Čína, Německo, Francie a Velká Británie. Za poslední dva týdny s Trumpem jednala německá kancléřka Angela Merkelová i francouzský prezident Emmanuel Macron. „Tato dohoda není nejlepší na světě, ale aniž by byla dokonalá, má celou řadu kladů a oni (Íránci) ji respektují,“ uvedla francouzská ministryně obrany Florence Parlyová.
Jako třetí vyslanec přiletěl do Spojených států britský šéf diplomacie Boris Johnson. „Všechno můžeme napravit, můžeme smlouvu vylepšit ve spolupráci s našimi evropskými přáteli. Můžeme být tvrdší na Írán, ale ne tím, že zrušíme dohodu, která jim zabraňuje vytvořit jadernou zbraň,“ varoval Johnson, který se ale s Trumpem osobně nesetkal.
Evropská unie označuje smlouvu za jeden ze základů regionální bezpečnosti. Podle starších vyjádření unijní diplomacie je nutné vyřešit spory, které Západ s Teheránem dlouhodobě má třeba o jeho balistickém programu. Podle EU by však bylo chybou spojovat tyto spory s dohodou, která po letech jednání dostala jaderný program země pod mezinárodní kontrolu.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v úterý novinářům řekl, že vypovězení jaderné dohody ze strany USA by mělo „velmi škodlivé důsledky“, informuje TASS.
Netanjahu obvinil Teherán ze lži
Kritický postoj k dohodě má naopak izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Ten před několika dny zveřejnil dokumenty získané v Íránu, které podle něj navíc dokazují, že vojenský program Teheránu nebyl ukončen. Írán toto nařčení odmítl.
Stejně jako Trump i Netanjahu vyzývá minimálně k úpravě smlouvy nebo rovnou jejímu zrušení. Nechal si také parlamentem schválit zákon, který mu umožňuje vyhlásit za mimořádných okolností válku jen se souhlasem ministra obrany.
V současné době se mluví o možném novém doplňku smlouvy, který by omezil vývoj balistických raket Íránu, jeho podporu extremistickým silám v Orientu i jeho jaderný program po vypršení současné dohody v roce 2025.
- Írán se zavázal k tomu, že o dvě třetiny sníží počet svých centrifug na obohacování uranu, a to během deseti let.
- Samotné zásoby nízko obohaceného uranu se sníží na 300 kilogramů.
- Inspekce OSN bude mít přístup k pravidelným kontrolám zařízení.
- Poté, co inspektoři potvrdili dodržování dohod, byly zrušeny sankce OSN, USA a Evropské unie.
- Více podrobností o dohodě.