Izraelská armáda dál útočí na infrastrukturu Hamásu a jeho bojovníky v Pásmu Gazy. Organizace Lékaři bez hranic upozorňuje na zhoršenou humanitární situaci Palestinců vysídlených rozsáhlou izraelskou operací na severu okupovaného Západního břehu. O situaci palestinských uprchlických táborů v Dženínu nebo Tulkarmu informoval zpravodaj ČT Václav Černohorský.
Izraelská operace v táboře začala v lednu. Jednotky od té doby ničí infrastrukturu, vytlačují militanty a vyhánějí civilisty. Navzdory riziku se někteří zkoušejí vracet. Do palestinského uprchlického tábora v Dženínu na okupovaném Západním břehu však izraelští vojáci nepouštějí místní ani média, říká Černohorský.
Izraelci nedovolují vstoupit ani místním
„Mám tam osobní věci, důležité dokumenty, jídlo a léky, které potřebuji. Chci si to odnést, ale Izraelci nikomu nedovolují vstoupit,“ stěžuje si vysídlený obyvatel tábora v Dženínu Ahmad Desúkí.
Izraelská armáda tvrdí, že nejrozsáhlejší vojenská operace na okupovaném Západním břehu za poslední dekády je reakce na rostoucí hrozbu ze strany palestinských radikálů. Jejich baštami jsou místa, jako je právě Dženín, ale taky Tulkarm či Nábulus. Palestinské úřady mluví o přehnaně tvrdém postupu a eskalaci ze strany Izraele.
Boje a destrukce podle OSN vyhnaly z domovů na čtyřicet tisíc lidí. Zhruba stovka vysídlených z Dženínu našla útočiště ve škole. „Náklady na péči o vysídlené jsou velmi vysoké. Po určitou dobu je sice dokáží podporovat soukromí dárci a charity, bude to ale velmi složité udržet,“ přibližuje situaci předseda centra péče a rehabilitace v Dženínu Jásin Surúr.
Tábor plný destrukce
Zpravodaj ČT popsal, že na vlastní oči viděl destrukci až v táboře v nedalekém Tulkarmu. Tam izraelští vojáci v daný moment vstupu nebrání. I toto místo před lety vzniklo jako útočiště pro Palestince vyhnané po založení Izraele. Co bývala hustě zastavěná chudinská čtvrť, je nyní změť sutin.
„Nad hlavami jsou slyšet izraelské drony, v uličkách jsou vojáci. Opodál stojí těžké stroje, kterými zástavbu zbořili. Jeruzalém tvrdí, že jednotky v oblasti nechá celý rok. Mnoho místních se ani po jejich odchodu nebude mít kam vrátit,“ shrnuje Černohorský.
