Vídeň - Írán a šestice světových velmocí uzavřely na jednání ve Vídni dohodu o omezení íránského jaderného programu. Všechny strany se zavázaly k tomu, že íránský program bude mírový - Írán podpisem dohody potvrzuje, že nebude nikdy usilovat o výrobu jaderné zbraně. Výměnou za omezení jaderného programu budou zrušeny sankce ve všech oblastech, oznámila ministryně zahraničí EU Federica Mogheriniová. Izrael označil dosažení dohody za historickou chybu.
„Je pro nás velkou ctí, že vám můžeme oznámit dosažení dohody o íránském jaderném programu. S politickou vůlí a vzájemným respektem jsme dosáhli toho, co chtěl svět – sdílený závazek k míru. Jde o historický den, poněvadž vytváříme podmínky pro to, aby byla vytvořena důvěra,“ uvedla Mogheriniová po oficiálním ukončení jednání.
Podle íránského ministra zahraničí Mohammada Džaváda Zarífa nastal historický okamžik: „Dosahujeme dohody, která není dokonalá pro všechny strany. Ale je důležité, že byla dokončena a že jsme se na ní všichni shodli. Dnes mohl být konec všem nadějím. Ale začínáme novou kapitolu.“
Klíčové body dohody o íránském jaderném programu:
- Írán o dvě třetiny sníží počet svých centrifug na obohacování uranu v příštích deseti letech. Přestane používat své podzemní středisko na obohacování uranu v Komu.
- Íránské zásoby nízko obohaceného uranu se sníží na 300 kilogramů, obohacení uranu nepřesáhne 3,67 procenta. Snížení nynějšího množství dosáhne Teherán prodejem nadbytečných zásob, zeslabením stupně obohacení uranu, anebo výměnou obohaceného uranu s jinými zeměmi za neobohacený uran.
- Jádro těžkovodního reaktoru v Aráku bude odstraněno a přebudováno tak, aby zařízení neprodukovalo podstatnější množství plutonia.
- Írán umožní inspektorům OSN provádět inspekce svých zařízení, a to včetně vojenských, v případě, že inspektoři budou mít důvod předpokládat, že v nich dochází k nedeklarované jaderné aktivitě. Írán proti tomu může mít námitky, ale mnohonárodní komise je může přehlasovat, pokud se proti nim postaví většina jejích členů. Pak bude mít Írán tři dny na to, aby se podřídil. Inspektoři budou pouze ze zemí, které mají s Íránem diplomatické styky, tedy nikoli Američané.
- Jakmile Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) ověří, že Írán přijal kroky k omezení svého jaderného programu, budou zrušeny sankce OSN, USA a Evropské unie.
- Omezení obchodu s konvenčními zbraněmi potrvá ještě nejméně pět let a osm let v případě balistické raketové technologie.
- Pokud se objeví podezření, že Írán neplní své závazky, pokusí se spor vyřešit během 30 dní společná komise. Pokud její úsilí selže, pak to ohlásí Radě bezpečnosti OSN, která bude hlasovat o tom, zda nadále pokračovat v režimu zmírněných či odvolaných sankcí. Veto kteréhokoli stálého člena RB OSN bude znamenat znovuzavedení sankcí. Celý tento proces potrvá 65 dní.
„Tato dohoda dokazuje, že americká diplomacie dokáže přinést změnu. Změnu, která učiní svět a naši zemi bezpečnější. Díky dohodě bude mít mezinárodní komunita možnost verifikovat, že Írán nevyvíjí jaderné zbraně. Nebude produkovat vysoce obohacený uran, proto se nemusíme bát, že vytvoří jadernou bombu. Dohoda odstraní z Íránu dvě třetiny centrifug, zbytek bude pod neustálou mezinárodní supervizí. V následujících 15 letech budeme schopni monitorovat, zda Írán neprodukuje obohacené plutonium,“ oznámil americký prezident Barack Obama. Ve večerním telefonickém rozhovoru s evropskými státníky ocenil dohodu jako „historické řešení“.
Obama ujistil, že odvolání sankcí bude postupné podle toho, jak bude Írán naplňovat dohodu. Na adresu amerického Kongresu, kde má většinu opozice, zdůraznil, že bude vetovat jakýkoli text, který bude dohodu blokovat. Proti dohodě se naopak jednoznačně vymezil republikánský šéf sněmovny Kongresu John Boehner. „Místo toho, abychom usilovali o bezpečnější svět, tato dohoda jen povzbudí Írán – největšího světového sponzora terorismu – a pomůže mu legitimizovat svůj režim,“ uvedl.
Dohodu uvítal i íránský prezident Hasan Rúhání: „Celosvětová fobie naznačovala, že Írán chce zbraně masové destrukce a že trvá na technologických a vědeckých modernizacích za tímto účelem. To se pro nás stalo problémem národní hrdosti a důstojnosti. Jsem rád, že dnes po vyjednáváních, které trvaly 22 let, jsme dosáhli nového vrcholu.“
„Jsme si jistí, že dnešní den znamená pro svět významnou úlevu,“ vzkázal ruský prezident Vladimir Putin - mimo jiné představitel země, která je dlouhodobým dodavatelem vojenské techniky pro Írán.
Íránské ropě se otevírá cesta do světa
Díky dohodě budou postupně zrušeny ekonomické sankce proti Íránu, což zemi umožní získat více peněz zvýšeným vývozem ropy. Zrušení letitého omezení íránské produkce ropy sníží její světové ceny. Dohoda také povede k odvolání zbrojního embarga proti Íránu, a to za pět let od chvíle, kdy smlouva začne fungovat. Íráncům by se také měla odblokovat konta a majetky v zahraničí.
Írán přitom přistoupil na princip zvaný „snapback“, který počítá s obnovením sankcí do 65 dní, pokud Teherán dohodu poruší.
Dohoda zahrnuje i kompromis mezi Washingtonem a Teheránem, který umožní inspektorům OSN prosazovat v rámci svých monitorovacích misí i návštěvy íránských vojenských zařízení. To dosud Írán tvrdě odmítal. O podobnou návštěvu ale bude muset OSN vždy žádat Teherán, který to může odmítnout a nechat konečné rozhodnutí na orgánu složeném ze zemí, které nynější dohodu dojednaly.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) se s Íránem zároveň dohodla na plánu, podle kterého budou dořešeny všechny zbývající otevřené otázky. Podle šéfa MAAE Jukija Amana by se tak mělo stát ještě do konce roku.
Netanjahu: Je to historická chyba pro celý svět
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil dosažení dohody s Íránem za historickou chybu. Slíbil, že udělá všechno pro to, aby íránské jaderné ambice zablokoval. „Írán je na cestě k vytvoření jaderné zbraně. Omezení, která mu v tom měla zabránit, teď budou zrušena,“ prohlásil Netanjahu.
Izraelská ministryně kultury a bývalá mluvčí armády Miri Regevová prohlásila, že Írán dohodou získal „povolení zabíjet“ a že USA nesmějí smlouvu ratifikovat. „Dohoda je špatná pro svobodný svět, špatná pro lidstvo,“ řekla.
Íránská islámská republika neuznává Izrael a podporuje jeho nepřátele z řad arabských radikálů. V USA působí silná židovská lobby a republikánská většina v Kongresu kritizuje novou otevřenost demokratické vlády Baracka Obamy vůči Íránu. Vidí ale současně zájem na nynějším posílení vztahů obou zemí, které mají společného nepřítele v podobě obávaného Islámského státu.
S Íránem jednají zástupci USA, Británie, Francie, Ruska, Číny a Německa celkem asi 21 měsíců. Současné kolo rozhovorů v rakouské metropoli trvá už třetí týden. Konečný dokument měl být podle původního harmonogramu hotov už do 30. června, postupně byl ale termín prodlužován.
