Palestinci

Proslulý speciální vztah udržovaný po dekády mezi Spojenými státy a izraelským státem prošel v posledních letech výrazným ochlazením. Washington kritizuje vládu premiéra Benjamina Netanjahua za rozšiřování nelegálních osad, spornou justiční reformu i nevybíravé útoky v Gaze. Navzdory kritické rétorice ale do Izraele dál proudí mnohamiliardová vojenská a finanční pomoc. Američané totiž považují židovský stát za „své oči a uši na Blízkém východě“ a podle expertů si nemohou dovolit strategické spojenectví ohrozit. Pevné pouto mezi oběma státy přežilo historicky i větší krize, nyní ho navíc posílila íránská hrozba.

Ozbrojenci teroristické organizace Islámský stát (IS) při dvou útocích ve vládou ovládaných oblastech Sýrie zabili 28 vojáků a provládních bojovníků, oznámila v pátek podle agentury AFP exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR).

Většina domů v napadených kibucech u hranic s Gazou zůstává dál prázdná. Přesto se do izraelských osad na jihu země pomalu vracejí někteří obyvatelé. Jednou z ožívajících lokalit je kibuc Nir Oz, z něhož teroristé z Hamásu 7. října minulého roku unesli nebo brutálně zabili čtvrtinu ze 400 lidí. Osmadvacet z nich stále zůstává v rukou palestinských teroristů. Zda jsou všichni naživu, není jasné.

Americký prezident Joe Biden podepsal exekutivní příkaz, který na příštích osmnáct měsíců chrání Palestince pobývající ve Spojených státech před případnou deportací. Podle agentury Reuters to ve středu večer oznámil Bílý dům, který v této souvislosti poukázal na zhoršující se humanitární podmínky v Pásmu Gazy. Na ty upozornili i premiéři Kanady, Austrálie a Nového Zélandu, kteří ve společném prohlášení apelovali na vyhlášení humanitárního příměří. Postavili se také proti plánované ofenzivě Izraele do Rafáhu v Pásmu Gazy.

Státní zástupce poslal k soudu případ starosty pražských Řeporyjí Pavla Novotného (ODS), který na sociální síti X označil Palestince za opice a vyzýval k jejich vybombardování. ČT to potvrdil náměstek obvodní státní zástupkyně pro Prahu 5 Martin Černý. Novotný je podezřelý z hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny a z podněcování k nenávisti. ODS se od jeho výroku distancovala. Novotný se za něj později omluvil. Kvůli dřívějšímu odsouzení je ve zkušební lhůtě.

Mezi Izraelem a Egyptem stouplo napětí kvůli takzvanému Filadelfskému koridoru, tedy pásu území podél hranice Pásma Gazy s Egyptem, který je navzdory své malé rozloze kriticky důležitý. Podle Izraele, který tuto hranici jako jedinou nekontroluje, přes ni totiž proudí zbraně Hamásu. Káhira však Jeruzalém v pondělí varovala, že jakýkoliv pokus o obnovení bezpečnostní kontroly nad tímto pásem, který odděluje Gazu a Egypt, povede k vážnému ohrožení vztahů mezi oběma zeměmi, píše server The Times of Israel (ToI). Otázka hranic Egypta s Gazou otevírá ve válce na Blízkém východě více dilemat.

Izraelská armáda zesiluje operace proti teroristickému hnutí Hamás a jeho spojencům v centrální části Pásma Gazy. V menším měřítku se ale násilí dotýká také Západního břehu. Během ozbrojených střetů v hraničním městě Tulkarm zabil izraelský bezpilotní letoun šest lidí. V čtyřicetitisícovém Džanínu, který je označován jako hnízdo islamistického teroru, zatím někteří Palestinci hledají útěchu alespoň v umění. Na Západním břehu natáčel zpravodaj ČT Jan Šilhan.

Stále intenzivnější boje mezi izraelskou armádou a teroristy z hnutí Hamás už probíhají i na jihu Pásma Gazy. Jeruzalém vyzval civilisty, aby se přesunuli k hranici s Egyptem. Tam se tísní statisíce Palestinců v podmínkách, které se rychle zhoršují. Podle OSN hladoví polovina z dvou milionů obyvatel enklávy.

Antisemitismus nezmizel, jen nebyl vidět a teď znovu vyvěrá ze spodních pater, uvedl v pořadu Události, komentáře ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) v souvislosti s antisemitskými projevy v evropských městech. Podle české velvyslankyně  v Izraeli Veroniky Kuchyňové Šmigolové nese antisemitismus Izrael velmi těžce, protože je to on, kdo byl napaden teroristy.

Obyvatelé Pásma Gazy už nebudou smět pracovat v Izraeli, uvedl v noci na pátek na síti X izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Tisíce přeshraničních pracovníků z Pásma Gazy byly poslány zpět do palestinské enklávy. Část jich z Izraele odešla přes přechod Kerem Šalom na jihu Pásma, informovala agentura Reuters. Palestinské hnutí Hamás z Gazy 7. října zaútočilo na Izrael, který reagoval odvetným bombardováním Pásma Gazy a v posledních dnech i pozemní operací v oblasti.

Teroristé z hnutí Hamás využívají k boji s izraelskou armádou rozsáhlou síť podzemních chodeb, které se často přezdívá „metro“. Zatímco dříve tunely sloužily zejména k pašování zbraní a nafty z Egypta, později je začali používat k útokům na Izrael. Armáda židovského státu jen v roce 2014 zničila řadu chodeb, které směřovaly přes hranici.

Za tvář zla a terč číslo jedna v řadách Hamásu označil Izrael vůdce teroristů z Hamásu v Pásmu Gazy Jahjá Sinvára. Právě on měl být strůjcem útoku, při kterém zemřelo na čtrnáct set obyvatel židovského státu a další dvě stovky byly uneseny. Sinvár, který byl v roce 1989 v Izraeli odsouzen na čtyři doživotí, v roce 2017 prohlašoval, že hodlá zastávat přístup mírumilovného odporu. Rétoriku ale brzy výrazně zostřil.

V Turecku, Jordánsku, Íránu, Egyptě či Tunisku protestovaly ve středu opět tisíce lidí proti izraelskému bombardování palestinského Pásma Gazy, na jihu Libanonu demonstranti také pálili fotografie izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a amerického prezidenta Joea Bidena. Ten přiletěl do Tel Avivu podpořit izraelskou vládu v boji proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás, které 7. října provedlo rozsáhlý pozemní a vzdušný útok na Izrael. Právě v odvetě na tento útok Izrael Pásmo Gazy masivně bombarduje a uvalil na něj také totální blokádu. Za Palestinu se pochodovalo i v evropských městech včetně Prahy.

Izraelci by mohli už letos začít bezvízově cestovat do Spojených států. Vedlejším produktem vyjednávání je i snazší cestování pro desítky tisíc Palestinců, kteří mají kromě palestinského i americké občanství. Ti měli dosud omezenou možnost vstoupit do Izraele, do světa tak museli cestovat skrz složité procedury přes Jordánsko.

Pokračují střety mezi Palestinci a Izraelci. V pondělí byla na dálnici u Hebronu na Západním břehu zastřelena izraelská žena a zraněn muž. K tomu se podle agentury Reuters pochvalně vyjádřilo radikální hnutí Hamás. V úterý při izraelské razii zemřel mladý Palestinec. Situace je nejhorší za dvacet let, míní blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek. Kvůli útokům se sešel izraelský bezpečnostní kabinet.

Izrael vstupuje do občanské války, řekl britské televizi Channel 4 News bývalý premiér země Ehud Olmert poté, co v pondělí Kneset schválil část kontroverzní justiční reformy. Některé západní deníky vyjádřily obavy o osud izraelské demokracie. Návrh zákona, který omezuje pravomoci nejvyššího soudu ve prospěch vlády, vyvolával demonstrace už měsíce před schválením. Do protestů se mohou zapojit i záložníci, což by poznamenalo bojeschopnost Izraele.

Dva Palestinci přišli v pátek o život při střetech s izraelskými silami v Nábulusu na okupovaném Západním břehu Jordánu, uvedl podle listu The Jerusalem Post palestinský Červený půlměsíc. Další dva Palestinci podle něj byli zraněni. Izraelská armáda podle agentury Reuters informovala, že dva palestinští útočníci byli zabiti při přestřelce.

Izraelská armáda a tajná služba Šin Bet v posledních měsících ztratily kontrolu nad situací na okupovaném Západním břehu Jordánu. Od minulého týdne došlo k množství útoků židovských osadníků na palestinské vesnice, píše izraelský levicový list Haaretz s odvoláním na zdroje z bezpečnostních složek. Situaci podle nich komplikuje to, že část izraelské vlády odmítá násilí odsoudit. Šéfové hlavních bezpečnostních složek ho přitom označili za „nacionalistický terorismus“, který je v rozporu s „morálními a židovskými hodnotami“. Napětí zvyšuje rovněž plánované rozšiřování osad.

Izrael si připomíná 75. výročí vzniku židovského státu. Letošní oslavy však doprovází jedna z nejhlubších krizí v dějinách země. Demonstranti protestují kvůli sporné justiční reformě z pera vlády Benjamina Netanjahua pravidelně od začátku roku. Neodradilo je ani to, že kabinet její schvalování před měsícem odložil. Nezávislost Izraele byla oficiálně vyhlášena 14. května 1948, v zemi se ale slaví dle židovského kalendáře.

Každoroční připomínka obětí holocaustu stmeluje izraelskou společnost, myslí si blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek. I když je tamní politická situace neklidná, nemyslí si, že izraelská společnost je rozdělenější než v jiných zemích. „Ta společnost má vlastně charakter mozaiky,“ vysvětlil v pořadu Interview ČT24.

Při útoku na přímořské promenádě v Tel Avivu v pátek zemřel italský turista, dalších sedm lidí ze zahraničí utrpělo zranění. Národnost oběti potvrdil Řím. Izraelská policie uvedla, že zastřelila útočníka. Byl to podle ní izraelský Arab. Muž najížděl autem do chodců a střílel na ně.

Izraelští policisté se v noci na čtvrtek znovu střetli s Palestinci u jeruzalémské mešity al-Aksá, zraněno bylo několik lidí. Podle izraelské policie se desítky Palestinců pokusily zabarikádovat uvnitř modlitebny. Zůstat v budově přes noc je ale běžně povolené jen posledních deset dní postního měsíce ramadán. Hnutí Hamás vypálilo několik raket z pásma Gazy, třiačtyřicet střel mířilo na izraelské území také z jižního Libanonu. Podle izraelské armády jich nejméně pět dopadlo. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl, že země bude reagovat rozhodně a že nepřátelé za každý akt agrese zaplatí.

Prezident Miloš Zeman zatím předpokládá, že se rozhodne jmenovat předsedu Ústavního soudu, který nahradí dosavadního předsedu Pavla Rychetského. Řekl to v neděli v podvečerním živém rozhovoru pro rozhlasovou stanici Frekvence 1. Zeman v Partii na CNN Prima News řekl, že si nechal zpracovat právní analýzu, jejíž výsledek má obdržet v pondělí. Poté se rozhodne.

Palestinské město Náblus na Západním břehu se v posledních týdnech stalo ohniskem nepokojů. Oblast obývají muslimové i Židé a operují tam radikální palestinské skupiny. Uprostřed konfliktu se ocitla i malá vesnice, ve které bydlí Samaritáni – starobylá komunita, která mluví arabsky, ale vyznává náboženství příbuzné židovskému. A snaží se zůstat neutrální.